A kolik lidí umí umí učit z řad těch chytráků, kteří na učitele kydají hnůj? Přitom mnozí z nich nedokázali naučit ani vlastní děti slušně pozdravit.

Čím to, že učitelé nekecají do práce kuchařům, horníkům, právníkům, ale na práci učitele je každý řezník hnedle "expert"?

Učitelé to dozajista podpoří se stejným nadšením a smyslem pro objektivitu, jako všichni ostatní podpořili uzákonění jejich platů.

Mimochodem:

• Dozajista stejně vehementně kritizujete také platy soudců, výsluhy policistů, zákonem stanovené odměny notářů, ...
• Učitelé o žádný takový zákon neusilovali a nikdy ho nechtěli. Ve skutečnosti způsobil jen spoustu pekla a závistivých hejtů.
• I když je to zákon, je vcelku pro kočku. Ten, kdo ho vynutil, ho také nejvíc porušuje. Vláda nikdy nevložila do systému tolik prostředků, aby tento zákon vůbec mohl být dodržen. Zkuste si nejdřív zjistit relevantní data.

"Tak to uděláte jako jiní. Zadáte ve třídě písemku, a během doby, kdy žáci píšou, máte čas opravit písemky z jiné třídy. "

Při vší úctě, tohle je hodně naivní. Pokud chcete dnes cokoliv dělat během písemky, tak ji ani nemusíte zadávat. Mobily, tablety, chytré hodinky, sluchátka pod vlasy,.... Dnešní žáci jsou líní dělat si tahák. Vyfotí si stránku ze sešitu, nebo zkopírují prezentaci, kterou dostali do mobilu a opisují z něj. Představa, že během písemky nebude učitel dohlížet na žáky, je naprosto mimo realitu.

Teorie o "netahání práce domů" jsou také leda z pera lidí, kteří školu znají leda z pohledu na venkovní fasádu a dvakrát ročně z rodičovských schůzek.

Nevím jaké máte zážitky z dětství, ale dovolená mimo hlavní prázdniny se prostě nedává. Mohou existovat výjimky, mohou být "prominentní učitelé", ale rozhodně to není běžná praxe.

Zato je běžné, že kantor během roku zdravotně odpadne a pak se za něj musí suplovat, což většinou opět znamená učit v hodině, kdy měl původně daný kantor volno a v důsledku opět více práce doma. Vzhledem k průměrnému věku učitelů jsou zdravotní výpadky poměrně časté.

Kolegyně češtinářka by se Vašim představám o opravování slohovek za dlouhých zimních večerů dozajista hodně zasmála. Slohovka se čte několikrát a nemůžete ji přinést žákům opravenou za dva měsíce. Tou dobou už se probírá jiné téma a oni by pak neměli zpětnou vazbu, kterou potřebují aktuálně.

Víte co je zvláštní? Nikdo nekecá do práce zdravotním sestrám, nikdo si netroufne opravovat a mistrovat právníky, lékaře, ba ani zedníky.

Ale na školství a práci učitele je každý "expert".

Opět ehm.

Jak se zkouší u tabule třeba psaní slohových prací?

Chcete mi opravdu tvrdit, že "za Vás" se jen zkoušelo ústně a vůbec se nepsaly písemky, čtvrtletky z matematiky či ČJ?

Je to jistě individuální a záleží také dost na předmětu, ale nemyslím si, že by se dnes psalo výrazně více testů či písemek, nežli v dobách mého mládí.

Problém je, že se na věc díváte jen z jednoho úhlu pohledu. Vy jste psala třeba jednu písemku z fyziky za měsíc (možná dvě). Ale učitel opravoval tytéž písemky v několika paralelních třídách, v několika předmětech, v několika ročnících.

Opravování jedné větší písemky o nějakých 5 - 6 otázkách, kde žáci musí sami formulovat odpověď ve třídě s cca 30 žáky zabere cca 1 - 2 hodiny. (120 minut / 30 žáků / 5 otázek = 48 sekund na přečtení (někdy šíleně naškrábané), posouzení a zhodnocení odpovědi.

I kdybyste věnovala jedné otázce průměrně jen 10 sekund, tak je to při 4 otázkách a 30 žácích pořád "jen" cca 20 minut na jednu písemku. Přijde Vám to moc na skutečně objektivní posouzení žákovy práce? Vynásobte počtem tříd...

A co teprve slohové práce, čtvrtletky z matematiky, kde se musí zkontrolovat i postup řešení, půlhodinové opakovací písemky po probrání tématického celku, ...

Ale faktem je, že prázdné papíry se opravují velice rychle. 🙂

Rozdíl mezi "za Vás" a dnes není v množství učitelovy pedagogické práce. Rozdíl je v tom, že "tehdy" byl učitel respektovaná osobnost. Minimálně formální respekt měli i ti učitelé, kteří si jej nezasloužili.

Dnes si každý myslí, že jeho práci rozumí a že učitel je slouha, který má poslouchat něčí výmysly.

Školství je služba placená z veřejných prostředků. Je tedy svatým právem občana vyjadřovat se k její kvalitě i kritizovat nedostatky.

Jen by pak ale občan měl být schopen také akceptovat odpovědi, které vycházejí ze znalosti problematiky a měl by být schopen přijmout i odpověď, která se mu vůbec nemusí líbit. (Třeba to, že školství v ČR poskytuje v mezinárodním srovnání nadprůměrné výsledky za hluboce podprůměrné náklady.)

Proti věcné, slušně formulované a relevantními argumenty podložené kritice nelze nic namítat.

Jenže naprostá většina "kritiky" práce učitelů je na úrovni "absolventa školy života" po desátém pivu. Tedy zhruba toto: "učitelé mají samé prázdniny, samé volno, po obědě jsou doma, jsou neschopní, nic nenaučí, protože sami nic neumí (kdyby uměli tak nedělají učitele) a ještě si furt stěžujou". (Volil jsem slušné formulace, obvykle je to horší.)

Vrcholem tohoto typu argumentace je pak obvykle perla typu: "Když se jim nelíbí, ať jdou dělat do fabriky. Rychle by z tama utekli."

Indiánské přísloví říká: "Nesuď nikoho, když jsi nechodil rok v jeho mokasínách."

Ehm.

Vy si myslíte, že písemky píší učitelé kvůli sobě?

Mám Vaši otázku chápat tak, že když učitel všem rozdá jedničky, tak budete spokojená? 🙂

Hlupák se pozná snadno.

Je se vším "rychle hotový", má "ve všem jasno" a vůbec o sobě a o svých názorech nepochybuje, protože on "ví, že má pravdu".

Vysvětlovat něco hlupákovi je zbytečná ztráta času, protože jemu stačí jen povrchní soudy a o skutečnou podstatu problému se nikdy nezajímá.

Inteligentní člověk otázky klade především sám sobě a své vlastní názory zpochybňuje.

Hlupák předchozí větu nechápe a ani se nad ní nezamyslí.

;-)

Inu. Za všechno přece mohou učitelé.

To oni dělají vždycky všechno špatně.

Hlavně proboha jen nezačít hledat chybu i v jednání rodičů.

Jedině rodiče totiž dělají všechno správně.

Jen tak dál.

🙂

Víte, často se stává učitelům zajímavá věc. Potkají se s rodiči "problémového žáka" a po skončení debaty s nimi si říkají, že je to vlastně zázrak, když jejich dítě má vlastně jen tak malé problémy a jinak je navzdory rodičům vlastně docela normální.

Všeobecná lycea takové odborníky nepřipraví.

Technická lycea připravují žáky k VŠ studiu už dnes a vcelku úspěšně. Takže mnozí projektanti, nebo třeba strojní inženýři, apod. jsou absolventy technických lyceí.

Příliš mnoho si domýšlíte. Někdy je lepší se zeptat.

Tentokrát jste si "domyslel", že znám jedno lyceum. Jenže to, že uvedu příklad, nijak podobný závěr neimplikuje. 🙂

Tu Vaši studii bych si ale každopádně rád přečetl. Tak trochu se v otázkách vzdělávání dlouhodobě angažuji.

Pokud něco předpokládáte pro ostatní kraje, je to sice hezké, ale opět bych rád viděl, z jakých podkladů vycházíte. (Jinak se totiž zrcadlově ocitáme v situaci: "Vy znáte jeden kraj..." 🙂 )

Pokud jde o sloučená gymnázia... Víte, ona jsou sloučená třeba i se zdravotní školou, ale to není důležité. Nikdo totiž neví, k jakým slučováním dojde během následujících let, třeba ve jménu úspor. Nikdo neví, kdy zase začne "run" na víceletá gymnázia, která se po odříznutí "druhého stupně ZŠ" mohou často stát neufinancovatelná, a slučování pak bude "logickou cestou".

Jakmile nějaký prvek do systému vložíme, je velmi obtížné jej z něj zase dostat. Viz třeba "inkluze po česku", o které už není sporu, že byla špatným krokem a špatně provedena.

Mohli bychom asi pokračovat v debatě o významu slova "bezproblémově", protože bez počátečních problémů se neuplatní přímo ve firmě absolvent jakéhokoliv oboru. Vždy musí nejdřív "něco" dostudovat a je jen otázkou jak moc, přičemž je to velice individuální.

Shodněme se prostě v tom, že technické lyceum je přípravkou pro studium VŠ technického směru. To byl od prvopočátku vzniku této myšlenky jeho účel. No a že každý lyceista pak na VŠ jít nemusí, třeba i proto, že nechce, to už je jeho vlastní volba.

K čemu ale bude všeobecné lyceum v reálné praxi, to tedy "netuším".

Gymnázium přece nebude nabízet technické lyceum. Ale proč by nenabízelo všeobecné lyceum, když na tom bude mít vláda zájem? Určující nebude ani tak názor kraje, jako spíš prostorové kapacity. Kromě toho existuje mnoho gymnázií, která byla sloučena s odbornými školami.

Nepsal jsem o 64 hodinách. To jste si vyvodil sám. Jde o to, že v některém ročníku je odborných předmětů 10 hodin a v jiném třeba i těch 16. V součtu je to pak přes 40 každopádně. Na technickém lyceu učím. Vím, kolik hodin odborně zaměřených předmětů máme. Hodně záleží i na velikosti školy a možnostech nabídky volitelných či nepovinných předmětů.

(Ale máte pravdu, chtěl jsem napsat 4 - 6 hodin a při opravě textu jsem na to zapomněl.)

Nevím, co chápete pod pojmem "plnohodnotná kvalifikace". Je vcelku logické, že když lyceum má povinně 2 cizí jazyky a třeba navýšené dotace matematiky či fyziky, tak to musí zákonitě být na úkor i odborných předmětů, pokud bychom porovnávali s čistě odborně zaměřeným studijním oborem.

Ale tak jako jdou absolventi průmyslovek a odborných škol studovat na VŠ, tak i absolventi lyceí nastupují běžně do firemní praxe. A zpočátku se tam musí hodně nového učit všichni. To už je ale jiná debata.

Jde především o agilní rodiče.

Historek o maminkách, nebo tatíncích, kteří si prostřednictvím svých dětí chtějí kompenzovat vlastní nenaplněné ambice, nebo odmítají připustit, že dvěma VŠ vzdělaným rodičům se narodilo dítě, které ani trochu není studijní typ, ale přesto je tlačí na gymnázia a jiných podobných scénářů mám v zásobě tolik, že bych je mohl vydat knižně.

Gymnázium je přípravku na VŠ studium. Nic víc, ale ani nic míň. V systému mají gymnázia své místo.

Ale tím, že vymyslíme pseudogymply i pro žáky s podprůměrným IQ, z nich budoucí právníky ani inženýry neuděláme.

To obnáší asi 4 hodiny odborných předmětů na ročník. Což je absolutně k ničemu. Běžná dotace odborných předmětů na technickém lyceu je zhruba 10 - 16 hodin odborných předmětů na ročník. A i tak tvrdí zaměstnavatelé jejich absolventů, že je to málo.

S 25 hodinami se žák naučí tak leda základy technického kreslení (pokud ho ovšem škola do ŠVP zařadí) a lehce "očichá" něco málo z odbornosti, která bude nejspíš definována zaměřením školy a ostatních vyučovaných oborů. Takže na stavební průmyslovce něco málo z konstrukce, na strojní něco málo z technologií. Snad.

A na gymnáziu, které o "všeobecné lyceum" rozšíří nabídku oborů pro neúspěšné uchazeče o standardní gymnaziální studium, se pod nálepkou "odborných předmětů" schová nějaká ta (aplikovaná) chemie, nebo fyzika, kterou budou vyučovat teoretici bez reálných zkušeností z průmyslu.

V konečném výsledku nebudou absolventi umět nic praktického.

Nezlobte se, ale úkolem školství jako celku rozhodně není všeobecné vzdělání.

Poskytnout obecný základ a "elementární rozhled" je úkolem základních škol.

Úkolem středních odborných škol je naopak poskytnout základy odborného vzdělání a připravit žáky buďto do praxe, nebo k prohlubování odbornosti na vysoké škole.

Pokud někdo nezvládl na základní škole ani procenta a malou násobilku, tak mu žádné všeobecné vzdělávání nebude k ničemu. Ale pořád to může být skvělý svářeč, řezník, nebo umělecký kovář.

A všeobecné střední vzdělání už teď poskytují gymnázia. Jen jich není v Praze a okolí tolik, kolik je agilních rodičů. O nic víc tu nejde.

Omyl. Není to ani v zájmu učitelů.

Už se ozývají jednotlivé asociace a jsou proti.

Při vší úctě, už svým vyjadřováním a způsobem argumentace prokazujete opak svého tvrzení.

Fachidiot není jen jednostranně vzdělaný člověk, ale také člověk, který má sice všeobecné vzdělání, ale není jej schopen uplatnit při porozumění realitě okolního světa.

Co je nám platný politolog, všeobecně vzdělaný gymnazista a přesto nechápající běžné starosti občanů - premiér vlády, která škrtá prostředky na vzdělávání, a neplní ani vlastní vládní prohlášení ba dokonce ani zákonem stanovené závazky?

Všeobecné gymnaziální vzdělání má i Andrej Babiš, který se domnívá, že kráva tvoří mléko v žaludku. 🙂

Všeobecné vzdělání samo o sobě není garancí ničeho.

Všeobecné vzdělání měli i mí spolužáci z gymnázia. Dnes namátkou - prodavačka v Penny, průvodčí, prodejce v realitce, pracovník montážní firmy, ...

Totéž vzdělání měli i jiní mí spolužáci a přátelé, vysokoškolsky vzdělaní lidé, dnes voliči SPD, ANO i dalších populistických stran...

Všeobecné vzdělání vytváří pouze dobrý předpoklad. Ale nic víc.

A naopak úzce zaměřený specialista může být společnosti mnohem prospěšnější, nežli deset všeobecně vzdělaných neumětelů.

To je účelové a zavádějící tvrzení.

Gymnázium je přípravkou na VŠ studium přírodovědného, nebo humanitního směru.

Ke studiu na VŠ technického směru jsou "přípravkou" technická lycea. Průměrný gymnazista na technické VŠ postrádá základy technického kreslení, technologií a pokud nestudoval nad rámec běžné výuky, tak neví, kolik nožiček má tyristor. Sice umí názvy lišejníků latinsky, ale na ČVUT mu to moc platné nebude.

Všeobecná lycea jsou účelový výmysl a nesmysl.

Je to reakce na "nedostatek" volných míst na gymnáziích v Praze a Středočeském kraji v uplynulých dvou letech. Protože když pracujete v hlavním městě a jste právník, lékař, výzkumnice v oblasti genderu, či inženýrka ekonomie, tak vaše dítě prostě MUSÍ být výjimečně inteligentní a jako takové MUSÍ studovat na gymnáziu a posléze na vysoké. Je to chyba státu, že nezajistil dost míst v těch "správných" školách, "o které je zájem". Hmm.

Hlavním účelem tohoto paskvilu je koupit si hlasy voličů, bez ohledu na realitu a obhájit je pomocí pseudoodborných žvástů.

A jak vidno podle autorky článku, docela to funguje.

Tento stát už po několik staletí živí průmysl a to především ten strojírenský.

Jednou z hlavních příčin slabého výkonu naší ekonomiky (kromě nesmyslné vládní politiky, jejímž výsledkem jsou neúměrné ceny energií) je především nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Firmy by i měly zakázky, ale nemá na nich kdo pracovat. Chybí nástrojáři, svářeči, technologové, elektrikáři, ... I doma na obkladače, tesaře nebo zedníka budete leckde čekat půl roku, než bude mít v kalendáři pro vás místo.

A vláda v této situaci "vymyslí" studijní obor, kdy absolvent bude mít jakési imaginární "všeobecné vzdělání", ale jinak nebude umět nic. Údajně až poté začne studovat odbornost na VŠ či VOŠ , protože konečně odhalí své nejlepší zaměření. Takže místo 3 - 4 let stráví dnešní teenageři ve škole 6 - 7 let, aby zjistili, "co v životě chtějí dělat". Nebo také ne.

To bude asi hodně levné a zvýší to stabilitu důchodového systému. Skvělé.

Tak "mikrofeminismmus"? Hmm.

A "objevila" to mladá generace, zatímco ta stará to nezná, protože nepoužívá TikTok? Hmm.

Za mého mládí se tomu říkalo "obyčejná lidská slušnost".

Skákat do řeči bylo neslušné komukoliv, bez ohledu na pohlaví (dnes moderně: "gender").

Kdo šel po chodníku "jako tank", nebo mluvil vulgárně, byl svým okolím považován za hulváta. Opět bez ohledu na gender.

Ačkoliv, jak že je vlastně ženský rod od slova hulvát? Nejspíš už i v minulosti se tak častěji projevovali muži, že? 😉

Muž měl jako samozřejmou "povinnost" pomáhat ženě s těžkými věcmi a k některým fyzicky náročnějším pracím jako třeba nošení pytlů nebo cihel na stavbě se ženy prostě nebraly. A bylo normální, že pak zedníkům i jejich pomocníkům uvařily kafe ženy a chlapi si ho už na lešení podali sami. A ženy měly naopak dostatek inteligence, aby se k tomu tahání pytlů s cementem nehrnuly. Kolektivní instinkt společnosti měl za cíl chránit ženy - potenciální a budoucí matky.

Ne všichni, protože hlupáci i grázlové byli, jsou a budou, ale naprostá většina společnosti tato nepsaná pravidla intuitivně chápala a dodržovala.

Dnes, jak se zdá, je k tomu potřeba sepisovat eseje a nejspíš to časem někdo navrhne jako nový vyučovací předmět do škol.

Vyhledejte odbornou pomoc.