bez mléka a bez pudinku jsem dělala asi 50 let. 1 salko neotevřené samozřejmě, vařím ve vodě (průběžně dolévám aby bylo potopené) 1-2 hodiny podle nálady, po vychladnutí otevřít, vypadne takový ošklivý hnědý puk, šup do mixéru, mixovat a pomalu ředit alkoholem, spíš levnější whisky než rum. Vzhledem k tomu ,že to používáme hlavně na zmrzlinové poháry tak dělám hustší, kdo chce popíjet dá víc alkoholu.
Maminka na stará kolena alkohol nemohla, tak jsem jí to ředila převařeným mlékem s pár kapkama tresti.
Je to pár dnl co jsem něco podobného zažila, samozřejmě potmě a na liduprázdné parkové cestě. Ale zázraky se dějou, po několika málo minutách se někde přede mnou objevila světluška, ze které se po chvilce vyklubala čelovka na hlavě běžícího mladíka, za kterým běžel ještě jeden. Postavili mě, posbírali hůlky, batoh (který jsem sundala v naivní představě, že bez něj třeba vstanu - chacha), počkali až se přestanu klepat, a ještě se mnou šli kousek cesty až se ujistili, že jsem opravdu v pořádku. Že jsem jim překazila tréning přešli mávnutím ruky.
Asi to s tou naší mládeží není až tak špatné 🙂
Teda to je tak blbý až se ani smát nemůžu.
V 6 ráno na maso vstávala moje babička období krátce po válce, to znám z vyprávění, moji rodiče ani já jsme nic takového nezažili.
Kolik osob bylo u vás na vsi na jednoho kapra netuším, a co to jsou opekanci nevím, ale my jsme kapra a rybí polévku měli vždycky, což jsem brala jako trest za celoroční zlobení, protože ryby nesnáším.
Koncem 80. let si již šťastnější jedinci mohli koupit například desky domácích interpretů. - bez komentáře.
Před 60 - 70 lety se na stromky věšely červená jablíčka, ořechy zabarvené na zlato a perníky - autorka se sekla tak o 100 let
Naše babičky namísto cheesecaků krmily hosty ořechovými rohlíky a domácím pečivem.- strašný, chápete tu hrůzu? Vánoce s domácím cukrovím!!!
Jiří Grossmann je nezapomenutelný, je jen škoda že víc nezpíva, měl velmi zajímavý hlas i přednes. Jeho písničky nezestárly i když dneska už málokdo ví co znamená verš "vždyť dva roky možná někdy znamenají víc než 20 let". Moje nejoblíbenější je Lastura.
Závidím je nádherná, ale za jeho nekrolog považuju Vzdálené bubny
Všichni absolventi konzervatoře nebo AMU v oboru herectví studovali tanec. Před spoustou let jsem byla na muzikálu Malované na skle a v divadelním klubu jsem vyjádřila obdiv k tanečním výkonům herců - Vždyť jsme to přece studovali, to by byla ostuda, kdybychom to neuměli - řekl mi František Němec.
Chápu že se lidi hádají kvůli politice, sice nic nezmůžou, ale kam a jak se bude vyvíjet naše země a naše životy je důležité. Ale kvůli Star dance??? Vždyť jde o ...nic proboha.
Tohle je snad už nemoc - vidět za vším ideologii
Veselé vánoce, stejně jako (tuším o rok mladší) Těšíme se na Ježíška jsou vtipné , ironické až sarkastické texty ukazující na to jak se měnila podstata Vánoc z duchovna na materiálno. V Těšíme se na Ježíska miluju hlavně verš - Já asi nic, protože jsem zlobil a naši šetřej na automobil!
A to ještě textaři netušili, že za pár desítek let se budou Vánoce "slavit" už od října.
Jo a mimochodem - pan Borovec byl sice textař pop-muzic, ale na velmi vysoké umělecké úrovni, výš je jen Jiří Suchý, to už je básník
Musím ještě jednu poznámku. Paní píše o poměrech na dětské klinice v Praze. Nevím na které, já byla v roce 1980/81 - tedy 2 roky po tom co paní maturovala - s miminkem půl roku na dětské klinice Hagibor (u metra Želivského). Nic z toho co popsujete se tam nedělo. Děti s intolerancí na mléko (jako ten můj) dostávaly např. Lakton a Relakton, holčičku s fenylketonurií tam převedli na nějakou (detaily mě nezajímaly) umělou stravu dovoz z USA, později jsem se potkala s její maminkou, ukazovala mi předpis do lékárny na prakticky všechno co dítě potřebovalo včetně bombónů.
Po propuštění měl malý povoleno jako příkrm právě jen banány a kupodivu v tom roce 1981 prostě BYLY. Manžel je pravidelně kupoval po dvou cestou z práce v malém zastrčeném krámku (pro pražáky v Havlíčkově ulici)
Jenom drobné poznánky - jsem o něco málo starší než autorka, v době kdy ona maturovala já promovala, takže něco málo už pamatuju
Učitelé byli lepší a horší stejně jako dnes. Já měla na dějepis superkantora, který nám nic netajil učil podle pravdy a každý dotaz odpověděl, doporučoval literaturu a učil nás myslet vlastní hlavou. A naopak 10 let po převratu jsem se setkala s dějepisářem, který mi mimo jiné řekl "já dětem jasně řeknu co si mají myslet a to byste kukala - všichni napíšou že Gottwald byl vrah"
O tetracyklinových zubech mi říkala zubařka v roce 1980 že to je naprostá výjimka, v současnosti se to už prakticky nevyskytuje
Novorozeneckou úmrtnost jsme měli nejnižší na světě.
Na ultrazvuk se nechodilo běžně, ale při sebemenším podezření gynekologa se na něj posílalo do nemocnice.
Od převratu uplynulo 35 let, od doby o které autorka píše zhruba 50. Nebylo by divné kdyby se medicína neposunula o něco dopředu? Socík nesocík?
Tak jsem koukla na fotky, tlustá rozhodně není, i když soudě podle kulatých tváří a masitých rukou tak k tloušťce má sklon a na udržení postavy asi musí hodně makat Navíc tenhle střih šatů není zrovna zeštíhlující.
Mně osobně se nikdy moc nelíbila, možná černé husté obočí mi k blondýnce nejde, možná to je účesem nebo líčením, nevím - prostě mi v obličji připadá taková tvrdá.
On taky je mamahotel a mamahotel. Jeden v současnosti provozujeme. Náš "podnájemník" platí nevelký nájem a k tomu platí a má na starosti veškerou elektroniku v bytě, z 90% si kupuje vlastní stravu (stejně podle něj jíme nezdravě), samozřejmě oblečení a hygienu a na jeho území nevstupuju ať se tam děje co chce. A navíc jsme ve věku, kdy už čím dál víc potřebujeme pomoc, takže se blíží doba, kdy nebude žít on u nás, ale my u něj.
9
Sledujících
0
Sleduje
9
Sledujících
0
Sleduje
Minimálně třetí článek o vánocích za socialismu (autorku chválím, že napsala socialismus a ne komunismus jak je teď u podobných pamfletů zvykem) na jedno brdo, zajímalo by mě, jestli autoři od sebe opisují, nebo jestli dostali manuál který podle svého jen doplňují. Ale jedna z těch lží mě opravdu vytáčí - vánoční ozdoby. Jako školačka (a to už je sakra dávno) jsem byla na exkurzi v družstvu Slezská tvorba které bylo jedním z výrobců nádherných, ručně dělaných skleněných ozdob, které byly cenově dostuné (takže si je mohl koupit každý) a které se vyvážely do celého světa. Proč nepřiznat něco na co jsme mohi být právem hrdí? Protože socialismus? Nechápu kde vzala autorka ozdoby ze slámy - ve Valašském muzeu nebo v Babičce? Kde bych proboha vzala ve městě slámu?
Jo a co se stromečků týče převažovaly smrčky, ne borovice.