Jak to bylo (zákon o podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů)?
ČSSD, lidovci, unionisté i většina komunistů zákon podpořili. ODS byla proti. Alternativní energetice nevěřila z principu, státní podporu považovala za plýtvání a místo zákona by jí stačila ministerská vyhláška. Prezident Václav Klaus zákon dokonce odmítl podepsat a musel ho zastoupit tehdejší premiér Jiří Paroubek. Na opačné straně barikády než ODS stálo ministerstvo životního prostředí. Řídil ho lidovec Libor Ambrozek. Jeho poradcem byl v letech 2002 až 2005 pozdější šéf Strany zelených Martin Bursík, přesvědčený propagátor zelené energetiky.
Na poslední chvíli do hry vstoupila poslankyně ČSSD Iva Šedivá. Při hlasování o zákonu v únoru 2005 prosadila, aby Energetický regulační úřad (ERÚ) mohl výkupní cenu fotovoltaické elektřiny snižovat meziročně maximálně o pět procent.
Podle původních představ expertů tam žádné takové omezení být nemělo. Ale už ve vládním návrhu se objevilo deset procent, což tam prosadil právě Bursík.
Přitom právě tento zdánlivě triviální rozdíl znemožnil rychlejší omezení výkupní ceny solární elektřiny v letech 2008 a 2009. A odběratele elektřiny přijde v následujících 20 letech (po které mají výrobci výkupní cenu garantovanou) v součtu na neskutečných 300 až 500 miliard korun.
Pokud bude v našem fotbale furt kamaradčovství, tak to nepovede nikam. Hašek je jasným důkazem bordelu na FAČR. Svědík nevoněl naším elitám a tady je výsledek.
Komunistka Konečná zase lže. Kdyby se KSČM distancovala od KSČ, tak si do čela strany po roce a vedení po roce 1989 nezvolí kované komanče typu Miroslav Grebeníček, Vojtěch Filip nebo Miloslav Ransdorf.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jak to bylo (zákon o podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů)?
ČSSD, lidovci, unionisté i většina komunistů zákon podpořili. ODS byla proti. Alternativní energetice nevěřila z principu, státní podporu považovala za plýtvání a místo zákona by jí stačila ministerská vyhláška. Prezident Václav Klaus zákon dokonce odmítl podepsat a musel ho zastoupit tehdejší premiér Jiří Paroubek. Na opačné straně barikády než ODS stálo ministerstvo životního prostředí. Řídil ho lidovec Libor Ambrozek. Jeho poradcem byl v letech 2002 až 2005 pozdější šéf Strany zelených Martin Bursík, přesvědčený propagátor zelené energetiky.
Na poslední chvíli do hry vstoupila poslankyně ČSSD Iva Šedivá. Při hlasování o zákonu v únoru 2005 prosadila, aby Energetický regulační úřad (ERÚ) mohl výkupní cenu fotovoltaické elektřiny snižovat meziročně maximálně o pět procent.
Podle původních představ expertů tam žádné takové omezení být nemělo. Ale už ve vládním návrhu se objevilo deset procent, což tam prosadil právě Bursík.
Přitom právě tento zdánlivě triviální rozdíl znemožnil rychlejší omezení výkupní ceny solární elektřiny v letech 2008 a 2009. A odběratele elektřiny přijde v následujících 20 letech (po které mají výrobci výkupní cenu garantovanou) v součtu na neskutečných 300 až 500 miliard korun.