Děkuji za výstižný komentář .Na film jsem se těšila, ale ani jsem ho nedokoukala. Jako obvykle v prvních deseti minutách musí být na obrazovce nahá ženská prsa, aby byl divák uveden do děje / příliš prvoplánové /. Někoho to zaujme, mně by víc zaujala hudba, která tam chyběla. Kostýmy krásné, liberecké divadlo taky pěkně doplnilo dobové interiéry a herci dobře vybraní - jen by jim mohlo být víc rozumět, zase drmolí. Že byl Smetana vlastenec, to se z toho sukničkaření taky moc poznat nedalo. Dětem - jako naučný film, bych to určitě nepouštěla. Je to zase spíš fikce, jako byl seriál Božena.
Ať jdou příkladem ve zvyšování porodnosti ti, co na to mají. Například děti politiků, podnikatelů apod. To ne, nechají je tu levně a dobře vystudovat, nebo jim, ještě lépe, zaplatí studium v cizině a pak se ti potomci, kteří by se tu měli realizovat a pomáhat kvalitně rozvíjet stát na rodiče vy..bodnou a odejdou či zůstanou v cizině.
Náš stát tak přichází o mozky i o potomstvo. Zůstávají tu srdcaři, kteří jsou ostatním k smíchu, nebo ti, co je jim všechno jedno, hlavně že je klid a pohoda. Vlastně i ten partner a děti vůbec by jim narušoval zaběhlý rituál - práce - hospoda - postel. Bohužel jsme vychovali línou generaci, která má zamrzlou pubertu do pětatřiceti a pak se snaží realizovat potomky, kteří měli být už deset let na světě. A v dnešní době? Taky mě to štve, ale docela ty mladé chápu.
Tak si paní Richterová ověřila na vlastní kůži, jak jsou lidé zdeptaní jejich konáním. Tohle může potkat kohokoliv z jakéhokoliv důvodu, ale málokdo má možnost to takhle veřejně ventilovat. Pan premiér se k tomu vyjádřil a tím to pro něj hasne. Jen by si měl vzpomenout, že se podobně NEvyjádřil k výhrožování svého spolustraníka pana Novotného - a že to bylo hodně přes čáru. Poslední dobou by bylo lepší, kdyby politici mlčeli a raději usilovně pracovali...
Ať jde o kohokoliv - všem přeji uzdravení. A jestli se o paní holubovou pěkně starají, tak jen ať si to užije. Někde to funguje, tady v Liberci je to horší. pacienti jezdí na zákroky raději do okolních nemocnic. Snad jediné, že tu dobře vaří. Jinak dlouhé čekací doby, neochotný personál, sestry nemají na nic čas, lékaři si odporují při postupu péče, zpackané operace - napravuje Praha. Nejsem fňukna a jen cituji zážitky přátel za posledního půl roku. Tak jsem ráda, že to aspoň někde funguje ke spokojenosti.
Apropó - nepřeoperovali paní Holubové kolečka? Brojí proti zbrojení - tím vlastně pomáhá Putinovi - alespoň tak nám to už dva roky vysvětluje vládní vedení...
Nechápu, jak se může srovnávat covid a současné povodně. Myslím si, že se vždy všichni snaží dělat to, co je třeba. Někdo se lépe obrací k lidem, někdo lépe komunikuje. Ale stále hodnotit covid ? tehdy jsme byli všichni vyplašení a nevěděli jsme co se z toho vyvine, nikdo s tím neměl zkušenost a nějaká zemička ostatní nezajímala. Nynější dobrá komunikace vyplývá i z nových možností techniky a zkušeností z minulých let. Kdo z vás "pamětníků" měl v době prvních povodní mobil a všude dostatečné připojení? Dnes se vychází z dat minulých let, jsou už připravena všelijaká protipovodňová opatření a i technika zásahových sborů je mnohem dokonalejší. Jen mi trochu schází lidský faktor - sedíme u počítačů a brbláme. Doufám, že se to změní, až voda opadne a bude potřeba pomoct - ne chytrými řečmi, ale fakticky. Dříve se pustily milióny na obnovu a pomoc, dnes si nejsem jistá, jestli se to nebude okecávat napjatým rozpočtem a lidi pomozte si jak můžete... Uvidíme...
To není strašení, když denně posloucháme ty hrůzy na UK a při tom tam všichni spolužáci našeho syna odjeli na prázdniny? To není strašení, když se na válku připravuje armáda a lidé ani nemají základní povědomí kde a jak se schovat při náletu? Hlavně, že se tu mluví o nutnosti přípravy ne válku a stíhačky přiletí až za 11 let. Hlavně. že nejsou dostatečné zásoby léků a zdravot. materiálu - Zatím se nebojím, ale výzvy pana Řehky lidi fakt jen straší a až bude opravdu nutno, lidi jen mávnou rukou, nojo, zase nějakej generál...
Někdy mi připadá, že se lidé výchově štěňat a pak psů věnují víc a důsledněji, než svým dětem, Pes musí poslouchat na slovo a ještě plnit různé úkoly, ale dítě může s volnou výchovou cokoliv. Promiňte mi srovnávání psa a dítěte, ale přivedl mě k tomu tento článek a zkušenost s výchovou čtyř psů a tří dětí. Přiměřené výchovné nároky u obou skupin se vyplatily - tedy alespoň děti si nestěžovaly a psi byli nadšení. Pěkné dny s dětmi a psími kamarády!
Gratuluji k odvaze s jkou se vyjádřila. Má to v sobě srovnané a nepotřebuje se nikde předvádět. Proč jí tedy zařazovat mezi ty, co na sebe upozorňují a svými názory matou hlavy našim dětem? Nechte paní na pokoji, nikoho z vás neuráží, ale ti někteří "machové" co tu píší by si to netroufli říct jí to do očí, nebo dělat zodpovědnou práci jako ona. Zajímavé, že kolegové si ji chválí. Proč, protože neposuzují to co má "mezi nohama" - do toho nikomu nic není, ale protože je splehlivá a pracovitá. Nebo vám někdo v zaměstnání kontroluje trenýrky?
Také jsem brala na lehkou váhu strašení covidem a myslela si, že je vše za námi,ale toto léto jsem si nevěděla rady - stálá únava, návaly spavosti, bolení hlavy a všech kostí. Místo abych si užívala teplo a cestování, seděla jsem doma - co to jen bylo a ejhle na testu covídek. Kamarádka zdravotní sestra informovala, že už mají zase několik pacientů v nemocnici, takže toho bude víc i mezi lidmi. Jenže to se dozvíme až toho zase bude tolik, že se bude moci velení nahoře vymlouvat, že to stojí moc peněz. A že existují preventivní opatření - jako zde uváděné měření. Ještěže je tolik lidí na dovolených mimo. Až se vrátí, uvidíme...
Trpělivá péče nestačí, jsou potřeba síly a nejen fyzické, ale také psychické, protože člověk s Alz. není dostatečně soudný, aby pochopil co pro něj obětujete. Vím o čem mluvím, starali jsme se o manželova tatínka a když v zústal 98 letech jen ležet, pomáhali jsme s péčí mamince. Tatínek po třech měsících zemřel, jenže na mamince se již projevovalo značné zapomínání. Chodili jsme do práce, starali se o dům, velkou zahradu, do toho děti a peníze byly potřeba. Ani tak jsme maminku neuhlídali - museli jsme také někdy spát - a když začala utíkat, neradi, ale dali jsme ji do domova se speciálním oddělením. Také už jsme byli vyčerpaní. Starali se o ní skvělě, během měsíce si úplně zvykla a po třech měsících to při návštěvě doma nepoznávala a chtěla zátky domů - trdy do domova...
V takových situacích těžko někoho soudit, každý je jiný a těžkosti snášíme různě. Je-li paní denně na návštěvě a stará se o mužovu psychickou pohodu, je to tak lepší. Ona sama bude žít ještě mnoho let a na to bude také potřebovat dost sil, financí, zázemí a kéž by byl někdo, kdo se i o ní jednou postará. Stáří není pro sraby
Hezky se tu píše o bilingvních rodinách, ale tam s dětmi mluví rodilí mluvčí. Dítě jazykovou odlišnost téměř nevnímá. Ale jak to chcete dokázat ve školkách? Ani učitelky leckdy neumí, natož aby zvládaly intonaci, hovořily plynule s dostatečnou a správnou slovní zásobou apod. Zavádělo se to v devadesátkách - bylo to hrou, ale 1 - 2 hodiny týdně. Takže pozdrav, jméno, básnička - a to jen za předpokladu, že jste sehnali učitele a že to to dítě aspoň trochu bavilo.. Pak přišla inspekce a řekla, že se děti mají učit pořádně česky a k radosti učitelek, které byly jen trochu napřed než děti se výuka zrušila. Zůstalo to jen jako kroužek a ještě až po výchovné práci učitelek - to znamená někdy odpoledne, kdy už ostatní děti chodily domů.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Šéf ráno prohlásil " Spal jsem už s kdekterou, ale múza nikde - tak asi slavnej nebudu.