Z této diskuze, ale i z jiných, je zřejmé, že mnoho diskutujících není schopno odlišit zpravodajský server (Seznam.cz, Forum24.cz) od sociální sítě (FB). Značná část takto dezorientovaných čtenářů FB tak hltá nikoli informace a zprávy, ale propagandistický balast, vyráběný zpravodajskými službami Číny a Ruska, v domnění, že jsou informováni, ba informovanější.

Poněkud hysterický postoj Čechů k vlastním dějinám je více způsobilý pro diagnózu psychiatra, než výklad historikův. Poněkud silně přibarvený, tu a tam i vylhaný výklad "světodějného významu husitství", "geniálního vojevůdce Žižky" a "třistaletého temna" byl neškodný jako nezávazná zábava "českých vlastenců", jinak německy mluvících a píšících intelektuálů v 19. století.

Skutečná pohroma nastala až poté, kdy se tento toxický a nepravdivý výklad vlastních dějin stal součástí národní identity, a tato schizofrenní situace trvá dodnes. Pěkně to demonstrují i některé neurotické reakce zde v diskuzi.

Jan Ziegler je jeden z autorů, který se problému našeho pohledu na vlastní dějiny věnuje soustavně a velmi otevřeně; trpkost jeho kritiků i argumentace dávno vyvanulými klišé jen dosvědčuje bolestivost poznávání sebe sama.

Zvláště v komentářích zde opakovaně zaznívá falešné dilema, sugerované do českých hlav od Beneše až dosud - buď přijetí Mnichovské dohody nebo zničující válka. Tento nesmysl vyvrací osud Belgie a Holandska, které Hitlerovi neustoupily a bránily se. Holandsko pět dnů, Belgie dokonce čtrnáct dnů, poté obě země kapitulovaly. Ale v boji, nikoli v sekretariátu říšského kancléře. Lze rozumět tomu, že tento rozdíl nechápe vystrašený občan, ale pro české politiky, a zvláště pro Beneše neexistuje omluva.

Paní mluvčí se patrně neobratně vyjádřila nebo byl zkomolen překlad. Sestřelení cizí vzdušné zbraně nad vlastním územím je samozřejmost, které by se nepodivovali ani ruští gangsteři.

V dobách mého mládí v 60. letech byl Libanon nazýván Švýcarskem Blízkého východu. Bohatá, prosperující a tolerantní země s krásným pobřežím a výnosným turistickým ruchem, kde se dobře žilo muslimům, křesťanům i Židům. Záplava palestinských uprchlíků v 70. a 80. letech dala za pomoci Iránu vzniknout Hizballáhu, který rozpoutal občanskou válku a zemi prakticky ovládl a zničil. Porážka Hizballáhu Izraelem by byla pro většinu Libanonců dobrou zprávou a nadějí do budoucna.

Piráti jsou poněkud extravagantním, ale osvěžujícím fenoménem české politiky. Vyčítat Bartošovi neúspěch digitalizace stavebního řízení může jen ten, kdo se nikdy nestřetl s cynickou a sabotující chobotnicí státních úřadů. Naopak Lipavského velkolepá jízda evropskou politikou ukazuje, že Piráti mají stále velký potenciál a jejich odchod z velké politiky by byl citelnou ztrátou i pro nás, kteří je nevolíme.

Příčinou problémů Čechů je český stát, který nemá valný smysl existence. Nepříliš vzdělané obyvatelstvo, opájené tu a tam bludem o "české chytrosti", s nevalným mravním étosem si volí podprůměrné politiky regionálních kvalit, bez politických schopností a bez evropského rozhledu. Výsledkem je správa státu, kterou by hravě nahradilo jedno ministerstvo v Berlíně, ve Vídni nebo v Bruselu.

V anketě chybí ještě Rakousko. První známý Jiříkův předek byl Gerhard ze Zbraslavi (jižně od Brna) a državy jeho synů (Jevišovice, Jaroslavice, Moravský Krumlov, Pernegg) podezřele oscilují podél moravsko-rakouské hranice. Nijak nepochybíme, když Jiříkovým předkům přisoudíme rakouský původ.

Článek má jeden zásadní nedostatek - nevysvětluje, proč došlo k tak nevídanému kroku, jakým je zrušení stavebního povolení. Chyba ve stanovisku památkářů? To zní podezřele vágně a v této (dle obrázku) typické a tuctové brněnské ulici si problémy

s památkáři u tak velké stavby a s tak kritickými důsledky neumím představit.

Zajímavé a pěkně barvitě napsané.

Byly doby, kdy se novináři ujímali občanů proti šmejdům, dnes tu máme novináře, který se ujímá šmejda proti občanům. Podvod obchodní vyřeší soud, ale co s šejdíři politickými? Právě novinář by měl umět spoluobčanům vysvětlit svrchovanou nebezpečnost informačního kremelského slizu, nikoliv lehkomyslně nahazovat udičky typu "kvůli nějaké pofidérní hybridní válce s Ruskem".

Tesla Rožnov byla před revolucí asi stejně světová jako automobily Škoda 120 L nebo motocykly Jawa 250. Vrcholem pokroku byla tehdy v Rožnově výroba obrazovek pro barevné televizory, tuším od roku 1984. Vlastní vývoj? Ale kdež! Už tehdy montovna zastaralých TVC Toshiba. Výroba pro armádu z technologií ukradených na západě byla podobně zisková, jako dnes výroba ruských tanků posílaných na Ukrajinu. Článek je dezinformace svého druhu - jako bychom slyšeli soudružku Konečnou.

Tohle je Rusko. Čemu nerozumíš?

Základní chybou článku je premisa, že střet kolem AVU, UMPRUM nebo NGP je konflikt generační. Petice jasně kritizuje ideologizaci a úpadek výuky řemesla na nejvýznamnějších českých uměleckých školách a pokud mezi autory a petenty nacházíme téměř bez výjimky "těžké váhy" českého výtvarného umění, nezbývá než studentské revoluční aktivisty a jejich profesorské oportunisty shledat lehkými.

Hezký článek, zajímavý příběh.

Buďte trochu tolerantní. Já se s těmi dámami ve státních galeriích setkávám už šedesát let a nemohu si stěžovat. Většinou jsou to babky v důchodovém věku, které nechtějí dřepět doma a posluhovat dědkovi, který dopoledne chrní a odpoledne se vytratí do hospody. A leckdy ani toho dědka nemají... Kdyby náš stát zvýšil rozpočet na kulturu o pár ušmudlaných stovek milionů, mohli bychom mít v NG bezpečnostní službu jako v Louvru nebo Tate Gallery. A k tomu věčné strašení při pondělních poradách, že přijde nějaký ekologický terorista a kydne kečup na Mistra Teodorika.

Diletantská zahraniční politika Edvarda Beneše v letech 1918 - 1938 a jeho hanebné chování v letech 1938 - 1948 stále ještě čeká na kritické zhodnocení historiků.

Je dobré, že nás autor článku seznámil s touto investigací ala Zeman, ale znovu se ponořit do temného odéru Zemanova prezidentování, byť prostřednictvím reportáže, může jen opravdový fajnšmekr mezi masochisty.

Mrazivě syrový popis slovenské současnosti nemusí být definitivní stav. Slovensko má silnou a zkušenou opozici, stále ještě svobodná média a Fico má jen tři roky na ztotalizování své moci. To se mi zdá, přes všechno Ficovo triumfální halekání, málo času. Tedy nezoufejme a připomeňme, že před pouhými šesti lety jsme se my Češi zostudili podobně nešťastnou prezidentskou volbou prokremelské skupiny Miloše Z.

S Ruskem se mohlo jednat (a jednalo) pouze do 21. února. Potom už nebylo, o čem. Rusko bude buď poraženo, nebo budeme hrát podle jeho not. Vyberte si...