Jsem absolvent Filozofické fakulty Karlovy univerzity a Fakulty žurnalistiky tamtéž. Pracoval jsem jako novinář a občas i překladatel.
Komunistická propaganda, která do určité míry vycházela z obrozeneckého pojetí, líčila velikány naší minulosti jako osobnosti bez chyb, div ne se svatozáří. Jenomže oni byli lidé jako každý jiný. A tak běžní konzumenti kultury nemohou spolknout, že Žižka byl skvělý vojevůdce, ale taky rabiát, Němcová vynikající spisovatelka, ale trochu na chlapy a skladatel národní opery Smetana zase na děvčata. Je známo, že měl milostné pletky za působení v Göteborgu a tu pohlavní chorobu, na níž s největší pravděpodobností zemřel, si někde taky uhnat musel.
Pokud jde o vztah s Eliškou Krásnohorskou. Byli dlouholetí spolupracovníci a jak známo i ze současnosti, pracovní vztahy se velmi často zvrtnou ve vztahy milostné. Stojí jistě za úvahu, proč spisovatelka část korespondence s hudebním velikánem na sklonku života zničila.
Zazněl tady i stesk nad tím, že Smetana nehovoří vzletnou obrozeneckou češtinou. Kdyby se autor poznámky mohl se skladatelem setkat, byl by nejspíš hluboce zklamán .Smetana pocházel z poněmčené rodiny a s češtinou byl na štíru. Psal mnohem lépe německy a také raději hovořil německy než česky. Byl na tom podobně jako například malíř Josef Mánes, v mládí spisovatelka Božena Němcová nebo zakladatelé ryze národní tělovýchovné organizace Sokol, pánové Tyrš a Fügner, a mnozí další. Musíme se již jednou smířit s tím, že lidé, kteří se zasloužili o vzestup našeho národa, nebyli vždy tak úplně ryzí Češi a že neměli žádné lidské nedostatky. To jim ovšem nic neubírá na jejich zásluhách a velikosti. Včetně Bedřicha (nebo vlastně Fridricha, jak byl pokřtěn) Smetany.
Podobné filmy, by měly být doplněny vysvětlivkami, případně životopisem člověka o němž film pojednává. Kdo toho o dotyčném mnoho neví, nic se nedozví. Možná by nevěděl o koho jde, kdyby jméno dotyčného nebylo v názvu. To není jenom film o Smetanovi, ale zdá se mi, že jsou takové, neznalému nic nevysvětlující životopisné filmy v poslední době všechny. Navíc mnoho z nich je víc o sexuálním než o profesním, politickém nebo uměleckém životě člověka o němž je dílo natočeno.
Pokud někdo potřebuje vysvětlivky k Bedřichu Smetanovi, je pro něj jakéhokoliv filmu o něm škoda.
Most byl po celou dobu své existence považován za spíše nehezký a rušivý element pražského panoramatu. Naposledy se na toto téma psalo v roce 1987. O jeho zbourání se uvažovalo již v roce 1928, měl být nahrazen betonovým čtyřkolejným (!) mostem s případnou vozovkou pro automobilovou dopravu. Škoda, že se tak nestalo, odpadly by tyto žabomyší diskuse.
Ještě na něco byla sbírka celého národa? Aby to bylo méně ujeté. Ale máte pravdu i Karel IV nechal postavit hladovou zeď.
Sbíralo se na kde co. Například na dostavbu Svatovítské katedrály. A císař František Josef I. byl v mnoha případech štědrým přispěvatelem. O tom, že vy se sbíralo na nefunkční most mi není nic známo.
Já jsem pro nezbourat. Pojďme se všichni Pražáci i náplavy složit. Jako na Národní divadlo.
Srovnávat Národní divadlo a účelovou stavbu, která dosloužila, je mírně řečeno, ujeté. Na Národní divadlo přispěla především šlechta (mj kníže Lobkovic 6 tisíc zlatých, hraběcí rodina Chotkova více než 4 a půl tisíce, Kolowrat-Krakovský 4 tisíce, dále Schwarzenberkové, Kinští, Černínové Nosticové, Harrachové a další). A v neposlední řadě císař František Josef I. - osmnáct tisíc zlatých. Ti všichni tu dávno nejsou. Za kým půjdete?
Slováci se žádné velké menšiny nezbavili. Ty výměny obyvatel mezi Slovenskem a Maďarskem po roce 1945 (odsun Maďarů nebyl povolen) nebyly až tak rozsáhlé.
Co je důležitější, Slovákům pomohl čechoslovakismus ochránit národní identitu a odvrátit takřka nezvratnou maďarizaci.
Kdysi jsem četl slovenskou historickou práci, podle níž si většina tamní inteligence přála pokračovat v soužití s Maďary a prostému lidu to bylo jedno. Ve společném státě s Čechy měli Slováci po celou dobu pocit nerovnoprávnosti, což vedlo k nestabilitě. Ta se projevila vždy, když o něco šlo - 1938, 1968 i 1989. Rozdělení dvou národů, které nemají společný jazyk, historii, vztah k náboženství a spojenecké tendence (my Západ, oni Východ) bylo to nejlepší, co nás mohlo potkat.
Ano už je toho dost. Jenže měli by všichni a chtělo by to generální stávku a všechno zastavit. Pekaři, kuchaři, prodavači, policajti, hasiči atd, atd. Prostě všichni. Všechna lůza jak nás nazývají, co dělá na tuhle skvadru. Aby si vůbec uvědomili ,že byli zvoleny pro českou republiku a pro lidi co v ní žijí a ne pro zkorumpované zájmy cizáků. My jsme tu doma a my si máme rozhodovat jak budeme žít. A ne nějaká zfašizovaná EU. 👍👍👍🇨🇿🇨🇿🇨🇿
Až vám bude hořet barák a hasiči budou se založenýma rukama stávkovat, ozvěte se. Přijdu se pobavit.
Nevím, zda to je úplně stejná věc srovnávat dnešní Rusko s obavami před Htlerem v daném období.. Uvědomuji si vážnost situace, ale spíše mě trápí aktuální problémy. Jsem příliš starý čekat na lepší budoucnost a příliš nedůvěřivý poučovat se jen z minulosti.
Samozřejmě, nikdy nic není úplně stejné. Na druhou stranu - z podobnosti některých minulých věcí se současností mi občas běhá mráz po zádech.
16
Sledujících
0
Sleduje
16
Sledujících
0
Sleduje
Za velmi kladnou českou vlastnost pokládám zdravý selský rozum a z něho vyplývající odstup k náboženství. Češi se ve valné většině nenechávají oblbovat pavědeckými náboženskými nesmysly.
2 odpovědi
Jsem absolvent Filozofické fakulty Karlovy univerzity a Fakulty žurnalistiky tamtéž. Pracoval jsem jako novinář a občas i překladatel.
2
Sledujících
0
Sleduje
Jsem absolvent Filozofické fakulty Karlovy univerzity a Fakulty žurnalistiky tamtéž. Pracoval jsem jako novinář a občas i překladatel.
2
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Zdravý selský rozum je to nejhorší na co se lze odvolávat. Vezmeme-li to doslova, není to ani rozum a vůbec ne zdravý. Sedláci, až na výjimky, vždy lpěli na tradicích a bránili se jakýmkoliv inovacím.