Vážení, dělat si legraci je opravdu hezké, ale jen do jisté míry. Loni v červnu jsem si myslel, že mám jen průjem. Také jsem si říkal, že je lepší průjem než zácpa. Jenže ono bylo stále hůř a hůř. Byl jsem víc a víc unavený a ke konci jsem ztrácel i vidění. Průjem neměl červenou barvu, tak jsem si říkal, že to krvácení není. Byl ale černý a o možnosti prasklého žaludečního vředu jsem nic nevěděl. Když už bylo opravdu ouvej, zavolala manželka záchranku. Tep jsem měl nehmatný a tlak krve mi nemohli naměřit. Následoval rychlý převoz na JIP. Podle primáře mě přivezli ne za pět minut dvanáct, ale tak za minutu. Pěkně jsem si poležel! Třikrát jsem byl na gastroskopii, dvakrát na dialýze, protože mi to zasáhlo i ledviny. Navíc mi dávali tři dávky krevní plazmy. Zkrátka díky perfektní práci záchranky a lékařského personálu v nemocnici Mělník mi zachránili život. Navíc jsem ještě absolvoval vyšetření na koloskopii. A to jsem měl JEN průjem!
Před sedmi lety jsem měl podobnou zkušenost. Po návratu z Chorvatska jsem dostal chřipku (domnělou), vysoké teploty, velká malátnost, téměř žádná chuť k jídlu. Stolice byla černá, ale nedošlo mi, že může jít o krev. Po týdnu už mi to bylo podezřelé, tak jsem zavolal záchranku a nechal se odvézt na JIPku. Absolovoval jsem gastroskopii, kde zjistili prasklý duodenální vřed (o kterém sem nevěděl, nic mě nebolelo), ztratil jsem polovinu krve, dostal devět trasfúzí, výživa hadičkou. Byl jsem už jednou nohou na druhém břehu, ale po osmi dnech na JIPce mě přemistili na standard, kde jsem strávil další čtyři týdny. Zfratil jsem dvacet kilo na váze, atrofie svalů, nicméně jsem se z toho dostal a od té doby beru prášky. Zatím je vše OK, zaplať pánbůh. Všem bych doporučil nic nepodceńovat a při sebemenším podezření ihned navštívit lékaře.
K tématu o skupině Vladivoje Tomka, byla vydána v nakladatelství "Magnet", knížka s názvem " Smrtelný byl druhý výstřel ". Politickému pozadí jsem tehdy ještě nerozuměl, ale okolnosti přepadení vojenské hlídky a vraždy Rudolfa Šmatlavy tam jsou popisovány velice podrobně i fotodokumentací.
Kniha se jmenovala Smrtelný byl druhý zásah. Měl jsem ji doma a bylo tam vše podrobně popsáno.
Ten "Zeman", většina ze 30 dílů byla sice poněkud poplatná tehdejšímu režimu, ale ve skutečnosti to byly kriminální příběhy, které by se i dnes daly použít, možná v obráceném gardu, ale určitě pravděpodobněji, než většina dnes točených krimipříběhů. Možná je to i tím, že tehdy hráli skuteční herci, ne dnešní pseudohérci.
Každopádně šlo o vynikající filmařské řemeslo, byť silně dotované tehdejším režimem. Ale na tu dobu to byla velmi slušná detektivka, a těch pár politicky motivovaných dílů jsme i tenkrát brali s velkým nadhledem.
Prdy skutečně hoří.V šedesátých létech jsme s průmyslovkou byli na bramborové brigádě na Šumavě.Ubytování v hotelu v Dolním Dvořišti a když nám učitel zakázal večer popíjet v restauraci tak někdo přišel s nápadem zkusit prd zapálit.No a když měl někdo nabito,tak se mu přidržel zapalovač a to byl asi deseticentimetrový plamen a smrad byl přitom tuplovaný.
Přesvědčivě ukázáno ve filmu Tankový prapor!
0
Sledujících
2
Sleduje
0
Sledujících
2
Sleduje
Někde jsem četl že je to modernizovaný sturmgewehr 43.
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Sturmgewehr připomíná pouze designem (asi se jím skutečné inspiroval), ale vnitřní mechanismus je originální, údajně naprosto odolný a spolehlivý.
1 odpověď