Většina zajímavých podcastů, alespoň těch, které zajímají mě, jsou placené. Znamená to tedy, v logice pana Čermáka, že mám platit poplatky veřejnoprávnímu rozhlasu, který neposlouchám a za pořady, které mě nezajímají, ale jsou údajnou pojistkou demokracie, zatímco vedle toho mám platit platformám za obsah, který mě zajímá? Protože pokud je něco zajímavé, tak se to uživí samo? Mám texty pana Čermáka ráda, ale tentokrát si s tím teoretizováním dost naběhl.
Mně by vůbec nevadilo, kdyby se Evropa taky fragmentovala 🙂 zrovna BRICS je prehlidka zemi, se kterymi nemam potrebu mit cokoliv spolecneho. Kez by se do Evropy vratil prumysl, vyroba, byznys, zemedelstvi a na to navazane chranene hranice. Urcite by to nejakou dobu bolelo (prechod z ropy na jine zdroje apod.), ale z dlouhodobe perspektivy nevidim v propojovani se zememi globalniho jihu nebo vychodu zadny happy end pro Evropu.
Mně upřímně děsí tento vývoj ve školství a lidé, kteří přemýšlí jako tato paní. Nejsem kreativní, tak místo trénování mozku kouknu do mobilu. Nemám vlohy pro jazyky, tak místo trénování kouknu do mobilu. Absolutně nulové uvažování o tom, co to udělá s mozkem, taková mozková neuroplasticita je něco, o čem paní nikdy neslyšela. Nemám nic proti využití AI na rutinní úkoly, ale čím víc ji budeme používat, tím víc musíme trénovat mozek nebo to bude návrat do opičího stádia. Takže čas, který nám AI uspoří, budeme stejně muset využívat na něco, co teď nepotřebujeme. A to je ta lepší varianta.
Odpověď na Vaše pátrání je úplně snadná. Na Hradě není nikdo, kdo by tu agendu tlačil (asi je jasné, že prezident dělá všechno a nic). Prezident se zbavil lidí z kampaně, kteří mu pomáhali s tématy, s vizí. Oni stáli za iniciativou spolupráce s mladými, za komunikačními aktivitami, které byly inovativní, kreativní. Teď to zase řídí úředníci a naplňuje se vize již též vyhozené exkancléřky o “profesionalizaci” (rozuměj starých dobrých pořádcích) úřadu. A tam místo pro mladé není. Je bych z toho nevinila, oni jen posloužili jako štafáž.
Snažím se cestovat do zahraničí i po Česku pravidelně, ale…zážitky z Česka mám velmi smíšené. Nejvíc mi vadí gastro - jakmile jedete dál od větších měst, všude to samý - smažák, řízek, svíčková apod. nebo salát caesar jakože “zdravější” varianta. Předražené, do teplého počasí zcela nevhodné, kalorické bomby, které ještě velmi často prodává nas*aný číšník či znuděný brigádník ve stánku. Vůbec neřeším finance, ale prostě pocit, že jsme si užili, že to bylo skvělé a musíme se sem zase vrátit…a tenhle feel zkrátka v Česku není zaručený, resp.stává se málokdy. Tyhle “služby” mi pak zkazí dojem. To,že jsou mizerné u stánku,ještě překousnu, ale ony jsou mizerné i v hotelích.
Takže si to shrneme - výsledkem absurdního požadavku ČOV (jehož hlavním přínosem Česku jsou flekatý kabáty) je utvoření pracovní skupiny, která bude debatovat za peníze daňových poplatníků, jak tu absurditu řešit, místo aby obratem poslali ČOV do patřičných mezí. Do toho se za peníze daňových poplatníků připojí ministr pro vědu, a zcela jistě ne sám, ale též to zaměstná další úředníky. Už teď tuším, že výsledkem bude nějaký kočkopes v podobě pomazánkového ne-másla a důsledkem pak to, že naše chytré mladé mozky ze z tohoto absurdistánu přesunou do jiné země, pro kterou budou, na rozdíl od ČOV, vydělávat peníze.
Myslím, že pokud prezident rezignuje na snahu přivést politiky k jednomu stolu, tak pak celé téma kampaně o spojování společnosti pohřbil hodně brzy. A spojování společnosti je přesně to, na co by nikdy rezignovat neměl. Teď o tom může vyprávět jak chce, už to zůstane jen prázdnou frází. Zůstává zahraničně-politickou figurou, aspoň, že tam necukl, ale potvrdil dřív než jsem čekala, že nemá na to stát se politikem.
Zakázat to nejde a radost ze života mu přeji. Na druhou stranu, je prezident a měl by se chovat odpovědně. Motorka může působit jako sympatický a lidský koníček, ale je tam zvýšené riziko ohrožení zdraví. A to by měl odpovědný člověk brát v potaz,pokud svou funkci opravdu bere jako službu, což PP o sobě tvrdí.
0
Sledujících
2
Sleduje
0
Sledujících
2
Sleduje
Tak tentokrát zklamání, teda s výjimkou skladby Sonnet od Verve, ta mě vrátila do dětských let…