Novináři, v Ústeckém kraji rozhodně nežije odhadem jen 1600 lidí na ubytovnách. Respektive, nelze počítat jen obyvatele oficiálních ubytoven, protože obchodníci s chudobou používají jako ubytovny běžné paneláky. Ve vchodě vám tak bydlí učitelé, důchodci atd. a vedle nich ti nejchudší bez společenských a hygienických návyků. Pro starousedlíky je to naprosté peklo. Platí do fondu oprav, aby ten dům za něco stál, aby jejich život za něco stál a výsledkem je opak. Třeba v Chomutově jsou zasažená všechna čtyři největší sídliště, kde žije většina obyvatel města. Když se půjdete podívat do paneláku v Borové, zjistíte, že dům, kde si lidé zaplatili nové eurovýtahy, fasádu, dveře, výmalbu atd. atd, má ty dveře opakovaně vypáčené (chudí hodně migrují, na jedné adrese dlouho nepobydou, navíc si do bytu vodí příslušníky, kteří tam nepatří, a ti nemají jak se do dveří dostat - tudíž je vypáčí. Normálka). Schránky jsou vyrabované, nový výtah opakovaně rozbitý a pomočený. V relativně nových stěnách vyryté sprosté nápisy, někde je na stěně dokonce zbytek lidského lejna. Protože tito obyvatelé ne vždy platí elektřinu, můžete třeba vidět, jak se prodlužovák táhne z jedněch bytových dveří do druhých. Někdy to dělají skrze okna. Samozřejmě je tu riziko požáru. Kromě toho řev, musíte si vybírat, jestli je bezpečnější jít po schodech nebo jet výtahem, protože v prvním případě můžete nechtě narazit na krvavý konflikt, ve druhém můžete být zavření v jednom prostoru s člověkem pod vlivem toluenu.
Super, že jste do toho šli. Mám ale vzkaz pro redakci: když budete bydlet na severu nebo západě Čech, nemusíte to zkoušet jako projekt, bude to vaše žitá realita. Byznys s chudobou se neodehrává nutně na ubytovnách, ale daleko častěji v běžných panelácích, kde část bytů skoupí spekulant/ spekulanti. Poznáte, co je to nevyspání, strach o děti, které nemůžete pouštět před dům, úmorný boj s přemnoženými štěnicemi v situaci, kdy chudí sousedé nehodlají pustit deratizátora do bytu. Poznáte, že se nemůžete ohradit vůči hlasitým sousedům, co do půlnoci křepčí s bandou před domem, protože jinak dostanete maticí z praku ránu do okna. Pak pochopíte, že jde i o život. Zavoláte policii, ale nejsou důkazy, ta matice nebyla podepsaná. Takhle žijí v panelácích normální pracující lidé a rodiny, které trpí přítomností chudiny. Tu si tam nasadili velkovlastníci bytů, přisátí na státní dávky. Ve vašem projektu jste si něco vyzkoušeli a pak se odstěhovali do svého obvyklého prostředí. Rodiny, které bydlí ve zmíněných podmínkách tuhle možnost nemají. Jejich byt totiž ztratil na ceně. Nikdo jim nedá odpovídající peníze. Není ani kam se přestěhovat, všichni normální lidé se nemohou se severu a západu přestěhovat do středních nebo jižních Čech. Myslím si, že nechápete pojem byznys s chudobou v jeho úplnosti. Je to daleko širší a úděsnější záležitost. Ničí život starousedlíkům.
ZNEUŽÍVÁNÍ DÁVEK. Neziskovky hovoří o 1 procentu, to je ale procento, u kterého zjistíte nějaké konkrétní porušení. Většinová společnost má na mysli jiné zneužívání dávek - to, když rodinu vůbec nezajímá, že by mohla pracovat. Jen se veze se společností a plodí další generaci lidí, kteří nemají pracovní návyky. A ta se zase jen poveze. Váš slovník o "zneužívání", je zcela jiný, než slovník většiny lidí v ČR, kteří jdou každý den do práce, po práci jdou do druhé práce (výchova dětí, péče o ně, péče o stárnoucí rodiče, starost o domácnost) a v tomto křeččím kole se budou točit v součtu cca 40 let. Fakt nechtějí slyšet nic o tom, že z daní subvencují pohodlný život někomu, kdo pracovat nehodlá a třeba na důchodech pro další vlnu seniorů se nikdy v životě nebudou podílet.
V článku se píše: "Na byt o velikosti 70 metrů čtverečních potřebujeme přes 13 ročních hrubých mezd." Cože? Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí letošního roku dosáhla 45.854 korun. Krát 13 rovná se 596.102 korun. Prosím pěkně, kdeže jsou tak levné byty? Za tuhle cenu je neseženete ani u na severu Čech, pokud tedy nemíříte do některého z vyhlášených ghett.
Ubytovna, to je výraz, který se objevuje v tomto i jiných článcích v souvislosti s bydlištěm sociálně slabých obyvatel, zatažených do byznysu s chudobou. Docela mi vadí, že se tady narovinu nepíše, že tyto "ubytovny" ve skutečnosti žádné ubytovny nejsou. Jsou to běžné paneláky, do kterých spekulanti s byty přinesli atmosféru těch nejhnusnějších ubytoven. Čili máte normální panelák, ve kterém žijí rodiny s dětmi, důchodci, pracující. Ti lidé byty vlastní, starají se o ně, o dům o okolí. Časem se stane, že se pár jednotek uvolní - někdo se odstěhuje, někdo zemře. Spekulanti je rychle odkoupí jako investici, protože nikde nejsou byty tak levné jako na severu a západě Čech. Postupně přikupují další. A jednoho dne zjistíte, že ve vchodě s 19 byty žije deset domácností se starousedlíky a devět sociálně slabých domácností. Vy to tedy zjistíte dříve, protože i menší počet totálně převrátí situaci v domě. Řvaní na chodbě a v bytech, pomočené výtahy, vyrabované schránky, vykradené sklepy, Xkrát vypáčené vchodové dveře, harampádí na balkonech v mezipatrech, odpadky vyhazované z oken, štěnice a další hmyz, kterých se dům nemůže zbavit. Pokud majitel oněch devíti bytů navíc nebude odvádět peníze do fondu oprav a na zálohy za teplo a vodu, pak se stane, že se dům zadluží a teplo i teplá voda se ustřihnout všem. Těchto případů jsme několik zažili. Zažili jsme zoufalství lidí, kteří celý život pracovali, vše platí, přesto nemají služby v celém rozsahu. Chtějí se jen odstěhovat. To je další kámen úrazu, protože za svůj byt dostanou pakatel následkem toho, že se z domu stala špatná adresa.
Takhle. Velkým (a vtipným) tajemstvím je, že se kapitalismus jakožto ekonomický systém neobejde bez NEplacené práce. A tou je péče o děti, péče o domácnost, péče o stárnoucí a nemocné. Také je to de facto otrocká práce v zemích třetího světa pro velké světové značky. Ale zůstaňme u prvního problému. Kapitalismus si zkrátka pouze hraje na to, že hodnoty vytváří ten, kdo vydělává. Dotyčný by si totiž bez těch, kdo za jeho zády vytvářejí hory neplacené práce ani neškrtl. Proto nemá smysl kopat tady do rodičů, kteří se snaží pečovat o děti a skloubit to s prací. Problém je jinde. Je to v nastavení společnosti, která musí vyspět, přiznat omyly v systému a napravit je. Prvními z nich je pomoct rodičům kombinovat péči o děti a práci tak, aby se nemuseli svému okolí omlouvat, že chybí buď v práci nebo u ratolestí. Za druhé došlápnout si na zaměstnavatele, veřejné tajemství je, že zaměstnance přetěžují a přesčasy neproplácejí (viz nedostatek rukou na letištích při nakládce kufrů, v nemocnicích, za volanty v MHD, v sociálních službách pro seniory a nevyléčitelně nemocné atd. atd atd).
Pane Kovando,
zapomněl jste uvést tvrdá data a kontext. Pro pořádek: v historii se odehrály tisíce vojenských konfliktů, jen od roku 1946 jich byly stovky. Ovšem situace, kdy byly ženy hlavními rozhodujícími činiteli a přímo stály za zahájením konfliktů, jsou poměrně vzácné. Historicky byla politická a vojenská rozhodnutí většinou doménou mužů. Klíčové rozhodovací role v kontextech ozbrojených konfliktů měla žena například v občanské válce na Srí Lance, Jomkipurské válce, Indicko-pákistánské válce, Druhé liberijské občanské válce či politických nepokojích v Malawi.
Co je to ale proti mužům. Ti odstartovali nejvíce konfliktů s největšími počty obětí. Sem patří Korejská válka, Vietnamská válka, Alžírská válka za nezávislost, Nigerijská občanská válka, Íránsko-irácká válka, sovětská invaze do Afghánistánu, Rwandská genocida, Jugoslávské války, Druhá konžská válka nebo konflikt v Darfúru, kde docházelo k rozsáhlým humanitárním katastrofám a obrovskému utrpení civilního obyvatelstva.
Když se vrátíme před rok 1946, máme tu ambice Adolfa Hitlera a více než 70 milionů obětí v rámci globálního konfliktu. Dnes se můžeme bavit o Putinovi: druhé čečenské válce, konfliktu na Ukrajině, který začal v roce 2014, a současné ruské invazi na Ukrajinu.
Není mi úplně jasné, čeho jste chtěl svým videem dosáhnout (podívejte se třeba na úděsně misogynní komentář pana Mrvíka). Posilování obrazu mužů jako bojovníků a žen jako pečovatelek historicky živila a živí patriarchálně nastavená společnost.
Záměr rozvést se v klidu bohužel nabourává stát a naše legislativa. Rozváděla jsem se s manželem v poklidu, na péči o dceru jsme se dohodli, majetek si rozdělili. Soudu zbývalo to posvětit a zbytečně věc neprotahovat. To se nestalo. Soud (z naší strany zcela nesporný) trval rok. Během té doby jsem otěhotněla s mým současným mužem. Vzhledem k tomu, že máme takový zajímavý zákon, který říká, že dítě narozené v "ochranné lhůtě" do 300 dnů po rozvodu, je exmanžela, následoval další soud. Trval dva roky. Proto už nechceme ani jeden ze zúčastněných vstoupit do instituce zvané manželství. Stát jejím prostřednictvím akorát tak vráží nohu do soukromých vztahů.
Poslyšte "Martinusi", vám je patnáct let? Vaše úvahy by tomu odpovídaly. Škrtnout důchody, znamená nechat dnešní důchodce živořit. Zároveň vy si toho moc nenašetříte, jelikož kupní síla koruny dnes a za čtyřicet nebo padesát let, to je něco úplně jiného. Co mají asi podle vás dělat čtyřicátníci, kteří odváděli peníze na důchody svým rodičům a jejich vrstevníkům? Vyplácet důchody těm, kteří si nemohli našetřit - další váš geniální nápad. Jak byste to asi tak chtěl objektivně zhodnotit? Váš návrh odpovídá situaci, které čelí obyvatelé Afriky. Studujte, cestujte. Pište si do deníčku.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Super komentář.
1 odpověď