A pokud ho uvidí hosté, tak si tam už nedají ani paštiku v plechu.

Mně vyléčil ječné zrno děda. Trápilo mne už asi tři týdny, bolelo to, řezalo, máma si nevěděla rady a k doktorovi se s tím tehdy nechodilo. Pak přijel děda a ještě než sundal kabát, tak od bráchy věděl, co je. Při té vítací puse, jak mne držel v náručí, mi s y m b o l i c k y (jako si dělají tfuj tfuj tfuj herci pro štěstí) 3x jakoby "plivnul" na oko a pokaždé řekl: "Ječné zrno - svinské ho.no". Myslete si, co chcete, ale do dvou dnů bylo pryč. Od té doby, a je to už 73 let, jsem ho neměla. S úspěchem jsem použila u tříletého syna, výsledek stejný, dalších 54 let bez problémů. Vysvětluji si to tím momentem překvapení, leknutím. To se i ten zblblý imunitní systém zastydí a zdvojnásobí úsilí (pokus o vtip, pravda, nepodařený). Ještě mi léčil bradavice na chodidlech, taky bolely a lápis nezabíral. Každou (asi pět a asi z koupaliště) jakoby ovázal nití, tu stáhl a udělal uzlík. A tuhle zauzlíkovatou nit jsme spolu dali pod kámen pod okapem. Děda mi řekl, že až ta nit tam umře, tak umřou i bradavice. 'Bylo mi pět, děda byl bůh. Ale je fakt, že nit asi do měsíce (možná dřív) nějak vyhnila či co, a bradavice zmizely.

Jak se lví límec nebo chřestítko zvedlo, u prvního stačilo "Nesmíš, k noze", a ač to s ním cloumalo, šel dál, U druhého to bylo o rychlosti, jak chytit obojek, protože manžel razil zásadu, že mu nebude výcvikem lámat charakter a ničit osobnost. Takže- já mu sice lámala charakter, ale poslouchal. Naštěstí nebyl rváč, takže byl oblíbený u pejsků i paníčků. Dodnes, a je to 15 let, na něj vzpomínají. Abych nezapomněla, byli to irští teriéři. Ani jednomu jsem nedovolila, aby skákali na lidi, nemám ráda, když se ke psu řítí někdo, že si ho pohladí.Já ama se vždycky zeptám, jestli můžu, kdy se ke mně pejsek hrne. Dneska mám už posledního pejska, bohužel už 15letou foxinku, další už vzhledem k věku nemůžu, ale pořád tvrdím, že není špatný pes, ale špatná výchova. A špatné zkušenosti psa.

Máte pravdu v tom, že chování psa musíte předvídat, ale není neodvolatelný pes. Je jen pes, kterého člověk nedokázal vycvičit. Hezky se mi to mluví, protože skvělého psa vycvičila kdysi tehdy naše 12tiletá dcera, která pro jeho získání splnila podmínky, které by Honza pro získání princezny nezvládl. Já jsem byla máma, jídlo, mazlení (ale to jen trpěl), ona byla šéf - cvičák, dril, neústupnost. On ji kousl do obočí, ona jemu ucho, rvali se jak psi, ale běda, kdybychom zasáhli. To byli rázem nebezpeční oba, a těžko říct, kdo víc. Znal pouze "fuj, nesmíš" jako nejhorší povely - trestatelné. Sedni, zůstaň, čekej, k noze, bylo normální. Miloval pistáciovou zmrzlinu z okénka v Domě potravin, kam si na ni chodil sám, mx jme jen přišli zaplatit, pak jsme museli zasáhnoout, protože mu ji tam platili turisti, což by ho zabilo, měl povolenu jednu. Nebála jsem se s ním chodit v noci, cooural si, najednou mi byl unohy, za krkem lví límec vyceněný chrup a ten co spával v trubkách pod Muzeem jen pozdravil. Nosíval pouze obojek se známkou, čipy nebyly, vodítko neznal se mnou a s dcerou. Manžela a syna měl rád, ale respekt tam nebyl, takže vodítko. Druhý byl "mámino mimino", dcera už necvičila, ale on ze samé lásky k nám poslouchal na slovo. MNE, ve všem. Ostatní jen proto, že řekli to samé, ale už přece jen byly jinakosti. Naštěwtí byl přátelský, první se nedružil, tenhle byl miláček pejskařské komunity, vyšel se psy, fenkami, jejich paníčky. U Obou psů jsme vědeli, kdy je zle. U prvního to byl takový lví límec na krku, u druhého konec ocásku, říkali jsme tomu chřestítko.

Že by tam žili židi? A zatím ještě stále dost těch, kteří ten holocaust přežili? Pravda, už jich tolik není a ubývají, bohužel, ale třeba měli děti a vnuky, a předávali zážitky a zkušenosti? Bože, do čehos to duši dal!!!!! Co jste zač? Jste vůbec člověk?

Lepší kýbl v cele vynášený jednou týdně.

Měl přijet v neoprenu a s ploutvemi?

A není to málo, Antone Pavloviči? Aby měl dost lidí na obsazení ministerstev až vyhraje ty volby. Kdysi jsem mívala kolegu, Brňáka, kterému jsme jeho milovanou "moravskou hymnu" Moravo, Moravo ....upravili tak, že místo toho ... a jaké potomstvo rodí půda tvoje, jsme mu zpívali ..... a jaké to koňstvo rodí půda tvoje. Mohl se zvencnout. Nejlepší na tom bylo, že to vymyslel další Moravan z Kojetína.

Možná je inkludovaná, takže si nedokázala tehdy spočítat, co udělá rozdíl 24 let věku o 20 až 30 let ppzději. Škoda, nemusela připravit jednu rodinu a nějaké ty děti o tátu. No co už Asi už přestalo plati to staré dobré ve zdraví i v nemoci, v dobrém i ve zlém. Bytostně bych se styděla, hlavně před svými. tedy společnými dětmi. Můžou si své matky vážit?

Právě proto by mohly vědět, že tím, že v domě zůstanou, jej nezachrání. Co myslíte - mají ten dům pojištěný? Je mimo záplavovou oblast? Pro pár cihel , sedačku a televizi pak riskují život hasičů a jejich rodin, to myslíte, že stojí za to? A máte pravdu v tom, že bych proti jejich vůli nešla, nechala bych je tam, ať to nějak dopadne.

Tisské stěny jsou v Labských pískovcích, ale Tisá určitě není nad Labem. Třeba v dnešním vedru byste určitě z Tisé k Labi pěšky jít nechtěl, Natož pak od Labe do Tisé.

Jistě, v přírodní rezervaci předpokládám, že jsem v kamenolomu.

Taky potřebujete v návodu na obsluhu mikrovlnky sdělení, že se v ní nesuší kočky?

Koťátka, já chci koťátka. Tu a tam proložit jásáním nad klíčem a kopírkou v Bruseli. Prosíííííím!!!!!!!!!!!!!!!! Jo, a když zbyde trochu času, tak taky sochu Jošta a jeho padající (cože to vlastně je?) něco. Z Brňa. V Praze je ho pořád málo, skoro nic. Děkuji.

Ksicht, z německého gesicht, když už.

Když už jste tak dobře informovaná, tak byste měla vědět, že státy by vrátily a úřady by chtěly. Zkuste si doplnit mezery ve vzdělání, no a možná i v informacích.

Jakože byste jim přispěla na výchovu a výživu?

Jak prosté, milý Watsone. Stačí jen uvádět jména, takže Stefi Graf vyhrála nad nevím kterou Williams. My zase nejsem až tak blbí, abychom nepoznali, že jde o ženy. Ti, co se o tenis zajímají, vědí, ostatním je to fuk.Čeština je úžasná v tom, že umívelmi jednoduše, rychle a bez zbytečných kliček určit, jde-li o ženu či muže. Novák je muž, Nováková žena. Kecy o tom, že tím -ová je vyjádřena nadřazenost muže, může vést jen fanatik. Kecy o tom, že byly problémy třeba s ubytováním v hotelu v zahranicí, prtože on byl Novák a ona Novákova . kecy. A to, že ještě na začátku minulého století nebylo -ová úplně běžné je další blud. Jednak jsme byli R-U, němčina bl úřední jazyk, tam byla frau Nowak normální. Trochu jsem procházela matriky, takže český venkov s Novákovou dost souzněl. Jestli dnes mají různé Fecko, Kinkl a pod. potřebu se dělat zajímavou, je to asi stejné, jako vytetovaná kotva na čele. Je zajímavé, že Martina Navrátilová je pro celý svět pořád Martina Navrátilová, ýádná Navrátil. Tak se, lidi, vzpamatujet!

Už vrátila tu brož?

Omlouvám se, vyvolal jste ve mně vzpomínku na mé bývalé kolegy- Ti měli tento návod k použití: "Prokopnout p....l zepředu".

Dodnes jsem jim vděčná za recept na odbourání přehnaného respektu. Prý - představ si ho na nočníku. Málem se mi to stalo osudným, když půl hodiny poté přišla zástupkyně šéfa, asi 120 kg, vytkla mi, že jsem do protokolu napsala zprvu, ač je tam jasně slyšet sprvu, a stalo se. Já ji viděla na nočníku a tlemila jsem se (smích to nebyl) tak, že jsem až dostala škytavku. Možná to tehdy byl tak trochu i hysterák, protože po jejím odchodu mi jeden z nich trochu propleskl a smích přestal. Ona ale zase byla dobrá v tom, že přišla ještě jednou, aby mi řekla, že se ptala více lidí a i šéf jí potvrdil, že zprvu je správně. Takže si zase trochu toho respektu vydobyla zpět,

ale dodnes se řídím oběma zkušenostmi, a sice, že není třeba přehnaně adorovat "autority" a přiznat plus těm, kteří přznají své chyby. Hezký večer a nejen ten.

No jo, no. Ve Spartě to hned po narození shazovali ze skály, dneska ai to každý zařídí sám.