To je zase trapnej článek. Svačiny nám dělali doma, chleba s máslem a salámem buď suchým nebo šunkovým, se sýrem, vařenými vejci. Žádné máslo nám se nám nelepilo na ubrousek, protože bylo dostatečně, ale pečlivě namazané. Také jsme měli moc rádi chleba s míchanými vejci nebo omeletou. Byly to krásné svačiny. Mě někdo nacpat krabičku zeleniny, byla bych o hladu. Někdy nám dávali ještě peníze na rohlík a sýr nebo na koláče.
To že je návrhář v euforii je sice moc hezké, ale za mě to byly hnusný hadry. Byli jsme bezkonkurenčně nejhůře oblečení. Bylo tam spousta krásných oblečení z jiných států. Byla radost se na to dívat. A naši sportovci jako strašáci do zelí. Takže ať jde pán "návrhář" za dveře a dá si tam pořádně přes hubu a možná pár úderů hlavou do futer by nebylo na škodu.
To je možná pravda, že se v tom dešti hodily, ale byly to nejhnusnější hadry, co tam vůbec měli naši sportovci oblečené. Možná že se najdou i tací, kteří se budou snažit někomu nabulíkovat, jak to bylo krásné. Za mě tedy opravdu ne. Jiné státy mají moc hezké oblečení a dalo se na ně dívat a mě se to moc libilo
Pisálek si to pěkně přikrášlil. Jezdili jsme do Polska do městečka Kudowa zdroj. Měli jsme to tam moc rádi. Kupovala jsem tam hlavně záclony, manžel nějaké oblečení. Pak nějaké sušenky, rybičky a podobně. Pak jsme chodili do Biedronky, tam jsme si kupovali pečivo, mají opravdu výborné, párky, salámy, máslo a sýry. Je škoda, že jsme se přestěhovali do západních Čech a tak to máme blíž do Německa. Moc na to rádi vzpomínáme.
Bože, to jsou komentáře, na samoobslužné pokladny chodím moc ráda, většinou když tam přijdu, je vždy alespoň jedna volná. Tak žádná fronta u pokladny, nikdo do mě zezadu nestrká košíkem a jsem hned pryč. Takže kecy, že nebudu dělat práce za prodavačky jsou úplně směšné. Platím všude kartou, takže úplně OK
A co tato maminka blběnka čekala? Že si celý vagón sedne na zadek z jejího rozcapeného děťátka. My jako děti jsme ve vlaku, autobuse i jinde byli naučení, že se všude musíme chovat slušně. Totéž jsme naučili i syna a kdyby náhodou ne, zvedla jsem obočí a hned už věděl. Tak pokud to paní nevyhovuje, ať si koupí auto a tam může její mazánek hulákat, třískat a dělat neplechu.
Děsně se mi líbí, když někdo píše o něčem co nezažil a chce být za chytráka. Svačiny byly v pohodě, myslím, že každý rodič se snažil, aby měly děti jídlo nejen k tomu, aby se najedly, ale také bylo zdravé. Pořád se nám tady pisálkové snaží předhazovat, jak to bylo za socialismu hrozné a co všechno nebylo k sehnání. Ano, nebylo tolik potravin jako teď v supermarketech, bylo ho méně, ale zato kvalitnějšího a chutnějšího. Rohlíky a cheba byly voňavé a měkké, šunkový salám dobrý a kvalitní a o dalším ani nemluvim. Takže klídek a nepsat nesmysly
Já myslím, že zkusit se má všechno. Rakovinu jsem měla dvakrát. Poprvé 16 chemoterapií a 36 ozařování, podruhé 20 chemoterapií a 9,5 roku jsem brala hormonální léčbu. První v roce 2006, druhou v roce 2015. Byla to makačka, ale už tady pěkných pár let přesluhuji. A s radostí. Za každý den jsem vděčná a kdyby něco, půjdu do toho znovu.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
A je to tady zase!!!!!!!!!! Snaha pohanět vše, co bylo tenkrát. Nepamatuji si, že by byl nedostatek školních pomůcek. Je pravda, že v šedesátých letech nebyly tak hezké jako dnes, ale úplně dostačovalo k tomu, aby žáci v pohodě mohli chodit do školy a tam se učit. A navíc knihy byly sice opotřebované, ale školou zapůjčovány zdarma. A pokud si pamatuji, až do třetí třídy jsme dostávali zdarma sešity. A co se týká penálů, propisek, pastelek, pravítek, tak to až jsme chodili do šesté třídy a výše už byly velmi pěkné. Tak přestaňte žvanit.