Vyjasnila bych si to s manželem a letěla bych. Tradice jsou sice hezká věc, ale holt některé časem zastarají. Doma už taky neomotáváme nohy stolu řetězem, aby rodina držela pohromadě, a nehážeme pantoflem, jestli se dívka do roka vdá nebo ne. A jestli oslavíme Štědrý den v pátek nebo za týden, do toho je každému leda tak kulový.
Hlasité čtení bych neodsuzovala. Je zapotřebí k prezentacím, k domluvě se zákazníky a hlavně dítě slyší co čte. Tím se upevňuje a zvyšuje jeho schopnost pochopení psaného textu.
Za socialismu se obvykle dával, dneska se už většinou nedává. Prostě vývoj, no. Kdysi jsme do něj taky dávali víc majonézy, dneska část majonézy nahrazujeme bílým jogurtem, protože je tak zdravější a na chuti se to skoro nepozná.
To by mě zajímalo, kdo chlastá za lidi z mého okolí. Alkoholik není ani jeden, hodně z nich je abstinentů. Byť třeba z nutnosti, protože často sedají za volant.
Nevím, naše rodina by jim asi taky svými nákupy nepomohla. Nádobí mám už skoro 40 let. Ještě nedosloužilo, tak proč ho vyhazovat. Váleček mám taky dlouho, stejně jako příbory a spoustu dalšího. Spousta toho mě ještě přežije.
To je snaha, jak ty školní jídelny zrušit úplně. Naše vnoučata nosí ze školky odpolední svačiny. Oni to nejedí, mně to chutná. Přitom je to malý kousek bagetky s pomazánkou a k tomu kousek ovoce. Když vidím ceny ovoce v obchodě, divím se, jak se školní jídelna vejde do rozpočtu.
Pokud je ve třídě až polovina dětí z Ukrajiny, byl by takový problém, aby je vyučovaly ukrajinské učitelky v ukrajinštině? Pokud se budou chtít jednou vrátit, na co jim bude znalost češtiny?
Kdyby toto dělaly i zahraniční firmy, tak se máme jako v ráji. Takto jsme jen kolonie Západu, kdy veškerý zisk jde na vylepšení příjmů zaměstnanců v zahraničích centrálách. Super manažer!
Kdysi jsem se chtěla pěstounkou stát. Jenže nároky byly takové, že jsem to vzdala. Nehledě na to, že odměna nebyla nic moc a nepokrývala potřeby dítěte. Čili být pěstounem znamenalo ještě tuto bohulibou činnost dotovat ze svého. Čímž bych ale poškodila vlastní potomky. Proboha, proč?
To byla zcela nesourodá hovadina různých příběhů, kde se všichni zúčastnění jakoby náhodou sešli v jednom kostele na půlnoční. Úplně jsem se v ději ztrácela a chvílemi nevěděla, kdo je kdo.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Vyjasnila bych si to s manželem a letěla bych. Tradice jsou sice hezká věc, ale holt některé časem zastarají. Doma už taky neomotáváme nohy stolu řetězem, aby rodina držela pohromadě, a nehážeme pantoflem, jestli se dívka do roka vdá nebo ne. A jestli oslavíme Štědrý den v pátek nebo za týden, do toho je každému leda tak kulový.
1 odpověď