Jsem absolvent Filozofické fakulty Karlovy univerzity a Fakulty žurnalistiky tamtéž. Pracoval jsem jako novinář a občas i překladatel.
Komunistická propaganda, která do určité míry vycházela z obrozeneckého pojetí, líčila velikány naší minulosti jako osobnosti bez chyb, div ne se svatozáří. Jenomže oni byli lidé jako každý jiný. A tak běžní konzumenti kultury nemohou spolknout, že Žižka byl skvělý vojevůdce, ale taky rabiát, Němcová vynikající spisovatelka, ale trochu na chlapy a skladatel národní opery Smetana zase na děvčata. Je známo, že měl milostné pletky za působení v Göteborgu a tu pohlavní chorobu, na níž s největší pravděpodobností zemřel, si někde taky uhnat musel.
Pokud jde o vztah s Eliškou Krásnohorskou. Byli dlouholetí spolupracovníci a jak známo i ze současnosti, pracovní vztahy se velmi často zvrtnou ve vztahy milostné. Stojí jistě za úvahu, proč spisovatelka část korespondence s hudebním velikánem na sklonku života zničila.
Zazněl tady i stesk nad tím, že Smetana nehovoří vzletnou obrozeneckou češtinou. Kdyby se autor poznámky mohl se skladatelem setkat, byl by nejspíš hluboce zklamán .Smetana pocházel z poněmčené rodiny a s češtinou byl na štíru. Psal mnohem lépe německy a také raději hovořil německy než česky. Byl na tom podobně jako například malíř Josef Mánes, v mládí spisovatelka Božena Němcová nebo zakladatelé ryze národní tělovýchovné organizace Sokol, pánové Tyrš a Fügner, a mnozí další. Musíme se již jednou smířit s tím, že lidé, kteří se zasloužili o vzestup našeho národa, nebyli vždy tak úplně ryzí Češi a že neměli žádné lidské nedostatky. To jim ovšem nic neubírá na jejich zásluhách a velikosti. Včetně Bedřicha (nebo vlastně Fridricha, jak byl pokřtěn) Smetany.
Most byl po celou dobu své existence považován za spíše nehezký a rušivý element pražského panoramatu. Naposledy se na toto téma psalo v roce 1987. O jeho zbourání se uvažovalo již v roce 1928, měl být nahrazen betonovým čtyřkolejným (!) mostem s případnou vozovkou pro automobilovou dopravu. Škoda, že se tak nestalo, odpadly by tyto žabomyší diskuse.
Bydlel jsem za bolševika v domě se řeznictvím. Pořád tam stály fronty. Zadním vchodem chodili nakupovat herci z Vinohradského divadla, úředníci z národního výboru, policajti, veksláci.... Když jsem si cestou na odpolední směnu koupil k večeři gothaj, během několika hodin zezelenal. A prezident Novotný každý rok na prvního máje sliboval: souzi a soužky, maso není, ale bude. A lid si vyprávěl vtip, jak za ním přišel Štrougal a povídá: Tak Tondo, masa už je dost. Pro všechny? Nikoliv, jen pro nás dva.
Upadající školství je evergreen, stejně jako počasí, kvalita potravin atd. Kdyby byla pravda, že školství upadá, seděli bychom dávno zpátky v jeskyních a vařili na ohni. Ještě dodám myšlenku svého přítele, dlouholetého učitele. Ať je školství jakékoliv, ten potřebný počet lidí, kteří posunují společnost vpřed, si cestu ke vzdělání vždycky najde.
V roce 1965 jsem dostal jako čerstvě vystudovaný historik povolávací rozkaz na katedru historie Vojenské akademie v Brně. Přišel jsem do party vynikajících odborníků. Bylo období značného politického uvolnění a mí zkušenější kolegové měli na základě vědeckého bádání na Duklu a povstání stejný pohled jako autor tohoto článku. Netřeba dodávat, že za normalizace skončili u lopat.
Jsem absolvent Filozofické fakulty Karlovy univerzity a Fakulty žurnalistiky tamtéž. Pracoval jsem jako novinář a občas i překladatel.
2
Sledujících
0
Sleduje
Jsem absolvent Filozofické fakulty Karlovy univerzity a Fakulty žurnalistiky tamtéž. Pracoval jsem jako novinář a občas i překladatel.
2
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
To tady v diskusi hloupost jen kvete.