Slyšel jsem Trošku vzpomenout na jeho poslední rozhovor s nějakou mladou produkční z ČT před lety, které nabídl pohádku. Ta mu řekla "ono se to pane Troška už dnes točí jinak". A on na to "no je to vidět". A dneska jsme to viděli všichni.

V tom případě je to v genech.

Snaha servírovat dětem extra zdravá, neslaná, nemastna jídla, na která nejsou z domovů zvyklá, konci tak, že děti jídlo komplet vrátí a jdou si o volné hodině koupit k Vietnamcům slané brambůrky, sušenky a energeťák. To je realita.

Až bude autor potřebovat totální endoprotézou, může si pronajmout sál a udělá mu ji kamarád, který ví, kde hledat informace. Až bude potřebovat advokáta, může se hájit sám, stačí si vše vyhledat v zákonech. A až bude třeba navrhnout most přes dálnici, nebo udělat rozvody elektřiny u souseda, to vše může udělat sám autor. Stačí přece vědět kde hledat informace. Ano určitě i právník, lékař, projektant, elektrikář občas něco hledá. Ale musí mít hluboké znalosti a znát souvislosti. A u malých dětí ještě nikdo neví, či budou jednou dělat. A ještě v jednom se autor plete. Memorování a zlatá bula sicilská už dávno nejsou středobodem našeho základního školství. To spíš popisuje své zážitky z doby minulé.

Nechápu ty hejty tady typu, tak bez dělat něco jiného. Autor se nás neprosil o radu. Popsal jeho zkušenost a možná otevřel oči lidem, kteří uvažuji nad volbou školy pro sebe nebo své děti.

To jsou závěry. Prý není prokázané, jak utrpěl sociální statut poškozeného. Takze když někomu ukradnu spoustu peněz, a neprojeví se to hned přímo na jeho životě, protože mu nějaké zbyly, tak se vlastně taky nic nestalo.

Tohle už je extrém. Tyhle ženy se berou priliš vážně a chtějí pozornost, kterou už nemají.Taky se mi za mlada někdy stalo, že po mě sáhla na nějaké party přiopilá žena. No a co? Odmítnu ji a tím to pro mě končí. Nemusím se tím po patnácti letech, když už o mě nestojí, chlubit.

Několik soudních znalců prohlásilo, že zranění odpovídají sebevraždě a žádná zranění neodpovídají působení cizí osoby. Potvrdila to komise lékařské komory. Poranění rukou byla povrchní, taková, jaká přesně odpovídají poraněním při pokusu o sebevraždu. Poranění v oblasti srdce nebyla hluboká, kromě dvou a byla vedena blízko sebe. To je podle soudních znalců také typické pro sebevraždu. Pokud by šlo o vraždu, byla by poranění jiná. Podle soudních znalců jsou rovně běžné sebevražedné pokusy po požití kokainu. Všechny pochybnosti byly vyvráceny několika stupni soudů. Ovšem podle lidového soudu jsou všichni policajti a soudci hlupáci. Další důkaz, že dunning krugerův efekt funguje naprosto spolehlivě. Čím míň toho o věci víme, tím jsme si jistější, že tomu perfektně rozumíme.

To chce nového Pinocheta v Mexiku. Všichni výrobci a dealeři se postaví před jeden dlouhý hrob, jedna salva, bagry to zahrnou a je po problému.

Když řeknu, že bychom měli v češtině zrušit vyjmenovaná slova, má mě většina lidí za primitiva. Když se jich ale zeptám, jestli ví, proč je máme, tak to ví málokdo. Vyjmenovaná slova jsou pozůstatkem staročeské rozdílné výslovnosti tvrdého a měkkého i po obojetných souhláskách, které už ale neexistuje dobrých 500 let. Učíme se tedy nazpaměť něco, co už nemá oporu ve výslovnosti, předáváme z generace na generaci zastaralý nesmyslný seznam dávno neexistujícího jevu a myslíme si, jak jsme inteligentní, když se ho naučíme. Zatím jsme jen banda konformních ovcí, které bezmyšlenkovitě papouškují co nám Gebauer nakukal.

Tak hlavně si tabulkovým odstupnym kluby a svazy sami podřezávají pod sebou větev. Můžou dělat nábory, platit reklamu jak je hokej super, ale odstupným si dělá hokej mezi rodiči a veřejnosti velmi špatné jméno. Je na něj navázána velka spousta negativ, o kterých si lidi řeknou, že se do hokeje ženou jen fanatici, nebo naivove. A je jich čím dál míň. Díky odstupnému drží kluby rodiče pod krkem a vyhrávají bitvy. Válku o nové děti ale prohrávají.

A ono to snad někdy v nějaké době bylo tak, že většina lidí měla do třicítky vlastní dům nebo byt? Ještě 2 generace zpátky bydlelo 90% národa několik generací pohromadě v jednom domě, nebo bytě. A dnes by měl mít každý singl dvacátník svůj vlastní domek se zahradou?

To je klasika. Chlap třeba řekne nějaký zdvořilostní kompliment a pak se oklikou dozví, že dotyčnou neustále balí a otravuje. Ony ženy se rády staví do role dobývaných, obětovaných, kterými často nejsou.

To, že je idiot mu asi nevadí, ale teď ještě navíc všichni vidí, že stojí i jako boxer za starou bačkoru. Borec, kterého napadl se ani aktivně nebránil a stejně mu ty jeho lochtáky ustál. Taková ostuda.

Když jsem v roce 2002 pracoval v Americe, vždycky mě uráželo, když mi nějaký američan začal vysvětlovat, proč je komunismus a a totalita špatná. A já si říkal "co mi to vykládáš, my to víme líp než oni, my to přece nechtěli, nám to bylo vnuceno. Stejně tak to, jak se natřásali, co všechno mají a já si říkal "vy burani, vy máte jen štěstí, že Vám 40 let neporoučela ta Ruská bída co nám". Teprve po letech jsem pochopil, že oni to viděli narozdíl ode mě správně. My a tím spíš Slováci si tu ruskou bídu zasloužíme a jdeme jí sami naproti.

Vidím tam jedinou lichou úvahu. Že nic neroste donekonečna a že to, že rostly ceny, neznamená, že porostou dál. Ty ceny nemovitostí rostou už přes sto let. Souvisí to s politikou schodových rozpočtů, kvantitativním uvolňováním peněz do oběhu s inflací. A naší nedovedu představit důvod, proč by tohle meelo prestat. Je velmi pravděpodobné, že za dvacet let bude rohlík za dvacku a byt za 20 milionů.

Politicky motivované a nevhodné by bylo kdyby řekl: "Letos jsem viděl jen jednu horší věc - Andreje Babiše sestavovat vládu" nebo něco v tom smyslu. Ale vidět Andreje Babiše bruslit nemá s politikou společného vůbec nic.

Jasně, nejsem policejní psycholog, ale mě to přijde naprosto jasné. Musel trpět agresivním sadismem, se kterým díky disciplíně a vychově dlouho bojoval, ale teď to neustál. Ať už se mu, nebo mezi nimi stalo cokoli, postata je v skrývaném sadismu.

Motiv je myslím celkem jasný. Dlouho potlačovaný agresivní sadismus. Slušne vychovaný, disciplinovaný člověk se dlouho bránil sadistickým touhám, ale nakonec jim stejně podlehl.

To bude další případ dlouho potlačovaného agresivního sadismu. Jako inženýr Tykvart v 80. letech. Dobře vychovaný, disciplinovaný člověk. Od detství na sobě pozoruje sadistické sklony, svou disciplinovaností jim dlouho odolává, až jim nakonec stejně podlehne.