Účelem jazyka je umožnit nám komunikaci.
Účelem psaného textu je umožnit komunikaci i lidem, navzájem vzdáleným v prostoru a čase.
Komunikace obsahující chyby může způsobit vzájemné nepochopení a neporozumění.
Jsou ale sdělení, která prostě nesmí být špatně pochopena, protože důsledky mohou být i fatální. Proto na správném užití jazyka a respektování jeho pravidel velice záleží.
A hodně to i o člověku vypovídá.
Žákům vždy říkávám:
Jednou asi budete posílat mail (nebo dopis) se svým životopisem potenciálnímu zaměstnavateli, kterého budete žádat o to, aby vás zaměstnal. Buďte ujištěni, že první výskyt gramatické chyby v textu bude znamenat okamžitý přesun do odpadkového koše. Ne proto, že by příslušný šéf, nebo personalista byl takový hnidopich. Ale proto, že když vám nezáleží ani na tom, abyste si dali práci a zkontrolovali si (nebo nechali někomu jinému zkontrolovat) tak osobně důležitý text, tak jak potom může zaměstnavatel věřit, že jinou práci budete dělat poctivě?
Od zedníka nebo automechanika neočekávám, že bude tvořit mnohastránkové eseje. Očekávám jen, že bude znát správný tvar slov, která běžně používá při své práci. (Takže nebude někde podkládat třeba "klýn" nebo "potpjeru".)
Kvůli chybě není nutno nikoho urážet. Překlep v psaném textu (obzvláště průběžně upravovaném) udělá občas každý. Třeba právě v rychlosti psaném příspěvku do diskuse.
Ale bohužel lze stále častěji vidět, že i profesionálové, mezi které patří například i redaktoři internetových médií, odvádějí naprosto odfláknutou práci.
Když jsem byl šestileté dítě já, dokonce i u mých dětí probíhal zápis do první třídy.
Učitelky budoucích prvňáčků po nich chtěly, aby poznaly alespoň některé tvary, jako třeba čtverec, aby řekly, že jahoda na obrázku je červená a hruška žlutá, aby zazpívaly písničku, nebo řekly nějakou krátkou říkanku, namalovaly maminku, atd.
Posuzovaly při tom tzv. "školní zralost".
Nebyly to hlupačky a věděly, že od února do září se ještě mnohé může změnit. Ale tak nějak dokázaly odhadnout, jestli má v září smysl to zkusit, nebo raději ještě rok počkat.
Před pár lety jsem byl v médiích poučen paní ombudsmankou Šabatovou, že zápis je pouze administrativní úkon, a že k němu vůbec není potřeba přítomnosti dítěte, protože lze vyřídit i elektronicky. Je to prý pouze dávno překonaný zvyk.
Tak čemu se dnes vlastně kdo může divit?
Školní docházku zahajují děti, které si neumí zavázat boty na smyčku, udělat kotrmelec, nebo říct "Prosím".
Zato umí ovládat tablet a znají spoustu vulgárních výrazů. Neumí 10 minut poslouchat něčí vyprávění, ale umí se několik hodin plně soustředit na počítačovou hru.
Všichni víme, že nejdůležitější pro rozvoj mnoha oblastí osobnosti dítěte jsou první 3 roky života a následná socializace v dalších cca 2-3 letech.
Ale ekonomičtí experti vypočítávají o kolik % se celoživotně sníží osobní příjmy žen a HDP celého státu, když žena (nebo některý z rodičů) zůstane na mateřské "dovolené".
Tak co takhle zkusit také spočítat, o kolik procent se sníží HDP, když ženeme ekonomickým tlakem zpátky do práce i ty rodiče, kteří by se rádi věnovali tomu nejdůležitějšímu - svým dětem.
Při vší úctě, tohle je klasické matení pojmů.
Je naprostá většina dospělých, v dětství fyzicky trestaných, kteří vyrostli ve slušné a neagresívní jedince.
A je vcelku dost významné procento v dětství fyzicky netrestaných, kteří vyrostli v agresívní a sebestředné sobce, neváhající prosadit svou vůli i násilím.
Problém není ve výchovném plácnutí přes zadek, pokud zpovykované dítě ubližuje ostatním, nebo se chová nepřijatelně.
Problém je, že mnozí rodiče tímto způsobem řeší jakékoliv podle nich nežádoucí chování a to navíc často ve vlastním afektu.
Malé dítě ve věku 2 - 3 roky prostě CHCE. Chce bonbón, chce cizí hračku, pohoupat, ..
Chce prosadit svou vůli, protože je na tento způsob jednání navyklé. Jako mimino si zvyklo, že když má hlad, nebo plnou plínku, spustí křik a někdo přiběhne a jeho nepohodlí odstraní. Logicky v tom pokračuje nadále a musí se naučit, že nebude vždy po jeho. Že existují hranice a některé věci se dělat nesmí. To lze často i bez fyzických trestů. Mnohé děti lze vychovat bez toho, že by bylo třeba je fyzicky trestat. Ale tvrdit, že je to univerzální pravidlo je prostě hloupost a nepochopení vývojové psychologie.
Dítě, které mlátí jiné dítě jen proto, že se mu líbí jeho hračka a nemíní s tím přestat, má zakusit to, co dělá ostatním.
I matka vlčice své mládě láskyplně kousne, když je to potřeba. A pak už stačí jen zavrčet.
Základní pravidla jsou jednoduchá, i když obtížně zvládnutelná.
Nikdy netrestat dítě ve vzteku. A už vůbec ne fyzicky.
Trestat včas, uvážlivě a s vědomím cíle a záměru.
Fyzicky nikdy netrestat dítě pouze rukou. Ruka má jen hladit
A bude hůř. Chystá se nové RVP pro ZŠ (nové "osnovy")
Podle plánu toho budeme chtít po budoucích žácích ještě méně, nežli doposud.
Jenže matematika není biologie. Někdo může být expert na hlavonožce, ale mít vcelku mezery v poznatcích o říši hmyzu.
V matematice to tako nejde. Učivo vyšších stupňů navazuje na to předchozí. Kdo nezvládne na prvním stupni malou násobilku, bude mít na dalších stupních už jenom problémy. (Pokud se ji ovšem nedoučí.)
Cituji:
Srovnávací studie se zabývala matematikou, cizími jazyky, přírodopisem, fyzikou, chemií a zeměpisem. A v souhrnu nám vlastně ve stručnosti říká, že v matematice, zeměpise a přírodopise se to se škrtáním výstupů dost přehnalo. V novém RVP máme v matematice ze sledovaných států nastavenou nejnižší úroveň, v přírodopise se ve studii uvádí, že „počty výstupů (v ostatních státech) jsou neporovnatelně vyšší (2 až 10 krát), v tomto ohledu budeme v našem středoevropském prostoru skutečně anomální.“
viz Odkaz 1
Je fantastické sledovat, jak někteří lidé chtějí vychovávat děti, ba dokonce předpisovat ostatním, co a jak mají dělat. A přitom nejsou schopní pochopit ani jen elementární zákonitosti, které mohou sledovat všude kolem sebe.
Tak třeba:
Všichni chápou, že k tomu, aby se naučili hrát na nějaký hudební nástroj, nestačí jen jednou týdně na hodinu zajít do základní umělecké školy. Že je třeba cvičit pravidelně doma, byť to ze začátku je utrpení pro všechny kolem, včetně sousedů.
Všichni chápou, že když se chtějí věnovat nějakému sportu, musí pravidelně a většinou denně trénovat.
Přitom často titíž lidé bez mrknutí oka očekávají, že odloží dítě do školy a odpoledne se jim z ní vrátí génius na matematiku, biologii, fyziku. Dokonce i tehdy, když potomek na matematiku vůbec nemá talent.
A pokud to učitel není schopen zajistit, tak je neschopný, líný a jen přehazuje své povinnosti na rodiče, protože nedělá pořádně svou vlastní práci. (Za kterou si beztak ten hlupák, co "neumí a tak učí", rozhodně nezaslouží svůj už tak přehnaně vysoký plat.)
Inu, milí rodiče, možná vás to překvapí, ale učitel, který zadává domácí úkoly, opravuje je a poskytuje dětem zpětnou vazbu a učitel, který hrdě hlásá, že nechce děti "zatěžovat" a tím pádem žádnou další práci s domácími úkoly nemá, ti oba dva berou za rozdílný objem práce úplně stejný plat.
Když žáci domácí úkoly nevypracují, nemá žádný učitel k dispozici prostředky, jak je k tomu přinutit.
A proč vlastně?
Jsme svobodná společnost. Když někdo chce zůstat nevzdělaný a hloupý, měli bychom to respektovat. Je a bude to přece jeho život. 🙂
Všeobecná lycea jsou účelový výmysl a nesmysl.
Je to reakce na "nedostatek" volných míst na gymnáziích v Praze a Středočeském kraji v uplynulých dvou letech. Protože když pracujete v hlavním městě a jste právník, lékař, výzkumnice v oblasti genderu, či inženýrka ekonomie, tak vaše dítě prostě MUSÍ být výjimečně inteligentní a jako takové MUSÍ studovat na gymnáziu a posléze na vysoké. Je to chyba státu, že nezajistil dost míst v těch "správných" školách, "o které je zájem". Hmm.
Hlavním účelem tohoto paskvilu je koupit si hlasy voličů, bez ohledu na realitu a obhájit je pomocí pseudoodborných žvástů.
A jak vidno podle autorky článku, docela to funguje.
Tento stát už po několik staletí živí průmysl a to především ten strojírenský.
Jednou z hlavních příčin slabého výkonu naší ekonomiky (kromě nesmyslné vládní politiky, jejímž výsledkem jsou neúměrné ceny energií) je především nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Firmy by i měly zakázky, ale nemá na nich kdo pracovat. Chybí nástrojáři, svářeči, technologové, elektrikáři, ... I doma na obkladače, tesaře nebo zedníka budete leckde čekat půl roku, než bude mít v kalendáři pro vás místo.
A vláda v této situaci "vymyslí" studijní obor, kdy absolvent bude mít jakési imaginární "všeobecné vzdělání", ale jinak nebude umět nic. Údajně až poté začne studovat odbornost na VŠ či VOŠ , protože konečně odhalí své nejlepší zaměření. Takže místo 3 - 4 let stráví dnešní teenageři ve škole 6 - 7 let, aby zjistili, "co v životě chtějí dělat". Nebo také ne.
To bude asi hodně levné a zvýší to stabilitu důchodového systému. Skvělé.
Tak "mikrofeminismmus"? Hmm.
A "objevila" to mladá generace, zatímco ta stará to nezná, protože nepoužívá TikTok? Hmm.
Za mého mládí se tomu říkalo "obyčejná lidská slušnost".
Skákat do řeči bylo neslušné komukoliv, bez ohledu na pohlaví (dnes moderně: "gender").
Kdo šel po chodníku "jako tank", nebo mluvil vulgárně, byl svým okolím považován za hulváta. Opět bez ohledu na gender.
Ačkoliv, jak že je vlastně ženský rod od slova hulvát? Nejspíš už i v minulosti se tak častěji projevovali muži, že? 😉
Muž měl jako samozřejmou "povinnost" pomáhat ženě s těžkými věcmi a k některým fyzicky náročnějším pracím jako třeba nošení pytlů nebo cihel na stavbě se ženy prostě nebraly. A bylo normální, že pak zedníkům i jejich pomocníkům uvařily kafe ženy a chlapi si ho už na lešení podali sami. A ženy měly naopak dostatek inteligence, aby se k tomu tahání pytlů s cementem nehrnuly. Kolektivní instinkt společnosti měl za cíl chránit ženy - potenciální a budoucí matky.
Ne všichni, protože hlupáci i grázlové byli, jsou a budou, ale naprostá většina společnosti tato nepsaná pravidla intuitivně chápala a dodržovala.
Dnes, jak se zdá, je k tomu potřeba sepisovat eseje a nejspíš to časem někdo navrhne jako nový vyučovací předmět do škol.
Vzhledem k tomu, že žijeme ve státě, který údajně nemá na to, aby zaplatil kuchařkám ve škole nebo uklízečkám na úřadě podle platových tabulek ani jen alespoň minimální mzdu, pak takováto zpráva může opravdu jen vyvolat velkou vlnu nevole a znechucení.
Nemyslím, že je dobrý nápad určovat plat "paní prezidentové", aniž by bylo současně stanoveno, za co vlastně ho má pobírat.
A už vůbec nemyslím, že je dobrý nápad určovat jej ve výši, která běžného člověka může leda namíchnout.
Chápu, že i "první dáma" reprezentuje stát a má své, byť většinou neformální povinnosti, když hlavu státu doprovází. A je vcelku logické, že může působit trapně, když s ní má stát sepisovat smlouvu o práci na dohodu, aby se mohla účastnit programu ostatních prvních dam, například při zasedání VS OSN.
Ale myslím si, že tyto záležitostí lze snadno řešit v rámci výdajů určených na reprezentaci prezidentské kanceláře, jak to bylo zmiňováno v článku.
Představme si, že by takový plat pobírala například "paní Colombová" Zemanová.
Otázka "Za co?" by pak byla víc než namístě.
Určitě by stálo za to, podívat se, jak to mají partneři hlav státu zařízeno v jiných zemích. Pochybuji ale, že někde někoho platí jen "za okrasu".
.
Politika je o symbolech a "signálech" vůči společnosti.
Tohle je hodně špatný signál a hodně špatně načasovaný.
A já už doufal, že se konečně objeví někdo, kdo základní principy Baťovských škol bude popularizovat.
Místo toho zase jen další tak trochu špatně maskovaný PR článek.
.
Jedním ze základních principů baťovské systému vzdělávání byly disciplína, názornost a vlastní snaha.
Přísný režim, který v jeho školách panoval, by dnes způsobil psychické "problémy" žactvu, ale především zákonným zástupcům. Následovalo by několik stížností a podnětů na ČŠI a rozmáznutí celé "kauzy" v médiích.
Autor má pravdu v tom, že na uvolněné místo v systému čekaly desítky a stovky dalších. Protože všichni věděli, že jde o cestu jak se dostat k solidnímu vzdělání a potenciálnímu kariérnímu postupu. To vše částečně i v dobách ekonomické krize.
Takže když už měl někdo to štěstí a ke vzdělávání v baťovské škole se dostal, tak se také setsakra snažil se tam udržet a co nejvíc se naučit. Nekázeň při výuce byla zcela vyloučená. Domácí úkoly byly vypracovávány jedině pečlivě (jinak se předělávaly) a to na internátě v čase stanoveném pro povinnou domácí přípravu.
A dnes? Učiteli je vytýkáno, že "si neumí sjednat pořádek" a "neumí zaujmout".
Což o to, získat zájem žáků je opravdu důležité.
Jen mi to pak ale nejde dohromady s některými názory,
Třeba že zakázat žákům používat mobil v době výuky, (pokud to naopak sám učitel nevyužívá) je pomalu označeno za zločin proti lidskosti.
Nebo že není dost peněz na dělení výuky. Jenže pokusy v laboratoři se nedají dělat ve třídě se 30 žáky.
A sjednat si pořádek? Jak, když ani grázla, který ubližuje dětem, nesmí z výuky vyloučit?
Takže Baťa? Já jsem pro všemi deseti!
Ach můj bože.
Další "expert", který se vyjadřuje k problematice, o které nemá ani elementární ponětí. Jako kdyby jich nebylo už tak dost.
Nemá smysl ztrácet čas vysvětlováním, v čem a jak moc je mimo.
.
Snad jen jedinou otázku.
Jak zjistíme, v čem má konkrétní žák silné stránky?
Tím, že ho něco baví?
Tak v tom případě máme několik set tisíc expertů na hraní her a čumění na videa.
A já hlupák jsem si myslel, že talent žáka zjistíme tak, že ho na základní škole seznámíme s širokým základem z různých oblastí a přitom si budeme všímat, v čem je lepší a co mu naopak nejde.
Pak jej můžeme směrovat, ale rozhodnutí je vždy na něm a jeho rodičích.
A v těch ostatních, neprofilových oblastech zkusíme dosáhnout alespoň toho, aby nebyl za úplného blbce. Aby třeba uměl spočítat, kolik bude platit za úvěr, nebo v životopise neměl na stránce dvacet gramatických chyb. A pokud možno nedělal nebezpečné kraviny kvůli vlastní neznalosti základních faktů.
Ale jak vidno, autor si nejspíš myslí, že je lepší je, když máme ve společnosti "osobnosti", které si myslí, že mléko vytváří kráva v žaludku, nebo že likvidovat virus se dá tak, že vstříkneme pacientovi do krve chlor.
Což o to. Současný svět je nejspíš takový. Ukazuje se, že podobní lidé se mohou na společenském žebříčku dostat hodně vysoko. Jenže já si myslím, že je to špatně.
A ještě jednu věc vím zcela jistě.
Že když budeme pořád dokola opakovat stejnou lež, tak se sice nestane pravdou, ale mnozí lidé té lži uvěří.
Třeba když budeme pořád dokola všem opakovat, že naše školy jsou špatné a nepřipravují pro život. Tak jen lžete dál...
"Poprosila bych opravdu o ohleduplnost a solidaritu a hledání spravedlnosti, že lidé, kteří jsou na tom z hlediska platů velmi špatně, by měli být kompenzováni. A ti ostatní by mohli aspoň na chvíli trošičku ze svých požadavků ustoupit. A pokud se jim to nelíbí, tak soukromý sektor nabízí dostatek volných pracovních pozic."
Až mi dojetím slza ukápla.
Pro tuto kategorii expertů používám označení "excelovský makroekonom".
Dosadí si do tabulky čísla a když nejsou podle jeho, z učebnice načtených představ, tak vysloví "doporučení".
Zajímavé ale je, že tyto rady nikdy nejdou směrem k navýšení příjmů státu například vyšším zdaněním bohatého byznysu, omezováním "vývozu zisků" nebo podporováním dlouhodobých investic.
Ale vždy je požadováno "utahování opasků" jen od obyčejných lidí a zaměstnanců.
Ovšem co jiného se ale dá očekávat od ekonomů pracujících v žoldu velkých bank?
A co jiného se dá očekávat od premiéra vlády, který si volí takovéto poradce?
Jsem učitel.
Nikdy jsem ani na vteřinu nevěřil vládním slibům a proklamacím, ani slibům jiných politiků.
(Ale mám ještě někde uloženou fotku, jak Fiala slibuje učitelům ne 130 % průměrné mzdy, ale 150 % - aby trumfnul Babiše.)
Vím, kolik skutečně učitelé berou a vím, že to neodpovídá ani stínem všem těm halasně proklamovaným částkám.
.
Vím také, že jestli by si někdo opravdu, ale opravdu zasloužil zvýšit platy, tak jsou to provozní pracovníci a to nejen ve školách.
Jak je proboha možné, že naše společnost mlčky ignoruje fakt, že podle tabulek nemají uklízečky, nebo kuchařky nárok ani na minimální mzdu? Je to do nebe volající ostuda. Ostuda nás všech.
.
Chápu, že je "okurková sezóna" a není o čem psát.
Chápu, že články o "nenažraných učitelích" spolehlivě zvednou čtenost a pomůžou médiu, které žije z reklam.
.
ALE PROBOHA, NECHCETE UŽ ALESPOŇ DO KONCE PRÁZDNIN DÁT UČITELŮM A JEJICH PLATŮM POKOJ A ZAČÍT PSÁT O NĚČEM JINÉM?
Třeba o platech redaktorů?
Jak to bude?
To je přece jednoduché.
Po několika kolech trapného dohadování nakonec dojde ke zvýšení tabulkových platů nepedagogických pracovníků o nějakých ubohých pár procent. Celkové navýšení nepokryje ani inflaci a pořád zůstanou částky, které budou pod úrovní minimální mzdy. Takže u těch nejhůře placených zaměstnanců budou muset ředitelé doplácet do minimální úrovně z peněz určených na odměny učitelů, stejně jako doposud.
Navýšení tabulek bude s velkou slávou prezentováno jako úspěch vyjednávání a důkaz toho, jak vládě záleží na lidech a konkrétně nepedagogických pracovnících. Bohužel ale navýšení čísel v tabulkách nebude doprovázeno navýšením mzdových prostředků pro školy. Stejně, jako se to děje vždy.
Ředitelé, aby neporušovali zákony, tedy budou opět muset sáhnout po jediném volném zdroji, který mají - tedy do peněz určených na odměny učitelů.
Vyjde o tom několik článků, pod kterými se budou "zodpovědní občané" děsit toho, jak zadlužujeme naše vnuky a budou kydat tuny hnoje na líné a neschopné učitele.
Poté, co si vylejí svůj škopík zastydlých komplexů a frustrací, spokojeně ulehnou s vědomím, že to zase těm "haj..ům intelektuálským" pěkně nandali, když o nich napsali, že když se jim nelíbí, můžou jít skutečně makat do fabriky, ale vlastně nemůžou, protože na to nemají.
Čekal snad někdo od líného učitele Čapka něco smysluplného a užitečného?
Institut dočasného a někde i trvalého vyloučení z výuky mají v mnoha zemích světa. Hlavně v těch, jimiž se autor při různých příležitostech zaklíná jako vzory vhodnými k následování.
Existoval dokonce i v našem právním řádu. Viz zasedání pedagogické "konference" ve filmu Škola základ života.
Nejde většinou o žádné "represe", ale o docela obyčejnou ochranu ostatních žáků před agresorem. Žáci mají právo na to být vzděláváni v podnětném a BEZPEČNÉM prostředí.
Závěr: Někteří politici, v čele s poslankyní Zajíčkovou opravdu českému školství škodí. Líný učitel Čapek ale škodí mnohem více a navíc dlouhodobě.
Přehlídka neopodstatněných a hloupých tvrzení.
"Dítě je dítě, chová se přirozeně, a nemá v úmyslu mi dělat naschvály, jakkoli to já tak mohu vnímat."
Takže dítě nemá v úmyslu dělat naschvály?
Vážně?
Opravdu si někdo může myslet, že každé dítě se "jen chová přirozeně" a že žádné dítě nikdy vědomě a záměrně neudělá něco, o čem ví, že je to špatné, nebo že tím někomu ublíží?
Ano, batole se chová přirozeně. Má hlad, má v plence, tak spustí křik a někdo to "vyřeší". Je přirozené, že tímto osvědčeným způsobem chce pokračovat i dále. Jenže když jsou mu dva roky, tak se musí naučit, že křikem si nemůže (a nesmí) vynucovat svou vůli.
Pětileté dítě setsakra dobře ví, že když někoho praští lopatkou, nebo mu hodí písek do očí, že to bolí. A přesto to děti dělají. A dokonce i ty tělesně nikdy netrestané! 😉 Čím to asi bude?
"Dítě je zvyklé, že hranice mu hrubou silou vymezuje okolí, a neprobíhá tedy žádné upevňování Kantova „mravního zákona ve mně“."
A ten "mravní zákon" do něj jako sestoupil stejně jako duch svatý do apoštolů? Nebo kde se jako vzal?
"A přirozeně si vtiskává obraz agrese silnějšího proti slabšímu jako normu."
Naprostá hloupost.
Výchovné plácnutí po zadku není agrese, ale jasná zpětná vazba, že došlo k překročení hranic chování takovým způsobem, že je trest nezbytný.
Netvrdím, že to má být jediný způsob trestu a že se má trestat jen fyzicky. Ale občas i taková situace nastane, když jiné formy trestu nefungují.
Každý slušný rodič učí své dítě, že mlátit ostatní se nesmí.
A každý svéprávný rodič učí své dítě, že bránit se násilí je v pořádku.
Obyčejný "selský rozum".
Miluju články novodobých svazáků. Teoretiků, kteří přesně vědí, jak bude svět krásný, když vše proběhne podle jejich představ, či spíše vidin a iluzí. Nemusejí řešit ty "drobné problémy", které přináší reálná praxe.
(Takhle nějak to vypadalo, když násilné kolektivizaci předcházely výjezdy svazáků z měst na vesnice, kde vysvětlovali "ideologicky nevzdělaným" zemědělcům, jak to bude krásné, když dají svůj majetek do družstva.)
Takže:
Všechny děti se nenaučí dva cizí jazyky. Naše školství si "užívá radostí" naprosto diletantsky provedené "inkluzívní revoluce". V důsledku čehož máme ve školách žáky, kteří mají problém zvládnout vlastní mateřský jazyk v psané formě a znalost cizího jazyka u nich končí na úrovni "Hello, my name is ...".
Za nadšeného potlesku voličů dochází k omezování výdajů na asistenty inkludovaných žáků. Čili tyto děti budou umět ještě méně, než dosud.
Otázka za jednoho bludišťáka. Kde vezmeme několik tisíc učitelů francouzštiny, španělštiny, němčiny, když už dnes nejsme schopni na všech školách v zemi zajistit kvalifikovanou výuku ani u angličtiny?
Které předměty pokrátíme na hodinové dotaci? Co mají děti umět méně? Matematiku, fyziku, chemii, výtvarku...?
A jen poznámka na závěr. Na výuku jazyků se musí třídy půlit. To znamená, že to všechno zase bude "o něco dražší". Jste připraveni financovat školství alespoň na průměru EU, nebo OECD, tak jako v těch zemích, které nám dávají někteří za příklad toho, "jak to jinde funguje"?
Pokud těchto pár "detailů" vyřešíte, učte si povinně třeba i latinu.
A čemu se divíte?
U stížností na průběh maturit běžně uspěje žák, který si tvrdí, že během písemné práce, nebo didaktického testu dohlížejícímu učiteli vrzaly boty. Což ho natolik vystresovalo, že během hodiny (či více) nebyl schopen zadání zvládnout.
Některé neziskovky přímo radí žákům, jak mají formulovat stížnost, aby měli větší šanci uspět. No tak to pak zkoušejí i na vysoké.
Nebavím se samozřejmě o situacích, kdy někdo v budově pracuje se sbíječkou. Ale to většinou dokáže škola zajistit. Horší je to, když se například údržba města rozhodne na pozemcích sousedících se školou třeba sekat trávu. Někdy ani zavřít okna nestačí. A jak má škola zajistit, aby pod okny neprojeli hasiči, nebo sanitka, tak to opravdu netuším.
Neustále se jen hledají cesty, jak dětem vše ulehčit. A generace, která v tomto přístupu byla vychována už to pak zákonitě vyžaduje všude.
6
Sledujících
0
Sleduje
6
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Zaujal mne jeden komentář.
Pan Lukáš Prudký napsal:
"No vidíte. A já, absolvent ČVUT, se domnívám, že člověk s maturitou či vysokoškolským vzděláním, by měl ovládat matematiku a fyziku alespoň na úrovni SŠ. Zajímalo by mě, kolik učitelů ČJ by dnes dalo dohromady třeba kvadratické rovnice..."
I v další diskusi kladou někteří mezi tyto znalosti rovnítko.
To je ale, bohužel, dost nesmyslné srovnání.
Jak účelem psaného jazyka, tak i "jazyka matematiky" je umožnit komunikaci mezi tím, kdo chce něco sdělit a tím, kdo má informaci přijmout.
Nemusím snad složitě dokazovat, že objem informací v běžném životě předávaných prostřednictvím psaného textu je naprosto nesrovnatelný s objemem informací, předávaných prostřednictvím vzorců. Rozhodně častěji potřebuji napsat třeba nákupní seznam, nežli použít funkci sinus a to bez ohledu na úroveň dosaženého vzdělání a počet titulů před, či za jménem.
Není sporu o tom, že když se v běžné řeči zmíní Ohmův či Coulombův zákon, měl by si i humanitně vzdělaný češtinář vzpomenout, že to patří do fyziky a ne do právnické terminologie. Ale srovnávat znalost vyjmenovaných slov se znalostí kvadratické rovnice je nesmysl.
Když už, tak vyjmenovaná slova srovnávejme s malou násobilkou. Obojí by měl absolvent základní školy zvládat srovnatelně dobře.
A což takhle vzory podstatných jmen a výpočty s procenty?🙂
2 odpovědi