Nevím, příteli, z čeho vycházíte? Jasně že se učí hodně těch tradičních věcí, protože je na ZŠ musíte naučit číst, psát a počítat. Pak je tu cosi, co by se dalo nazvat obecnou vzdělaností - každý člověk by měl mít povědomí o základech vzdělávacích oborů. Do hloubky se má jít až při specializaci, tedy zejména na střední škole. Ovšem také se hodně prostoru věnuje moderním technologiím. Tato oblast je ovšem hodně závislá na financování. Spousta škol je ráda za techniku, která byla výkřikem novinek před osmi deseti lety... Ale jsou i školy, kde se do moderních pomůcek i metodik, jak je používat, investuje mohutně. A pokud jde o vytíženost učitelů - tohle je mýtus vymyšlený lidmi, kteří nikdy neučili! Ovšem jsou mezi učiteli i tací, kteří skutečně neudělají víc, než je v jejich základní pracovní náplni. Díky nim se také zobecňuje. Většina učitelů ale odpracuje v týdnu víc hodin než těch 40, za které jsou placeni. Jinak Vám nic nebrání jít si to tak na rok zkusit, máte-li patřičnou kvalifikaci. Pak se o tom můžeme fundovaně bavit.

Ano, to je dobře. Ukazuje to na výkon vašich rodičů, kteří by možná neuměli definovat citovou výchovu, ale dozajista ji u vás praktikovali. Já si za celou svou kariéru nepamatuji jediný případ, kdy by prvňáček dostal na vysvědčení horší známku než velkou trojku. A stalo se to jednou jedinkrát. V dalším roce už chodil na speciální školu. To ještě existovaly a nebyly zprofanovány přijímáním dětí z důvodů sociálních. Jinak se občas stalo, že někdo dostal dvojku. Většinou ale až na konci roku. V pololetí dávaly zkušené (a nevyhořelé) elementaristky jedničky. Někdy spíše z motivačních důvodů tam, kdy by to mohlo být i horší hodnocení. A zase se vracíme k osobě pedagoga. Je to stejné jako v každé jiné provesi. Jsou dobří učitelé, lékaři, policisté, řemeslníci... A také takoví, kteří svému profesnímu stavu zrovna čest nedělají. Kvůli tomu jim ale nevyměníme nástroje, aby jimi nenadělali "paseku". A tito budou špatní i s naprosto špičkovými nástroji!

Jen lituji ta děcka, jejichž rodiče nemají dostatečnou trpělivost. Nebo přijdou z práce unavení či naštvaní... To jsme si nakonec vyzkoušeli celkem nedávno, v době distanční výuky. V nejedné rodině se slavilo, když se děti vrátily zase do škol. Ale tomu se dá porozumět.

Ne, není to nic špatného. Jen mi řekněte, čím se v samotném důsledku liší pět smajlíků od rozesmátého, přes usměvavého, neutrálně se tvářícího, lehce zamračeného (s provinilým výrazem), až po totálního mračouna a stupnice známek od jedničky po pětku, nebo vyjádření písmeny od A po E...

Tak, řekl bych, že je trochu trapné, když vám vysokoškolsky vzdělaný člověk napíše pár vět a v nich je několik pravopisných chyb! Podotýkám, že jde o rodilého Čecha a jde o jeho mateřštinu! A abych předešel zbytečným diskusím, nelze vše svádět na různé vývojové poruchy... Nedostatečná (překlad - pětka) je v dané chvíli jen vyjádřením toho, jak jedinec zvládl požadavky dané vzdělávacím programem (osnovami). To je pro každého sice zjednodušené, ale pochopitelné hodnocení. V záplavě slov se mnohdy ani rodič, natož žák nevyzná! A kdo je dnes ochoten číst nějaké odstavce? Jak píše paní Jana, je to vždy o pedagogovi. Může klidně pro hodnocení používat jakýkoli všeobecně srozumitelný, a tedy pochopitelný nástroj. Bude-li schopen porozumět svému žákovi a jeho nastavení, nebude ho zbytečně trápit ani pětkami, ani jim odpovídajícím slovním hodnocením. A bude se snažit motivovat ho k výkonu, kterého je schopen. A v tom to je - řada dětí je schopna se naučit cokoliv a při správné motivaci i výborně. Jen potřebuje, aby měl důvod se víc snažit, či dokonce maximálně snažit. A to je většinou o rodičích. Mě doma za známky nemlátili, ale také nesnižovali jejich význam - když jsem se na něco vykašlal. A já je nechtěl většinou zklamat. Jenže jsem tentkrát neříkal, že za můj neúspěch může učitelka, protože mě vyvolala, když jsem to nečekal. Moc dobře jsem věděl, že to byla moje chyba, moje lenost. A kdybych to chtěl doma zkusit vysvětlovat vinou kohokoli jiného, na moje rodiče to neplatilo. Celkem jasně mi dokázali vysvětlit, co jsem udělal špatně. Už v 1. třídě. To bylo tehdy...

K titulku se asi není třeba vyjadřovat - je to sice blbost, ale díky němu si možná článek přečetlo víc lidí, takže vlastně splnil svou funkci! Někdo se tu ptal, proč ten příspěvek nemůže dostat přímo škola. Ono to tak ale je - škola musí vše vyřídit, zažádat o příspěvek pro konkrétní dítě a je také příjemcem dotace, kterou musí vyúčtovat. Rodič pouze podepisuje souhlas s nakládáním s osobními údaji dítěte. Co mi na tom vadí, jsou dvě věci - odpovědnost je zcela přenesena na školu, která ovšem nemá jakékoli právo zjišťovat majetkové a finanční poměry rodiny (o té by všechny údaje měla mít ve většině případů sociálka, která jim vyplácí dávky), a pak samotný fakt, že jde o další dávku, kterou by skutečně měli hradit rodiče z již přiznaných dávek hmotné nouze. Pak jsou tu ale také děti z rodin, které žádné dávky nepobírají a které jsou na tom svými majetkovými poměry mnohdy hůře než ty, co si o různé dávky neváhají říci. A tak jsou svým způsobem trestány za to, že se snaží nějak se postarat samy. Ty by si ale zřejmě zasloužily pomoc spíše než ty, co bez snahy jen přijímají. Jenže kdo by posuzoval potřebnost pomoci? Kde by byla její hranice? Současný stav je pro všechny snazší, ovšem je snadno zneužitelný - přiživí se na něm spousta těch, kteří v našem přejícím sociálním systému "umí dobře chodit".

Politici tam jet museli. Co byste asi psali, kdyby se tam nikdo z nich neukázal? Je to součástí jejich práce. Jinak ale souhlasím, že často sledují své vlastní cíle... A proč by se měli pokrytecky přetvařovat? Nemuseli by, ale ono to něco vypovídá o jejich charakteru. Každý normální člověk, když si představí, že takováto katastrofa postihla jeho osobně, by se nejspíš nesmál. Leda v šoku. Soucit a účast s těmi lidmi by měla být přirozená, nikoli "profesionální". Pokud toho schopni nejsou, něco je s těmi lidmi přece špatně, nezdá se vám? Mimochodem, tady podle všeho nešlo o "přirozenou reakci mozku tváří v tvář katastrofě". Byl v družném rozhovoru s dalšími členy delegace, kteří se smějou taky... Každopádně to bylo minimálně nevhodné, a to by měl kandidát na nejvyšší politickou funkci v zemi vědět a ctít!