Fat jsme asi žili každý jinde. Já jsem v té době taky chodila do školy, ale nic takového si fakt nepamatuji.
Přečetla jste si pořádně první 3 věty mého příspěvku? Nejhorší doba byly 50. a 70. léta. Vy si asi vzpomínáte na léta 60. , to byla léta postupného uvolňování a už se v žádném případě neslavil Děda Mráz a ve třídách nebyly jolky, ale stromečky. Žili jsme ve stejném státě, ale každy vpomínáme na jiné roky. Jsem rád, že má vnoučata nemusí žít v té době, kterou jsem prožíval já!!!!!
V roce 1968 mi bylo 11 let a podobné "zkušenosti" s vánočním stromkem ve škole, jako vy, nemám. Vždycky to byl vánoční stromeček a žádná JOLKA!. Při výtvarce jsme na něj vyráběli papírové ozdoby. Také jsem z vesnice a chodila jsem do "malotřídky" (byli jsme tři ročníky v jedné třídě), ale podle toho, co píšete, jsme asi žili každý v jiném světě🤔. Naopak si pamatuji, jak jsme po r. 68 na letním dětském táboře zpívaly jako děti písničku "běž domů Ivane, čeká tě Nataša...." a nikdo nás za to netrestal.
Milá Jano, historii dělají vždy lidé. Záleží na jaké padnete. V těžké době jsou lidé rozumní, ale také "pěkná hovada", která v každé době se dokážou přizpůsobit a dělat jiným ze života peklo. Jisté je, že někteří si dobu dětství, mládí, idealizují, špatné zážitky ze své paměti vytěsní. Pak si těžko mohou tyto nepříjemné věci pamatovat. A ten inspektor- to byl kousek. Vůbec netvrdím, že všichni inspektoři, ředitelé vyhazovali z oken vánoční stromky. Ale bylo učitelům "doporučeno!", aby ve třídě vánoční stromky nebyly. A takových akcí bylo habaděj. Také se Vám nestalo, že učitelé, mnohdy i žáci byli potrestáni, že chodí v nevhodném oblečení, příklad sportovní oblečení na hory ze "západu". Nebo se to nekonalo? Asi jsem každý žili v jiném státě. Když nevěříte, přijeďte, kolegové má slova potvrdí. Myslíte, že kuličky na počitadle červené, modré a bílé jsou tam proto, aby podporovaly kapitalistický nacionalismus. Kuličky pouze červené a žluté- proletářský internacionalismus.Tak to chodilo a jak říkám, někdo to nechce vidět a slyšet, ten dělá, že se nic takového nedělo. Potom je zbytečné s takovými lidmi vést vůbec nějakou diskuzi.
Opět další tendenční článek na téma v "jaké hrůze jsme žili" a já se divím, že jsme to tedy vůbec mohli přežít. Včetně toho nesmyslu o dárcích, jako dítě jsem dostávala pod stromečkem většinou hračky, nebo pohádkové knížky. A dědu Mráze se Sněhurkou mi do hlavy taky nikdo nevtloukal (Sněhurku jsme znali maximálně ve spojení se 7 trpaslíky) a před "listopadem" jsem prožila téměř polovinu svého života, takže snad z vlastní zkušenosti vím, jaké to bylo.
Milá Jano, musíte si uvědomit o jakých Vánocích mluvíte.V každém desítiletí byly Vánoce jiné. Zažil jsem Vánoce od padesátých let. Co myslíte, že jsme na vesnici měli? Mandarinky, pomeranče, banány- to jsme vůbec nevěděli, co je. Maximálně se koupily 2 citrony (když náhodou byly), jinak se vánoční čaj ochucoval"citrou"- něco jako kyselina citronová. K večeři býval vepřový řízek, když místní orgány povolily domácí zabíjačku. Někdy ani to nebylo. Víte, vůbec na kolik korun si přišli tehdejší zemědělci? Muselo se šetřit, ale naše maminky i z toho mála, co měly, se snažily rodině udělat pěkné Vánoce. A Děda Mráz- to bylo něco. Už od první třídy nám vtloukli do hlavy, že žádný Ježíšek neexistuje, a přichází dobrotivý Děda Mráz z milovaného svazu. Ve třídě nebyl stromeček, ale "jolka". Dalo by se o tom napsat povídání na několik stránek. Ale někteří tomu stejně nevěří, oni mají jedině svou "správnou pravdu". Na závěr jedna perlička, které nebudete chtít věřit. Krátce po okupaci v roce 1968 po Novém roce přišel do jedné malotřídky inspektor a co ke své hrůze neviděl. Před žáky u učitelského stolku nazdobený vánoční stromek. A jak byl nažhaven, ve svém vzteku stromek vyhodil přede všemi dětmi z okna. A do zápisu z inspekce bylo vytknuto vedení školy i ostatním pracovníkům, že rozvíjejí náboženské tradice. A to nebyla žádná legrace.
Byl jste se někdy podívat ve výuce na malotřídce? Rozhodně se tam dětem mají čas věnovat více, než učitelka s 30ti žáky ve třídě. A to nemluvím o integrovaných dětech.
Milá paní Zuzano,
odpovídá Vám bývalý učitel, který od samého počátku své více jak čtyřicetileté praxe působil na málotřídce. Učil jsem také i samostatný ročník se 36 žáky a spojenou třídu též s 36 žáky Oboje je velmi náročné. Ale učit třídu, kde je 1 - 3 žáci, to je úplná hrůza. Musíte se podívat kousek dál, ne jen ve vašem okolí. Pak byste mluvila poněkud jinak. Já lidi chápu, všichni chtějí, aby se ve státní sféře šetřilo, ale nesmí se to dotknout jich. To je pak vyrvál,že???
Slučování malých škol je opravdu nezbytné. Není přece možné,aby na škole s druhým stupněm bylo 80 žáků, ve vedení ředitel + zástupce. Pak dochází ke spojování tříd, dokonce i na 2. stupni. Jaká je asi úroveň vycházejících žáků.?Ředitelé škol by měli především řešit kvalitu výuky, když už dnes ne výchovy, a ne se věnovat mnohdy úplně zbytečné administrativě. Bohužel s tím jsme "rozjeli" již po roce 1995. Zlatá doba "porevoluční". Do tohoto řešení se nikomu nechce, je to nepopulární. Nejlépe, když to dále bude platit stát a všichni budou jako vždy nadávat. Ať se udělá cokoli, vždy v očích některých je vše špatně.
Já jen,jestli se nám to vyplatilo...........a asi jsem četl něco trochu jinýho...
Velká škoda , že jste za války nepůsobil ve štábu generála Moravce a neporadil mu Vaši variantu. Určitě by byla bez výhrad přijata. A mohl byste mi sdělit, co jste četl vy? Pokuste se položit svou otázku renomovaným historikům z Vojenského historického ústavu. A až dostanete odpověď, prosím, přepošlete ji mně i ostatním čtenářům.
Ve válce, kde jde o život celého národa se nemůže uvažovat, jestli se nám to vyplatí. Já vím, mnozí lidé dnes tak uvažují, ale tehdy to bylo úplně jiné. Uvědomte si, že zde byla většina lidí, která chtěla přežít, další skupina ,která se s okupací nechtěla smířit a proti okupantům různými formami bojovala a riskoval své životy a životy nejbližších a pak skupina zrádců a kolaborantů (kteří když se sitauace obrátí, rychle převléknou kabát). Domnívám se, že nynější situace dělení obyvatelstva v podobné situaci je dosti podobná, jen těch opravdových vlastenců je podstatně méně než v letech 1938-45. Z nynější situace jsem velmi nešťastný a jistě by byli nešťastní i mí kamarádi z RAF, kdyby viděli to "vlastenectví" dnešního národa. Proč tomu tak je, to je další téma k zamýšlení a ne ke krátkým zkratovitým odsudkům.
Přeji Vám ve Vašem bádání mnoho úspěchů.
Milý pane Tomášku,
těch důvod, proč ne v Německu je tolik, že by to bylo na celou stránku.
Sláva těmto hrdinům z Resslovy ulice.
Ono se to pěkně kritizuje z gauče. Výsledek je víc než pěkný. Mladá plzeňská generace je velkou nadějí. Přijít o 3 velmi kvalitní reprezentanty a ještě takhle hrát- klobouk dolů. Před mnoha lety jsem přestal sledovat fotbal- naší ligu, nedalo se na to dívat. Až Plzeň s Vrbou přinesla do našeho fotbalu nový vítr. Ty náběhy obránců před soupeřovu branku, jejich nahrávky, branky- to byla paráda.
Jisté je, že takové ohromné částky jsou nemravné(ve sportu ale běžné). Ale příprava od dětských let stojí ohromné peníze a odříkání. Ne všem se podaří dostat na takovou úroveň, že se z toho dá žít i po kariéře. A co potom- nic nejsem, skoro nic kromě tenisu neumím.A všichni nemohou být trenéři, mnohdy na to ani nemají. Cestování, trenování- to by nikdo z těch, co závidí určitě nechtěl podstoupit. Je to tedy moc, ale mně to nevadí, nezávidím.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Článek je divný, jako by to psalo dítě z páté A, a jen to co si všelijak prapodivně zapamatovalo od vyprávění prarodičů. Na Bronzovou, Stříbrnou a Zlatou neděli bylo všude otevřeno, a soudruzi zásobili obchody luxusním zbožím z dovozu, a hračky. Aby aspoň na vánoce byl všeho dostatek, aby se lidem zavděčili, a ukázali jak se máme dobře. Každé vánoce si naopak pamatuji všeho hojnost, plné regály, zboží se schovávalo už od podzimu až na tyto dny. Jediné co bylo v socialismu pěkné, byly vánoce, i dětské knížky byly právě jen vánoce k sehnání, a Lego, a Merkur, a byly překrásně vyzdobené výlohy, a svítily celou noc.
1 odpověď
1
Sledujících
3
Sleduje
1
Sledujících
3
Sleduje
Kapři na Vánoce bývaly ve městech, mnohem horší to bylo na vesnici. Dárky pro naše děti (70. léta) se kupovaly dlouhou dobu před Vánocemi, aby pro děti byly. Mnohdy musel mít člověk své známé v obchodech, aby se k nim vůbec dostal. Dnešní lidé to nemohou pochopit, mnohdy už od září lze v obchodech kupovat vánoční zboží. A ta starší generace si často"nechce" vůbec pamatovat, jak to bylo. Vždyť v mládí bylo přece vše tak krásné a na špatné věci si nepamatuje nebo nechce pamatovat.
Vánoce za našich letech byly vždy krásné zásluhou našich rodičů. I když byly dárky velmi skromné, doma se vždy vytvořila pěkná sváteční atmosféra a na ni tak rádi nostalgicky vzpomínáme.
1 odpověď