Zdravý selský rozum je to nejhorší na co se lze odvolávat. Vezmeme-li to doslova, není to ani rozum a vůbec ne zdravý. Sedláci, až na výjimky, vždy lpěli na tradicích a bránili se jakýmkoliv inovacím.

Komunistická propaganda, která do určité míry vycházela z obrozeneckého pojetí, líčila velikány naší minulosti jako osobnosti bez chyb, div ne se svatozáří. Jenomže oni byli lidé jako každý jiný. A tak běžní konzumenti kultury nemohou spolknout, že Žižka byl skvělý vojevůdce, ale taky rabiát, Němcová vynikající spisovatelka, ale trochu na chlapy a skladatel národní opery Smetana zase na děvčata. Je známo, že měl milostné pletky za působení v Göteborgu a tu pohlavní chorobu, na níž s největší pravděpodobností zemřel, si někde taky uhnat musel.

Pokud jde o vztah s Eliškou Krásnohorskou. Byli dlouholetí spolupracovníci a jak známo i ze současnosti, pracovní vztahy se velmi často zvrtnou ve vztahy milostné. Stojí jistě za úvahu, proč spisovatelka část korespondence s hudebním velikánem na sklonku života zničila.

Zazněl tady i stesk nad tím, že Smetana nehovoří vzletnou obrozeneckou češtinou. Kdyby se autor poznámky mohl se skladatelem setkat, byl by nejspíš hluboce zklamán .Smetana pocházel z poněmčené rodiny a s češtinou byl na štíru. Psal mnohem lépe německy a také raději hovořil německy než česky. Byl na tom podobně jako například malíř Josef Mánes, v mládí spisovatelka Božena Němcová nebo zakladatelé ryze národní tělovýchovné organizace Sokol, pánové Tyrš a Fügner, a mnozí další. Musíme se již jednou smířit s tím, že lidé, kteří se zasloužili o vzestup našeho národa, nebyli vždy tak úplně ryzí Češi a že neměli žádné lidské nedostatky. To jim ovšem nic neubírá na jejich zásluhách a velikosti. Včetně Bedřicha (nebo vlastně Fridricha, jak byl pokřtěn) Smetany.

Pokud někdo potřebuje vysvětlivky k Bedřichu Smetanovi, je pro něj jakéhokoliv filmu o něm škoda.

Ubožák jste vy. Oni jsou oba dobří herci. Že vám nevyhovují jejich politické názory je jiná opera.

Nemáme prezidentský systém. Dvoukomorový parlament jsme měli vždy. I za Rakouska i za komunistů.

Spíš pracovat a zabezpečovat se na stáří.

Most byl po celou dobu své existence považován za spíše nehezký a rušivý element pražského panoramatu. Naposledy se na toto téma psalo v roce 1987. O jeho zbourání se uvažovalo již v roce 1928, měl být nahrazen betonovým čtyřkolejným (!) mostem s případnou vozovkou pro automobilovou dopravu. Škoda, že se tak nestalo, odpadly by tyto žabomyší diskuse.

Jak říkal pan Bajza v kouzelné knize Bylo nás pět: Oni na to mají, oni to mohou dělat...

V USA jsem viděl garáže s točnou. Zajedeš popředu, otočíš auto o 180 stupňů a vyjedeš zase bez couvání.

Svůj k svému, praví přísloví

Sbíralo se na kde co. Například na dostavbu Svatovítské katedrály. A císař František Josef I. byl v mnoha případech štědrým přispěvatelem. O tom, že vy se sbíralo na nefunkční most mi není nic známo.

Srovnávat Národní divadlo a účelovou stavbu, která dosloužila, je mírně řečeno, ujeté. Na Národní divadlo přispěla především šlechta (mj kníže Lobkovic 6 tisíc zlatých, hraběcí rodina Chotkova více než 4 a půl tisíce, Kolowrat-Krakovský 4 tisíce, dále Schwarzenberkové, Kinští, Černínové Nosticové, Harrachové a další). A v neposlední řadě císař František Josef I. - osmnáct tisíc zlatých. Ti všichni tu dávno nejsou. Za kým půjdete?

Psala jste: musí všichni....A pohotovost budou držet zrovna u vás.

Kdysi jsem četl slovenskou historickou práci, podle níž si většina tamní inteligence přála pokračovat v soužití s Maďary a prostému lidu to bylo jedno. Ve společném státě s Čechy měli Slováci po celou dobu pocit nerovnoprávnosti, což vedlo k nestabilitě. Ta se projevila vždy, když o něco šlo - 1938, 1968 i 1989. Rozdělení dvou národů, které nemají společný jazyk, historii, vztah k náboženství a spojenecké tendence (my Západ, oni Východ) bylo to nejlepší, co nás mohlo potkat.

Až vám bude hořet barák a hasiči budou se založenýma rukama stávkovat, ozvěte se. Přijdu se pobavit.

Hovadiny importované, bídný pravopis domácí...

Samozřejmě, nikdy nic není úplně stejné. Na druhou stranu - z podobnosti některých minulých věcí se současností mi občas běhá mráz po zádech.

Ano, ve filmech, třeba i Troškových, se zahazovala. Ale viděl jste jí hrát třeba v divadle?

Umí jiné věci. Například zpívat s hrát divadlo.

No, to se Lucie Vondráčková rozbrečí a nebude k zastavení. To jste jí neměl dělat.