To tady v diskusi hloupost jen kvete.

Drobná připomínka autorovi: UMPRUM nebyla za první republiky vysokou školou a Němci ji nezavřeli. Studentům výtvarného umění za války naopak nahrazovala AVU. Zkratku tehdy měla myslím UPŠ.

Nezapomenutelný Richard III. na divadelních prknech. Pamatuje ještě někdo?

Ve schvalovací komisi vysedával také známý imitátor zvířat

Strýček Jedlička. Traduje se, že ke zkoušce předstoupil jistý rocker a když ho uviděl, se slovy "čuníka neumím" se otočil a odešel.

Komunistická propaganda, která do určité míry vycházela z obrozeneckého pojetí, líčila velikány naší minulosti jako osobnosti bez chyb, div ne se svatozáří. Jenomže oni byli lidé jako každý jiný. A tak běžní konzumenti kultury nemohou spolknout, že Žižka byl skvělý vojevůdce, ale taky rabiát, Němcová vynikající spisovatelka, ale trochu na chlapy a skladatel národní opery Smetana zase na děvčata. Je známo, že měl milostné pletky za působení v Göteborgu a tu pohlavní chorobu, na níž s největší pravděpodobností zemřel, si někde taky uhnat musel.

Pokud jde o vztah s Eliškou Krásnohorskou. Byli dlouholetí spolupracovníci a jak známo i ze současnosti, pracovní vztahy se velmi často zvrtnou ve vztahy milostné. Stojí jistě za úvahu, proč spisovatelka část korespondence s hudebním velikánem na sklonku života zničila.

Zazněl tady i stesk nad tím, že Smetana nehovoří vzletnou obrozeneckou češtinou. Kdyby se autor poznámky mohl se skladatelem setkat, byl by nejspíš hluboce zklamán .Smetana pocházel z poněmčené rodiny a s češtinou byl na štíru. Psal mnohem lépe německy a také raději hovořil německy než česky. Byl na tom podobně jako například malíř Josef Mánes, v mládí spisovatelka Božena Němcová nebo zakladatelé ryze národní tělovýchovné organizace Sokol, pánové Tyrš a Fügner, a mnozí další. Musíme se již jednou smířit s tím, že lidé, kteří se zasloužili o vzestup našeho národa, nebyli vždy tak úplně ryzí Češi a že neměli žádné lidské nedostatky. To jim ovšem nic neubírá na jejich zásluhách a velikosti. Včetně Bedřicha (nebo vlastně Fridricha, jak byl pokřtěn) Smetany.

Most byl po celou dobu své existence považován za spíše nehezký a rušivý element pražského panoramatu. Naposledy se na toto téma psalo v roce 1987. O jeho zbourání se uvažovalo již v roce 1928, měl být nahrazen betonovým čtyřkolejným (!) mostem s případnou vozovkou pro automobilovou dopravu. Škoda, že se tak nestalo, odpadly by tyto žabomyší diskuse.

V USA jsem viděl garáže s točnou. Zajedeš popředu, otočíš auto o 180 stupňů a vyjedeš zase bez couvání.

Bydlel jsem za bolševika v domě se řeznictvím. Pořád tam stály fronty. Zadním vchodem chodili nakupovat herci z Vinohradského divadla, úředníci z národního výboru, policajti, veksláci.... Když jsem si cestou na odpolední směnu koupil k večeři gothaj, během několika hodin zezelenal. A prezident Novotný každý rok na prvního máje sliboval: souzi a soužky, maso není, ale bude. A lid si vyprávěl vtip, jak za ním přišel Štrougal a povídá: Tak Tondo, masa už je dost. Pro všechny? Nikoliv, jen pro nás dva.

Nepamatuji, kdy jsem naposledy letěl s ČSA. Buď neměly spojení kam jsem potřeboval nebo byly výrazně dražší než ostatní dopravci. A že jsem donedávna létal hodně často.

Ještě chybí příklad, že Květa by teoreticky mohlo být i mužské jméno jako Vlasta. Kromě bájné hrdinky dívčí války známe i mužské nositele toho jména. Nejznámější byl bezesporu Vlasta Burian.

Upadající školství je evergreen, stejně jako počasí, kvalita potravin atd. Kdyby byla pravda, že školství upadá, seděli bychom dávno zpátky v jeskyních a vařili na ohni. Ještě dodám myšlenku svého přítele, dlouholetého učitele. Ať je školství jakékoliv, ten potřebný počet lidí, kteří posunují společnost vpřed, si cestu ke vzdělání vždycky najde.

V roce 1965 jsem dostal jako čerstvě vystudovaný historik povolávací rozkaz na katedru historie Vojenské akademie v Brně. Přišel jsem do party vynikajících odborníků. Bylo období značného politického uvolnění a mí zkušenější kolegové měli na základě vědeckého bádání na Duklu a povstání stejný pohled jako autor tohoto článku. Netřeba dodávat, že za normalizace skončili u lopat.

První problém spočívá v tom, že se se zachovala pouze kalva, nikoliv obličejová část lebky. Takže portrét je stále víceméně fiktivní. Druhým problémem je fakt, že stále není prokázáno, a už nikdy se to neprokáže, zda se skutečně jedná o pozůstatek Jana Žižky.

O tom, že byl Kolumbus Žid (původem, nikoliv náboženstvím se spekuluje od nepaměti.

Není proruský. Jen proputinovský.

Jak tak koukám, autor píchl do vosího hnízda. Ostatně, jako obvykle.

Trvalo to pěkně dlouho. Aspoň, že tak.

Bude na Babiše sbírka?

Protože jsem hodně starý, měl jsem štěstí a zažil jsem pana Škvoreckého před jeho odchodem do exilu na několika besedách. Byl to vždy velký zážitek.

No, to je sešlost. Fujtajxl.