"V angličtině si všichni vykají" - z jazykového hlediska ano. Ale zkuste se zeptat Angličana nebo Američana (z těch, kteří se o historii jazyka nezajímají), co jim na některých jiných jazycích připadá divné - zjistíte, že naopak nechápou koncept vykání. Oni mají naopak pocit, že si všichni tykají a fakt, že by měli pro některé lidi používat zdvořilejší oslovení, považují za nějakou evropskou/kontinentální výstřední formalitu...
Můj dojem je (někde jsem to i četla), že koncovka -ová skutečně je gramatická záležitost, koncovka ženského příjmení, aby se dalo skloňovat. Protože přivlastnění se dělá koncovkou -ova. (To je Jana Nováková. x To je Novákova dcera.) Existuje román od norské spisovatelky Sigrid Undset(ové 😉), který se v originále jmenuje "Kristin Lavransdatter" (jméno je tedy tvořeno podobně jako doteď v islandštině) a v překladech se (komplet počeštené - překlady jsou myslím většinou staršího data a vycházejí v reedicích) název většinou objevuje jako "Kristina Vavřincova" (tedy ne "Vavřincová") - čímž se dává najevo to -datter".
"Spořádaný, nudný, bez charisma"... Teď nehodnotím nic jiného, ale tahle věta, která se kolem všelijakých voleb vždycky objevuje... TO JAKO VÁŽNĚ? To má být hlavní vlastnost někoho, kdo má řídit stát? Aby to byl bavič? Přímo to vidím - potřebuju transplantaci srdce nebo u soudu vytáhnout z nějakého opravdu velkého průšvihu a řeknu si: tohohle kardiochirurga/právníka nechci, ten je moc spořádaný a nudný... 8-O
"Kodex školy prý výslovně zakazuje jakékoli fyzické trestání nebo kontakt jakéhokoli druhu". Tady to vypadá, že si kdosi z nadace ještě ke všemu zapomněl to udání pořádně přečíst (nebo možná zjistit, jestli je pravda to, co se tam psalo - konkrétně čí je to dítě). Protože jestli kodex zakazuje "zbytečný fyzický kontakt", tak by vás mohli vyhodit i za to, že pohladíte dítě po hlavičce. Což může teoreticky platit u cizího dítěte (teď se nebudu zabývat otázkou, jestli i to není přehnané), ale že by se muselo řešit, jestli nemáte "zbytečný fyzický kontakt" s vlastním dítětem... ???
Je pravda, že dnešní šedesátníci jsou na tom obvykle minimálně tak, jako padesátníci v době, kdy ty původní zákony o nástupu do důchodu vznikaly. Na druhou stranu, pokud jde o množství lidí na pracovním trhu: před 30-40 lety v podstatě všichni starší 24 let pracovali. V tom věku končili vysokou školu (jednu), kterou převážná většina z nich absolvovala celou bez přestupů na jinou školu (od začátku). Někteří pracovali už od 15 - učňové chodili pár dní do školy a pár dní do práce (za kterou dostávali plat)...
Nechce se mi v tom přehrabovat a někde to hledat, ale docela by mě zajímalo, jak zdůvodňují, že jsou občany Československa, protože Česká republika neexistuje.
Nějak si nedovedu představit jediný argument, proč by Česko vzniklo nelegálně (tj. neexistuje), ale Československo (jehož jsou občany - ?) by naopak vzniklo legálně.
Oba státy vznikly stejně - rozdělením jiného, většího...
"Nabýt nos" znamená "získat nos" 😉 Ve smyslu "natlouct" je to "nabít". (Jestli pořád někdo chybně píše "dobít hrad" a schytává to za pravopis, tak to je právě ten opačný případ - hrad se skutečně "dobývá". "Bít" a "být" jsou prostě dvě různá slova s různým významem; a týká se to i všech dalších odvozených slov.
"Papírová brčka jsou pryč. Místo nich mají kelímky jen vyklápěcí otvory. ..." No právě. Nikdy jsem nechtěla na pití brčko. Ani umělé, ani papírové. Ale je to jedno. Pokud si nevzpomenu a neřeknu si, prostě dostanu nápoj s brčkem. A s víčkem - plastovým. I když nechci ani víčko, i když si to kupuju s tím, že budu jíst a pít na místě, takže nevím, proč bych musela sosat colu přes centimetrový otvor 🙁 Automaticky se zavíčkuje a dá brčko, automaticky se zabalilo do igelitky, i když o to nikdo nestál. Teď se vyhlásila akce "žádné plasty", takže když si v KFC koupíte smažené kousky kuřete s sebou, dají vám je do rozpadající se krabičky z jakéhosi voskovaného papíru (o jehož recyklovatelnosti pochybuji), která se vám okamžitě promastí, takže "s sebou" jí můžete nést jen v ruce dostatečně daleko od těla...
No tak to je asi pravda. Ale mně se třeba ještě nestalo, že bych z pomlázky měla modřiny a kdyby se někdo pokusil mlátit mě tímhle způsobem, měla bych ho za magora. Smůla jako vždycky je, kdo se do takových debat opře nejvíc (nemyslím autora článku, s tím v zásadě souhlasím 🙂). Bojovníci proti čemukoliv, kteří i symbolickou pomlázku považují za brutální násilí a na druhé straně zmínění magoři, kteří zmlácení půlky vesnice do modra prohlašují za boj za národní tradice...
No tak jasně, takové články si po přečtení titulku rozkliknou všichni - ať už s autorem souhlasí, nebo zásadně nesouhlasí. Takže čtenost určitě vysoká. Nejde ani o to, jestli si to autor skutečně myslí - hlavně aby to vyznělo natolik ostře, že zaujme. Asi jsem dala vydělat několikrát - nejdřív ze zvědavosti, pak mě zajímalo jestli je to opravdu skoro totéž co minule, a pak jsem se pokusila všechny přečtené vyhledat znovu, abych se podívala na autora (autory). Pokaždé tam bylo jiné jméno, ale nemůžu si pomoct... Ty texty si byly opravdu hodně podobné (nemyslím obsah, pokaždé to byl jiný důchodce/důchodkyně s jiným "obtěžujícím" chováním - spíš styl, jakým to bylo napsané, oblíbená věta typu "...řekl jsem důchodkyni, která..."); až jsem měla pocit, že autor je pořád ten samý - jen přišel na to, jak generovat články, které si přečte co nejvíc lidí 😉
Nedostatek spánku, kocovina, OK. Ale jak kempování souvisí s věkem? Ne že by každý MUSEL kempovat. Kdo má něco se zády nebo s klouby a má problém se ohnout nebo vstát ze země, nebude kempovat už ve třiceti, celkem rozumně. Tak jako je zdravé běhat, ale s artrózou kolen nebo kyčlí to nikdo nikomu doporučovat nebude...
Vypadá to trochu jako by to takhle bylo celé roky. Ale já si to pamatuju jako takový experiment, který brzo skončil. (Mluvím o školní docházce v 70. letech.) Jednou nám oznámili, že si můžeme objednat ke svačině mléko, zdaleka si ho neobjednali všichni (ze třídy to bylo jen pár dětí, já jsem ho nedostávala - takže předpokládám, že se asi něco platilo a moji rodiče věděli, že já bych ho stejně nevypila, tak mi ho neobjednali). Já dostávala z domova suchou housku a rozdala jsem ji spolužákům, kteří měli jen chleba (namazaný samozřejmě - ale asi jim houska chutnala víc; to jenom mě nebavilo jíst vůbec...). Jo a rodiče vzpomínali, že to takhle už jednou bylo - mléko do škol. To muselo být někdy v 50. letech a asi to taky nevydrželo moc dlouho. Takže jednotný "nástup" k pití mléka a soudružka učitelka kontrolující, jestli všichni vypili, to tipuji na 50. léta a kluky házející pytlíky mléka po spolužačkách konec 70. let 😉. Mimochodem, už jsem se setkala s tím, že moji vrstevníci si nevzpomínají na pytlíkové mléko. Mám dojem, že se to lišilo podle krajů (která mlékárna kam dodávala?) Praha, Středočeský kraj, Severočeský kraj, Západočeský kraj, tam všude bylo pytlíkové mléko. Někde jinde možná ne (?)
Další možnost je, že to tazatel sice nedomyslel, jak to může vyznít, ale nešlo o nějaké pochybnosti. Spíš chtěl vyjádřit obdiv, jak některé věci zvládá někdo, kdo tak špatně vidí / vůbec nevidí? (Když to přenesu úplně mimo zdravotní problematiku, tak něco v duchu "Ty říkáš, že moc nesportuješ, ale ten kopec jsi vyběhla skoro jako když denně trénuješ". Taky to neznamená "Ty kecáš a ve skutečnosti chodíš tajně běhat"; znamená to prostě "Jsi fakt dobrá")
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Alice (38), táta (53) - takže jí měl v patnácti?
1 odpověď