Jojo, kde jsou ty časy, kdy tyhle blbosti nikdo neřešil, a bylo celkem normální zapadnout do hospody jen proto, aby člověk někde přečkal nějaký čas - stačilo si tam dát pivo nebo kofolu, a když bylo místo, nikdo si nestěžoval.

Teď beztak budou brzo stanovené minimální útraty za hodinu, nebo se rovnou bude účtovat čas sezení, protože jak se asi má ta ekonomika jinak rozjet, no ne? To bude asi tendlecten diktát Bruselu nebo co.

Takhle jsem chodil v Mnichově pravidelně do pekárny-kavárny Zöttl. Jedno Milchkaffee a jeden Sandbogen a hodinu a čtvrt minut jsem tam oxidoval s laptopem, než dcera skončí s orchestrem, protože jet domů nemělo časově smysl. Nikdo si nestěžoval, naopak po čase už se na mě usmívali jako na štamgasta.

Tady bych celkem souhlasil, ovšem musel by se poplatek rozdělit na dva - první za zpravodajství a publicistiku, který je rozumné od zahraničních voličů chtít, a druhý za tvorbu a vysílání převzatých děl, který není. To druhé jednak není pro politickou angažovanost relevantní, a jednak je část tohoto obsahu v zahraničí blokována z důvodu autorských práv, takže by to bylo dost nefér.

My jsme v době, kdy jsme žili v zahraničí, sledovali české zprávy asi více, než místní (švýcarské a pak německé). Netřeba mít samozřejmě satelit, stačí internet. Prostě nám na tom záleželo.

Ale stěžovat si, proč to neudělala Fialova vláda, je samozřejmě nesmyslné. To musí být v ústavě (a ústava bude muset zadefinovat i poplatek za veřejné zpravodajství) a na něco takového nemá současná vláda politickou sílu.

Hm. V naší megasuperduperkorporaci žádná taková možnost není. Můj přímý nadřízený mi reálně nemůže přidat - já vím, že nemůže. Co může do nějaké míry ovlivnit, je můj "performance rating", ale s tím jsem spokojený (a odpovídá realitě). Ovšem algoritmus, který mi z ratingu, pozice a místa zaměstnaní určí mzdu, jde mimo jeho kontrolu, ten se stanovuje na úrovni lidí, se kterými nemám žádný přímý komunikační kanál. Psát nejvyššímu vedení výhrůžný email typu "scu přidat, ináč idu" tutově nemá smysl. Příští rok se budou mzdy o něco zvyšovat (jako skoro každý rok), ale výši opět neovlivním. Jenom ten rating.

Jediný způsob, jak si můžu významně zvýšit mzdu, je pokusit se o povýšení, ale to je náročný proces, který není zas o tolik jednodušší, než změna zaměstnaní. Tož tak. Teda, ne že bych byl špatně placenej, to zas ne. Druhou takovou práci z domu bych v regionu hledal fakt těžko.

Loni v restauraci v Adliswilu ve Švýcarsku pivo Schneider Weisse za CHF 8,50.

Je fakt, že ta Plzeň v Praze k tomu má překvapivě blízko.

Ale prostě cenotvorba je plná chytáků, zvykněte si. Třeba to za pár týdnů zase zlevní.

Naprostý nesmysl. Nabídka digitálního světa v době mého dětství (jsem r. 1983) se s dnešní nemohla vůbec měřit. Na SŠ jsem taky už nechodil ven "lítat", pařili jsme na intru gamesy nebo Dračí Doupě, ven šli maximálně sem tam do hospy, jednou dvakrát do lesa kvůli nějakému školnímu projektu (díky, pane učiteli). Na VŠ to bylo podobné. Autorka je s prominutím mimo.

Srovnávání s průměrnou mzdou je často ošidné. Průměrný český důchod je polovinou německého, a tak nás napadne, jak se má český důchodce lépe, než německý, když u mezd je poměr asi jedna ku třem. Ale chyba lávky. Situací může být samozřejmě řada, ale typický důchodce v obou zemích bydlí ve svém a nesplácí hypotéku, z důchodu platí hlavně potraviny, energie a léky, a pak nějaké služby.

U prvních tří položek jsou ovšem ceny v obou zemích zhruba stejné. U služeb jak kde, zdravím Prahu.

Takže při stejných potřebách pak má ten český důchodce pochopitelně napjatější rozpočet.

Pomohla by možnost bezrizikovým způsobem "odsát" peníze z hodnoty vlastní nemovitosti, kde má spousta důchodců vlastně výhodně nainvestováno, ale nemají jak z té investice použít jen kousek. Takové produkty jsou zatím v plenkách.

Tak nejsem vztahový expert, ale pokud chlap ve středním věku je v osm večer v limbu, práce ho asi reálně fest vyčerpává, dost možná víc, než manželku, jakkoliv si taky přijde utahaná. To mi nepřijde normální. Něco jiného by bylo, kdyby se flákal a do jedenácti pařil nebo čuměl na telku. Takže tam možná bude kámen úrazu.

Gratuluji k úspěšné špionážně-cenzurní akci, ale boj se sdílením porna je marný. Syn se vám nejspíš trochu technologicky poučí a podruhé už se nachytat nenechá.

Podle mě je lepší dětem vysvětlit, že jde o hraný obsah, často i sestříhaný, a že realita bude jiná, a pokud se jim zadaří, tak lepší.

Taky mi to přišlo podezřelé, ale znát onu paní, přijdu za ní hned s nabídkou, že byt v Brně naceníme, ona sleví dva mega, já ho koupím s právem dožití pro ni, a do smrti už nemusí nic řešit. A syn, co na ni kašle, zdědí aspoň nějaké prachy, a nebo je může dát na jakou charitu chce.

Chudí bohatí.

Sice si do toho nenechám kecat, ale taky to takhle děláme. Výhoda moderní civilizace. Mobily se sice mají omezovat, ale proč zrovna v restauraci.

Já mám zato, že pokrok v robotice ten problém odstraní. Sex s robotkami a roboty se odstigmatizuje a bude časem dobrý tak, že nikdo nebude navazovat vztahy primárně kvůli sexu. Prostě to nebude stát za to.

Tak asi jo, ale byl to od Masaryka celkam úspěšný "švindl". Jemu asi bylo jasné, že národ je tak trochu věcí definice, a vítězné mocnosti prostě vezmou cokoli rozumně definovaného a životaschopně vypadajícího kompatibilního s jejich zájmy.

Škoda jen, že tam nějak nezakomponoval ty Němce, třeba by se dějiny ubíraly jiným směrem. Nebo taky ne.

Co je a není lidské právo, určuje společenská konvence, potažmo zákony, které ji vymezují. Když si odhlasujeme (prostřednictvím volených zástupců), že bydlení právo je, tak zkrátka bude, i když bude někdo proti.

Je to jednoduché. Vyznamenává se za zásluhy, ne za dobré úmysly, které někdo tvrdí, že měl. Ti ze skupiny, kteří se úspěšně probili na západ, si zde zařídili fajn životy, a nikomu v ČSSR už nijak postatně neprospěli. Josef Mašín ml. akorát ukazuje, jak může člověk na stará kolena zahořknout a zežlučovatět. Tož i to je poučné, ale metál bych za to nedával. Musí mu holt stačit to vyznamenání Zlaté slipy, které už dostal.

Škoda jen, že žlučovitému dědkovi jste nejspíš potvrdil, že vztekat se, být sprostej a řvát na lidi je skvělá taktika, která ušetří nemalé peníze.

Tak ale třeba přijdete do lékárnického nebe.

Informace jsou dostupnější, zvykněte si. Já tuhle otázku taky dostal od devítileté dcery (co je sex, už zhruba věděla), a vysvětlil jsem jí, že to je takový jiný způsob sexu, s pusou, a děti se tak dělat nedají. Víc ji to nezajímalo.

Buďte v klidu, předvádět to děti obvykle od rodičů nechtějí, skutečnost, že i rodiče mají sex, je jim často trapná. Dcery na mě dokonce znechuceně koukají, když manželce třeba při objetí sáhnu na zadek. Omylem, samozřejmě.

Respekt nikdy nebyl automatický, ten si skutečně musíte zasloužit. Že někomu vykáte, a chováte se k němu podřízeně, ještě neznamená respekt. To, co bylo v minulosti (skoro) automatické, byla úcta k rodičům jako společenská povinnost, ne přirozený respekt.

Dnes je módní akcentovat přirozený respekt, což je sice na jednu stranu pochopitelné, protože je to trvalejší hodnota, ale problém je, když respekt není, a pak není nic. Snad časem ta móda přejde a pochopíme, že společenské povinnosti dětí je prostě potřeba v nějaké míře zachovat a vynucovat. Budou je mít ostatně celý život, nic špatného se tím nenaučí.

Dneska nese bohužel prakticky každá válka či ozbrojený konflikt prvky genocidy. Ukrajina, Náhorní Karabach, ISIS snad všude kde byli, Barma, ...

Hamás se snažil při útoku zabít nebo unést co nejvíc Izraelců, a Izrael následně postupoval proti Gaze podobně nelítostně, byť si nemohou dovolit totéž, co nějaké teroristické milice, ale zato operují ve větším měřítku. A proč se taky držet zpět? Tamní obyvatelstvo stejně vesměs Izrael nenávidí, a kořeny nenávisti jsou tam hluboké. Útok Hamásu posloužil jako dobrá záminka, proč nebrat ohledy. Veřejnost je v šoku, a než to odezní, leccos vládě odpustí. Kdybych věřil na konspirační teorie, skoro bych řekl ... jenže nevěřím. Netanjahu prostě nechal konflikt s Hamásem vyhnívat, a až když se něco stalo, stal se z něj nekompromisní vojevůdce.

Je to smutné. Vliv OSN je v rozkladu, který asi začal invazí USA do Iráku, pokračoval všemi možnými ruskými invazemi, a teď ho možná konflikt na Blízkém ýchodě dorazí - nikdo už OSN nebude brát vážně. Nebo už teď nebere.

Je dost pravděpodobné, že dívka kecala, že o tom rodiče vědí. Ale co vám asi tak měla říct? Přiznat se, že to dělá tajně? Netušila, co máte v úmyslu udělat.