Nikoliv, zákaz retroaktivity znamená "zákaz zpětné účinnosti", nikoliv "povinnost zpětné neúčinnosti".

Nedojde, protože jednak jde o věc rozsouzenou, jednak jste se jako bývalý účastník řízení mohl právě domáhat zrušení použitého ustanovení, což jste ale neudělal, a soud takové pravidlo nehledal protiústavním, tak si vlastně nesete následky své nečinnosti.

Ano, lze, protože právní pravidlo nestanoví jen to, co kdo musí, ale též co kdo nesmí, a to též prostřednictvím pravidel (prosté) logiky, jako třeba argument opaku apod. (např. abyste někomu nedlužil úrok z prodlení, potřebujete k tomu jen pravidlo, že úrok z prodlení platí ten, kdo je v prodlení s placením dluhu, a nepotřebujete k tomu již pravidlo, že úrok z prodlení neplatí ten, kdo nic nedluží...).

Hele to tady zabíháme fakt do odborných záležitostí, na což by vystačilo nejen na celou přednášku, ale taky na celý semestr... jestli máte zájem o detaily, nic vám nebrání přihlásit se ke studiu práv. Mně šlo jen o to, že problematika je daleko náročnější, než jak vyplývá z diskuze pod článkem.

Proboha chlape. Já vám to zkusím vysvětlit ještě jednou. Psal jste, že rozhodnutí ÚS nemůže ovlivnit rozhodnutí NS, protože NS musí rozhodovat na základě zákona platného v okamžiku podání žaloby. To je nesmysl. Nyní vám to popíšu tak nejjednodušeji, jak to umím: je podaná žaloba. Soud má aplikovat nějaké platné ustanovení zákona. Jenže soud si řekne "hmm, kdybych toto ustanovení aplikoval a rozhodl podle něj, tak poruším ústavním pořádkem zaručená práva účastníka řízení, tedy toto ustanovení, které mám použít, je v rozporu s ústavním pořádkem, takže ho nemůžu aplikovat. Hm, ale ono to ustanovení je platné, co s tím? Aha, navrhnu ÚS, aby ho zrušil." Poté soud řízení přeruší a navrhne ÚS, aby zrušil ustanovení zákona, které má v dané věci použít a o němž má za to, že je protiústavní, tak, aby ho používat nemusel a neporušil tím ústavní práva účastníka řízení. Pokud ÚS návrhu vyhoví a toto ustanovení zruší, tak soud pokračuje v řízení a toto pravidlo nepoužije, protože nyní, poté, co bylo to ustanovení zákona zrušeno ÚS pro protiústavnost, neexistuje, takže ho ani použít nemůže. Takže soud nyní rozhodne tak, jako by to pravidlo, které bylo ÚS zrušeno, nikdy neexistovalo. Jasně, můžete si na tento postup nadávat a nesouhlasit s ním, ale takto fungují současná právní pravidla.

Vždyť vám píšu, že NS nemůže rozhodnout na základě neexistujícího zákona, tj. v tomto případě zákona, který byl zrušen Ústavním soudem dřív, než NS rozhodl. Proto taky existuje možnost přerušit své řízení a navrhnout ÚS zrušení zákona - právě proto, aby jej obecný soud nemusel při svém rozhodování aplikovat, protože se podle jeho názoru jedná o protiústavní zákon.

Neptám se hloupě, hloupé jsou jen tyto výmysly typu “ÚS rozhodne retroaktivně”. Nerozhodne. Zruší ustanovení zákona tzv. ex nunc, tedy “od nyní”. Zpětnému zrušení zákona brání požadavek na zachování právní jistoty. Může také určit den jeho zrušení do budoucna, ale nikdy ne do minulosti. Soud, který bude následně rozhodovat o sporu, nebude moci zrušené ustanovení aplikovat, a to ani tehdy, vznikl-li spor před zrušením dotčené právní úpravy. Jedinou podmínkou je, že soud rozhodl až poté, co bylo napadené ustanovení zrušeno. Právní vztahy se totiž nemohou řídit protiústavní právní úpravou, případně soud nemůže rozhodovat na základě neexistující (tj. Ústavním soudem zrušené) právní úpravy.

Která právnická fakulta, pane?

Zapisovatelka s tabulkovým platem 20k a osobkem 500 má 30k v čistým? 😄 K čemu jste čichal? 😄

Holý nástupní plat zapisovatelky je 18 680 Kč. Průměrně se po 10 letech praxe pohybují kolem 23 000 v hrubém.

Ale prd, diktuje jim ho zákon. Soudci jen požadují, aby se do toho zákona ohledně nich populisticky nezasahovalo.

Přečtěte si komentář výše. Děkuji.

Hloupí soudci? Nikoliv. Špatně napsané zákony? Ano. Rozdíl chápe 1 z 10 lidí.

No vidíte, a přesně tak to je. Systém je nastaven koeficientem z platové základny, která je násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství. Jediné, co Ústavní soud říká, je, aby do toho zákonodárce (ohledně soudců směrem dolů) nesahal. Ale nemůže mu zakazovat, aby do toho směrem dolů sahal ohledně moci zákonodárné a výkonné. Tedy Ústavní soud nerozhoduje o platech soudců co do jejich výše, o těch rozhodl zákonodárce zákonem, ale rozhoduje o zásazích do toho zákona. Platy si politici ani soudci nezvyšují, jen politici mají tendenci je populisticky zmrazovat na určité období, ale po konci toho období se pak vrátí do výše, o kterou měly po dobu zmrazení normálně růst, což potom ve věci neznalém občanovi vytváří dojem, že si politici zvedli platy. Nezvedli. Ani soudci.

Ne, fakt netuším, proč by Ústavní soud nemohl rozhodovat o tom, jestli je zásah do platu soudců ne/ústavní. Ale jestli to víte, tak tu informaci uvítám.

Proč by nemohl?

Já jsem to napsal trochu nepřesně, tak se jen rychle opravím. Ono to opatrovnické řízení není závislé na trestním řízení, takže mohlo i klidně proběhnout ještě před odsouzením. Zbavení rodičovské odpovědnosti není vázáno na vyslovení viny. Tedy ta paní mohla být zbavena rodičovské odpovědnosti a styk mohl být zakázán opatrovnickým soudem už dávno, to nevíme.

Tak ale nemusíte se sám sobě smát, že jste nedošel ma tak zjevnou odpověď. To je v pohodě.

Ale vůbec ne. Je to správně. Trestní soud rozhoduje o vině a trestu, případně o náhradě škody, pokud to stav dokazování umožňuje. Rozhodování o rodičovské odpovědnosti v trestním řízení nemá místo. K tomu slouží opatrovnické řízení. A to může být zahájeno klidně hned po pravomocném vyřízení trestního řízení.

Opatrovnický soud.

To bude nejspíš tím, že o takových věcech trestní soudy nerozhodují.

Rozhodnutí Ústavního soudu ale zákonodárci nebrání, aby nechal soudcům koeficient 3 a procento, ze kterého se počítá platová základna pro politiky, se snížilo z 83,3 % třeba na 80 % (nebo to je jedno kolik), tak, aby platy politiků nerostly, nebo rostly méně rychle. Pořád ale platí, že platová základna se od 1. 1. 2021 nepočítá z platů ve veřejné sféře, ale z mezd v celém národním hospodářství, a to ještě zpožděné o 2 roky.

Původně ta věta zněla: “Platová základna pro soudce činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,822násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok; platová základna pro představitele činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 83,3 % platové základny pro soudce.” Ústavní soud zrušil POUZE koeficient 2,822. Takže nyní ta věta zní pořád stejně, jen bez “2,822násobek”, proto je potřeba tu větu doplnit, jinak nedává smysl. Koeficient bude muset být 3, jak byl před tím, než jej zákonodárce snížil (což je nyní navrhováno). Platy politiků mají růst, protože 83,3 % z (“průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok” krát 3) je víc než (“průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok” krát 2,822).