byl tady dotaz, proč se za války rodilo tolik dětí - hlavně od roku 1943...
"V Protektorátu bylo zavedeno totální nasazení nařízením vlády č. 154/1942 Sb. ze 4. května 1942. Nejprve byli povoláni muži z ročníků 1921 a 1922. Později bylo nasazení rozšířeno o další ročníky 1918 až 1924. Totálnímu nasazení v Německu bylo možné se vyhnout ze zdravotních nebo rodinných důvodů. Sňatek představoval ochranu pouze na začátku, avšak narození dítěte i v pozdějších fázích války; v letech 1943–44 tak byla porodnost českého obyvatelstva rekordní.[1]"
toliko Wikipedie...
tak nevím... nějak to nekoresponduje se včerejším článkem na Seznamu o nové výuce matematiky... tam bylo naopak, že už na ZŠ se v devítce budou brát kvadratické rovnice, řez tělesem a další "matematické lahůdky", které žáci, co nemají matematické myšlení (a není to jejich vina), budou asi jen těžko zvládat... ale pravda, tady je to o jazycích na nižším stupni - ale to asi bude zase spíš trochu na úkor matematiky na nižším stupni - tak na co se pak bude v matematice navazovat???
on je strašně velký rozdíl, pokud žijí důchodci ještě ve dvou a oba mají důchod... když vám ale zemře manžel(ka) příliš brzy po odchodu do důchodu a vy jste vypravili tři děti do života a pomáhali zase s jejich dětmi, aby oba rodiče mohli chodit do práce, tak si nestihnete tak moc ušetřit... a když se stanete vdovou /vdovcem a není moc velká úspora, pak život z jednoho důchodu není zas tak jednoduchý... on ten vdovský nebo vdovecký není tak úplně velký... u mě dnes kolem 3 tisíc za manžela... když jsem šla do důchodu já, měl manžel trochu nad průměr... zdálo se, že se budeme mít dost dobře... važte si života ve dvou a tím pádem i příjmem dvou lidí v rodině... pracovala jsem 40 let, je mi přes 70 a a nyní si 10 let po manželově smrti přivydělávám na DPP... nestěžuju si, ale žiju velmi skromně, nepotřebuji mít kde co, nakupuji ve slevách a ještě se starám o několik opuštěných zvířat (doma)...neživím auto, protože neřídím a tak ho zdědila po manželovi jedna z dcer...
ale žiju sama, děti posledních 8 let bydlí s rodinami různě po republice... tak když občas přijedou, je to spíš na svátky...
vdovský důchod bere zbylý rodič (doufám tedy že i otec - matka určitě - mám v rodině) - do té doby, dokud děti studují - minimálně ale do 18 let věku posledního dítěte...ten měla dcera po smrti manžela asi 10 tisíc - zemřel na covid v roce 2021... jejich synům byl přiznán každému asi také 11 tisíc - důchody se valorizují... oba nyní studují VŠ a sirotčí důchod dostanou do doby, dokud studují - nejvýše do 26 let... pokud dostudují dřív, tak samozřejmě už ne... a dcera do dokončení studia mladšího (nejdéle do jeho 26 let)... dokládá se vždy na začátku školního roku potvrzením o studiu...
z toho vidíte, že je opravdu strašně důležité, že byli manželé... vzhledem k tomu, že dcera pracuje už 30 let a vydělá si relativně slušně, tak se rodina nedostala alespoň do chudoby..
píšu, protože tu byly dotazy, jak je to s vdovským a sirotčím důchodem...
je ale pravda, že ten vdovský se počítá z platu manžela, který zemřel a tak má dcera poměrně dost... její manžel pracoval už přes 35 let a plat měl slušný...jinak se ale počítá starobní vdovský, to je vdovský nebo vdovecký většinou něco kolem 3 tisíc... také se vypočítává z platů zemřelého, ale v jiném poměru...
tak z těchto uvedených receptů je pro běžného člověka použitelný jen snad ten první a to ještě špaldovou mouku musím vyměnit za hladkou... ořechy mám vlastní, tak by to snad šlo... a ještě: kolik vajec je to 100g žloutků??? dala bych tam prostě dva - při dnešní ceně vajec - dnes v Kaufu - 1 plato 199,90 - byla jsem se na to dvakrát podívat, zda vidím správně... bohužel, viděla... samozřejmě jsem je nekoupila...
dřív cena ingrediencí na vánoční pečení před nimi opravdu klesala a ne jen na pár dní... nyní je vždy pár dní levnější něco někde... nebydlím ve městě a nakupovat denně nejezdím.. (nemám ani auto)... dnes ta cena klesne spíš na tu úroveň, jak by to mělo stát běžně... a teprve z této ceny by měla být nějaká sleva... už i to cukroví bude luxus jen pro bohaté... mám recepty od mamky a ta zase od své a těch se držím... jen sem tam někdy zkusím jedno nové...
tak dnešní doba zase vyznává trend - spodní prádlo se nenosí vůbec... kdejaká "celebrita" je naostro... a svrchní oděv k tomu nejlépe průhledný... případně skoro bez něj... po červeném koberci v KV se promenáduje Emma Smetanová - hihihi, tedy Smetana, abych neurazila - vlastně naopak jen ve spodním prádle a navrch už nic... a k tomu vysoké chlupaté bufy (v červenci)... úplný vrchol nevkusu...
ne autorka vůbec netuší, jak to bylo v různých letech socializmu... neodděluje 50. leta od 60. , 70. a 80... třeba v 60. letech byla móda moc hezká, prádlo se dalo koupit velmi pěkné, krajkové, hladké, luxusní i obyčejnější, kalhotky rozhodně neměly nohavičku - to by pod minisukně ani nešlo a podvazkový pás je vlastně sexy... takže článek paní autorky je neprofesionální... vlastně je to blábol...
loni v říjnu se mi stalo, že mi do domu vlezla liška... venku lilo a byla skoro jedna ráno... pouštěla jsem asi půl hodiny před tím ven jezevčíka a špatně jsem zavřela dveře... to jsem zjistila, když jsem pro něj šla - to jsem lišku na verandě ještě neviděla... máme tam klece s činčilami a morčaty, navíc mi tam vběhl kocourek Jonáš... pes stál ve vchodových dveřích a strašně štěkal... a právě za těmi otevřenými dveřmi uvnitř, kde je nika byla ta liška... strašně smrděla, jak měla namočený kožich... ale ven tedy rozhodně nechtěla... vůbec jsem v tu chvíli nevěděla, co mám dělat... byla jedna ráno, venku děsně a já sama s liškou a zvířaty... tak to by mě asi policajti nepomohli, když to tak čtu - ale ono mě to v noci ani nenapadlo - to až druhý den dopoledne... hasiči mě taky nenapadli... tak jsem tam s liškou podebranou mopem docela bojovala, abych ji dostala ven za dveře... nebylo mi přitom vůbec dobře... ale nakonec se mi to bez újmy na zdraví podařilo... když jsem pak druhý den viděla kamerový záznam, jak liška přišla a pouští se do našeho jezevčíka, tak jsem byla ráda, že se jednak psu nic nestalo a "druhak", že jsem to neviděla před tím, než jsem se ji snažila vyhnat já... povedlo se ale zažít bych to už nechtěla... ono je taky něco jiného, když je na to člověk v noci sám...
na dětství v 50. a 60. letech vzpomínám s láskou... od malička se tehdy děti (alespoň u nás v městečku u řeky) scházely... nejdřív se hrály kuličky, to zvládly i úplně malé děti - třeba můj dvouletý bráška a další 4 sourozenci... ale i další děti... potom holky švihadla, "školka" se švihadly, poté míče, přehazovaná, "školka" s míčem, 2x týdně do Sokola - tam zase koza, žíněnky, můstky, kruhy... v zimě ledování na házenkářském hřišti a bruslení, hokej... v horském městečku Jizerek kopečky na první lyžování (na dřevěnkách s koženým vázáním) , koupání v Jizeře a první pokusy neutopit se na lodičce "maňásku" - byla strašně vratká... lítání po Brodě, lezení přes ploty, později při škole míčové hry, stolní tenis, atletika už i závodně... prostě pořád něco... tehdy se pracovalo a chodilo do škol i v sobotu a přesto s námi ještě měli rodiče čas v neděli jet vláčkem na výlety do okolí...
dnes je mi 72, vychovala jsem 3 děti, v jejich dětství vedla místní házenou a jezdila se školami na lyžáky jako instruktor... nebyla jsem téměř nemocná a dodnes jezdím pravidelně plavat... 1 - 3x týdně si uplavu svůj kilometr a půl a kdyby mi nezemřel milovaný manžel, bylo by mi pořád fajn... dnešní děti to nemají lehké, ale ani jejich rodiče ne... naši museli chodit do práce a my děti se hlídaly navzájem... to dnes tak úplně nejde... když nám dvouletý bráška spadl na podzim do Jizery, šestiletá starší sestra ho vytáhla za nohy ven... vše proběhlo celkem v klidu, žádné strašení rodičů o odebrání dětí a pod... dnes je to samý příkaz a zákaz, až je mi z toho úzko, kam jsme se to dostali...
s alergií na štípnutí je to asi různé... já jsem měla velmi "bouřlivé" reakce v dětství... místo po štípnutí otékala do olbřímích rozměrů a opravdu byl strach, aby mě něco neštíplo v obličeji, či na krku... bylo to v 50. a 60. letech... postupem věku se mi naopak snižovala a nyní, když mě štípla vosa do hlavy, tak kromě chvíle bolesti v místě vpichu, jsem žádnou reakci neměla... a loni sršeň do ramene a včela do ruky tak taky dobrý... žádné otoky, jen ta bolest, ale ani ta ne moc dlouho...
ale povede to asi zase k tomu, že přibude různý odpad opět kolem silnic a různě v lese... já sama třídím, ale strašně mě štve, kolik je toho nepořádku u nás u rybářského rybníka, který je obklopen stromy... hlavně plastové lahve, plechovky od pití a různé obaly od poživatin... nechápu, že když si to tam navozí (většinou autem) rybář plné, proč to nemůže odvézt prázdné... ten, který si myslí, že je asi lepší, to v igelitce pověsí na strom, nebo na keř a čeká - nevím na co??? že to někdo jiný odnese??? nebo že to uklidí zvířata??? většinou to rozryjí prasata a vítr roznese po okolí a často i přímo do rybníka... ten "jako" horší to rovnou vyhodí na zem a často přímo u ohniště, které si tam udělal...
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
mě spíš zaujalo, že žáci škol Japonska, Koreje, Singapuru atd. mají ty nedostižné výsledky, protože se podřizují velkému drilu učení... v současné době se na to u nás půjde obráceně... žádný dril, žádné biflování, žádná potřeba mimoškolní přípravy, žádné známkování, žádné vyžadování čehokoliv trochu navíc...
1 odpověď