Pamatuji se, že jsem byl ve Vídni na prohlídce radnice s komentářem v němčině a angličtině. Bylo to zadarmo a rozhodně to stálo za to. Nevím, zda to funguje dodnes.
Jinak ve Vídni je stále co objevovat. Stačí si koupit jízdenku na MHD na pár dní a křížem krážem cestovat. Kupř. vídeňský centrální hřbitov.
Někdy umístit správně zápor v německé větě vyžaduje trošku popřemýšlet. Chce to cvik i čas, hlavně kam nicht umístit. Ale u posledního příkladu bych nejspíš (z fleku) řekl: Ich will (moechte) keine Suppe, sondern Gulasch. I když vím po této lekci, že by se očekávalo: Ich will nicht die Suppe, sondern das Gulasch.
Někdy si zkuste přeložit ( je to z hlavy mé vyučující) Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní...
Opakování neškodí, díky za něj!
Také si občas prohodím: "Ach, ty rody!" Ačkoliv se člověk snaží učit podstatná jména včetně rodu, s upozorněním na odlišnost s češtinou u záludných slov, stane se mi sem tam, že mi při mluveném projevu naskočí jiný rod. Ale chybami se člověk učí /pokud někdo na ten chybný rod upozorní/.
Příklady z vlastní zkušenosti:
das Tor /brána/
das Messer /nůž/ - ale der Messer /měřák/
der Leiter/ vedoucí nebo vodič/ - ale die Leiter/ žebřík/.
Našlo by se rozhodně toho více.
Díky za video.
Madeira je jedno z nejlepších míst, které jsem navštívil. Doporučuji na jaře, kdy vše kvete. Kdo miluje rostliny, bude nadšen. Botanické zahrady, každá originální. Hodně míst je dosažitelných autobusovou dopravou, přesto/zkušenost/ je někdy třeba i na krátkou vzdálenost fyzické zdatnosti.
V paměti mám stále dech beroucí výhledy. Snad zas někdy příště...
Zmínil bych slovo der Bruch, které má mnoho možností překladu do češtiny. Myslím si, že čím více se člověk němčině věnuje, tak nabývá pro tento jazyk větší cit a homonyma mu nedělají problém. Je to podobné jako v češtině, některá slova se používají v jiných souvislostech a jiných slovních spojeních, pro nás nečekaných.
V Taormině doporučuji návštěvu parku, je jedinečný, s krásným výhledem na Etnu. Jinak nahoru do města není třeba šlapat, jel jsem z Letoliani autobusem. Na Etně doporučuji jet lanovkou nakonec, do půlky nemá žádný efekt. Nakonec jsme byli nejvíce spokojeni s prohlídkou vedlejších kráterů.
Hospůdky a bistra pod Etnou mají ceny odpovídající místu. Dost jsme se při placení divili.
Z gastronomie nejraději vzpomínám na fantastické těstoviny na všechny způsoby - i na černo se sepiovym inkoustem, citronový sorbet ochutnejte, je fantastický.
1
Sledujících
3
Sleduje
1
Sledujících
3
Sleduje
Zajímavé, ale pro jiné lidi nerealizovatelné. Pomiňme financování /sponzor?/ a smysl takového cestování. V práci dát výpověď a pak shánět novou?