Tak já bych to pojala asi jinak. Pokud třeba rozmazlující babička vecpe dítěti sladké,ale tím její pozornost končí a tchýně sice nedá nic sladkého,má režim,ale jinak se dětem věnuje,hraje s nimi třeba pexeso,vezme je na procházku,ukazuje jim svět atd.,tak bych se vůbec nebála o to,že by ji neměly děti jednou rády a třeba ji ještě poděkují. Nevím,jak je to v tomto případě, ale jen podle bonbónů a televize fakt těžko soudit.
Nevím, těžko soudit. Ale tak nějak pochybuji, že kdybych přežila pokus se oběsit a měla takové následky, tak bych lhala o tom, proč jsem to udělala. Zvlášť pokud to děvče o tom problému, před samotným incidentem, s maminkou mluvilo a ta ji poslala za učitelkou.
OK neexistuje z toho žádný záznam, tedy oficiálně se žádná šikana neřešila, PČR se nemá čeho chytit. Ale ještě jim vyhrožovat právníkama, pokud o tom budou mluvit? Tvl., tady málem umře mladá holka a škola myslí jen na to, jak si nepoškodit jméno. Nebylo by lepší něco jako "Bohužel, k tomuto případu nemáme zaznamenány a nemáme žádné informace o šikaně, ale už z principu poučíme všechny kantory i žáky o tom co dělat a jak jednat, kdyby se se šikanou potkali.".
"Mnohem větší starost dělá doktorovi Lucie, která sedí zhroucena na zemi a štká, že jako matka selhala.
„No, asi jo, no, ale to se prostě stává. Nic si z toho nedělej. Tak holt třeba budeš dobrá, za čas, jako babička, no. A když jsem slyšel, jak vaříš, ujišťuji tě, že králičí bobky rozhodně nebyly to nejhorší, co Honzíček jedl,“ utěšuji ji diplomaticky a s citem." Nejlepší část příběhu
Ale autorka má pravdu. Nemá přeci nic proti sexu, ale chce jen, ať ho sousedé provozují tak, aby o tom nevědělo široké okolí. "Šukatelé" by u toho asi také nehulákali, kdyby bydleli v RD se svými rodiči. Také by se uměli utišit. Nebo pokud by měli vedle v pokoji děti. Tak proč to nejde udělat s ohledem na sousedy? A zde v diskuzi zmiňovaní kuřáci..., já tomu holdovala dlouhé roky, ale také mi vadilo, když mi někdo jiný čoudil do okna. Nebo když lidé z našeho paneláku chodili venčit své pejsky přímo pod mé okna (měla jsem byt v přízemí), protože už pro ně byl problém ujít dál než 2 metry od vchodu a všechen ten smrad s fekálií, hlavně v létě, mi šel do bytu... Prostě by ve slušné společnosti podle mého měli umět brát lidé ohled jeden na druhého a nedělat jim to, co by mi samotnému vadilo.
Já je obdivuji a mají u mě velké pomyslné plus.. Protože mnoho lidí, kteří nemohou mít z nějakého důvodu děti chodí na umělé oplodnění, využívají náhradní matky... A jen málo dá domov už narozeným dětem někde z kojeňáku. Chápu tu biologickou potřebu mít své dítě. Ale kéž by bylo víc takových, jako jsou tito dva. Kolika dětem by ještě bylo potřeba dát nový domov.... PS: znám případ nezodpovědné fetky, která měla dítě, které ji hned odebrali a šup si do roka upíchla v rauši další. Takže chápu to, že počítají s tím, že se to může stát.
Žena si myslí, že se muž změní, ale on se nezmění. Muž si myslí, že se žena nezmění, ale ona se změní. (A po narození dětí tohle platí dvojnásob).
Já fakt nevím, jaká je slečna Myslivcová v soukromí, ale možná ji opravdu mateřství změnilo, jako většinu žen, a začala být více pro ten rodinný krb. No, ale oni to ti chlapi prostě mají jinak. Ale to si holky musíte uvědomit už předtím, než si to dítě uděláte. Borec, co byl král večírků, zůstane králem večírků - musíte si to dítě udělat s někým, kdo je pro rodinu už před tím, než otěhotníte ;-)
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Sedíme s manželem u jídelního stolu s dětmi. Říkám synovi, ukliď si po sobě ze stolu. Ten zamrčel, a že ne. A já: "Kubi ukliď si to a nezlob". Ne. Manžel si v pohodě hladí mobil. Tak řeknu s důrazným tónem potřetí, že takhle teda ne, a že u nás doma si po sobě každý uklízí sám. Mladej zase že ne a mrčí. Manžel zvedne oči od mobilu a medovým hlasem říká "Kubi šup". A mladej "ano tatínku, hned si to uklidím" a kmital. No co, zasmála jsem se tomu, jak je to nefér, ale tak to prostě je :-D