No, to mi řekněte, jak jsem to všechno ve zdraví přežil? Bez banánů a mandarinek? Bez toaleťáku ? Nepamatuji, že bych se neměl do čeho utřít. Pravda, neměl jsem 9 triček a 5 párů bot, ale chodil jsem čistý. Maso bylo jen na neděli a proč taky na každý den. Maminka a babička - excelentní kuchařky. Tak já fakt nevím.
Já se někdy strašně divím, jak jsem to od roku 1956 sám i s rodinou tady přežil. Ve škole jsem neměl ani dvojku z chování, vyučil jsem se průměrně bez protekce automechanikem, na vojně mě nikdo nezastřelil, ani na hranicích za pokus o ilegální přechod, StB mě neumlátilo k smrti, protože jsem žil normálně. Manželka porodila dvě zdravé děti bez problémů s nemocnicí. A protože jsem celý život pracoval a odváděl daně, tak mám důchod a naspoříno tolik, že se s tím dá docela dobře žít. Autor článku ví prd a píše něco o čem vůbec nic neví. Tím ovšem neříkám, že jsem v životě nenarazil na někoho, kdo měl se vším a všude problém.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ježiši. To jsem šťastný , že jsem to přežil a tisíce a tísíce podobných chudáků dětí. Jsem ročník 1956. A proti dnešní mládeži jsem žil životem dítěte . Navštěvoval jsem jen jeden kroužen a to proto, že jsem chtěl a bavilo mě to. Neplnil jsem tím přání a představy rodičů. Měl jsem co jíst a co na sebe. Ovoce všude v dosahu. A hlavně jsem se choval Jako dítě a né jako drzý spratek. I když nějaké ty průšvihy ........
Autor článku by měl psát o tom co zažil a né to co má zadané .