Však peníze se "tisknout" (navyšovat rezervy ČNB, hotovost není třeba) budou, o tom žádná. Už při poslední vlně ekonomové růst důchodů zmiňovali jako významný proinflační faktor, a jeho význam se jen zvýší, jak poroste podíl důchodců.

Reálně se tak nepovede "bitva" o to, zda valorizovat, ale zda valorizace důchodů udrží krok s inflací. Pokud ano, spirálu to bude silně roztáčet, a je otázka, co to přesně udělá. Ekonomika se může například adaptovat tak, že zaměstanci budou vesměs usilovat o výplaty mezd v eurech nebo jiné tvrdší měně, a důchodci budou nakonec biti na tom, že jsou jim důchody vypláceny a valorizovány v korunách, které rychle ztrácejí hodnotu. Vždycky někteří víc, někteří míň. Kdo bude mít majetek a investice, bude se mít nejspíš dobře ve většině scénářů.

Bohužel, vysvětlovat ekonomiku je těžké. Velké části voličů prostě někdo slíbí, že bude líp, že na důchody bude vždycky, a oni mu věří, jako na Ježíška.

Tak tak. To ale znamená i společné nastavování standardů. Když se třeba manžel rozhodne obstarávat úklid, nechoďte to po něm kontrolovat, zda uklízí "pořádně", tím to pohřbíte - pak už je to zase šéf a podřízený. Když usoudí, že pod tou sedačkou, co se mu nechce zvedat, stačí vysát jednou za měsíc, protože tam zas takový bordel nebývá, tak to buď přijměte, nebo si připravte fakt dobrou argumentaci, proč se plete. Nejde říct: děláš to ty, ale chci, abys to udělal tak, jako bych to udělala já.

Tohle bývá kámen úrazu ze začátku. Pak si každý prostě zvykne.

Jasně, já nemůžu vyloučit, že je celý příběh vymyšlený, ale vy na to taky nemáte žádná data, že? Není to první článek autorky, kde vystupuje jako servírka. To, že je to vymyšlené, je opět čirá spekulace.

I kdyby to bylo vymyšlené, takový přístup mi vadí, tak jsem reagoval. Z principu, i osobně. Jsem taky často "ten typ lidí". Ve čtvrtek jdu zase něco dojednat do místní kavárny, na malém městě. A zase dáme jen jedno kafe (já obvykle alžírské), a protože se vždycky zakecáme, budeme tam s tím oxidovat tak hodinu, a nebudeme se za to stydět. Tak snad nás žádná servírka nevyprudí, že málo konzumujeme. Ale už jsem tam byl, a jsou tam víc v klidu.

Podstatou zaměstnání zpravidla není někde sedět, ale něco odpracovat. I někdo, kdo normálně pracuje v kanclu, může mít hromadu důvodů, proč tam zrovna není, ale ještě nemá všechno hotové.

Já třeba takhle běžně čekával v kavárně na děti v kroužcích, sice odpoledne, ale jinak to bylo podobné. Naštěstí jsem měl asi kliku na pohodovější servírky.

To je možné, ale to je úplně jiná situace, takže mluvíte o koze na přednášce o voze. Z původního článku je zřejmé, že restaurace byla téměř prázdná. Servírce nevadilo, že host blokuje v době oběda stůl - jak sám říkáte, to se vidí málokdy, ale že kafe upíjí moc pomalu, takže moc neutratí.

Ano, taky jsem se obvykle při první návštěvě zeptal, zda nevadí, když tam budu s laptopem. Asi jsem měl štěstí na takové podniky, že mi nikde neřekli "nevadí, ale musíte utrácet dost rychle".

Ten čas je tam ovšem klíčová věc, to nemůžete zanedbat. A "celý dopoledne" taky může být jedna hodina, když se otvírá třeba o půl jedenácté. Jasně, oxidovat v hospodě o jednom kafi od otvíračky do zavíračky je extrémní a vyhazov je na místě. I požádání, pokud možno slušné, o vyklizení stolu před dobou obědů, by mi přišlo v pořádku.

Já vám ten příběh shrnu, protože spousta lidí si tam naprojektovala věci, co tam vůbec nebyly:

* Host přišel do restaurace s laptopem, protože potřeboval někam v okolí na čas zapadnout a u toho pracovat. To, že si tak nahrazuje kancelář, je čirá spekulace, na kterou nic z příběhu neukazuje. Kancelář se nedá nosit v kapse, takže ať už ji máte kdekoliv, může se stát, že potřebujete pracovat jinde.

* Objednal si jedno kafe, vyžádal heslo na WiFi, vybalil laptop, a na žádost servírky si přesedl k jinému stolu.

* Restaurace byla zřejmě prázdná nebo téměř prázdná, bylo dopoledne. Servírka, nemaje jinou práci, host chodila kontrolovat "každou chvíli" (citace). To proto, že "tušila, co se bude dít" (opět citace).

* Po nějaké době v článku neuvedené servírka usoudila, že její obavy jsou oprávněné, a hosta upozornila, že málo pije a že restaurace není kancelář. Z článku je zjevné, že ještě neměl dopito, čili neseděl "na suchu". Jen prostě nepil dost rychle.

* Host se namíchnul, zaplatil a odešel.

No, taky bych to tak asi udělal. Případně bych se zeptal, kolik minut mě tam nechá, když si dám ještě džus, a jestli na to má nějakou tabulku.

Ano, Brusel byl pokus o humor, co zjevně nepadl na úrodnou půdu. Zapomeňte na to.

Já vám ten příběh shrnu:

1. Host přišel do restaurace s laptopem, protože potřeboval někam v okolí na čas zapadnout a u toho pracovat. To, že si tak nahrazuje kancelář, je čirá spekulace, na kterou nic z příběhu neukazuje. Kancelář se nedá nosit v kapse, takže ať už ji máte kdekoliv, může se stát, že potřebujete pracovat jinde.
2. Objednal si jedno kafe, vyžádal heslo na WiFi, vybalil laptop, a na žádost servírky si přesedl k jinému stolu.
3. Restaurace byla zřejmě prázdná nebo téměř prázdná, bylo dopoledne. Servírka, nemaje jinou práci, host chodila kontrolovat "každou chvíli" (citace). To proto, že "tušila, co se bude dít" (opět citace).
4. Po době v článku neuvedené servírka usoudila, že její obavy jsou oprávněné, a hosta upozornila, že málo pije a že restaurace není kancelář. Z článku je zjevné, že ještě neměl dopito, čili neseděl "na suchu". Jen prostě nepil dost rychle.
5. Host se namíchnul, zaplatil a odešel.

No, taky bych to tak asi udělal. Případně bych se zeptal, kolik minut mě tam nechá, když si dám ještě džus, a jestli na to má nějakou tabulku.

Jak říkám, zajímalo by mě, co na to majitel. Neříkám, že to měl řešit ten host - to jste jenom nepochopil - ale zajímalo by to mě.

Kdyby týpek hospodu používal jako kancelář, asi by ho servírka znala, přemejšlejte trochu. Nebo že by jezdil po všech hospodách v zemi? To by zase ale moc neušetřil, že? Zapeklité. Každopádně už když servírka hosta přesazovala, mohla ho upozornit, že třeba v jedenáct začínají obědy a to že už si tam laptopy nepřejí, a byl klid.

Majitel restaurace v příběhu nefiguroval, pokud tedy dotyčná servírka nebyla majitelkou, ale tak to neznělo. Docela by mě zajímalo, co by na to říkal, a jestli třeba má personál nařízeno začít takhle prudit, když průměrná útrata klesne pod korunu za minutu nebo tak. Holt pokrok. Na Brusel se svádí lecjaká novota, tak proč ne tohle.

Podle mě to časem začne dělat umělá inteligence.

Já myslím, že tam žádné časové určení nebylo. Servírce bylo "jasné" že host tam bude celé dopoledne a nic si nedá, a tak ho zprdla a on odešel. Jediné, co bylo z článku zřejmé, je, že už měl nějakou dobu dopito.

Ale o telefonování tam nebyla řeč. Tady v našem městečku jsou ještě naštěstí zařízení, kde se můžu s někým sejít obchodně, každý si dáme _jedno_ kafe různých druhů (já výjimečně i zákusek), prodiskutujeme hodinu, pak něco podepíšeme a vypadneme, a kupodivu na nás ani obsluha neječí, jaktože jsme tam seděli přes hodinu, vždyť už jsme to museli mít studený nebo vypitý. Asi to bude tím, že si servírka říká, co na tom záleží, když máme ještě volné stoly. Nebo jsou prostě staromódní - třeba sem tyhle novoty ještě nedorazily.

Jojo, kde jsou ty časy, kdy tyhle blbosti nikdo neřešil, a bylo celkem normální zapadnout do hospody jen proto, aby člověk někde přečkal nějaký čas - stačilo si tam dát pivo nebo kofolu, a když bylo místo, nikdo si nestěžoval.

Teď beztak budou brzo stanovené minimální útraty za hodinu, nebo se rovnou bude účtovat čas sezení, protože jak se asi má ta ekonomika jinak rozjet, no ne? To bude asi tendlecten diktát Bruselu nebo co.

Však ten host platil. To vy jste to asi nepochopil. Pokud je stanovená minimální útrata za hodinu, tak opět prosím upozornit, to není standardní věc. Za mých mladých let bývalo OK přijít do hospody třeba i "na jedno", jakože fakt na jedno. Když bylo dost místa, nebyl důvod to nějak řešit.

No já jsem asi dost specifický případ, protože momentálně trvám na práci z Moravy, přesnějí z okolí Uničova, kam jsem se loni přestěhoval, a těžce si to vybojoval, takže se toho jen tak nevzdám, a tím si dost zužuju možnosti. Přehled - myslím, že všechny Big Tech firmy nabízí podobné podmínky jako ta naše, liší se zejména poměrem equity/salary, a všechny svorně od koroňáka významně zanevřely na home office, takže z tohohle hlediska vím, že mám v podstatě sweet deal. Dá se říct, že "zatlačení na šéfa" jsem provedl v minulém roce, ale spíš z donucení, protože my jsme se připravili ke stěhování, koupili nemovitost, a oni pak stáhli tu možnost home office, tak mi nic jiného nezbývalo, než dát výpověď a čekat, jestli změní názor, no a měl jsem kliku, že se za mě spousta lidí z firmy u příslušného viceprezidenta firmy přimluvila, oni s jednotlivými SWE fakt moc často nevyjednávají. Nejlepší jinou nabídku jsem měl z Prahy, ale tak dvoutřetinovou, a pak startup v USA, kteří sice slibovali zajímavý package, ale ukázalo se, že nemají dořešené, jak zaměstnávat někoho v Evropě na HPP, a já zase neměl IČO (což je sice moje chyba, no ale neměl).

Já mám třeba u capuccina celkem široké rozmezí, i vlažné mi to ještě chutná. A moje žena má třeba ráda pivo, ale ne studené, takže je dost často poslední, kdo dopíjí, zatímco ostatní už jsou na suchu.

Já od restaurací očekávám toleranci k nějakému širokému spektru hostů, a ne snahu o maximální zisk na každém zákazníkovi, který se opováží tam vkročit. Chápu, že nechtějí hosty, na kterých ztrácejí, ale autorka v článku uvádí, že restaurace byla dopoledne prázdná, což bývá (je otázka, zda pak mají vůbec otevírat, ale evidentně otevřeno měli), a dotyčný host tudíž nezabíral místo, a byl tak vlastně ziskový - wifi byla zapnutá stejně (a mohli ji případně mít dopoledne vypnutou a je klid), mají určitě paušál, topit se musí stejně, marže za jedno kafe bude s přehledem kladná, protože v restauraci stojí násobek ceny surovin. Kdyby tam onen host pořád ještě kysnul o jednom kafi, a restaurace už se plnila hosty, co se jdou na obědvat, tak bych to zcela chápal, ale nic takového tam nestojí.

Jenže na "zajetých standardech" se lidi jaksi neshodnou. Podle mě přijít do hospody v 10 dopoledne, když je prádno, cucat jedno až dvě kafe u laptopu, a vypadnout když se začne plnit na obědy, je zcela v rámci zajetých standardů, je pro mě spíš překvapení, že to někde vadí. Tak jako nevadil můj tchán, který chodíval do hospody na celý večer s knihou a dal si dvě, max tři piva - věděl, že tam nikdy plno nebývá.

Zkoušel v tom smyslu, že kdykoliv na to přijde řeč, zmíním, že bych měl rád víc 😁Manažer to ví, ale on sám s tím nic neudělá, může to jen vyřídit výš, ale asi to říkají všichni. To netvrdí jen on, mám to z několika nezávislých zdrojů- Jsem tu už na solidně seniorní pozici, ale tak velká ryba, aby se na mě nevztahoval algoritmus mezd, zase nejsem.

Poté, co jsem si loni tvrdě vydupal práci na dálku z ČR, si žádný drsnější postup nějakou dobu nemůžu dovolit. O platových rozdílech taky leccos vím, máme i takový dobrovolný program "nasdílej svou mzdu", to člověk valí oči na čísla ze Silicon Valley (a to tam beztak ty nejzajímavější nejsou). Algoritmus bohužel bere do úvahy místo zaměstnání, takže ještě mám možnost se vrátit do Německa nebo do Švýcarska, nebo přesun do USA, dostat víc prachů a zase rozdrbat celé rodině život. Asi to nechám bejt.

Máte pravdu. Zöttl byly moje oblíbené, protože tam měli vždycky hodně místa a WiFi a laptopy jim nevadily. A popravdě řečeno si myslím, že na tom velkém kafi z kávomatu za tři eura sedmdesát mohli mít i slušnou marži.

To je za mě v pohodě, ale prosil bych vyvěsit varování viditelně do lokálu. Work-friendly kavárny prokazatelně existují (hospody nevím, to jsem nezkoušel už dlouho, ale možná taky), takže to není něco, co každej ví.

A když jdu do kavárny s někým dalším domlouvat nějaký obchod, dáme si každý kafe, něco proberem a na konci podepíšem, počítá se to jako práce?

To můžou pořešit tak, že pro podobné týpky vyhradí dva tři malé "laptopové" stolky někde v koutě se zásuvkou. A když už je to problém, tak mohla servírka dotyčného "nekonzumujícího" klidně vyhodit, až když se hospoda začne plnit, a ne rovnou z principu, že víc pracuje, než pije. A nebo se mohla "porouchat" WiFi.