A staří neměli možnost "výhodné privatizace", ale museli si byty postavit nebo na ně našetřit nebo je získat se zaměstnáním.
Nepoznám moc lidí, kteří byt výhodně zprivatizovali. Na družstevní být jsme čekali 8 let, mezi tím jsme šli bydlet do pohraničí. Na státní byty měli nárok jen vyvolení. Za náš byt, který jsme po těch letech dostali, jsme zaplatili členský podíl 35 000 Kčs, do fondu jsme pravidelně přispívali měsíčně Kčs 550. Za tentýž státní byt nezaplatili žádný členský podíl a nájemné měli Kčs 220. Nehledě na to, že hodně lidí ještě po práci si stavělo byty a domky svépomocí. Nikdo to neměl ani tehdy jednoduché.
Pokud si mladí uvědomí, že by měli mít děti,
které budou pracovat i na jejich důchody, pak by neměli mít starost o své stáří, dávají přednost cestování a různým radovánkám. Četla jsem stížnost jedné 35 leté ženy, že její druh by chtěl dítě, ale ona se na něj ještě necítí. Oni nejen, že budou mít malé důchody, ale on ani nebude nikdo, kdo jim v domovech důchodců podá oběd a bude se o ně starat. Nebudou lidi.
Fakta a realifa...to je něco co naše vláda nezna to jsou ti co jsou mimo realitu s vůbec netuší jak žijí obyčejní lidé a důchodci
Proč se pořád oháníte důchodci, děláte z nich chudáky. Kdo
Poctivě celý život pracoval, z důchodu pohodlně vyžije, není to na tři dovolené v cizině, ale na slušné živobytí. Nikdy jsem se neměla tak dobře, jako v důchodě. Celý život jsem pracovala jako úřednice,plat průměrný, živili jste tři děti, z toho dva na vysoké škole. Teď si koupím na co mám chuť, zajedu si po republice kam chci, nikoho neživím, děti po mně nic nechtějí.
Hlavně že vy a Vám podobní oplýváte nebývalou inteligencí a volíte vždycky ty správné lidi, asi proto to s naší republikou jde tak s kopce. A jestli se považujete za zrno tak jedině hodně plesnivé.
Jak to jde s republikou z kopce? Nikdy jsem se neměla tak dobře , jak v této době. Vždy jsem musela šetřit, měli jsme tři děti, z to dva vysokoškoláky. Jelikož nejmladší syn ještě studoval, musela jsem jít do důchodu o tři roky později. já úřednice. manžel dělník. Teď jsem vdova, žiju si v pohodě, necítím žádný nedostatek. Nestrašte a nestěžujte si pořád.
Ty jsi fakt odborník na hodnocení zastaralých kauz.
Něco takového vyblít dovede pouze primitiv obecný, . Co jsi ty dokázal v tom zasmradlem životě 🤮
Vážená, mluvíte-li o někom jako “o primitivu obecném”, je to pro mě s podivem, když si přečtu Vaši odpověď. Zamyslete se nad sebou, vyjadřujte se inteligentně, takto se dáma nevyjadřuje.
Paní Luxíková, sledoval jsem nedávno na Primě pořad Případy Josefa Klímy, kde byla natočena reportáž o té paní z Děčína. Všechny dokumenty, výpovědi a důkazy mě přesvědčily, že ta paní mluví pravdu. A držím jí palce, ať své dítě najde. Pan Klíma jistě senzaci tohoto typu nepotřebuje a už vůbec se nepotřebuje zdiskreditovat. A že neukradli dítě Vám, přece neznamená, že se to nestávalo. Možná jste nebyla vhodný vzorek.
Také jsem v roce 1970 v květnu porodila v Děčíně syna. Druhý den mi řeklí, že jej převáží do inkubátoru do Teplic a další den ráno mi mezi dveřmi, čistíce si kartáčkem ruce, paní doktorka sdělila, že dítě zemřelo. Není pravda, že se tam jde již s jménem dítěte, v Děčíně to tak nebylo ani u mých dalších dětí. Úmrtní list jsem také nedostala, až v loňském roce jsem pro něj vyslala druhého syna. Vydali mu jej, ale s problémy, takže po 52 letech. Vždy, ještě než to rozvířil pan Klíma, jsem si myslela, že mi byl syn ukraden.
Upřímně nesouhlasím s tím to vaším článkem ! Je to článek kterým se jenom chcete
Zavděčit této vládě protože ta vás platí za takové žvásty ! Přeji vaším rodičům hodně zdraví a co nejnižší důchod ať si užívají vámi schvalovanou drahotu ! 💰💰🤔
Také jsem důchodkyně osmdesátiletá, souhlasím, že důchodci neumírají hlady. Jsem vdova a žijí si velmi dobře, o nikoho se nestarám, koupím si, na co mám chuť, což během doby, kdy jsem pracovala a starali jsme se o tři děti, bylo složité.
Důchodci, kteří si neustále stěžují, buď celý život nepracovali, bydleli v laciných obecních bytech, za něž se teď dost platí, jezdili po dovolených. Lidé, kteří si během práce stihli pořídit vlastní bydlení, většinou svépomocí, jsou zvyklí šetřit a nepotřebují drahé dovolené, nestěžují si. Na zahradě místo bazénů mají zeleninu, v důchodě se tím baví.
Nechápu ty neustálé stížnosti důchodců, všichni, i ženy v mém věku pracovali, takže by měli mít důchod, z nějž jde velmi dobře vyžít. Letos mi bude 80 roků, jsem několik let vdova, vychovali jsme tři děti,z toho jsou dva vysokoškoláci. Celý život jsme museli šetřit, manžel byl dělník, já obyčejná úřednice, takže nikdy jsme neměli nadbytek. Teď, když jsem sama, se mám velmi dobře, nemusím šetřit tak, jak celý život. Žiju v třípokojovém vlastním bytě, také mi zbývají peníze na b3nzin. Vnoučat mám šest,dárky dětem i vnoučatům dávám k narozeninám a na Vánoce. Děti po mně nic nechtějí, pokud mi nepřidají. Takže řeči o chudácích důchodcích jsou často hodně nadnesené, je pravda, že na dovolené na Maledivách to není, ale dovolená u nás je také pěkná, užívám si jí tady.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ano znám to osobně.... Veškerá energie a síla byla tak akorát na to, abych to nějak sama ustála s rodinou. Vyřídit pohřeb, odnést vše nachystané ostatním lidem a pomaličku se z toho šoku vzpamatovávat.... Šílené a nikdy to nepřebolí. Není den, kdy si na svou dceru nevzpomenu....
7 odpovědí
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Znám to také, mezi dveřmi, čistíc si kartáčkem ruce, mi bylo sděleno paní doktorkou, že syn zemřel. Nikdo nám jej nepředal, nevím, co se s ním dělo. Ani úmrtní list jsme nedostali, až po padesáti letech jej jel vyzvednout druhý syn. Toto bylo za totality v Děčíně.
1 odpověď