Pokud chci po druhých, aby respektovali moje hranice, nemůžu přece očekávat, že vědí, kde je mám. "Dobrým zvykem" bývalo kdeco nepoužitelného. Pokud neumím komunikovat s ostatními, tak svoje hranice asi budu hájit složitě, budu pomlouvat za zády, na internetu, budu s tím otravovat rodinu a ode všech se budu dožadovat potvrzení svého pocitu ohrožení. Když komunikovat umím, tak si zařídím, co potřebuju. A pokud mám od ostatních očekávání, že by něco měli dělat,tak budu asi dost v háji, protože ostatní nezměním. Můžu změnit leda sebe a svůj přístup. Nazdar.
Vážení, děti se vozí v autě bez bundy, víme? Gratuluju všem, kteří zvládají obléknout do mrazu dvě děti u auta a tahají sebou do školky nabalené mimino v ruce, pomáhají zároveň staršímu se svlékáním a když jim mimino neplánovaně usne, nechají ho neoblečené v mrazu bez topení nebo ho vzbudí, oblečou a odnesou sebou (protože každej ví, že nevyspalý nechodící zpocený mimino je vždy matce k ruce, když je potřeba pomoct staršímu s oblékáním a kontrolou věcí)...
7
Sledujících
0
Sleduje
7
Sledujících
0
Sleduje
Vy očekáváte, že někdo něco. O je váš problém, že očekáváte. Vaše očekávání totiž nemusí být naplněna a je fajn s touto variantou počítat. Pokud s ní nepočítáte a překvapí vás to, kdo jiný by to měl řešit než vy? Vy očekáváte, skutečnost je jiná a vy jste 6 toho nešťastná. Může za to prodavačka?