Vidím tady hodně kritiky zaměřené na Lidl. Je to moje celkem oblíbená prodejna na rychlý nákup. Ve větším supermarketu jsem unavená ještě než stihnu projít regály s textilem, drogerií a hračkami a v oddělení potravin už jen popadnu pár věcí a spěchám ven. V Lidlu, protože tam chodím často se rychle orientuju a ani u pokladen nebývá fronta, tak mám rychle nakoupeno. Je pravda, že v poslední době mně vadí ulička se slevami, kde je namíchaný různý sortiment nepřehledně a také nemám ráda ty věrnostní slevy na kupóny a pod.
Nebyla jsem u toho, věřím, že se vše mohlo přihodit podle nadpisu článku, ale třeba i jinak. Proč mám ale dojem, že už v nadpise je skrytý záměr si "zase zanadávat" na ty nevychované příslušníky starší generace. Možná jsem už trochu xenofobní, možná stačilo trochu jinak pojmout nadpis. To, že se mnozí lidé k sobě nechovají zrovna pěkně je i odraz doby, společenské nálady a vzory chování ve společnosti - viz mnohé celebrity, politiky apod.
Chápu autorku článku. Jen by se měla rozhlédnou kolem sebe. Kdo tu vyvolává útoky na generaci Z, ale také na důchodce, na voliče ANO, na lidi, kteří chtějí ukončit válku na Ukrajině, na učitele, na zdravotníky, na majitele psů, na rodiče dětí...Často štvavé články a reportáže našich veřejnoprávních médií a hnusné komentáře diskutujících. Podle mě jde o záměrnou a štvavou kampaň s cílem rozeštvat proti sobě rodiče a děti, sourozence a spolupracovníky, chudé a bohaté. Ono se potom takové tupé mase, která skočí na každý špek, dobře vládne.
Dcera je trojnásobnou maminkou a říká, že její vrstevnice se často diví, že si v dnešní době pořizuje děti. Nejde jenom o všeobecnou drahotu, nejistotu mladých udržet si místo a bydlení, ale hlavně se její vrstevníci bojí války. když jsem pana Fialu před několika lety slyšela prohlásit:" jsme ve válce", taky ve mně pěkně zatrnulo.
Myslím, že rodič, který se dítěti s láskou věnuje a zcela vyjímečně ho např. plácne přes zadek a chytne za ruku, když dítěti hrozí třeba nebezpečí na silnici, či jiná nehoda je pro dítě větším přínosem, než rodič, který se o své dítě vůbec nezajímá a jen "čumí" do mobilu. Mnohem horší, než "symbolické" fyzické tresty ( jen pro opravdu malé dětičky) je mlčení, nezájem rodiče nebo psychické týrání. Vím, že tento obsah bude vymazán, ale i fenka svá štěňata napomene čumákem nebo packou.
Článek není dostatečně vypovídající. Důležité je jaké jsou nutné základní životní náklady - tedy bydlení, energie, jídlo, oblečení, léky a pod. a kolik procent z příjmu člověku zbyde na nadstandart - kultura, zábava spoření atd. Navíc třeba v 60. letech byla životní úroveň lidí také jiná než v 90. Navíc celý svět se vyvíjí, třeba medicína, takže nelze srovnávat období 90. let s dneškem.
Dost hloupý nadpis článku. Učila jsem matematiku přes 40 let, posledních 24 na víceletém gymnáziu. Měla jsem tedy štěstí na děti se zájmem a povětšinou i schopnostmi se matematiku naučit. Něco je člověku dáno, něco může pomoci dobrý učitel, ale důležité je také prostředí ve třídě. Lituji učitele i žáky na některých ZŠ. Když slyším, že je třeba v 1. třídě 35 dětí, z toho někteří nerozumí česky, někteří mají výrazné problémy se soustředěním nebo chováním, někteří mají snížený intelekt a všechny jsme v rámci inkluze nacpali do jedné společné třídy. V takové třídě se ubližuje dětem nadaným, průměrným i podprůměrným. Jako učitelka nevěřím, že se nejedná o plýtvání lidským potenciálem. Je to jako byste do jedné třídy dali děti čtyřleté a chtěli po nich aby zvládli učivo pro školáky.
Dalším problémem je bohužel nedostatek nových učitelů matematiky. To, že umím něco spočítat ještě neznamená, že to umím dobře vysvětlit.
Je to smutné, ale možná neznáme celou pravdu, proč referendum takto dopadlo. Někteří lidé byli možná záměrně ovlivněni nebo zmanipulováni, možná chtěl někdo jiný stavět v dané lokalitě něco jiného? Je to jen ukázka toho, jak "šikovně cílená kampaň" dokáže pohnout veřejným míněním. je to stejné v obci jako v celém státě. Vždyť jsou na to propracované celé studie a učí se to na vysokých školách jak zblbnout národ, třeba u voleb. A docela jim to vychází.
Lidé nemají zanedbávat preventivní prohlídky. Čekací doby jsou často několik měsíců, lékaři si předávají pacienta jako horkou bramboru. Pokud se rakovina objeví, řeší konkrétní problém u konkrétního orgánu. Čekací doba na operaci několik týdnů, čekací doba na posouzení pozitivity nádoru - 3 - 4 týdny. Jenom proto, že není dost odborných lékařů. Potom další specialista řeší další orgán.
Učitelka situaci nezvládla. Je to smutné, ale po 35 letech ve školství (byť s velkými studenty) to trochu chápu. Holčička nebyla smutná ani lítostivá, ale evidentně se hystericky vztekala. Moc si neumím představit vyjádření lékaře, který dítě následně vyšetřil. To, že se děvče vyhýbalo očnímu kontaktu a nechtělo o incidentu mluvit bych považovala spíše za trucování, než znak nějakého traumatu. Jistě by bylo lepší důkladnější vyšetření. Myslím, že dítě se jen utvrdilo v přesvědčení, že křikem a hysterickým chováním si v budoucnu vše vynutí. To je pro dítě i rodiče špatný start do života.
Nevím, jestli má tato matka partnera, rodiče, případně další příbuzné. Bylo by dobré s nimi na výchově syna spolupracovat. Tříleté dítě by mělo už také chodit do školky. Matka sama asi výchovu nezvládá, ale je dobře, že si to uvědomuje. Měla by postupovat po malých krůčcích a zavést synovi pravidelný režim. Z článku není jasné, zda chybuje matka nebo má syn nějaké větší problémy.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Moc lituji pozůstalé, smutná tragédie. Bohužel se podobné věci dějí v mnoha rodinách. Je jistě štěstí, že děti přežily bez nehody a následků. Matku jim nikdo nenahradí, ale mají otce, nejméně jedny prarodiče a možná i jiné příbuzné či přátele. V takových chvílích se lidé z rodiny semknou více k sobě a řeší situaci. Možná může děti hlídat pár měsíců babička či jiná osoba, možná to pro otce dětí znamená nutnost vzdát se svého standartu a třeba hledat levnější variantu bydlení. Neznám finanční situaci rodiny, ale děti dostanou sirotčí důchod, osoba, která bude o děti pečovat také něco. Chápu nutnost sbírky, když jde o závratné sumy na léčení, které nehradí pojišťovna, ale v tomto případě nevidím smysl. Je to každého věc, jak to má nastavené a chce-li přispět, ale myslím, že potom přispívají často mnozí, kteří jsou na tom hůře, než žadatelé.