A přesmutný je i konec člověka, který nechal pomník Fridricha Falckého v Pyšelích zbudovat. Udělal pro obec mnoho dobrého a přetvořil její část v pěstěný park. Nakonec se mu nevyplatilo obchodovat s Rusy a skončil sebevraždou v říjnu letošního roku. Že by prokletí?

Jako člověk, který tomu vůbec nerozumí, jsem si přečetl komentáře svých chytřejších spoluobčanů a vysvítá mi z toho, že balkónovou FVE z Lidlu můžu použít třeba na zahradě, kde nemám zavedený el. proud. Nazývají to ostrovním způsobem. Ale zároveň se dozvídám, že měnič nelze bez připojení k síti používat. Vysvětlí mi někdo, jak to funguje a jestli jsou nezbytné baterie?

Prodávat cokoli je dobrodrůžo, prodávám kolo mé vnučky, má červenou barvu, je zachovalé. Vyfotím, popíšu, napíšu cenu. Během dvou dní mi volá paní: "Volám kvůli tomu kolu. Nemáte modré?" Nemám, jak vidíte na fotce, je červené. "Já to chci pro kluka a kdybych mu koupila červené, kamarádi by se mu smáli, že je gay" Nojo, no, jenže je červené. " Hm, a nešlo by s tím něco udělat?" Povídám, jo, šlo, udělejte si holku, počkejte si šest let a pak mi brnkněte. " No to by šlo, tak děkuju a nashledanou" No pochopí to někdo?

V Itálii jsem byl několikrát ( za volantem) a je trochu rozdíl, když si tam auto půjčíte a máte tím pádem italskou značku, nebo když tam dojedete po svých a oni hned vidí, že nejste domácí. Projel jsem svým autem Itálii od severu na jih (5200 km) a hodně se provoz liší na severu a na jihu. Krátce, od Říma dolů je to o nervy. Ale když vidí cizince, jsou trochu ohleduplnější. S tou čerstvou červenou to je skutečnost, stalo se mi, že jsem na zelenou vjel do tunelu, kde byl jen jeden jízdní pruh (opravovali ho a ani se tam nesvítilo) a uprostřed tunelu na mě vyjeli tří motorkáři. Naštěstí jsme se vešli, ale byl to šok. O křižovatkách, blinkrech nebo přednostech a rychlosti raději nemluvit. Kdo má slabší nervy, ať si bere taxi, nebo jezdí vlakem. To tam funguje skvěle.

Přesně tak!

Tahle otázka je opravdu těžká. Pocit štěstí lze velmi snadno zaměnit s pocitem radosti,úlevy nebo spokojenosti.Pocity obecně jsou těžko měřitelné. Když některé zažívám často, obvykle otupí. Ale není od věci si občas tuto otázku položit a zamyslet se, co je pro mě štěstí. Mnohdy pak člověk pochopí, že ke štěstí toho opravdu moc nepotřebuje.

Milá paní Formáčková,

Je to už několik let zpátky, co jsem Vám coby truhlář vyráběl knihovnu. Tehdy jsem netušil, že bude existovat nějaký internet, kde budu moct dát "odběr" a číst Vaše články. Ve většině případů mě baví a tímto Vám chci poděkovat. Hezký den J. Ch.

Článek je zajímavý, především pro čtenáře méně znalé historie. Nezabíhá do zbytečných podrobností a přináší opravdu ta základní fakta. Díky.

Projel jsem Itálii křížem krážem, 5200 km od severu k jihu a zpět, čtyřicet dní na cestách, takže si troufám tvrdit, že vím o čem mluvím. Italové jsou mimo jiné milovníci cyklistiky a na jejich silnicích potkáte cyklistů mnoho. Zejména na severu. Neviděl jsem žádného s blikačkami, jejich auta nemají povinné svícení, mnohé tunely( a mají jich opravdu hodně) jsou z poloviny tak osvětlené než naše, když si vezmete na kolo přilbu, jste za blbce a přesto tam nedochází tak často ke kolizím mezi cyklisty a ostatními motoristy. Ještě si přičtěme enormní množství motorek, které mají úplně vlastní předpisy při předjíždění. Předjíždí se zleva, zprava, jak je libo. A přesto se tam tak nepomlátí, jako u nás. Jsem přesvědčen, že to není o předpisech a nařízeních. Je to o zodpovědnosti a rozumné jízdě.

Ta samá křižovatka, jenže v zástavbě, je v Benešově. Uprostřed je na travnatém ostrůvku navíc ještě sloup. Když jsem dělal zkoušky v autoškole, objel jsem ostrůvek zleva a byl jsem vyhozen od zkoušky. Od té doby ji objíždím, stejně jako ostatní zprava a kdekoliv bych podobnou potkal, tak se budu chovat stejně. Tak kde je pravda?

Tak jestli jsem si myslel, že to snad půjde, tak po této diletantské ukázce vidím, že to nepůjde. To jako naprosto vážně? Toto jsou klíčové body?

Tak perou se, nebo se dohodli? Ráno čtu, že se na všem dohodli, vše je sluníčkové, všechno funguje a najednou titulek že by člověk myslel, že Bartoš drží Fialu pod krkem a Pekarová škrtí Rakušana. Jediné v čem souhlasím s panem Zemanem je jeho názor na novináře!

skvělý, Luky

Předpokládal bych, že dílo za miliardy bude mít v současné době opravdu elektronický systém spouštění. Nebo alespoň systém upozornění na nutnost ho spustit. Jestliže spouštění trvá tak dlouho, měl by systém umět vyhodnotit situaci na základě meteorologických dat a vydat varování. Spoléhat jen na lidský faktor mi v tomto případě přijde jako zapřahat pár volů do Mercedesu.

Kateřino, svatá pravda, kde je nadhled a smysl pro humor? Naštěstí jsou tu i ti, které bych včetně autorky článku rád v životě potkal...