Jsem ročník 59 a nepamatuji se, že by mě někdo sekýroval kvůli mini, byly aktuální tak do roku 75 a potom začaly sukně pod kolena. Po džínách jsem kupodivu nijak neprahla, takže v tom přehled nemám. Interupci jsem zažila jednou a to naštěstí za dveřmi. Kamarádka mě poprosila, abych šla s ní, budoucí tatínek nemohl, měl přednášky. To, co jsem slyšela za těmi dveřmi, byla ta nejlepší antikoncepce do let příštích.
Láska je rozdělit lože i stůl, láska je darovat života půl. S tím jsem vstupovala do manželství, letos je to 45 let. Trochu méně sobectví, nároků na toho druhého, požadavků.........Copak spolu partneři musí jenom bojovat a něco si dokazovat? Žena, pokud chce děti, musí kousek sebe obětovat, na tom se nikdy nic nezmění.
Pokud do manželství vstupuje muž, musí pochopit, že nějaký ten rok bude všechno na něm a ledacos si bude muset odříci, kamarády, flámy, milenky. Má ženu a dítě a je dospělý muž a rodinu by měl ctít především. Pokud na to oba, muž i žena, nejsou připraveni, nechť zůstanou svobodní
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
Pamatuji si to z TN, byla jsem ještě dítě a na tu hrůzu nikdy nezapomenu.