😄 jj. A i přesto se těším, až syna poznám a poprvé ho pochovám, že budu mít to privilegium být matkou, že uvidím jak se z mého muže stává navíc i skvělý otec. Život bude chvíli horší a nepohodlnější, ale snad taky bude bohatší. No nejsou ty pudy, hormony a instinkty šílené? :)
Bude takový, jaký si jej uděláte. Můj život nebyl nikdy lepší, než když se mi narodilo dítě.
Paní Vodičková, ale problém je v tom, že ženy dnes děti nechtějí z naprosto sobeckých důvodů - nechtějí se v čemkoliv omezovat. Ten článek není o těch, které by chtěly, ale čekají, ale o těch, co nechtějí nejlépe vůbec. Když někde napíšu, že teprve dítě je to, co dá životu skutečně smysl, jsem doslova zasypána vulgárními urážkami. Ale ona ta nízká porodnost už je opravdu alarmující...
Tak ať s tím stát něco dělá. Mladým rodinam sebrali, co mohli. Školky nejsou, poloviční uvazky nejsou, prarodiče jdou do důchodu, až jsou jejich děti 45.
Jinak abych vám ještě odpověděla, já už mámu nemám. O to víc možná člověka mrzí, že jediná babička dětí to má, jak to má. Což je škoda, protože ještě I pamatuji její maminku a ta byla úplný opak. Ta se vážně zajímala.
Manžel vlastně spíše z dětství vzpomíná spíše na babičky. Jak říkám, tchyně ani jako máma neměla o děcka moc zájem.
Syn chodí na šachy, keramiku, do vytvarky, dcera na vaření, také keramiku, vytvarku, tancování. Oba chodí do sboru, vede jej sbormistrině z Moravskeho divadla. Každý rok maji krásné koncerty, tchyne nebyla nikdy. Proč myslíte, že to jsou blbosti?
Ano, já se zajímám, já jsem typ, co lidi poslouchá, mě to nevadí. Ač se přiznám, že je to někdy už náročné poslouchat neustále o tom, kde zasadila jaké kvitko, kolikrát zametla dvůr atp.
Ale já musím říct, že s ní mám lepší vztah, než její vlastní dcera, takže v tomhle mám svědomí čisté.
Ovšem jak jsem psala, ono se to začíná dost projevovat na těch vnoucatech. Jedno vnouce od dcery s ní bydlí a ani tam si k němu nevytvořila nějaký vztah.
Tak hrát si s dětmi nebaví spoustu dospělých. Take to nedělám. A to mám 3. Oni si umí hrát sami. Já s nimi vařím, vyrabim, chodím na výlety, jezdím na kolo, jdu na procházku, v létě na zmrzlinu, podívám se s nimi na film. Ale hlavně mám o ně zájem. Zeptám se jich jak se mají, jak se jim daří ve škole. Poslouchám, když mi syn povídá o letadlech a lodích, o kterých vím prd. Dcera zase povídá o svých oblibenych vecech. Není nutné si s dětmi hrát, ale mít zájem. Moje tchyně nemá ani to. Decek se na nic nezepta, dá jim bombony a nezájem. Neví do jakých chodí kroužku, co je baví, zajímá. Ona umí vykládat jen o sobě, když už teda si ten čas udělá. Protože mít umýt okna 10x do roka, je přesnější.
Tak to teda nevim. Asi jak kde. Naši babičce je už skoro 100 let. A takova pravidla teda nepamatuje. Vlastně se ty vanoce zase až tolik nelišili od dnešních. Šupinu pod talíř dávám já, to třeba manželova rodina vůbec nezná. Já chystam večeři tak, aby se nevstavalo. U tchyně si každý dojde ke sporaku s talířem a nabere si sám. Takže chodí porad všichni někam. Myslím, že v rodinách jsou různé tradice tehdy i teď. Prababička třeba nikdy nelila olovo a nepoustela lodičky. Jablko také nepamatuje, že by krajeli. Hazeli strevicem. U manzelovy tchyně zase drží Barborku. Ale že by někdo dodržoval všechny zvyky, to fakt ne.
To je zase stupidni článek. Holky popadnete chlapa, nechte se zbouchnout, až vás za 3 roky opustí, tak stát se postará o vaše dvě děti. Dá vám strechu nad hlavou, pošle dávky, škola, obědy, kroužky budou zadarmo, vaši rodiče budou od 50 v duchodu, takže budete mít nepřetržitě hlídání a práce bude tolik, že si budete moci jako svobodná matka vybírat.
Že se panenky tolik neprodávají mě tolik nepřekvapuje. Za mých dětských let nás holky nahnaly (baby učitelky, pro jazykové prudéry) do kouta s panama, kočárky a jinými nudnými hračkami, kluci si mohli hrát se stavebnicemi, auty a všemi ostatními zajímavými hračkami.
Dnes naštěstí rodiče více vnímají, co dítě opravdu chce.
Naše dcera dostala přesně dvě panenky během celého dětství - jedna byla postava ze seriálu, který milovala a s tou spala, druhá byla barbie, protože viděla barbíny u spolužaček. S tou jsem ji viděla hrát asi dvakrát.
Pokles prodeje hraček je také pochopitelný - hra se přesouvá do virtuálního světa. Ten ale tržně mají zabraný jiní prodejci než prodejci hraček.
Máte pravdu. Dcera 4 roky teď na vánoce sice jednu panenku dostane, ale pak dostane vláčky, magnetickou stavebnici, lego, sevu. to by dřív dívka neměla. Ale barbiny u ní frčí taky. Jenže stačí mít 3. Nebudu už kupovat další a další.
Pan Špaček radí podle doby,kdy měli v domácnostech hospodyně,služky.Pak nebyl problém pro madame,aby služka uklidila po návštěvě.
No,v Práglu to tak ještě je...
Asi nepoznal ženy,které uklízí svou domácnost samy a po takových hostech...
Zřejmě se zasekl v té době a pohybuje se i nadále mezi těmi horními desetitisíci.
Dříve se lidé doma prostě nezouvali. U naší prababicky se také nezouvame. U tchyně také ne, je to tak nastavene od nepameti. Mají doma starou kamenou podlahu, na chodbách, wc se netopi, takže v ponozkach by jste umrzl. Navíc třeba na WC se jde po chodbě, po které se chodí v botech na dvur, ven . Takže by ty ponožky vypadaly.
Dárky ne cukroví ne kapr ne raději všechno vyhodí aby nezatěžovala domácnost. Super a tak všechny naše tradice umřou. Paráda.
Spoustu lidí nejí kapra. Proč jist něco, co někdo stanovil, že se má. Navíc kapr není rozhodně naše Česká tradice. A dárky dostanou, jen ne hmotné. To jste omezena vy, pokud to není kus plastu, tak to není dárek? Bože, vy někam zalezte a na vánoce se moc neukazujte.
Ohřívá se pouze dětem, které mají jasné potvrzenou od lékaře potravinovou intolerancí,či přímo alergii a to ještě tam,kde má na to jídelna kapacitu.A vzhledem k tomu,že jídelny budou od příštího roku financovat zřizovatelé,bude to dost zajímavé pro spoustu jídelen a jejich zaměstnance......
Tak se to bude muset změnit. Nebo se bude dovážet jídlo z nějaké vyvarovny a normy půjdou stranou. ty jídelny se prostě neudrží. Bude to, jak všude jinde ve světě.
Některým babičkám vyhovuje jen dětská přítomnost jednou začas. Žádné společné aktivity, procházky. Na to už nemají psychickou sílu a možná to ani nikdy nedělaly ani s vlastními dětmi.
Přesně. My by jsme také byli rádi, kdyby si tchyně s dětmi povídala, šla s nimi na procházku. Jenže ona se nevěnovala ani svým dětem, když byly malé. Takže se na stará kolena měnit určitě nebude. Na tom vztahu s vnoučaty se to teda dost podepisuje, ale co naděláme. A vlastně to stejné i můj a manželuv otec. To byli otcové, co buď byli v práci nebo byli v hospodě s kamarady. Takže také nebyli se svými dětmi, tím pádem ani nejsou ochotni obětovat čas pro vnoučata.
67
Sledujících
4
Sleduje
67
Sledujících
4
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Irenko, dekuji za clanek. Ma smrnc! Jako dorostenka 60+ ocenuji Vas usmevny uhel pohledu. V zasade se s Vami ztotznuji, protoze mam i o hodne let starsi kamaradky, ktere Vanoce prozivaji podle sveho gusta. Ne ze by byly 100% siroty, ale tomu vanocnimu kolotoci na Stedry davaji cervenou. Chapu je, protoze je to den radosti a jejich radost ma jiny rozmer. Jejich vuli stravit si tento den po svem by mel byt respektovan.
Na druhou stranu neni dost "techto stastnych zen". Je jich dost, ktere nejakou rodinu maji, chteji byt s ni a nikdo je u stedrovecerniho stolu nechce. (Panum se omlouvam, ale vztahuje se to i na ne.) Ze si je deti a vnoucata prehazuji jako Cerneho Petra je smutne. O nektere z nich "zavadi" mili sousede, ale jinak to pro ne musi byt moc tezke. (Krizova linka pro seniory vi o tom sve.)
Tusim minuly tyden byl clanek o vanocnich tradicich. Mne zaskocilo to, ze pocet stolovniku musi byt sudy. Nevim, kde je pravda, ale v nasi rodine po generace zpet se pridaval ke svatecnimu stolu dalsi talir "pro nahodneho kolemjdouciho."
Nerikam, ze mame pozvat hodokvasit kohokoliv z ulice, ale zprijemnit osamelemu cloveku v tento svatecni den svym zajmem o nej, vnimam ja osobne jako laskavost lidskosti.
Vam jeste jednou dekuji za hebounky clanek. Uzijte si Stedry den co nejlepe.
1 odpověď
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Pokud si je někdo přehazuje jak horký brambor, tak očividně něco v tom vztahu k dětem udělali špatně. Já bych ale treba také svého otce k nám domů na Štědrý den nepozvala. Mám k tomu své důvody.
1 odpověď