Citát ze článku: "Je třeba si uvědomit, že Trump má nyní k dispozici obě komory amerického zákonodárného sboru a také americký ústavní soud, kde se mu podařilo získat většinu pro soudce s viděním blízkým tomu jeho a to ještě na konci jeho minulého funkčního období. Má tak veškerou moc, výkonnou, zákonodárnou a soudní pro sebe."
Moje připomínka: Kecy. To přece v demokracii není možné!
A jaký je to přesně příklad ?
Zkuste se nad tím trochu zamyslet.
Vemte celkový počet smrtí palnou zbraní v USA, odečtěte případy sebevražd a číslo prěveďte na 100 000 obyvatel. Výsledné číslo není vyšší než u řady dalších zemí ve světě.
Tak jako tak buďme rádi, že je u nás i přes možnost vlastnit ZP a zbraň legálně, počet tč legální palnou zbraní naprosto minimální.
Na prdlajs mi šlo ve škole počítání. Ale čtení, to mi šlo. Tak tohle jsem si kdesi přečetl "Vyplývá to z dat americké neziskové organizace The Gun Violence Archive (GVA), která dále uvedla, že vlivem střelných zbraní loni celkově zemřelo téměř 19 tisíc Američanů."
"Svobodné volby vůbec nejsou zárukou demokracie." - co byste doporučoval? "Nesvobodné" volby, třeba jako za komunistů, aby vždy vyhráli "ti správní", nebo snad raději žádné volby, aby u moci byli "do skonání světa" jen a pouze "ti dobří"? Nebo nějaké opakování voleb,dokud nevyhraji ti "správní"?
Mimochodem:
Demokracie (řecky , doslovně „vláda lidu“)[1] je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Praxe je taková, že po svobodných volbách začnou politiky ovlivňovat občané vládnoucí kapitálem (bankovní instituce, těžaři, obchodníci, lobbisté, ..., například jakýsi Musk jemuž za podporu před pár hodinami děkoval za podporu jakýsi Trump).
Demokracie po svobodných volbách je jen tam, kde své politiky kontrolují občané, tedy není li voličům dění po volbách lhostejné. Tak to bych doporučoval.
Nějaký Musk podpořil Trumpa a ten mu děkuje. Musk má jen jeden hlas coby volič, ale má velkou moc coby podnikatel a kapitalista. Takovou, že mu je budoucí prezident USA zvlášť vděčný za své zvolení.
Tak tohle je ten pravý obraz demokracie.
Doufám, že podnikatelé a kapitalisté ovlivňující prezidenty jsou mírumilovní lidé jako já, kterýžto vlastním jen jeden hlas a pár ožmoulaných tisícovek.
A proč by neměly mít Ukrajina a Gruzie stejná práva ve svém rozhodování o svých věcech, jako pobaltské státy. Rusko se má v prvé řadě starat o své občany, o jejich sociální a zdravotní zabezpečení. Není to západ a není to NATO, kdo vyhrožuje znićením jiným zemím. NATO zpravidla zasahuje tam, kde dochází k bezpráví. Rusko zpravidla zasahuje tam, kde má své interní imperiální zájmy a mnohdy pak zabrané území připojuje ke svému.
Ta práva přece mají. Ale nemohou je kvůli Rusku uplatnit. Všichni to víme. Věděli to i politici a ... nedbali na to. Tak se válčí.
Opakujete ruský pohled na svět, který nerespektuje zájmy menších samostatných zemí v okolí. Je v zájmu těchto zemí, aby měly bezpečnostní záruky jinde, než v Rusku. Ostatně své neblahé zkušenosti s Ruskem už mají taky v dobré paměti. Ekonomická spolupráce s vyspělými zeměmi by těmto menším státům také pomohla. To by Rusko ale těžce neslo, kdyby jeho občané viděli, jak kousek za jejich hranicemi se obyvatelům bývalého SSSR vede lépe než jim.
U Pobaltských zemí jejich zájmy tak nějak respektovali. Tyto země, dlouhodobě ovládané Ruskem, mají bezpečnostní záruky jinde než v Rusku.
Ovšem Ukrajinu (a Gruzii) už nepřekousli. A západní politici věděli, jak to dopadne.
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
Úhelným kamenem politiky Eduarda Beneše bylo zrušení platnosti Mnichovské dohody a obnovení původních hranic ČSR. Sověti, nastávající evropská velmoc, byli ochotni to podpořit.
A to bylo to hlavní.
2 odpovědi