Publikované ohlasy na cestu p. Orbána do Moskvy mne jen utvrzují v názoru, že měl pravdu von Clausewitz, když tvrdil, že emoce, které musí za války vzplanout, k nim jistě patří nenávist, musí už v bojujících stranách být. A jestli nejsou, musí být před válkou vypěstovány, dodávám já. V tomto směru mnozí Evropané už značně pokročili. Dovršil jsem 96 roků života a tak se jen utěšuji nadějí, že se propuknutí války s Ruskem nedožiju.
Když čtu informace o tom, jak probíhaly oslavy 1. máje ve Zlíně, tak si připomínám rok 1945, kdy jsem tam, jako "mladý muž" BŠP. trávil svou poslední "válečnou"noc. V odpoledních hodinách toho dne jsem, spolu s několika kamarády, usilovně přemýšlel, kam se ukryjeme v nadcházející noci před následky bojů, jejichž ohlas zazníval ze strany Vizovic. Nakonec jsme skončili v jídelně, jež se nacházela v suterénu obchodního domu. Asi o půl jedné v noci, kdy utichly ohlasy bojů, vstoupili do jídelny, kde jsme byli, tři "Rudoarmějci". To byl jednoznačný důkaz toho, který mne provází po celý zbytek života, kdo byl mým osvoboditelem. Dnes, kdy dovršuji 96. rok svého života, nemusím hledat odpověď na otázku, kdo mne po letech, kdy probíhala válka, osvobodil. Že to byla Rudá armáda SSSR!
Tuto zprávu podává vysloužilý letec ČSLA Dvořák.
Pan Šídlo by měl vysvětlit, podle jakého slovníku překládá ruské slovo "" jako "nepřátelský". Takový význam v "Rusko-českém slovníku" L. Kopeckého (Slovanské nakladatelství v Praze z roku 1951) jsem nenašel. Osobně překládám ono ruské slovo jako "nikoliv přátelský", což není významově identické se slovem "nepřátelský", jak to činí pan Šídlo.
Jako člověk, který zažil 1. května 1945 osvobození Zlína, mnozí diskutéři mohou hádat, kdo jej osvobodil, žasnu ve svých 96 letech života, kolik nenávisti je šířeno na stránkách "Novinek.cz". Tyto nenávistné výroky ospravedlňují tvrzení "von Clausewitze", že city nenávisti už musí v národech být předtím, než je válka zahájena. Myslím, že naši zákonodárci by o tom měli uvažovat!
Po přečtení komentářů na této straně mne přešla chuť zapojovat se do diskuse, která není ničím jiným, než dalším pokračováním školy nenávisti, jež představuje jen předehru "válečné symfonie". Ve svém 96. roku života bych rád slyšel něco jiného, co by do mého života přineslo více radosti! Nevěřím, že Slováci chtějí slyšet takové skličující melodie.
Pane Pelci, ten, kdo si přečetl český překlad rozhovoru na příslušné stránce a také ruský originál uveřejněný na oficiální stránce prezidenta, se snadno přesvědčí o tom, kdo nám lže. Prezident Putin to rozhodně není. Spíše bych lháře hledal u nás. Bohužel, je to důsledek toho, že ruský jazyk je pro mnohé "španělskou vesnicí". Myslím tím i pracovníky MZV.
V publikaci "Moudrost věků" jsem si přečetl český překlad výroku jednoho z nejvýznamnějších právníků antiky Ulpiana o tom, co to je "spravedlnost", latinsky "iustitia". Zatím jsem, bohužel, v diskuzích, kterými se množí naše publicistika v poslední době, nenašel jediné vysvětlení slova "každý". Jediné vysvětlení nalézám ve "Slovníku jazyka českého" Františka Trávníčka. Soudím, jako 95ti letý stařec, že bych se na sklonku svého života měl toto dozvědět, abych porozuměl všem diskutujícím.
Nechci se vyjadřovat ke "kauze bří Mašínů", neznám podstatu kauzy. Janu Lesovi, i všem ostatním, kteří se odvolávají na zákon č.198/93, bych chtěl říci svůj názor. Ten spočívá v tom, že v principu odporuje latinskému "lex prospicit, non respicit". V mém životě to znamenalo, že když jsem v roce 1945 podával jak sedmnáctitetý mladík přihlášku do KSČ, nebylo mi známo, že je tato strana organizací takovou, jak to definoval "ex post" v paragrafu číslo 2, v druhém článku onen zákon z roku 1993. To znamená, že byla porušena antická zásada, že "ustanovení jakéhokoliv zíkona se nesmí vztahovat na události z doby před platností zákona". Dovršil jsem už 95 roků svého života a vím, že až do jeho konce ponesu jako křivdu definici zákona z roku 1993!
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Tleskám panu Radkovi Šuranskému. Je mi 96 let a něco jsem za tu dobu zažil. A za tu dobu byl vytříben můj cit pro správné a proto vím komu a čemu tleskat. Proto tleskám panu Šuranskému.