Tak určitě ,kdyby zůstala na té poště, vydělala by si víc, ovšem je to víc práce, stresu a myšlení..V každém případě mladá, bezdětná, ženská si může najít lépe placenou práci, ale asi by musela víc máknout...
Tak vy jste mě teď pobavila:))) Trošku si to srovnáme. Benzínka - většinou 12ky, ranní, noční, víkendy, úklid úplně všeho - záchody, koše, stojany, tahání balíků se zbožím, docela dost administrativy, kontroly kdykoli, i v noci, a u toho všeho se ještě usmívat na zákazníky. Pošta - sedět za přepážkou, administrativa a culit se na zákazníky - to ani nemusí, protože úředník.. A samozřejmě víc peněz než na benzínce. Tak kde je to větší dřina???
Já si to už tak přesně nepamatuji. Dcera je ročník 81, takže končila 1995 z osmičky a šla na střední. Mladší dcera, ročník 86 už měla zase devítku. Hezký den
Rozsáhlou reformu zaznamenalo školství koncem 70. let, kdy se zákonem z roku 1978 povinná školní docházka prodloužila na 10 let. Základní škola byla v letech 1979 až 1989 zkrácena na osm let (poprvé se nekryla s délkou povinné docházky), a další nejméně dva roky museli žáci absolvovat na některé střední škole, čímž vlastně získali střední vzdělání.V roce 1990 byla novelou školského zákona povinná školní docházka opět zkrácena na devět roků a současně byla prodloužena základní škola na devět let. Novela umožňovala žákům odcházet na střední školy již z 8. ročníku základní školy a v devátém ročníku, který nebyl povinný, postupně klesal počet žáků. Na scénu se rovněž vrátila víceletá gymnázia, začaly vznikat soukromé školy či vysoké školy neuniverzitního typu. Povinnost absolvovat devítiletou školní docházku platí od školního roku 1996/1997.
Další změnou v českém vzdělávacím systému bylo zavedení vyšších odborných škol od roku 1996/1997, do té doby vyšší odborné studium probíhalo jako experiment na středních školách. Hned první rok tak vzniklo 158 vyšších odborných škol (VOŠ), které navštěvovalo téměř 15 tisíc studentů. A přesně o tom píšu. Nebyla povinná, ale v 80-tých letech prostě neexistovala devítka.
To nebylo povinné. Moje dcera se na školu dostala, ale kdo ne pokračoval do devítky.
Devítka opět začínala až v roce 1990. Vím to moc dobře. Končila jsem ten rok osmičkou a šla na střední. Dvě spolužačky ze 45 pokračovaly do devítky. Protože byly jen dvě, musely dojíždět 20 km. Před tím se končilo osmičkou. Náš ročník byl první. Vím, že před tím devítka končila cca v roce 1980.
Vy jste to teď popsala tak, že bychom všichni v té Praze měli žít, protože se tam dělá jen na nájem a MHD. Proč žijete v okresním městě?
Špatně jste mě pochopila. V Praze jsou srovnatelné nájmy jako kdekoliv jinde. Na venkově nebo větším městě jsou ale ještě vedlejší náklady, které v Praze odpadají - auta. A jsou tam taky většinou větší platy. A když žijete v domku na vesnici tak sice neplatíte nájem, ale každá i menší oprava jde do desetitisíců. A nedej bože aby to byla třeba střecha to jsou pak statisíce...
Můžu se zeptat, jaký je ve Vašem městě/vesnici průměrný komerční nájem řekněme 3+1 v paneláku?
Okresní město 3+1 cca 15-20 tis měsíčně a bez energií, dražší odpady. Aby mohl člověk z vesnice pracovat, potřebuje auto. Na každého pracujícího v rodině jedno. Připočtěte si PHM, servis a pojištění... Jak ráda bych za plat v Praze platila JEN nájem v Praze a MHD.
Hned na začátku říkám, že nemám žádný takový objekt, abych nebyl nařčen z neobjektivity. Ale připomínky mám:
a) přípojky jsou placeny majitelům rozvodné sítě (elektřina, voda) v ceně příslušného spotřebovaného média
b) silnice ani zdaleka nejsou určeny a neslouží jen majitelům takových objektů, chodníky tam velmi častou nejsou žádné
c) mám obavy, že za pár let budou v obcích zase "lovit" někoho, kdo by si snad některý chátrající objekt koupil, mnoho vesnic přežívá dnes právě jen díky "lufťákům".
Píšete mi z duše. Naše situace: Zděděný dům s číslem evidenčním, takže jako chata. Trvale obydlený. Žádné veřejné osvětlení, vlastní studna, vlastní ČOV. Třešničkou na dortu je hlavní tah na hranice pět metrů od ložnice.
To jsou teda služby pro mladé rodiny.🫤 Pak se diví, že klesá porodnost, i když to má samozřejmě víc důvodů. Ale dnešní mladé ženy už tenhle kolotoč nechtějí absolvovat, být věčně uhoněná. Klasicky je provozní doba školek v malých městech 6.30 - 16.30, někde 7.00 - 17.00 (třeba u nás). Učitelky chodí na dvě směny, přičemž určitý čas jsou tam obě (když jdou s dětmi ven), na začátku a na konci dne je jen jedna. A dítě musí do školky někdo přivádět, nemůže přijít samo.
A to si představte, že starší v první třídě, vyzvedávala ve školce čtyřletou. Takhle to na vesnicích chodí a chodilo. A nepíšu o hlubokém středověku. Já to takhle praktikovala cca 12 let zpátky.
Kde máte školku? Konec provozu v 15.30 je hodně brzo, taková MŠ určitě otevírá před 7, ne?
U nás na vesnicích je taková provozní doba normální. Jedna směna učitelek 8,5 hod. a konec. O prázdninách cca do 12.7. a konec. Dnes už mám děti naštěstí velké, ale byl to očistec. Babičky daleko. Oba jsme pracovali, já na tři směny. Když jsem měla ranní chodily sami. Jen je ráno okoukla sousedka, jestli jdou včas a bylo. Já je kontrolovala po telefonu, jestli vstávají.
To už nebylo ani v panelácích ze sedmdesátých, osmdesátých let... Naposledy jsem to zažila v paneláku z padesátých let, a samozřejmě ve školních jídelnách, ale tam vůbec netuším, jestli se to opravdu důsledně vypínalo na noc (máma tam pracovala, já chodila jen koukat po škole). Nicméně moderní přístroje musí být vybaveny dětskou pojistkou, kdy musíte stisknout nějaká tlačítka zároveň, aby se přístroj odemkl a dal používat... Stačí si na to zvyknout a nastavovat to i v případě, že doma sice člověk nemá děti, ale má zvířátka.
Mám sklokeramickou dotykovou desku. Zámek má, bohužel, jen když je zapnutá. Když nevařím, stavím něco na hlavní vypínač. Deska je zablokovaná a kočky mají smolíka.
Prdlačky funguje, vyřizuju si invalidku a OSSZ musím dokládat pojistné doby sociálního zabezpečení. Musel jsem si zažádat výpis pojistních dob z webových stránek ČSSZ a to pak mám doložit OSSZ. Úžasné, asi nemají jednotlivé správy mezi sebou informační systém - jeden portál. 😛
Hlavně si všechno ofoťte a dobře schovejte. Budou to znovu potřebovat, až budete žádat o starobní důchod.
Mimo obce přechody nebývají. Pokud mimo obec chodec nemá ochranné prvky (třeba vestu, baterku atd) je viník, pokud je pod vlivem je vinnen vždy.
Nemáte pravdu. Neosvětlený, nacamraný chodec, v protisměru mimo obec. Naštěstí "jen" zlomené obě nohy a ruka. Výsledek-spoluvina. A to měla policie svědky, kteří ho těsně objeli, když se motal po silnici.
A co takhle, jen nápad, ukázat chodcům, že nejsou nesmrtelní.
Spousty lidí, tady totiž šíří mantru o absolutní přednosti chodců, což je absurdita.
Možná by i chtělo, aby se chodci věnovali okolí, nečuměli do telefonů a neměli sluchátka.
A ještě by jim měl někdo říct, že místo pro přecházení není přechod!!!
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Že se společný účet po smrti jednoho z vlastníků zablokuje, je sice pravda, ale není pravda, že se zablokují trvalé příkazy, inkasa apod. Takže nájemné odchází i nadále, pokud ho tedy někdo každý měsíc nezadá ručně. Pak ho ale může zadat i z jiného účtu.
Dědické řízení trvalo rok? Když se někdo hádá, tak asi ano, my to vyřešili jednou návštěvou u notáře, a celé to trvalo necelé dva měsíce. Sice i to není krátká doba, ale rok rozhodně ne! Může být někdo v zahraničí, pak může být problém, ale pořád řešitelný. Stačí chtít…
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
To nevím, kde žijete. Dědění úplně jednoduché ze závěti. Majetek obvyklý - dům, auto, peníze. Vše rovným dílem manželům. K notářce za 9 měsíců. A to jsme si ještě sami museli nechat odhadnout dům a auto. Peníze z účtu zemřelé odcházeli dál a my potom řešili komu a proč a žádali o přeplatky.