Je pravda, že smogová situace v Indii a dalších zemích je alarmující, a nazývat ji „pátým ročním obdobím“ mrazivě vystihuje realitu. Nelze ale opomíjet širší souvislosti. V honbě za levnější výrobou a maximálním ziskem přesunuly evropské a americké firmy své výroby do zemí, kde nejsou environmentální regulace tak přísné. Následky si nesou místní obyvatelé – jak zdravotní, tak ekonomické.
Západ si může užívat čistší ovzduší, ale jen proto, že „špinavou práci“ přesunul jinam. Na vině není jen místní vláda či špatná infrastruktura, ale také globální poptávka po levném zboží. Řešením by mohla být odpovědnější výroba, férovější obchodní modely a větší tlak na ekologické standardy všude, nejen u nás.
Je to tedy nejen problém Indie či Pákistánu, ale otázka, zda jsme ochotni převzít svůj díl odpovědnosti a nevidět situaci jen jako vzdálený problém.
Tady vidíte, jak dopadá systém evropských emisních povolenek. Když se po firmách začne chtít, aby začaly platit za emise, nesníží jejich produkci, ale řeknou fuj a přestěhují se do zahraničí, kde mnohdy emisí produkují ještě víc než původně, a k tomu musíme ještě přičíst emise z dopravy. Pokud to neudělají, převálcuje je konkurence. Celý problém by se dal vyřešit tak, že by se v Evropě firmám dle toho, co vyrábí, nastavily určité přípustné emise a platilo by se pouze za to, co vyprodukují nad tuto úroveň. Hranice přípustných emisí by byla daná současnou nejpokročilejší "konvenční" technologií v daném oboru a s technologickým pokrokem by se postupně snižovala. Pokud se firmám nějak podaří produkovat méně emisí, než je tato hranice, vyprodukují tím emisní povolenky, které pak mohou prodat někomu jinému.
S tím souhlasím. Ale jen částečně. Zase totiž narážíme na problém, že si člověk URČIL nějakou linii biodiverzity, která je ale fakticky proměnlivá. A snažíme se tuto hranici uměle udržovat, i když nám příroda právě pomocí invazních druhů říká, že je něco špatně. A s tímhle vědomím si dovolím tvrdit, že takovým přístupem si zaděláváme na daleko rozsáhlejší problém. Protože vlastně nutíme dál přírodu aby nevykolejila z NAŠICH představ a vědomostí o ní a bráníme jejím automatickým regulačním systémům.
To je velmi zajímavá myšlenka. Tato problematika je však natolik složitá, že jí nejsem schopen posoudit.
To je ovšem vámi vymyšlená definice. Chcete-li něco přesnějšího, tak třeba: "Invazní druh, je druh, který byl přemístěný ze svého původního areálu do nového působením člověka a je schopný se v areálu velmi rychle šířit." To, jestli negativně působí na místní faunu a flóru není podmínkou.
Pokud je toto mnou vymyšlená definice, tak se omlouvám, měl jsem za to, že jsem tuto definici četl na jiných místech.
Osobně si myslím, že je tohle do značné míry kontroverzní téma. Označit totiž co bylo kde původní a co ne, je samo o sobě obtížné. Druhy migrovaly vždy a využívaly k tomu všechny dostupné cesty, od koloběhu vody, přes vítr až po živočichy. Dnes se přidala ještě lidská přeprava. Lodě, letadla, turistika. Původně byl svět tvořen vlastně jednou pevninou, s jistými druhy, které v drtivé většině do dnes nepřežily. A i na něm se šířily "invazivním" způsobem. Kde se uchytil jeden druh, zabral místo jinému. Člověk má ale pocit, že pořád musí s přírodou bojovat a tak pořádá sečení invazivních druhů rostlin a podobné nesmysly, které stejně nic neřeší, protože příroda si cestu najde. Dokonce i každá doba ledová byla spojená s migrací druhů. je to přirozený proces, který využívá činnosti každého tvora i ostatních přírodních koloběhů.
Naprosto souhlasím. Ve skutečnosti by se skoro každý druh dal považovat za nepůvodní, kdybychom pátrali dost hluboko do minulosti. Hlavní věc, na které ale záleží a se kterou je problém, je rychlost tohoto jevu. Pokud k migraci dochází dost pomalu, biodiverzita se zvládá zachovávat. Pokud k ní ale dochází moc rychle, začne klesat. Člověk však pochopitelně migraci druhů značně urychlil a tím tuto jemnou rovnováhu rozhasil.
Protože ti lidé jsou v exekucích a insolvenci, takže jim žádný příčetný majitel bytu byt nepronajme. První, co takový majitel udělá je, že si potencionálního nájemníka vždycky prověří v registrech dlužníků. Pokud zjistí, že tam má ten člověk záznam, byt mu pochopitelně nepronajme. Vy byste pronajal byt někomu, kdo evidentně není schopen platit své závazky řádně a včas a tak, jak neplatí jinde, neplatil by nájemné ani Vám a Vám by dalo sakra velkou práci ho potom z pronajatého bytu dostat?!?
To dává smysl. Děkuji za vysvětlení.
Já nechápu, že to musí tak komplikovat. Nemohou prostě starý most zbourat a na jeho místě postavit rozšířenou repliku? Tak by byly všechny strany spokojené - most bude širší a v dobrém technickém stavu, ale zároveň zůstane skoro úplně zachována jeho podoba. Toho, že je ten most trošku širší, si předpokládám nikdo nevšimne.
Nejsem si jistý, zdali je to vůbec technicky možné. Většina parkovacích míst je příliš úzká, než aby se tam dalo otáčet. A pokud by se měli moct otáčet, parkoviště by musela být mnohem větší při zachování stejné kapacity, což by výrazně zvýšilo nároky na pozemky, která parkoviště budou zabírat. To není moc zelené.
To jako vazne? 😄
Reseni jsem tu opakovane nastinil - bud nabjejte pravidelne kazdou noc, a pokud ani tak mobil nevydrzi po cely den, tak si poridte powerbanku, pripadne vymente akumulator nebo rovnou cely telefon za nejaky normalne pouzitelny.
Problém je v tom, že telefon zároveň používám jako budík a v blízkosti postele nemám zásuvku, což činí nabíjení telefonu přes noc dosti nepraktickým. A přes den si ho pochopitelně nabít často zapomenu, zejména pokud mobil doma k ničemu po škole nepoužívám. Powerbanka by ovšem fungovat mohla.
Letadlo jako oblíbené investice v devadesátých letech, kdy na začátku se výplaty dělali z poplatků nově příchozích.
Navyšovat počty obyvatel, aby uživili stávající důchodce, třeba i migrantama. Až navýšené počty příjdou do důchodového věku, tak bude potřeba ještě více navýšit počty obyvatel, aby uživili ty ještě vyšší počty důchodců atd.
Pro navýšené počty lidí je potřeba, také navyšovat, zahušťovat objem infrastruktury - školy, školy, parkoviště, výroby spotřebního zboží a další negativa.
Chápu. Tohoto přístupu v žádném případě propagátorem také nejsem a žádný člověk s trochou rozumu by být neměl.
Co se Vašeho předchozího dotazu týče, stárnutí populace s Čínou souvisí hodně. Jak jistě víte, po dlouhou dobu v Číně platila politika jednoho dítěte. Problém je v tom, že se pomalu začínají do důchodu dostávat silné ročníky s doby před touto politikou, zatímco pracující generace jsou z dob této politiky. To povede k obrovskému nepoměru v počtu důchodců a pracujících lidí a teoreticky by měla nastat doba, kdy na jednoho pracujícího budou připadat dva důchodci (možná i víc, protože ne všichni lidé mají děti). Pro srovnání, ve státě s dlouhodobě vyrovnanou populací (na jeden pár připadá něco málo přes 2 děti) by na jednoho pracujícího člověka měl připadat přibližně jeden důchodce, spíše méně. Toto je pochopitelně pro Čínu obrovský problém, ještě daleko větší než v Česku a možná bude i větší než třeba dnes v Japonsku nebo Jižní Koreji, které což jsou obojí země tímto problémem proslulé. Jak jsem již říkal, řešením je snižovat porodnost postupně a ne příliš rychle, to však vyžaduje plánování desítky let dopředu a čím pozvolnější by tento pokles měl být, tím déle dopředu musíme plánovat. (Je to něco jako s brzdnou dráhou auta.) Porodnost se ovšem pochopitelně řídí jen obtížně a procesy, kterými se toho dosahuje, nejsou příliš spolehlivé.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Dle článku Pařížské ulici patří prvenství v rámci střední a východní Evropy. Copak Rakousko (Kohlmarkt ve Vídni) se do střední Evropy nepočítá?