"Takže – až se vrátí ženy do práce, už zase bude ok pomáhat jim v domácnosti?" No, bohužel to je pak tak, že musí udělat vše i potom. Taková druhá šichta. Bo si na to už ten chlap zvykne. Naštěstí já mám manžela suprového a v domácnosti děláme věci spolu, jo, pračku třeba vůbec neřeší, to přežiju, ale nemá problém uvařit, zapnout a vyklidit myčku, vytřít nebo se věnovat dětem... Já zase nemám problém mu pomáhat s "mužskými" pracemi. Protože jsme parťáci. Díky Bohu za něj :-)
No ono by asi chtělo opravdu pečlivě řešit případ od případu. Ono to dítě má opravdu právo na oba rodiče. Hlavně kluci potřebují mít ten chlapský vzor. A jsou případy, kdy Ti rodiče jsou oba milující a tomu dítěti se věnují. Ne jak mnohdy v případech, že si dítě vyhádají u soudu a pak jsou do večera v práci... Pokud bydlí v jedné obci nebo řekněme do 10 km a děti pak navštěvují tu stejnou školu a odpoledne se vidí s těmi stejnými kamarády, tak proč ne. Ale v případě, že dítě musí navštěvovat 2 školy a jezdit přes půl republiky bych střídavku zamítla. Pokud rodič to dítě opravdu miluje, může změnit bydliště i práci. Jo, je to velký krok, ale to dítě by tomu rodiči mělo za to stát. A pokud nestojí, tak smůla, nemáš na střídavku nárok. Tak bych to viděla já.
Sedíme s manželem u jídelního stolu s dětmi. Říkám synovi, ukliď si po sobě ze stolu. Ten zamrčel, a že ne. A já: "Kubi ukliď si to a nezlob". Ne. Manžel si v pohodě hladí mobil. Tak řeknu s důrazným tónem potřetí, že takhle teda ne, a že u nás doma si po sobě každý uklízí sám. Mladej zase že ne a mrčí. Manžel zvedne oči od mobilu a medovým hlasem říká "Kubi šup". A mladej "ano tatínku, hned si to uklidím" a kmital. No co, zasmála jsem se tomu, jak je to nefér, ale tak to prostě je :-D
Tak já bych to pojala asi jinak. Pokud třeba rozmazlující babička vecpe dítěti sladké,ale tím její pozornost končí a tchýně sice nedá nic sladkého,má režim,ale jinak se dětem věnuje,hraje s nimi třeba pexeso,vezme je na procházku,ukazuje jim svět atd.,tak bych se vůbec nebála o to,že by ji neměly děti jednou rády a třeba ji ještě poděkují. Nevím,jak je to v tomto případě, ale jen podle bonbónů a televize fakt těžko soudit.
Nevím, těžko soudit. Ale tak nějak pochybuji, že kdybych přežila pokus se oběsit a měla takové následky, tak bych lhala o tom, proč jsem to udělala. Zvlášť pokud to děvče o tom problému, před samotným incidentem, s maminkou mluvilo a ta ji poslala za učitelkou.
OK neexistuje z toho žádný záznam, tedy oficiálně se žádná šikana neřešila, PČR se nemá čeho chytit. Ale ještě jim vyhrožovat právníkama, pokud o tom budou mluvit? Tvl., tady málem umře mladá holka a škola myslí jen na to, jak si nepoškodit jméno. Nebylo by lepší něco jako "Bohužel, k tomuto případu nemáme zaznamenány a nemáme žádné informace o šikaně, ale už z principu poučíme všechny kantory i žáky o tom co dělat a jak jednat, kdyby se se šikanou potkali.".
"Mnohem větší starost dělá doktorovi Lucie, která sedí zhroucena na zemi a štká, že jako matka selhala.
„No, asi jo, no, ale to se prostě stává. Nic si z toho nedělej. Tak holt třeba budeš dobrá, za čas, jako babička, no. A když jsem slyšel, jak vaříš, ujišťuji tě, že králičí bobky rozhodně nebyly to nejhorší, co Honzíček jedl,“ utěšuji ji diplomaticky a s citem." Nejlepší část příběhu
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Práce... Proč někdo tomu,že odhodí svou důstojnost, říká práce? A ještě se to oslavuje,jak je to super "úspěch", který vám přinese miliony... Žádné peníze na světě za to nestojí. Je to jen mamon...
2 odpovědi