Připomněla mi výrok: Proč mám šetřit, když peníze mám? Dost se našetřím, když je nemám.

Na paní Hrabinové je pozitivní to, že se snaží pomáhat jiným alkoholičkám. Avšak řečmi o tom, že jí abstinence dala svobodu a vnitřní sílu, si lže sama sobě, když víme, že se po šesti letech abstinence znovu napila. Prý si myslela, že už je tak silná (nebo co to říkala), že si "může už zase dát" skleničku vína po obědě a nic to s ní neudělá. Propánakrále, proč si chtěla dál skleničku vína?

Se ztrátou dítěte se nejde vyrovnat. Vím to z vlastní zkušenosti. Jenže moje dcera byla malinká, když umřela, takže na ni nemám jiné vzpomínky než jako na miminko. A pokud jde o alkoholismus, je nesmysl za něj dávat vinu komukoli jinému než sobě, například novinářům.

Přestat pít alkohol není otázkou vůle, ale náhledu na alkohol, protože to znamená změnu životního stylu, v němž není pro pití alkoholu důvod ani místo. Každý a každá, kteří píší, že se abstinující alkoholik už "nesmí" nikdy napít, neví, o co jde. Měli by psát, že už nemusí nikdy pít alkohol, tedy že má proti konzumentům alkoholu i alkoholikům výhodu - například může kdykoli bez starostí sednout za volant a jet, nemusí se o alkohol starat, aby ho měl k dispozici, nemusí za něj vydávat peníze... Stejné je to s kouřením. Nepiju 17 let a nekouřím 13 let.

Kdosi v diskusi psal, že Nový nemá řešit, co bylo, ale co je teď. Dobrá, pokud se zaměřím na teď, tak mi z toho vychází, že Konečná je právě teď komunistkou a právě teď lže a šíří hnusnou demagogii. Například tím, když tvrdí, že většina umělců minulému režimu „věrně a s láskou sloužila“. Ona ví jednak houby, co tehdy dělala a jak myslela většina umělců, a jednak - co asi měli umělci (stejně jako ostatní lidé) dělat, když komunisti (tedy ti, kteří stále vzývají tuto zločinnou ideologii jako soudružka Konečná) uzurpovali veškerou moc a nutili umělce (i ostatní lidi) pod různými hrozbami - přinejmenším ztráty zaměstnání - chválit jejich tehdejší odporný a vražedný režim? A je naprosto absurdní, když předsedkyně komunistů vidí jako špatné, že lidé (údajně) sloužili komunistickému režimu, který ona právě teď adoruje. Je to stejně absurdní jako to, že bývalý komunista na Hradě nejvíc vadí současným komunistům.

A různí zoufalci v diskusi Konečné její demagogii žerou.

Je dosti těžko uvěřitelné, co u nás žije lidí, kteří nyjí po komunistické totalitě.

Konečná je dost drzá. Co je to za vyjadřování - něco takového? Kdyby v BIS bylo více lidí, jako je Vladimír Hučín, a kdyby jim komunistické kreatury neházely klacky pod nohy, možná by už žádná komunistická strana nebyla a soudružka Konečná by musela dělat něco prospěšného místo snahy o resuscitaci zločinného režimu.

Byl nalitej, nebo co?

Kdo to je?

Co se tady himlhergotdonrvetr řeší? Už na střední škole, což bylo v době dávno před PC, kdy třeba v programu sálového počítače pro skladové hospodářství měla každá položka devítimístný pozičně významový kód (např. hadr na podlahu byl 361540869), nám kantor říkal, že budoucnost patří počítačům a kdo se je nenaučí ovládat, bude v pozici babičky, která neumí telefonovat a musí požádat - mladý pane, nevytočil byste mi tohle číslo na papírku.

Nebo člověk bez aplikace musí u poklady marketu říct: "Chci slevu." A když pokladní namítne, že nemá aplikaci, nakloní se k ní a řekne spiklenecky: "Nechci slevu zadarmo."

Proč si lidé vůbec myslí, respektive přejí, aby měli nesmrtelnou "duši"? Odpovídám - protože lpí na svém vezdejším tělesném životě a připadá jim nefér, že najednou zmizí (jejich vědomí, ne postupně se rozkládající tělo), jako by nikdy nebyli. Jestliže si ale "přeživší" duše (vědomí) nepamatuje nic z života těla, není to nakonec jedno, jestli je nesmrtelná nebo smrtelná? Pokud ale někdo věří, že má nesmrtelnou duši, nechť si tomu věří. Je to docela dobrý způsob, jak se vyrovnat s mizérií bytí, na kterém tolik lpíme.

Autor mohl zmínit i to, že Pavel napsal několik knížek. Z cesty do Austrálie "Jak jsem zpíval klokanům" a o povodni na Moravě v roce 1997 "Povídky z bláta a vody". Další se jmenují "Vyznání" a o svém vítězství nad rakovinou (bohužel jen dočasném) "I smrt se bojí".

Trump měl prý s Putinem vždycky dobré vztahy, ale tohle Putin přehnal. Trump si toho všiml asi teprve teď, i když to Putin provádí od února 2022. On má fakt IQ houpacího koně.

Třeba se natáčí, když kouká na televizi, aby pak měla co dávat na Instagram. Ten sežere spoustu materiálu, takže se hodí kdeco.

No zrovna zpěvačku Semaforu Milušku Voborníkovou bych do normalizačního popu neřadil.

Samozřejmě, že má autor v každém bodě určitou pravdu. Nelze ale takto paušalizovat. Každý je totiž trochu jiný, rozdílné jsou i práce a také atmosféry v týmech.

Udělal jsem sice 10/10, ale jistý jsem si byl jen u první a poslední otázky, a víceméně i v případě Trosek. Zbytek jsem jen odhadoval, ale že se trefím ve všech odpovědích, by mě ani ve snu nenapadlo.

Co je tohle za paskvil? Autor napřed navrší apriorní tvrzení, co si údajně mnozí nebo většina myslí o první republice, a pak tato svá tvrzení vyvrací.

Ten článek s názory psychologa mi přijde poněkud legrační. Od maturity mě a moje spolužáky dělí za chvíli už 52 let a po celou tu dobu jsme se často scházeli. Jistě ne všichni, ale kdo mohl, přijel, a tak je to dodnes. Od srazu po 50 letech se scházíme co měsíc či dva na společném obědě, protože nikdo neví, kolik takových setkání ještě zažije. Občas přijedou i spolužačky z USA a Kanady, a teď v červnu pojedeme do Německa, kam nás pozval spolužák, který tam desítky let žije. Naše srazy jsou zcela neformální, stále si máme co říct a kdo co má či nemá, neřešíme. Vlastně se dá říct, že tyto naše obědy a srazy jsou výrazem radosti ze života a z každého dalšího dne.

Anebo první, nebo druzí, nebo čtvrtí, nebo pátí až osmí.