Nápad s perníčky se mi nezdá úplně špatný, ale tyto jsou moc obrovské a trčící. Celkově se mi zdá kostým překombinovaný. Možná bych perníčky použíla spíše na olemování, tak nějak jako větší krajku. Zdobení perníčků je příšerné! Zlaté srdce se mi zdá úplně mimo mísu a o čelence ani nemluvím. Za nápad s perníčky dávám palec nahoru, zato za zpracování bych nedala ani desetník.

Jestli to nebude tím, že nemáte ani minimální kulturní rozhled.

Souhlasím, už to není ani vtipné, hranolky, kečup, avokádo, chilli, steak . Má velmi omezený jídelníček, nad ostatním se tváří tak znechuceně, že mít ho proti sobě u jídla, tak asi odejdu hladová, fakt bych ztratila apetit. Smutné na tom je, že tohle individum s velkým egem učí nastupující generaci.

A není to škoda? Amerických pohádek je přehršel 🙁.

Myslím, že dětem se líbit bude. Já bych tomu vytkla, že jsou postavy moc Dysneyovské, nemají nic ze slovanských rysů. Já prostě vidím americkou pohádku, ne českou 🙁.

Ano vypadá jako Asterka v mladší verzi. Vypadá sice mladší, ale hodně jí to změnilo a nemyslím, že k lepšímu. Má naprosto jiný výraz tváře. Dle mého to nebyl krok správným směrem. Před tím na ní špatný pohled nebyl, naopak na svůj věk vypadala bezvadně a lidé to ocenili.

Někdy je poslušnost opravdu na místě, ale někdo jí musí vyžadovat. Vytanul mi na mysli případ. Poměrně plný autobus, maminka a naproti ca 4leté dítě,které si sedlo přes obě sedačky zády ke stěně autobusu a s botičkami na sedačce. Lidé s taškami se prodírali směrem dozadu každý se podíval na tuto sedačku, ale maminka nic. Čuměla do mobilu 🙂. Jedna starší paní se maminky zeptala, zda si může přisednout, ona si vzala na klín svoji kabelku, která ležela vedle ní, ale díťatko nenapomenula. Asi ta volná výchova 🙁. Ale zde je jasné, že ani maminka nemá základy slušného chování. Já osobně si odkládám zavazadla na vedlejší místo, až když všichni nastoupí a na dalších zastávkách si opět beru kabelku či tašku na klín pro případ, že by si někdo přisedl. Nevychovat dítě k poslušnosti je dle mého názoru cesta do pekel. Dítě přece musí poslechnout, že se má obléci - jde se do školky, že má jít spát, že má obědvat (ne extrém, nebudu mu rvát rybu, když ryby nejí 🙁). Rodiče, které nechají dítě, aby se najedlo, až bude mít samo hlad, pěkně zavařuje učitelkám ve školce. Tam to prostě takto nefunguje. Všichni jí ve stejnou dobu, jdou do postýlek ve stejnou dobu, na procházku se vypravují ve stejnou dobu. Opravdu není možné se řídit tím, že dítko na procházku dnes nechce, má hlad o hodinu dříve, protože prostě ráno nesnídalo, protože nemělo hlad...

Nejde ani tak o sluch spíše o to, že už si hluk dokážete odfiltrovat, je pro vás ten z vašeho domova stálý. Např. doma bydlíme pod střechou, kde slyšíme motor od centrální ventelace, nevnímali jsme ho. Nyní měl dlouhý výpadek, takže prostě nehučel. Po dlouhé době se nějak v noci rozběhl, já se leknutím vzbudila. Když se k nám nastěhoval nový soused z RD do paneláku, byl zoufalý, jak slyšel šoupání židlí, kašlání souseda, upadlou vidličku.... Po 1-2 měsících jakoby "ohluchl" 🙂, prý vůbec neregistruje hluk z vedlejších bytů ani z chodby. Jak se říká, člověk si zvykne na vše 🙂.

Jde spíše o to, že jste si na hluk ve měste zvykl, nevnímáte ho. Pak přijedete do cizího prostředí a slyšíte prostě vše. Bydlela jsem nedaleko nemocnice, vůbec jsem nevnímala houkání sanitek. Odstěhovala jsem se. Nyní když jsem u maminky na návštěvě, tak každou sanitku prostě zaregistruji. Jednou jsem byla na návštěvě u celkem rušné křižovatky, opravdu pro mě hluk, celá rodina zde žijící tvrdila, že to prostě nevnímá.

Také máme zahradu a také sečeme, ne v neděli! I my chodíme do práce! Nemusí se vše posekat najednou, možno i po částech. Po práci to také jde! Nevím, zda se v neděli seče ve městech.

Bydlím sice ve městě, ale je to taková větší vesnice. Traktory mi nevadí, štěkání psů mi nevadí (pokud to není o víkendu v 5 ráno), kohout mi vadí (protože jeho doba je ve 4:30 ráno pracovní den nebo víkend, je mu to fuk 🙂), ale stěžovat si na něj na městský úřad a ani majiteli nechodím. Co mi vadí, je ta hlučná práce v neděli. Vyhlášku proti tomuto nešvaru naše obec nemá. Křoviňáky a sekačky vřískají snad každou neděli od rána do večera od jara do podzimu. Do toho majitel jednoho domu, který přestavuje a upravuje snad 10 let a nejraději používá brusku a podobné vrčící a ječící potvory - tomu je také fuk zda je svátek, všední den, jaro, zima, světlo, tma. Ale do velkoměsta bych nešla, tam je hukot permanentní, v létě nesnesitelně, v zimě 2 cm sněhu a pohroma.. Je pravda,že dopravní obslužnost obcí je dost nevyhovující - nejezdí nám tramvaj každých 15 minut 🙁. Ale z článku je vidět, jak jsou měšťáci rozmazlení 😄 . A děti, které nevyužívají zahradu a čumí do mobilu? To samé by dělaly ve městě 😄.

To si opravdu zatím nerisknu. Ano léky používám každý den. Na podzim opět kontrola na alergologii a uvidíme..

Větev pod zadkem si odřezáváme tím, že se stále vyrábí obrovské množství plastu! V SRN se dají petky vrátit, proč ne u nás?!

Vždy víčko utrhnu, nikdy následně vyhazuji láhev bez víčka. Co vím, tak většina lidí víčko utrhne, takže nějaký gram plastu navíc se mi nezdá zrovna jako ekologické řešení. Kdo na ekologii nehledí, tomu napevno připevněné víčko stejně nezabrání v tom, víčko zahodit někde v parku nebo jinde na místě tomu neurčené. Pokud je to dement, tak vyhodí rovnou i tu lahev, pak je jedno, kde se válí víčko a kde lahev.

opravdu to v plánu nemám :-(

O tomhle jsem již slyšela, stalo se to mockrát. Proto vůbec nemám odvahu si o zvýšení ID (z 1. na 2.), ač je pro mě mnohem náročnější se do práce vůbec vypravit a dopravit (tzn. dojít na autobus, který bohužel parkuje na kopci a pro mě je náročnější a náročnější ten kopec vyšlápnout). Auto už léta neřídím, protože mám dojem, že se na nohy nemohu řádně spolehnout - rychlé přešlapávání brzda + plyn. A nejhorší je došlapat domů do 4. patra bez výtahu 🙁. V práci to jde, sice mám bolesti, ale při práci sedím, tak to většinou nějak přetrpím. Ale dopravit se z práce a do práce je pro mě už opravdu fuška. Po práci (částečný úvazek) jsem už totálně K.O., doma už se jen tak šourám. Bohužel toto do tabulek pro posouzení nikdo nedostane. K pohybovému handicapu mám ještě silné alergie snad úplně na vše (pyly, srsti, plísně venkovní + vnitřní, potraviny - skoro všechna syrová zelenina + ovoce, ořechy, mandle...) + astma, tzn. velké záchvaty rýmy a kašle 🙁. Naštěstí mí kolegové velmi často pracují z domova a vyjíždí to terénu, tak je až tak neruším, ale pokud je vedle sebe mám, občas se nestačí divit. Bohužel jedině moje pozice vyžaduje práci na místě, ne HO. Nedovedu si představit, že pracovala v úkolové mzdě, když neustále smrkáte, tak ty ruce prostě nemakají 😄.

Já bych se za ní celkem postavila, takovou tu infantilní blběnu hraje celkem dobře...

Vždyť takových je (chytrých a úspěšných mužů), které si žena vodí na vodítku. Dost často prozřou, ale trvá jim to opravdu dlouho 🙂.

Také koukám tak nějak ze zvyku, když nějaký díl uteče, nic se neděje, je to prostě oddychovka. Řekla bych, že chytím 2 - 3 díly týdně a to ještě ne celé 🙂. Chybí mi takové to těšení (napnutí), co bude v dalším díle.

Dětem jsem dala vždy jen 1/2 rohlíku (pokud už to nešlo jinak), tzn. v sáčku 1/2 zůstala, abychom nezapomněli nahlásit a zaplatit (samozřejmě celý kus 🤣😂🤣), děti odchované 2 a nikdy nikdo s tímto naším systém neměl problém. A z dětí nejsou žádní rozmazlenci.