Tak "mikrofeminismmus"? Hmm.
A "objevila" to mladá generace, zatímco ta stará to nezná, protože nepoužívá TikTok? Hmm.
Za mého mládí se tomu říkalo "obyčejná lidská slušnost".
Skákat do řeči bylo neslušné komukoliv, bez ohledu na pohlaví (dnes moderně: "gender").
Kdo šel po chodníku "jako tank", nebo mluvil vulgárně, byl svým okolím považován za hulváta. Opět bez ohledu na gender.
Ačkoliv, jak že je vlastně ženský rod od slova hulvát? Nejspíš už i v minulosti se tak častěji projevovali muži, že? 😉
Muž měl jako samozřejmou "povinnost" pomáhat ženě s těžkými věcmi a k některým fyzicky náročnějším pracím jako třeba nošení pytlů nebo cihel na stavbě se ženy prostě nebraly. A bylo normální, že pak zedníkům i jejich pomocníkům uvařily kafe ženy a chlapi si ho už na lešení podali sami. A ženy měly naopak dostatek inteligence, aby se k tomu tahání pytlů s cementem nehrnuly. Kolektivní instinkt společnosti měl za cíl chránit ženy - potenciální a budoucí matky.
Ne všichni, protože hlupáci i grázlové byli, jsou a budou, ale naprostá většina společnosti tato nepsaná pravidla intuitivně chápala a dodržovala.
Dnes, jak se zdá, je k tomu potřeba sepisovat eseje a nejspíš to časem někdo navrhne jako nový vyučovací předmět do škol.
Vzhledem k tomu, že žijeme ve státě, který údajně nemá na to, aby zaplatil kuchařkám ve škole nebo uklízečkám na úřadě podle platových tabulek ani jen alespoň minimální mzdu, pak takováto zpráva může opravdu jen vyvolat velkou vlnu nevole a znechucení.
Nemyslím, že je dobrý nápad určovat plat "paní prezidentové", aniž by bylo současně stanoveno, za co vlastně ho má pobírat.
A už vůbec nemyslím, že je dobrý nápad určovat jej ve výši, která běžného člověka může leda namíchnout.
Chápu, že i "první dáma" reprezentuje stát a má své, byť většinou neformální povinnosti, když hlavu státu doprovází. A je vcelku logické, že může působit trapně, když s ní má stát sepisovat smlouvu o práci na dohodu, aby se mohla účastnit programu ostatních prvních dam, například při zasedání VS OSN.
Ale myslím si, že tyto záležitostí lze snadno řešit v rámci výdajů určených na reprezentaci prezidentské kanceláře, jak to bylo zmiňováno v článku.
Představme si, že by takový plat pobírala například "paní Colombová" Zemanová.
Otázka "Za co?" by pak byla víc než namístě.
Určitě by stálo za to, podívat se, jak to mají partneři hlav státu zařízeno v jiných zemích. Pochybuji ale, že někde někoho platí jen "za okrasu".
.
Politika je o symbolech a "signálech" vůči společnosti.
Tohle je hodně špatný signál a hodně špatně načasovaný.
A já už doufal, že se konečně objeví někdo, kdo základní principy Baťovských škol bude popularizovat.
Místo toho zase jen další tak trochu špatně maskovaný PR článek.
.
Jedním ze základních principů baťovské systému vzdělávání byly disciplína, názornost a vlastní snaha.
Přísný režim, který v jeho školách panoval, by dnes způsobil psychické "problémy" žactvu, ale především zákonným zástupcům. Následovalo by několik stížností a podnětů na ČŠI a rozmáznutí celé "kauzy" v médiích.
Autor má pravdu v tom, že na uvolněné místo v systému čekaly desítky a stovky dalších. Protože všichni věděli, že jde o cestu jak se dostat k solidnímu vzdělání a potenciálnímu kariérnímu postupu. To vše částečně i v dobách ekonomické krize.
Takže když už měl někdo to štěstí a ke vzdělávání v baťovské škole se dostal, tak se také setsakra snažil se tam udržet a co nejvíc se naučit. Nekázeň při výuce byla zcela vyloučená. Domácí úkoly byly vypracovávány jedině pečlivě (jinak se předělávaly) a to na internátě v čase stanoveném pro povinnou domácí přípravu.
A dnes? Učiteli je vytýkáno, že "si neumí sjednat pořádek" a "neumí zaujmout".
Což o to, získat zájem žáků je opravdu důležité.
Jen mi to pak ale nejde dohromady s některými názory,
Třeba že zakázat žákům používat mobil v době výuky, (pokud to naopak sám učitel nevyužívá) je pomalu označeno za zločin proti lidskosti.
Nebo že není dost peněz na dělení výuky. Jenže pokusy v laboratoři se nedají dělat ve třídě se 30 žáky.
A sjednat si pořádek? Jak, když ani grázla, který ubližuje dětem, nesmí z výuky vyloučit?
Takže Baťa? Já jsem pro všemi deseti!
Ach můj bože.
Další "expert", který se vyjadřuje k problematice, o které nemá ani elementární ponětí. Jako kdyby jich nebylo už tak dost.
Nemá smysl ztrácet čas vysvětlováním, v čem a jak moc je mimo.
.
Snad jen jedinou otázku.
Jak zjistíme, v čem má konkrétní žák silné stránky?
Tím, že ho něco baví?
Tak v tom případě máme několik set tisíc expertů na hraní her a čumění na videa.
A já hlupák jsem si myslel, že talent žáka zjistíme tak, že ho na základní škole seznámíme s širokým základem z různých oblastí a přitom si budeme všímat, v čem je lepší a co mu naopak nejde.
Pak jej můžeme směrovat, ale rozhodnutí je vždy na něm a jeho rodičích.
A v těch ostatních, neprofilových oblastech zkusíme dosáhnout alespoň toho, aby nebyl za úplného blbce. Aby třeba uměl spočítat, kolik bude platit za úvěr, nebo v životopise neměl na stránce dvacet gramatických chyb. A pokud možno nedělal nebezpečné kraviny kvůli vlastní neznalosti základních faktů.
Ale jak vidno, autor si nejspíš myslí, že je lepší je, když máme ve společnosti "osobnosti", které si myslí, že mléko vytváří kráva v žaludku, nebo že likvidovat virus se dá tak, že vstříkneme pacientovi do krve chlor.
Což o to. Současný svět je nejspíš takový. Ukazuje se, že podobní lidé se mohou na společenském žebříčku dostat hodně vysoko. Jenže já si myslím, že je to špatně.
A ještě jednu věc vím zcela jistě.
Že když budeme pořád dokola opakovat stejnou lež, tak se sice nestane pravdou, ale mnozí lidé té lži uvěří.
Třeba když budeme pořád dokola všem opakovat, že naše školy jsou špatné a nepřipravují pro život. Tak jen lžete dál...
"Poprosila bych opravdu o ohleduplnost a solidaritu a hledání spravedlnosti, že lidé, kteří jsou na tom z hlediska platů velmi špatně, by měli být kompenzováni. A ti ostatní by mohli aspoň na chvíli trošičku ze svých požadavků ustoupit. A pokud se jim to nelíbí, tak soukromý sektor nabízí dostatek volných pracovních pozic."
Až mi dojetím slza ukápla.
Pro tuto kategorii expertů používám označení "excelovský makroekonom".
Dosadí si do tabulky čísla a když nejsou podle jeho, z učebnice načtených představ, tak vysloví "doporučení".
Zajímavé ale je, že tyto rady nikdy nejdou směrem k navýšení příjmů státu například vyšším zdaněním bohatého byznysu, omezováním "vývozu zisků" nebo podporováním dlouhodobých investic.
Ale vždy je požadováno "utahování opasků" jen od obyčejných lidí a zaměstnanců.
Ovšem co jiného se ale dá očekávat od ekonomů pracujících v žoldu velkých bank?
A co jiného se dá očekávat od premiéra vlády, který si volí takovéto poradce?
Jsem učitel.
Nikdy jsem ani na vteřinu nevěřil vládním slibům a proklamacím, ani slibům jiných politiků.
(Ale mám ještě někde uloženou fotku, jak Fiala slibuje učitelům ne 130 % průměrné mzdy, ale 150 % - aby trumfnul Babiše.)
Vím, kolik skutečně učitelé berou a vím, že to neodpovídá ani stínem všem těm halasně proklamovaným částkám.
.
Vím také, že jestli by si někdo opravdu, ale opravdu zasloužil zvýšit platy, tak jsou to provozní pracovníci a to nejen ve školách.
Jak je proboha možné, že naše společnost mlčky ignoruje fakt, že podle tabulek nemají uklízečky, nebo kuchařky nárok ani na minimální mzdu? Je to do nebe volající ostuda. Ostuda nás všech.
.
Chápu, že je "okurková sezóna" a není o čem psát.
Chápu, že články o "nenažraných učitelích" spolehlivě zvednou čtenost a pomůžou médiu, které žije z reklam.
.
ALE PROBOHA, NECHCETE UŽ ALESPOŇ DO KONCE PRÁZDNIN DÁT UČITELŮM A JEJICH PLATŮM POKOJ A ZAČÍT PSÁT O NĚČEM JINÉM?
Třeba o platech redaktorů?
Jak to bude?
To je přece jednoduché.
Po několika kolech trapného dohadování nakonec dojde ke zvýšení tabulkových platů nepedagogických pracovníků o nějakých ubohých pár procent. Celkové navýšení nepokryje ani inflaci a pořád zůstanou částky, které budou pod úrovní minimální mzdy. Takže u těch nejhůře placených zaměstnanců budou muset ředitelé doplácet do minimální úrovně z peněz určených na odměny učitelů, stejně jako doposud.
Navýšení tabulek bude s velkou slávou prezentováno jako úspěch vyjednávání a důkaz toho, jak vládě záleží na lidech a konkrétně nepedagogických pracovnících. Bohužel ale navýšení čísel v tabulkách nebude doprovázeno navýšením mzdových prostředků pro školy. Stejně, jako se to děje vždy.
Ředitelé, aby neporušovali zákony, tedy budou opět muset sáhnout po jediném volném zdroji, který mají - tedy do peněz určených na odměny učitelů.
Vyjde o tom několik článků, pod kterými se budou "zodpovědní občané" děsit toho, jak zadlužujeme naše vnuky a budou kydat tuny hnoje na líné a neschopné učitele.
Poté, co si vylejí svůj škopík zastydlých komplexů a frustrací, spokojeně ulehnou s vědomím, že to zase těm "haj..ům intelektuálským" pěkně nandali, když o nich napsali, že když se jim nelíbí, můžou jít skutečně makat do fabriky, ale vlastně nemůžou, protože na to nemají.
Čekal snad někdo od líného učitele Čapka něco smysluplného a užitečného?
Institut dočasného a někde i trvalého vyloučení z výuky mají v mnoha zemích světa. Hlavně v těch, jimiž se autor při různých příležitostech zaklíná jako vzory vhodnými k následování.
Existoval dokonce i v našem právním řádu. Viz zasedání pedagogické "konference" ve filmu Škola základ života.
Nejde většinou o žádné "represe", ale o docela obyčejnou ochranu ostatních žáků před agresorem. Žáci mají právo na to být vzděláváni v podnětném a BEZPEČNÉM prostředí.
Závěr: Někteří politici, v čele s poslankyní Zajíčkovou opravdu českému školství škodí. Líný učitel Čapek ale škodí mnohem více a navíc dlouhodobě.
Přehlídka neopodstatněných a hloupých tvrzení.
"Dítě je dítě, chová se přirozeně, a nemá v úmyslu mi dělat naschvály, jakkoli to já tak mohu vnímat."
Takže dítě nemá v úmyslu dělat naschvály?
Vážně?
Opravdu si někdo může myslet, že každé dítě se "jen chová přirozeně" a že žádné dítě nikdy vědomě a záměrně neudělá něco, o čem ví, že je to špatné, nebo že tím někomu ublíží?
Ano, batole se chová přirozeně. Má hlad, má v plence, tak spustí křik a někdo to "vyřeší". Je přirozené, že tímto osvědčeným způsobem chce pokračovat i dále. Jenže když jsou mu dva roky, tak se musí naučit, že křikem si nemůže (a nesmí) vynucovat svou vůli.
Pětileté dítě setsakra dobře ví, že když někoho praští lopatkou, nebo mu hodí písek do očí, že to bolí. A přesto to děti dělají. A dokonce i ty tělesně nikdy netrestané! 😉 Čím to asi bude?
"Dítě je zvyklé, že hranice mu hrubou silou vymezuje okolí, a neprobíhá tedy žádné upevňování Kantova „mravního zákona ve mně“."
A ten "mravní zákon" do něj jako sestoupil stejně jako duch svatý do apoštolů? Nebo kde se jako vzal?
"A přirozeně si vtiskává obraz agrese silnějšího proti slabšímu jako normu."
Naprostá hloupost.
Výchovné plácnutí po zadku není agrese, ale jasná zpětná vazba, že došlo k překročení hranic chování takovým způsobem, že je trest nezbytný.
Netvrdím, že to má být jediný způsob trestu a že se má trestat jen fyzicky. Ale občas i taková situace nastane, když jiné formy trestu nefungují.
Každý slušný rodič učí své dítě, že mlátit ostatní se nesmí.
A každý svéprávný rodič učí své dítě, že bránit se násilí je v pořádku.
Obyčejný "selský rozum".
Miluju články novodobých svazáků. Teoretiků, kteří přesně vědí, jak bude svět krásný, když vše proběhne podle jejich představ, či spíše vidin a iluzí. Nemusejí řešit ty "drobné problémy", které přináší reálná praxe.
(Takhle nějak to vypadalo, když násilné kolektivizaci předcházely výjezdy svazáků z měst na vesnice, kde vysvětlovali "ideologicky nevzdělaným" zemědělcům, jak to bude krásné, když dají svůj majetek do družstva.)
Takže:
Všechny děti se nenaučí dva cizí jazyky. Naše školství si "užívá radostí" naprosto diletantsky provedené "inkluzívní revoluce". V důsledku čehož máme ve školách žáky, kteří mají problém zvládnout vlastní mateřský jazyk v psané formě a znalost cizího jazyka u nich končí na úrovni "Hello, my name is ...".
Za nadšeného potlesku voličů dochází k omezování výdajů na asistenty inkludovaných žáků. Čili tyto děti budou umět ještě méně, než dosud.
Otázka za jednoho bludišťáka. Kde vezmeme několik tisíc učitelů francouzštiny, španělštiny, němčiny, když už dnes nejsme schopni na všech školách v zemi zajistit kvalifikovanou výuku ani u angličtiny?
Které předměty pokrátíme na hodinové dotaci? Co mají děti umět méně? Matematiku, fyziku, chemii, výtvarku...?
A jen poznámka na závěr. Na výuku jazyků se musí třídy půlit. To znamená, že to všechno zase bude "o něco dražší". Jste připraveni financovat školství alespoň na průměru EU, nebo OECD, tak jako v těch zemích, které nám dávají někteří za příklad toho, "jak to jinde funguje"?
Pokud těchto pár "detailů" vyřešíte, učte si povinně třeba i latinu.
A čemu se divíte?
U stížností na průběh maturit běžně uspěje žák, který si tvrdí, že během písemné práce, nebo didaktického testu dohlížejícímu učiteli vrzaly boty. Což ho natolik vystresovalo, že během hodiny (či více) nebyl schopen zadání zvládnout.
Některé neziskovky přímo radí žákům, jak mají formulovat stížnost, aby měli větší šanci uspět. No tak to pak zkoušejí i na vysoké.
Nebavím se samozřejmě o situacích, kdy někdo v budově pracuje se sbíječkou. Ale to většinou dokáže škola zajistit. Horší je to, když se například údržba města rozhodne na pozemcích sousedících se školou třeba sekat trávu. Někdy ani zavřít okna nestačí. A jak má škola zajistit, aby pod okny neprojeli hasiči, nebo sanitka, tak to opravdu netuším.
Neustále se jen hledají cesty, jak dětem vše ulehčit. A generace, která v tomto přístupu byla vychována už to pak zákonitě vyžaduje všude.
Cituji:
"Lukáš Pekař
Pořád to samé dokola. Trocha chvástání, pochlebování a žadonění o peníze. Už to znám nazpaměť. Žádné nastínění řešení a cesty jak situaci zlepšit. Jak zlepšit vzdělávání pro naše drahé děti a vnoučata. Velmi smutné čtení. "
.
Velmi smutné čtení je číst slova jako "žadonění o peníze" v debatě o učitelských platech.
A dvojnásob smutné je to číst od člověka, který si o sobě myslí, že je inteligentní.
Od člověka, který si myslí, že vzdělávání spasí nějaké aplikace, plné dat a informací, ale sám si zjevně nepřečetl z díla Komenského ani ň.
Od člověka, který si myslí, že chápe moderní technologie, ale zjevně nechápe podstatu lidské interakce.
Od člověka, který evidentně nepochopil, v čem skutečně spočívá význam školy jako instituce.
.
Takže znovu pro Vás.
Chcete už teď lepší učitele a lepší školy?
Zaplaťte si je!
Až budou stát před ředitelnami fronty uchazečů o práci, pak se i ti současní začnou o svou práci bát a možná se víc snažit.
Až budou naše školy vybavené tak, že badatelské formy výuky budou běžnou součástí výuky, pak bude možná žáky alespoň část výuky i více bavit.
Za plat prodavačky z Lidlu (s veškerou úctou k práci prodavaček) do škol lepší učitelé nepřijdou. Byli by blázni. Naštěstí pár takových bláznů se ještě občas najde, protože je to baví.
Děkujte jim a mějte je v úctě. Pokud ovšem víte, co to vůbec je.
.
Možná se jednou Vaše vidiny uskuteční a pár součástek v krabičce nahradí učitele. Ale na tu dobu si budete muset ještě hodně počkat.
Prozatím ale platí, že žijeme v tržním systému, kde se za kvalitnější práci musí také kvalitněji zaplatit.
Autorka v tom má hokej. (Snad se to věkem zlepší.)
Ano, dítě není sluha ani chůva.
Nadávat malému dítěti za to, že nepohlídalo jen o pár let mladšího sourozence, je samozřejmě nebetyčná hloupost. V podstatě jde jen o pokus svalit na něj vlastní chybu nebo neschopnost.
Vyčinit šestnáctileté slečně, že nechala řvoucího sourozence s plnou plínkou, až se mu vyrobily opruzeniny, protože právě "musela" probrat "něco důležitého" s kámoškou, už je v pořádku. Každý, i nedospělý, má vědět, co je to zodpovědnost.
.
Přitom pomoc s čímkoliv by měla být pro dítě vždycky dobrovolná a dobrovolnosti předchází otázka: Chceš? nebo Můžeš?
„Mohla bys mi podat kapesník, prosím?“ ptám se své tříleté dcery při kojení jejího mladšího brášky. ..
„Ne e,“ zní odpověď, ..
„A proč ne?“ ..
„Protože nechci,“ má ve věcech jasno už takto malá holčička.
„Ale já bych potřebovala tvou pomoc. Můžeš mi pomoct, prosím?“ zkouším naposledy štěstí.
.
Inu, autorko, Vaše holčička "nemá jasno". A nemáte ho ani Vy.
Pomoc není vždy dobrovolná. Třeba poskytnutí první pomoci je dáno zákonem.
Překročit ležící a krvácející ženu je přinejmenším neetické a vlastně nelidské.
.
Být dítětem znamená nechápat ještě plně důsledky. Proto dítě nemá být zodpovědné za sourozence. Myslet si, že samo pochopí, až uvidí plačící matku je buďto citové vydírání, nebo cestou k výchově arogantního egoisty.
Také mu řeknete: "Ne e", až poprosí ono?
Slovo "prosím" není jen zdvořilostní fráze, víte?
.
"Můžeš mi podat z lednice inhalátor?"
"Ne e."
"Moc tě prosím. Víš přece, že mám astma."
"Nechce se mi. Teď hraju on-line hru. (Chcípni matko)."
"Ředitel školy je jediný, kdo může posoudit, jakou práci pedagog jeho školy odvádí."
Naprostá hloupost. Oni to sice nikdy nepřiznají, ale většina ředitelů o skutečné práci svých podřízených nemá ponětí. Nerozumí jí. Nemají na to čas.
Doba mezi dvěma hospitacemi ředitele v hodině vyučujícího je delší než 3 roky. Na velkých školách je to ještě více. Tam jsou sice obvykle také zástupci, ale ani ti na tom nejsou s časem o moc lépe.
Běžný ředitel je zavalen provozními starostmi a na nějaké "řízení pedagogického procesu", nebo "lídrovství" nemá absolutně časový prostor.
.
Pokud jde o mladé, nadšené a údajně nové metody ovládající učitele, je to jen zase další fikce.
I zkušený pedagog, pokud dostane za úkol učit předmět (na který je kvalifikován) v ročníku, kde ještě nevyučoval, bude podávat kvalitní výkon až tak třetí rok. První rok si vše připravuje a je rád, když předmět "nějak" odučí. Druhý rok napravuje loňské chyby, zkouší dotáhnout a vylepšit svou loňskou práci. Teprve třetí rok může být se svou prací spokojen.
Začínající učitel, který musí své přípravy budovat z nuly, je natolik zahlcen, že se soustředí jen na podstatné a je šťastný za jakoukoliv pomoc. Jistěže starší kolegové mohou pomoci, poskytnout vlastní přípravy, ale nemají čas "vodit mladého za ručičku". (A dost to záleží na vztazích na pracovišti. Kdo by například asi pomáhal někomu, kdo má být příčinou jeho odstavení?)
Cizí přípravy si každý musí upravit podle svého. Jenže až po pár letech přijde na to, JAK si je má upravit.
Netvrdím, že tabulkové platy jsou ideálem. Ale objektivní ředitel patří do sci-fi.
Největší zhoubou českého školství jsou aktivističtí ministři, kteří si chtějí prostřednictvím "svého" resortu vybudovat politický pomník.
Přicházejí s nepromyšlenými a naprosto nepřipravenými nápady, které jsou sice mediálně zajímavé, ale absolutně se míjejí s podstatou reálných problémů našeho vzdělávacího systému. Je pak už jen shodou náhod, zda "dožijí" ve své funkci tak dlouho, aby stihli své fantasmagorie realizovat.
Jenže důsledky jsou zdrcující. Každá škola musí vypracovat vlastní školní vzdělávací program (ŠVP) podle shůry zadaného mustru. Ten musí být dodržen přesně, protože především na tuto (obvykle) snůšku frází dohlíží ČŠI.
A tak učitelé přepisují lejstra, aby zavedli druhý jazyk volitelně a pak povinně. Překopávají obsah předmětů jednou pro 2 (!) hodiny informatiky za celou ZŠ a nyní zase minimálně pro 6 (2+4) hodin informatiky. Začleňují mediální výchovu, finanční gramotnost. Atd, atd. Ještě že ty 3 hod TV nevyšly.
O fasciklech papírů souvisejících s inkluzí a zohledňováním individuálních vzdělávacích potřeb ani nemluvě.
To vše se ale děje na úkor času, který mohli věnovat přípravě výuky.
Je to ke škodě žáků!
Žádný vrchnostenský papír ještě nikdy nic ve školství nespasil a nezměnil k lepšímu.
Inkludovaní žáci, kteří už dnes nezvládají ani mateřštinu, se nestanou ministerským rozhodnutím polygloty.
Představte si výletní loď, která mění každých dvacet minut kurs plavby a často i o 180°, protože kapitán neumí řídit ani pramičku na rybníku. Nejen, že nikam nedojede, ale všem na palubě bude špatně. Cestujícím i posádce. Tak takový je obraz našeho školství.
Metodické kabinety a spolupráci i sdílení příkladů dobré praxe mezi školami zabili pravicoví teoretici ze stáje Václava Klause, kteří protlačili do školství "tržní principy" a "prvky konkurenčního boje". Zavedli "financování na hlavu" a cíleně se snažili, aby si školy navzájem konkurovaly a rodiče si "vybírali" školy pro své děti.
Postavili tak školy do pozice, kdy jsou motivovány k tomu, aby si "své know-how" nechávaly pouze pro sebe a snažily se hlavně o pozitivní PR. (Což kupříkladu vede k tomu, že případy šikany se tutlají, místo aby se řešily.)
Hlupáci, kteří skutečný trh nikdy nepochopili, tím zničili naprosto skvěle fungující systém, který dnes už obnovit je téměř nemožné.
.
Představa, že jakýkoliv veskrze administrativní opatření zvýší kvalitu výuky na školách je naivní a vlastně i absurdní. Povede zase jen k dalšímu formalismu a zahlcení učitelů zbytečnými papíry.
Aby mohl "metodik" vykonávat smysluplně nějaký "dohled" nad kolegy a ještě měl prostor k tomu, aby s nimi vypracovával návrhy na zlepšení, musel by mít tak třetinový úvazek. Živě si dokáži představit ředitele, který se snaží mít takových "metodiků" na své škole co nejvíc. Byl by to sebevrah. Platit učitele, který komplikuje provoz a na úkor domovské školy pomáhá těm ostatním? Jako vtip - nic moc.
Pomohly by kariérní (a platové) stupně: začínající (suplent) - řadový - mentor. Mentor je zkušený učitel s delší praxí a sníženým úvazkem, který pomáhá na své škole.
Nikoliv "metodik" = "všeznalý superman", dohlížející na "slabé kusy a školy", ale návrat spolupráce mezi školami. A bylo by toho mnohem víc...
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Všeobecná lycea jsou účelový výmysl a nesmysl.
Je to reakce na "nedostatek" volných míst na gymnáziích v Praze a Středočeském kraji v uplynulých dvou letech. Protože když pracujete v hlavním městě a jste právník, lékař, výzkumnice v oblasti genderu, či inženýrka ekonomie, tak vaše dítě prostě MUSÍ být výjimečně inteligentní a jako takové MUSÍ studovat na gymnáziu a posléze na vysoké. Je to chyba státu, že nezajistil dost míst v těch "správných" školách, "o které je zájem". Hmm.
Hlavním účelem tohoto paskvilu je koupit si hlasy voličů, bez ohledu na realitu a obhájit je pomocí pseudoodborných žvástů.
A jak vidno podle autorky článku, docela to funguje.
Tento stát už po několik staletí živí průmysl a to především ten strojírenský.
Jednou z hlavních příčin slabého výkonu naší ekonomiky (kromě nesmyslné vládní politiky, jejímž výsledkem jsou neúměrné ceny energií) je především nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Firmy by i měly zakázky, ale nemá na nich kdo pracovat. Chybí nástrojáři, svářeči, technologové, elektrikáři, ... I doma na obkladače, tesaře nebo zedníka budete leckde čekat půl roku, než bude mít v kalendáři pro vás místo.
A vláda v této situaci "vymyslí" studijní obor, kdy absolvent bude mít jakési imaginární "všeobecné vzdělání", ale jinak nebude umět nic. Údajně až poté začne studovat odbornost na VŠ či VOŠ , protože konečně odhalí své nejlepší zaměření. Takže místo 3 - 4 let stráví dnešní teenageři ve škole 6 - 7 let, aby zjistili, "co v životě chtějí dělat". Nebo také ne.
To bude asi hodně levné a zvýší to stabilitu důchodového systému. Skvělé.
1 odpověď