Historie slova "hov.o" sahá až do praslovanského období a má původ v indoevropském kořeni *ḱokw-, který souvisí s pojmy spojenými s výkaly nebo odpadem. V praslovanštině se používal výraz *govno, který se stal základem pro podobná slova ve slovanských jazycích, například v polštině „gówno“ nebo v ruštině „“ (govno).
Původně šlo o slovo, které jednoduše označovalo výkaly, podobně jako dnes. Postupně se však význam rozšířil i na metaforické nebo expresivní použití, kdy se „hov.o“ začalo používat jako hrubý výraz pro něco bezcenného, zbytečného nebo nehodnotného. Tento přenesený význam se časem zakořenil v lidové řeči, a tak vznikla i odvozená slova jako „hovadina“ nebo „hovňous.“
Zeman jenom říkal pravdu,jak to tady chodí.
„Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že pravda sice někdy smrdí jako vojenská latrína, ale vono se to taky někdy musí říct, jináč by se nám to tu zasmrádlo ještě víc! Však ono je lepší, když člověk řekne věci po lopatě, než aby se tvářil, že nic nevidí a neslyší. A jak říkala moje teta – vono to na konci nějak dopadne, hlavně když si dáme jedno pivo na kuráž!“
Představte si svět, kde miliony malých autonomních robotů, tzv. ekobotů, nepřetržitě monitorují a udržují přírodu i městské oblasti. Ekoboty by obnovovaly půdu, bránily erozi, sázely stromy a zajišťovaly ochranu ekosystémů. V zemědělství by optimalizovaly zavlažování, distribuci hnojiv a sledovaly růst plodin. Ve městech by automaticky opravovaly infrastrukturu a monitorovaly kvalitu vzduchu. Veškerý odpad by třídily a recyklovaly, čímž by minimalizovaly ekologickou zátěž. Tento systém by byl řízen umělou inteligencí, která by zajišťovala efektivní spolupráci robotů a přispěla k udržitelnosti planety.
Takových lidi je mi skutečně líto mít jen virtuální štěstí je lidská tragédie… dříve jsem měl FB, imstagram no všechno asi před 5 lety jsem to zrušil a jsem šťastný. Místo toho mám psi a koně je to lepší a je to reálné. Co má pak člověk ze života když většinu času kouká do obrazovky v práci i doma…
Přesně tak, fyzický kontakt bude ještě dlouho velmi ceněný. Podívejme se třeba na e-maily v práci. Před 20 lety, kdy internet teprve začínal, jsem si myslel, že se objem komunikace zmenší, ale stal se pravý opak – narostl. Proč? Protože dříve, když musel člověk vytisknout dokumenty a osobně je předat podřízenému, promýšlel každý krok. Dnes? Lidé přestávají přemýšlet, místo toho posílají hromady zbytečných zpráv – ať už e-mailem, přes chat nebo jinými kanály. Myslím si, že klíčem je přepočítat, kolik fyzických materiálů jsme tehdy předávali, a na základě toho regulovat svou digitální komunikaci. Tím bychom dosáhli efektivního využití jak IT, tak i našeho času.
Staci to vytahnout ze zasuvky a je po inteligenci.
Otázkou je, kolik takových zásuvek byste musel vytáhnout. Časem budou i lokální servery doma. Takže pokud to vytahnete vy, soused pořád pojede. Pokud bude mít vlastní zdroj energie, tak je to nezastavitelne. Časem to bude všude. Dnes už jsou první modely i v mobilech. Je otázkou času, kdy to bude v robotech bez sítě. Zásuvka už bude bezvýznamná. Nepůjde to jen tak zastavit. Dávám tomu cca 10 let.
Sklo a porcelán obecně nepředstavují zdravotní riziko, pokud jsou používány správně. Nicméně, je důležité vzít v úvahu následující:
- Sklo: Kvalitní sklo, zejména moderní výrobky, je obvykle bezpečné. Starší sklo (například křišťálové sklo) může obsahovat olovo, které může být škodlivé, pokud se dlouhodobě používá na uskladnění potravin nebo nápojů. V současné době se však olovnaté sklo v běžném nádobí nepoužívá.
- Porcelán: Tradiční porcelán je také bezpečný, pokud je vyráběn podle standardů. Nicméně, některé dekorativní glazury mohou obsahovat těžké kovy, jako je olovo nebo kadmium, což může představovat riziko, pokud se uvolní při kontaktu s potravinami. Moderní porcelán na jídlo však obvykle splňuje bezpečnostní normy a je bez těchto škodlivých látek.
Pokud máte obavy, vždy je dobré se ujistit, že porcelán a sklo, které používáte, splňují bezpečnostní normy (např. certifikace EU nebo jiné uznávané normy pro bezpečnost potravin).
Samotný model je jen tak kvalitní jako jsou učební data. V případě všech těchto modelů začal být problém potom, co se je snažili cenzurovat.
Správné a odborné kurátorování dat, aby modely lépe reagovaly na společenské normy a hodnoty, je zcela běžnou a často nezbytnou praxí.Nechceme přeci, aby si každý mohl sestrojit bombu apod...
AI v případě IT pouze nahrazuje kopírování kusů kódu z fór typu stackoverflow, protože kontext většiny IT projektů je příliš velký na to aby to AI model zvládl v nějakém rozumném počtu tokenů, nejvíc by se měli bát neinformovaní pisalci jako soudruzi a soudružky tady na Seznamu.
Vyzkoušejte editor Cursor AI. A to je začátek. Další náboje se připravují.
Zažil jsem už příliš mnoho hype curves kdy se tvrdilo že teď přichází něco co změní úplně všechno. Naposledy krypto a kouzelný blockchain... Stejně jako tehdy, pokrok přijde, ale někde se zastaví nebo se vydá jinou cestičkou. V případě OpenAI jsou již teď náznaky toho zpomalení a to v to, že nová verze nebude již revoluční jako byl první LLM ale spíše evoluční a to v tom smyslu, že zkombinuje více modelů dohromady, aby nebylo jako u LLM, hned na první pohled vidět, že je vlastně hloupá, protože dříve ji bylo možné snadno nachytat při dotazu na řešení jednoduché matematické nebo logické úlohy. To je teď již opraveno a objevuje se "reasoning", kdy je popsáno zdůvodnění postupu...To je sice zajímavé, ale pořád je to založeno na datech a prostupech které před tím vytvořili lidé...
Myslím, že nejde o to, kdo to vytvoří, ale o výsledek. Samotný model je špatně použitelný bez ohnutí.
A co tedy budou dělat lidé, když většinu jejich práce ovládne AI ?
A na kom bude konkurence vydělávat, když už časem vlastně žádná konkurence nebude ?
AI v podstatě funguje na velmi efektivní recyklaci toho, co už někdo vytvořil. A je možné se touto recyklací dopracovat něčeho nového a lepšího ?
Myslíte, že když AI analyzuje všechny obrazy např. např DaVinciho (omlouvám se za pravopis), tak vytvoří kvalitativně lepší obraz ?
Až dostane ruce a nohy, tak určitě vytvoří i nové věci. Defakto prostě když dostane laboratoř, což už se děje za asistence člověka.
No nevím, jestli šetření času je to pravé ořechové. Pokud ubude administrativa, dobře. Jenže AI začnou využívat i úředníci, aby přibylo administrativy aby nebyli přebyteční. Mně se zdá, že podstatné je co budou umět žáci. A to se moc neřeší.
No a pak také rozdíl v předmětech. Jsou předměty a žáci, kde umělá inteligence může nahradit učitele skoro plně a jsou předměty a žáci, kde umělá inteligence bude mít jen vliv na tvorbu lejster, ale na výuku téměř ne.
AI, pokud ji někdo nezatrhne, změní svět a dnes si těžko dovedeme představit jak. Takže místo teoretizování ukazujte reálné příklady, aby se mohli i ostatní inspirovat. Keců je všude plno a AI je umí vytvářet nejlépe.
Spíše bych to viděl tak, že postupně úředníci zaniknou a AI tu dnešní administrativu bude zjednodušovat. I pro zákazníka (občana) se to zjednoduší. Regulace už AI je v soukromém sektoru i veřejném. Bez té to určitě nepůjde. Defakto AI bude umět brzy všechny obory lépe než člověk. To už je jisté. Jen ty obory co nejsou popsány dobře v elektronické podobě se budou muset dobře popsat. Pak šup a bude zedník. Proč myslíte, že už se ví, že programátor již nebude to co nyní? Protože to funguje moc dobře a jedná se o obor, který je asi nejvíce popsán veřejně.
AI už zatrhnout nelze. Je to něco, jako byste chtěl zatrhnout násobení v matematice nad 10 000. To asi také nejde že? AI již byla vymyšlená a funguje i doma bez velkých serverů až omezenější výsledek. Ale jak určitě víte, pokud by byla nějaká shoda a podařilo by se AI ve vyspělých zemích omezit, byl by to asi pro ně konec, protože státy, kterém by zůstala, tak by se asi jednalo o ty neposlušné jako Rusko, S. Korea a další. A to asi někdo z vyspělých států nechce.
Zatrhnutí AI bych přirovnal k podobným věcem co činila církev v dobách Jana Husa....
Ale mantinely jsou určitě potřeba. Něco jako řidičák apod. To bez diskuse.
Ten učitel vlastně přiznává, že už nemusí používat mozek a přemýšlet. To vše nahradí textovým editorem klamavě nazvaným AI.
Ta AI je vlastně inteligentní generování textů. Ušetří mu čas, podobně jako když člověk jede autem. To že nemusí procházet spoustu literatury a internetu, neznamená, že musí chodit pěšky. Pěšky bude chodit, když zbude čas a nebude zavalen tabulkami....
Těch panovníků, kteří bojovali v prvni linii, bylo samozřejmě mnohem více, zapomněl jste např. na českého krále Jana Lucemburského atd. Ale chtěl jste snad naznačit svým příspěvkem Petru Fialovi, aby si z toho vzal příklad?🙃 Vzhledem k tomu, že na vojně jako absolvent politologie patrně vedl politická školení mužstva by v první linii byl k ničemu😀
Dle mého by všichni vůdci měli být v první linii....
Tak to je super,tak naše malá země v čele s premiérem Fialou a s tou sebrankou a s ministryni války konečně mohou jít porazit Rusko,tak šup šup celá vládo samopaly a houfnice do ruky a jdeme na ně.
Napoleon Bonaparte byl známý tím, že bojoval v první linii a byl velmi osobně zapojen do bojů. Často vedl své vojáky přímo na bojišti, někdy dokonce osobně přikazoval jednotlivým jednotkám, kde a kdy útočit. Byl zraněn v bitvě u Ratisbonu (1809) střepinou z děla, což ukazuje, jak blízko se nacházel přímo v akci. Jeho aktivní účast v bojích je jedním z důvodů, proč byl tak obdivován svými vojáky.
Adolf Hitler naopak do bojů v první linii během své politické kariéry nezasahoval. Byl sice vojákem v první světové válce, kde sloužil jako spojka, a byl několikrát raněn, ale během druhé světové války nevedl žádné bitvy osobně a zůstal většinou v bezpečí v týlu.
Další známí vůdci, kteří bojovali v první linii, zahrnují:
Alexandr Veliký – vedl své vojáky osobně v bitvách, jako u Gaugamély nebo Hydaspés, a byl často zraněn.
Julius Caesar – i přes své vysoké postavení byl aktivním účastníkem bitev a několikrát osobně vedl své legie, například v bitvě u Alesie.
Richard I. Lví srdce – anglický král a vůdce křižáků, často se účastnil bitev na vlastní kůži.
Gustav II. Adolf – švédský král, známý svou osobní účastí v bitvách, byl dokonce zabit v bitvě u Lützenu v roce 1632.
George Washington – americký generál, později první prezident, osobně vedl svá vojska v bojích, zejména v bitvě u Monmouthu.
Tyto postavy se často stavěly do předních linií, což mělo značný vliv na morálku jejich vojáků.
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
Jen mne napadá jako to mohly vydržet celé generace našich předků bez těch psychoterapeutů, koučů, dul, mentorů a dalších. A to byly války, mory, hladomory a přece to lidstvo přežilo. Dnes díky médiím a sítím se každý problém zveličuje, každá bolístka rozškrabává, každé emoce se přeceňují. Příliš zjemnělá společnost je odsouzena k zániku a postupují odolnější.
3 odpovědi
0
Sledujících
4
Sleduje
0
Sledujících
4
Sleduje
Historie péče o psychiku ukazuje, že lidé si i bez moderních terapeutů dokázali vyvinout způsoby, jak se vyrovnávat s psychickými problémy a stresovými situacemi. Zde je přehled některých historických metod, které pomáhaly předkům zvládnout těžké časy:
V minulosti bylo klíčové pevné zakotvení v rodině a komunitě. Sdílení starostí a radostí uvnitř skupiny poskytovalo podporu, kterou dnes hledáme u profesionálů.
Rituály, společné oslavy, a práce pro komunitu přispívaly k pocitu sounáležitosti.
Náboženské praktiky poskytovaly rámec pro zvládání krizí a smutku. Lidé hledali útěchu v modlitbách, meditacích a účasti na rituálech.
Věřilo se, že utrpení má smysl, což mohlo poskytnout psychickou úlevu.
Těžká fyzická práce a každodenní povinnosti odváděly pozornost od úzkostí a melancholie.
Produktivní činnost dávala smysl životu a omezovala prostor pro přemítání o problémech.
Lidé užívali bylinky jako třezalku (na úzkosti a deprese) nebo kořen kozlíku lékařského (na uklidnění).
Starší ženy, „báby kořenářky“ nebo šamani poskytovali rady a psychickou podporu.
Sdílení příběhů, zpěv, tanec a hudba měly terapeutický účinek. Lidé hledali útěchu a inspiraci v tradičních moudrech a baladách.
Starověcí filozofové, jako byli Seneca nebo Marcus Aurelius, doporučovali přístup zaměřený na zvládání emocí a hledání vnitřního klidu.