Dobrý a objektivní článek. Já byl "u vojáků" v letech "uvolnění" 1966 - 68. Nezažil jsem šikanu, mazáci byli slušní, ikdyž vyžadovali disciplínu. Začátek, přijímač, byl dost drsný, ale dal se vydržet, pokud byl člověk alespoň trochu fyzicky zdatný. Politruk byl starý válečník 2.sv.války, ze Svobodovy armády a prošel Duklou. Vyprávěl nám při PŠM dost podrobně o válce a prozradil, že bychom válku nezvládli. Také jsem se setkal s podplukovníkem, který se vrátil z Vietnamu, kde byl jako poradce. Jeho výrok " kluci kdybych vám měl zlomit nohy, tak vás tam nepustím" si budu pamatovat do smrti. Část vojny jsem pracoval jako "pucflek" ve vojenském výzkumáku, kde byli slušní důstojníci, většinou výborní odborníci. Nakonec jsem tam zůstal ještě jeden rok jako civilní zaměstnanec, než jsem se oženil a....ale hodně jsem se na vojně naučil. Myslím si, že by se dnešním mladým kluků 1/2 roku vojny hodilo, jako velká zkušenost.
Po mé zkušenosti z Japonska potvrzuji, že se Japonci nepotí, nejsou chlupatí. Typy záchodů jsou dva, buď západní nebo turecký. Záchody na dálkové ovládání jsou super. Jen naše společnost na to zatím nemá. Aby se na WC splachovalo recyklovanou vodou a pozadí, či popředí, se sprchovalo teplou vodou a osušovalo fénem. Toaletní papír se nepoužívá. Škoda, že tento typ záchodů je v našich obchodech neskutečně předražen.
Zdravím všechny.
Má osobní zkušenost s těmito sprchovými toaletami je z Japonska.
Po dvou dnech používání, a osahání si dálkového ovladače v japonštině, jsem byl nadšen a byl rozhodnut si toaletu koupit..
Hlavní přednost sprchové toalety vidím v používání pro méně pohyblivé seniory.
Nepořídil jsem si tuto toaletu, protože mě odradila:
1) příliš vysoká cena samotného zařízení ( v cizině je přiměřená k jejich minimální mzdě )
2) velká spotřeba pitné vody ( v cizině se používá upravená užitková voda )
3) malá dostupnost servisu
Zatím není naše společnost na tuto technologii připravená. Jinak doporučuji velmi.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
V šedesátých letech jsem odjel jen v Československu stopem přes 25 tis. km. Do zahraničí nás tenkrát nepustili... Přežil jsem 3 bouračky, z toho 2 na motorce a 1 auto. Naštěstí se jezdilo podstatně menší rychlostí. Na motorce se běžně jezdilo bez helmy a v autech nebyly bezpečnostní pásy. Záviděl jsem vojákům, ty bral každý. Teď mi je přes 77 a stále nemám řidičák, chi chi. Mějte se báječně a hlavně vám přeji štěstí.
2 odpovědi