Nikdy bych nechtěla bydlet blízko turistického cíle. Chodila jsem na zš na Svatý Kopeček, měli jsme tak vedle i prarodiče. Jak začalo jaro, tak natřískane busy, všude zaparkovana auta, davy lidí, v obchodu plno. Fakt masakr. Stánky tam jsou, ale ne pro místní právě proto, že na turistech se dá vydělat. Takže vše nehorázně předražené.

Tak u nás se 5 z hudebky také rozdávají. Paní učitelka také perlí. Aneb jak znechutit hudebku snadno a rychle. O učitelech nemám velké mínění. Ještě jsme nenarazili na žádného normálního. Dcera má fajn učitelku, hodnou, ale zase děti až moc stresuje. Syn má učitele teď, který jim je schopný dát 10 pisemek týdně. Výživa se v poznámkách. Když po něm nějaké dítě něco chce, tak mu odsekne: drž pec. Prostě hrůza hrůza.

Tak že si nepamatuji, že mají donést zrní, je docela normální, ne? I dospělí si píši poznámky. Děcku ráno někde řekne za týden dones zrní, pak má další vyučování, pak družina, pak kroužky a než mi má možnost to říct, tak už je večer. Na to mají snad být sešitky, kde se napíše. Na tolikateho a tolikateho donést to a to. Nebo tehdy a tehdy je bruslení, zúčastním se ANo-Ne. Podpis. Já si taky takovou informaci přečtu v práci na poradě a pak celý den držím v hlavě, že mám odepsat učitelce. Tak bych přece večer s dětmi skontrovala sešit se sděleními, podepsala známky a hotovo.

Kamarádova dcera je také narozená po tom, co jeho otci řekli, že po nemoci mít děti už nebude. A šup.

Přesně. Ten kabát ovšem v OP Prostějov je předražený.

No to je hnus velebnosti. To se do Radíkova vůbec nehodí.

Mě spíš přetěžují učitelé. Něco jako žákovská už nefunguje, takže mi celý den pipa aplikace se známkami, s úkoly, se sděleními. Učitelé otravuji i v sobotu, v neděli večer, že potřebuji například vědět obratem, kdo bude v prosinci bruslit. Učitelka napíše v neděli večer, že máme v úterý deckam dát do školy svicky, bodce a prizdobu na adventní věnec. Napíše v sobotu, že v pondělí mají donést děti zrní pro ptáky a tak podobně. Kde si jako představují, že to že dne na den seženu, je mi záhadou. A když to děcko nemá, tak paní učitelka si neodpustí před ním poznámku, že nečtu aplikaci. Že jsou třídní schůzky v pondělí, se dozvíme z aplikace v pátek večer. Prostě úplná komedie. Dříve si rodič udělal odpoledne čas a pročetl si žákovskou, kde bylo vše. Takhle to na mě působí tak, že učitelé neplní své povinnosti a dohání to zprávami po večerech.

Každý učitel musí mít konzultační hodiny. Sděluji nám je na začátku roku.

Život je potřeba si zařídit tak, ať jsme spokojení. Pracujeme na tom s manželem neustále. Vlastně já bych mohla být ta kamarádka, co má vše. Na fb to moc nedáváme, ale tak rodinou fotku na vánoce přáním dáme také. Jenže málokdo už vidí, že jsme s manželem na sobě museli zapracovat, museli jsme se i naučit, jak vychovávat děti, jak být dobrý partner, to jsme doma ani jeden neviděli. Jak hospodařit. Takže se vlastně může zdát, že máme plnou pdel peněz, když s 3 dětmi jedeme na dva týdny do Itálie a na týden do termalu. Máme nový dům. Jenže nikdo už moc nevidí, že my se opravdu snažíme, aby naše náklady byly menší a tím pádem je pak víc peněz na třeba ty dovolene. Kamarádka mi klidně řekne, že ona si chce ale u topení otočit kohoutkem a mít teplo u toho bydlet ve městě, aby si mohla dojít pro kafe to go... tak to mají, ale pak nemají nic jiného.

Do práce, kde by 50% mé mzdy zaviselo na tom, jak mě má můj nadřízený rád, jak jsem oblíbený v kolektivu nebo jak se zrovna v den mého hodnocení vyspal, bych nikdy nenastoupila. Chci mít ve smlouvě jasně dané, kolik mi každý měsíc přijde. Takhle měl manžel vedouciho, který rozdával prémie každý rok. No on si prostě řekl, že když může dát 20, tak každému dá 10, aby se zalíbil vedení, že jim šetří prachy.

V Lidlu ani za zlatý prase. Ty peníze za to vůbec nestojí. Směna začíná tak brzo, že musíte vlastnit auto nebo bydlet v pěší docházkové zóně. Pak se tahat s těžkými bednami, které jsou vyskladane tak vysoko, že to kolikrát i spadne. Mimochodem třeba bednu s banány by ženy vůbec tahat neměly. Pak lítate od pokladny s paletam. Utíkate do skladu, otevřete lednici, vezmete paletak, naberete paletu s jogurty, jedete na prodejnu, vyskladate 3 jogurty a už na vás zvoní, že máte jít na pokladnu. Takže vezmete paletu, jdete ji vratit do lednice a letité na pokladnu. Tam už stojí fronta naštvanych lidi. Rychlost markovani se zapisuje, takže pak za vámi dojde vedoucí, že máte být rychlejší. Tohle kolečko, než vyskladate jogurty se opakuje třeba 10x. Když jeden den dopoledne nepřijde plánované množství zákazníků, tak vedoucí musí poslat prodavacku domu. Že za hodinu po jejím odchodu se lidi náhrnou a nestíhá se, to nikoho nezajímá. Maximálně vedoucí obvolava holky z odpolední směny, aby přišly dřív. Odpolední končí ve 14 hodin. Ale nikdy ve 14 hodin domu nejdete. Jste třeba do 16-17. Odpolední směna často končí po půlnoci. Klidně i ve 3 v noci.zenske jsou na obchodě sami. Zažila jsem, že jsem sama ve 2 v noci měla jít ven před obchod čistit rohože a počítat vozíky. Wtf. Takže ani nemusím dal vysvětlovat, že se tam kolektiv neustále střídal. A to ještě ani nemluvím o tlaku na všechny. Vedoucí, zástupkyně tam berou antidepresiva, aby to vůbec byly schopné zvládat.

A vy dostavate měsíční mzdu odstupnovanou podle výkonu v daném měsíci? Každý den vám stojí nadrizeny za prd*li a říká vám tohle jsi neudělal dostatečně rychle -3, tady máš chybu - 4, v proslovu na poradě jsi použil 3x je - 4, Nepripravil ses dnes doma na nový projekt- 5?

Tak v paneláku dnes bydlí spíše sociálně slabší.

Konečně článek, který říká pravdu. Přesně tak, naši hádky, manželovi rodiče takový cirkus, že tchyně si I vymyslela domácí násilí, ale žili spolu v tom 13 let. Jako děcko si pamatuji, jak se pořád řešila něčí nevěra. Otec pak měl 3 přítelkyně, jako dospívající jsem se nimi bavila a ty vykladaly, jak je jejich manželé podvadeli. Teď už nám je take 40 a musím říct, že tohle kolem sebe nevidím. Jsme nová zástavba, takže rodiny s dětmi do cca 15 let. A všichni tak normálně spokojení. I mě spolužačky , kamarádky žijí ve spokojenych partnerskych vztazich. A i když je někdo rozvedený, tak jsou tak nějak v pohodě, v klidu se domluví. Třeba moje tchyně s tchanem se nejsou schopni normálně pozdravit ani po 30 letech. Po rozvodu si dělali naschvaly, tahaly se o prachy, očkovali proti sobě děcka. Hnus největšího kalibru.

Nejde jen o cestování s dětmi, my s mužem jídlům z takovýchto občerstvení také nefandime. Ani parek v rohliku si dnes nemůžete dát, je tam ten nejlevnější, co jde koupit. Člověk by raději priplatil a ten parek v rohliku si dal s chutí. Mě nejde ani tak o zdrave jídlo jako o kvalitní. Já deckam ty hranolky doma taky udělám, pizzu, hambac cokoli.

Dělám v troubě.

Jako děcka jsme tam jezdili často. Vždy přes den na venkovní koupaliště a večer dovnitř. Teď je vstupné tak velké, že se mi vyplatí jet s rodinou do Maďarska do termalu. Vše, co je dobré, se musí zničit. Achjo

Nepaušalizujte, neznám nikoho, kdo kupuje polotovary. Tak to tak možná máte vy. Já už dokonce i na výlety sebou vezu jídlo. Řízek, sekana, testovinovy salát, bramboracky. Pořídila jsem termosky na jidlo a beru všude. S dětmi jezdíme hodně a všude je k dostání jen smažené jídlo - hranolky, smažák, stripsy. Jako hnus no. Když jsem na výletě dětem koupila hranolky, orotoze na ně měli chuť, tak byly tak nedobre, že šli do koše a nebyly zrovna levné. Raději si teda dali ten testovinovy salát, to konkrétně teď na halloweena v zoo svatý kopeček. To stejné se nám stalo na Nakle, kde jsme se byli koupat. Už fakt nic nekupuji.

Ať se bavím s kýmkoli, tak to před 40 roky standart nebyl. Vidím to ostatně i na mých rodičích a tchanovcích ve vztahu k vnoučatum. Strčit jim kokina a nezájem. Nezájem o školu, o koníčky o nic. Jen vykládají o sobě. Jo vlastně nejlepší děti jsou ty, co neotravuji.

Bohužel ne, sice je velmi pokrokovy, ale trochu mag*or. Učí už více jak 20 let. Je schopný dát dětem ve 4 třídě i 10 testů za týden. Víceméně se učí z učebnice slovo od slova. Nemají zápisky. Dává nesmyslné poznámky. Třeba že se děcko po tv navonelo, nebo že učí děti o přestávce lézt po zpatku jako krab. Syn dostal poznamku, že není připraven do hodiny. Zapomněl sešit v angličtině a takové perly. Musíme opravovat všechny pracovní sešity, pak se kontroluje, jak jsme je opravili a z toho se dělají zápisy a pak podle toho mají děcka i známku. Klidně 3,4, 5. 4 za to, že se málo hlásí v hodině atp. Takže pan učitel zaměstnává na plno i rodiče. Mě to nevadí, já čas mám, ale když jsou rodiče do večera v práci, tak pak číst ty chudáky děti na chatu, že nevědí, co mají dělat, že neví jak atp. Je dost smutné. Tam se prostě počítá s tím, že rodič supluje učitele. Protože pan učitel záda úkol a když vidí, že půlka má hotovo, tak se jede dál, takže děcka pak dodelavaji doma.