Před mnoha lety, jsme ve škole měli brannou výchovu. Tam jsme trénovali, co dělat při jaderném výbuchu. Jako děti jsme to nebraly tehdy nijak vážně. Nenapadlo mě ovšem, že za padesát let budu číst o tomtéž. Zdá se, že svět se nijak nezměnil.

Zajímalo by mě, když sexuální scény v knihách vadí, jestli vadí i všude dostupné porno. Nemohu si pomoci, ale začíná to připomínat činnost našeho pátera Koniáše. Ten ale "nevhodné knihy" rovnou nechal pálit.

Když si dítě doma zvykne na takovou nálož cukru (s marshmalow navíc), tak si neumím představit, jak bude ve školní jídelně další den nadšené, až dostane k obědu rybu.

Četla jsem citát: Zatímco inteligent je plný pochybností, hlupák je si stoprocentně jistý. Na koho z nich to asi platí nejvíc?

Proč tedy studují medicínu. Tam přece musí počítat s tím, že je lidé budou potřebovat třeba i mimo pracovní dobu. Když chtějí zůstat ve městech a mít pevnou pracovní dobu, tak měli jít dělat něco jiného.

Vážení, nerozčilujte se nad Wadovými výlevy. Já se naopak těším, co vyprodukuje. V poslední době se sice nějak moc opakuje, ale vždycky "duch slaví hody". Je to zkrátka "yntelygent".

Nikdy jsem pro matematiku moc nehorovala. Paradoxně, když přišlo studium té vyšší, derivace, integrály atd., tak mě začala bavit. A zkoušku jsem udělala za 1. Ale dodnes neznám trojčlenku.

Jak sleduji ceny vajec, tak jestli to takto bude pokračovat, tak nám nezbyde, než jako naše babičky - když budou vejce levná - nakládat je do vodního skla. Hrozná představa.

Také jsem četla a obdivuji ji. Co mě ovšem mimo jiné zaujalo, jak se zmiňuje, jak je důležité u dítěte pro rozvoj řeči, aby mělo maximálně dva rodné jazyky. U syna Radbora došlo k tomu, že na něj mluvili asi pěti jazyky, takže tam došlo k jakémusi "zmatení pojmů". Zřejmě nedokázal myslet samostatně v jednotlivých jazycích a oddělit je od sebe.

Přeji paní Janě, ať v soutěži dojde co nejdál. Když mohl být pan Pavlásek (taky žádný Fred Astaire) druhý, tak proč ne ona. Držím palce.

Zajímalo by mě, jak by to nesl on, kdy mu paní Jana ten jeho "vtípek" nějak oplatila. Jestli by se taky "královsky bavil".

Až mu dojde, jak se nechal zohavit, tak nevím, jak dlouho to psychicky zvládne.

Tak toto připomíná jak dříve Číňané dívkám od útlého dětství svazovaly chodidla, aby měly co nejmenší nohy. Že pak nemohly skoro vůbec chodit, byl "detail". A taky africký kmen u něhož dívky dostávají od dětství na krk kovové kruhy, aby měly co nejdelší a nejtenčí krk. Když ženu pak vyhostí z kmene a kruhy sundají, tenký krk neunese hlavu a zlomí se vaz. Nepochopím, že tato dáma se dobrovolně taky mrzačí.

V mladé věku jsme vždycky v MHD s kamarádkami stály, i když bylo volných několik míst. Nějak se mám po několikahodinovém sezení ve škole, usednout ani nechtělo. Vlastně jsme o tom ani nepřemýšlely.

O to víc mě překvapilo, když mi jednou otec vyprávěl o svém mladém spolupracovníkovi, inženýrovi, který v MHD zásadně nikoho nepouštěl. Na otázku: "Ani těhotnou ženu nebo starého člověka? Odpověděl: "Ne. Přece jsem si taky zaplatil."

Takže, jak vidět lidé jsou pořád stejní. Akorát mám pocit, že "těch co si přece taky zaplatili," nějak přibylo.

Nedávno jsem se dočetla, že švábi obsahují kvalitní proteiny. A že rozemletí by obohatili uzeniny. Zřejmě v Indii ho špatně rozemleli.

Králíkárny. Majitel nesmí ztloustnout.

Přečetla jsem si, co o sobě píše pan autor. (Kliknout na fotku na začátku článku.) To mluví samo za sebe. Takže ani se nedivím, co píše a jak píše.

Když si ztěžuje, že má potíže sehnat práci, tak to jistě ještě nezkusil na pouti v zámku hrůzy. Tam by určitě po něm sáhli. Je ale otázka, jestli by návštěvníci, kdyby na ně vybafnul, nezkolabovali.

Když vidím takového hazardéra, tak mám docela vztek. Vážně nemocní a různě zdravotně postižení, i když si sami nic nezavinili, ze všech sil bojují o to, aby se jejich zdravotní stav aspoň trochu zlepšil. A někdo takto hazarduje se svým životem a zdravím. Jestli pro chvíli "slávy"? Hloupé.

Doufám, že všechny tyto příšerky jsou studenokrevné. A že oteplování planety zpomalí, aby se sem k nám nemohly nastěhovat. Jinak se stěhuji já, někam daleko na sever.