V kágebistánu je zcela jedno, co chce člověk. Tam se vše řídí podle toho, co chce kágébák. Ale to by ta paní mohla vědět, v Sýrii to bylo naprosto stejné.

Zpověď jednoho odsouzeného v USA: "Potkal jsem ji na diskotéce, dlouhé plavé vlasy, lehce namalované oči a rty, letní mini a dlouhé nohy. Když přišla k soudu v ušmudlaných kalhotách, s rolákem, nenalíčená, se dvěma copánky a s panenkou v náručí, věděl jsem, že jsem ztracen a porota to potvrdila jednomyslně."

Osobně to znám z opačné strany. Ve čtrnácti jsem se zamiloval do nejmladší členky učitelského sboru tak, že kdyby chtěla, tak mě má. No, nechtěla a tak mě zaučila o dva roky starší sousedka. Ještěže na to nikdo nepřišel, jinak by ji odsoudili. A zda mě to způsobilo trauma? To si pište! Frekvence samohany se zvýšila na dvojnásobek a na nic jiného jsem nemyslel, než na krásné chvíle s ní.

Zpohodlněli jsme. Každý chce svůj kutloch a mezigenerační rodinná soudržnost je v tahu. Dům, kde dřív bydlely tři generace, obývá sama stařenka a mladí se rozprchli do světa. Vidím to i tady na dědině. Stejný počet domů, ale polovina obyvatel, než bylo před padesáti léty.

Producent sehnal prachy od Erotic City a natočil pro tuto firmu trochu delší reklamní šot. Víc bych v tom nehledal. Díky recenzím tak ode mne nedostane ani floka a já se aspoň mohu posmívat těm, co naletěli a šli na to do kina. Morálního kázání o hrabivých hercích se ode mne však nedočkáte, protože jim naopak ty peníze za tak strašnou práci přeji. I spalovač mrtvol si svůj plat zaslouží (to byl ovšem špičkový film).

Blahopřeji, historie to nezapomene, soudruhu Fico!

Blahopřeji a doufám v brzké nasazení do praxe.

Naposled se tam hrálo 8. listopdu. Hřiště je do dubna zavřené a co tam v té tmě dělala ta, co mrtvolu našla? Aby se z Karlštejna nestal český Midsomer!

No vida, příjem jako v Německu si zajistila ještě dřív, než slibuje premiér.

Sportovat pro radost a své zdraví může úplně každý bez výjimky, jen chtít. Dělám to i po sedmdesátce a na kuželně si udělám vždycky pořádnou žízeň.

Ve starověkém Římě se svobodný lid koukal na gladiátorské zápasy otroků, zatímco dnes šílí na tribunách stadionů plebs a dole pobíhají upocení milionáři. Není to na palici? Ať si ty sportovní školy platí majitelé klubů, prachů je tam dost, stát do toho netahejte.

Úsměvné. Tedy pokud sám nejsem obětí. Nicméně by se mi to stát nemohlo, protože jsou mi posilovny odporné. Smrdí to tam potem a zacvičit si mohu doma, pokud bych po tom toužil.

Kdo spoléhá na státem vyplácený důchod jako na jediný zdroj příjmů ve stáří, tomu chybí elementární finanční gramotnost a zcela si svůj osud zaslouží.

Není to vůbec snadný výstup. Jo, pokud je hezky, svedete tudy vystoupit v pohodě bez lana, Ale má to své orientační háčky, jako ostatně každá trasa na Gerlach, Bez náležitého vybavení bych se tam nevydal, zažil jsem už párkrát náhlou změnu počasí a pak se lano, mačky a cepín sakra hodí.

Strašně dlouhé a slabé. Poprvé a naposled.

Objevili Ameriku? To už je tu léta...

Tímto způsobem mohou přijít o peníze lidé ze všech generací a také o ně přicházejí. Proč senioři víc? Inu, mají víc našetřeno a šmejdi se na ně tudíž zaměřují řádově častěji. Mladí své úspory tolik neřeší a chtějí si život pořádně užívat, tudíž jsou pro šmejdy méně atraktivní.

Obecně ovšem chybí u všech lidí tzv. finanční gramotnost, která by měla být vyučována už na ZŠ spolu s chemií a fyzikou, jelikož je pro každodenní žití důležitější než oba náhodou zmíněné předměty.

Čokoládové pralinky a jiné dobroty vyrábím i doma a ta cena je i bez započtení mojí vlastní práce vyšší. Ona i ta surovina letos výlítla nahoru. Něco jiného je kvalita. Osobně bych Milku nepreferoval, ale sto lidí, sto chutí.

Česká Republika žádnou ropu nenakoupila. Tečka. Koupila ji rafinerie, se kterou má s ČR společné jen to, že stojí na jejím území. S plynem je to podobné.

Procento nechytrých je stejné v každé věkové skupině a když k tomu přičtete obecně špatnou finanční gramotnost, není se čemu divit, že šmejdi všeho druhu musí být úspěšní.

Proč ne? Ale...

Bílé pečivo je chuťově nejlepší pár hodin po upečení, kdy ústy Jana Wericha: „Rohlík sám, toť námět pro román. Kůrka musí býti hladká, křupavá a odprýsknout jak email, naproti tomu střídka má být hebká a chladná jako Greta Garbo.“ A ruku na srdce, tady na dědině nikdy v krámě takové rohlíky nemáme a proto si je peču sám. Co se nesní ihned po upečení, poslouží druhý den maximálně na toasty a pak už jen na strouhanku.

Chléb peču taky a v obyčejném mikrotenovém sáčku by mi bez problému vydržel týden, ale pátý den už to není to pravé a poslouží na topinky či ze zbytku udělám krutony k polévce.

Nicméně je dobře, že máme šikovné lidi, kteří něco umí a výrobce, co věc uvede na trh. A že to je z chráněné dílny, je další plus.

Nic nového, viz Fencl - Hodonín, či Brabec - Xaverov.