Ono ve výsledku zas není takový rozdíl spadnout z dvacetimetrové skály, nebo z tohoto. Na té skále je člověk také jisšěn jen lanem a v sedáku. A to ještě v případě, že neleze jako první - čili nevyvádí "cestu." Celá atrakce je o psychice, o pohledu dolů, ne o nebezpečí samotném. To ví každý horolezec. 😉
Rozdíl je obrovský. Ze skály jsem padal mnohokrát, ale z "tohoto" se prostě spadnout nedá. Všechno je mnohonásobně ještěné a pro jistotu kontrolováno několika osobami. Každé z těch jistících lan má nosnost k udržení velryby!!! Nahoře ještě po zajištění karabin každou z nich stáhnou jednorázovou elektrikářskou zdrhovací páskou, aby ani panikařící člověk při nejlepší možné snaze a s vypětím všech sil nemohl odpoutat od jištění. S jištěním a bezpečnostními prvky jdou dokonce tak daleko, že zalepí i náušnice pokud je nemůžete sundat, každou botu vám zkontrolují třikrát, že se vám nevyzuje. Samotná konstrukce a 2 nezávislé jištění jsou prakticky nepřekonatelnou překážkou k tomu aby někdo mohl spadnout. Nahoru nepronesete ani žádnou nebezpečnou ani bezpečnou věc (nůž mobil...) Už před vstupem do samotné věže jsou bezpečnostní rámy a důkladné bezpečnostní prohlídky a všechny věci stejně musíte dát do skříňky v převlékákárně. Jestli jsem kdy viděl něco opravdu bezpečného tak je to určitě tohle atrakce. K pocitu pohody a bezpečí ještě přispívá to že vás celou dobu (od a recepce až po odchod) oslovují vaším křestním jménem a je úplně jedno z kterého státu jste.
Nic moc,já čekal že se vrhnou do hloubky. To bych zvládnul levou zadní. Snad bych vyprovokoval i pád pokud by to šlo.
To by nešlo. Před vstupem totiž podepisujete poměrně dost obsáhlý souhlas se vším možným (včetně sankcí za porušení pravidel). V Kanadě bych zrovna pravidla jen tak ze srandy nezkoušel porušit (pokud tedy nejste výstřední zámožný milionář).
Navíc pokud se vyskytne jakýkoliv problém, musí se celá výprava (jelikož jsou všichni navázání na stejném kladkovým systému a jedné vodící kolejnici (2. souběžná slouží pouze pro walk mastera) vrátit neprodleně zpátky do věže a celý výlet pro všechny končí.
Mě osobně výšky nedělají problém (navíc příprava na tuto procházku zabere skoro půl hodiny v šatně kde každý detail (včetně toho jak vám sedí boty) kontrolují třikrát. Odměnou vám pak je nádherný výhled (v extrémním počasí se procházky nedělají). A jen upozorňuji že na videu to vypadá všechno velice jednoduše, takže hrdinů je celý internet, ale kdo jednou zkusil ví svoje.
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Dik za normální příspěvek.
Ty výšky nejsou nic pro mne ikdyž ted jsem vylezl na Rábu tu jejich zvonici i s dětmi 3 a 5 pro ně fun ale ja jsem se rosil prostě respekt
No a jednou jsem sedel v restauraci v 90sátém patře v Hancock Building a za pořádného větru u okna u kterého nikdo z party nechtěl sedět no co vám budu vyprávět ten barák se prostě kymácel ze strany na stranu tak jsem číšníkovi řekl at mně prosím rychle přinese jednu Coronu s cironem nebo zdrhám
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Také děkuji za normální příspěvek. Upřímně mám obrovský respekt ke každému kdo se dokáže překonat a vydá se za hranice své zóny pohodlí, takže i Vaše dobrodružství zaslouží respekt a uznání a je úplně jedno jestli jste byl o 300m níže.
Vedle mně při té "procházce na hraně" zrovna stála holka, která se velmi překonávala. Mezi jednotlivými zastávkami jsem jí dodával odvahu (na videu které mám na svém YouTube kanále), je vidět jak se překonává a pak vítězi nad svým strachem. Vy byste to zvládl jistě také. MÁTE NA TO