Poslanecká sněmovna schválila „nový“ nouzový stav. Jenže je to úplně ten stejný jako minule. Pandemická situace je úplně stejná, jenže se čím dál zhoršuje a pokud někdo říká, že vláda nezdůvodnila, proč nutně potřebuje nouzový stav, pak lže nebo se vůbec nezajímá o pandemickou situaci. Vzbuzuje to domnění, že opozice svým jednáním sleduje své politické a soukromé cíle, nikoliv záchranu životů lidí. Zrušení nouzového stavu kvůli neústavnosti mělo za účel znemožnit vládě nezbytná opatření. K této aktivitě se připojil senát a ústavní soud. Ústava pro případ pandemie nebyla zpracována a ústavní soud to věděl a měl za povinnost navrhnout vládě příslušné úpravy, aby je poslanecká sněmovna schvalila.

Znovuschválení nouzového stavu dokládá účelovost jeho původního zrušení, a to, že senát je orgánem zbytečným a ústavní soudci nemají správně definovány mantinely své činnosti, rozsah odpovědnosti (ke komu) a možnost odvolání.

Opozice v poslanecké sněmovně již po řadu let zpochybňuje téměř rozhodnutí vlády a média tuto propagandu rozdmýchávají a rozdělila český národ podobně jako svého času v USA Donald Trump. Proto si myslím, že tito politici znemožněním činnosti vlády nesou zodpvědnost za zbytečně zmařené životy. Doufám, že je to bude trápit do koce života.

Rozdíl je v tom, že v Portugalsku se lidé chovají disciplinovaně. …. „Portugalci nejsou od přírody rebelové ani nemají v povaze proti něčemu neustále protestovat. K situaci nemluví kdekdo, pravidelně vystupují především premiér Costa a prezident. I přesto, že reprezentují odlišné strany, neházejí si klacky pod nohy…. Pandemie v Portugalsku není předmětem politické diskuse nebo dokonce sporu. Politici ctí nepsané pravidlo, že se do vlády v době pandemie nekope. ..,. Politikům se zatím vyhýbají osobní kontroverze či kauzy tzv. covidového papalášství“. V dnešní době podle dat zveřejněných Drakem v článku počet denních přírůstků počtu nakažených dramaticky spadl.

Kdyby v Česku byla taková politická atmosféra jako v Portugalsku, určitě bych k volbám šel.

a prostřednictvím Ústavního soudu je v podstatě státem nad státem.

V záplavě štvavých a kritických informací je minimum střízlivých a pravdivých. Naopak např. glosa „Pandemický plán píše sám covid“ z MF iDNES z 218.2.2021 sociologa Antonína Raška popisuje situaci v ČR pravdivě a velmi kultivovaně. Obávám se, že je to napsáno tak kultivovaně, že většina občanů by celý dosah jeho zprávy nepochopila. Polopaticky je tato informace vysvětlena v článku Daniela Drakeho zveřejněná v Novinkách.cz 19.2.2021 o průběhu pandemie v Portugalsku, kde byl na konci ledna 2020 nejvyšší průměrný denní přírůstek nakažených na světě na 1 milion obyvatel v té době. Před Vánocemi přistoupilo Portugalsko k částečnému rozvolňování stejně jako Česko. Premiér Costa přiznal chybu, nikdo nezpochybňoval krok exekutivy. Epidemiologická opatření jsou v obou zemích téměř stejná. Rozdíl je v tom, že v Portugalsku se lidé chovají disciplinovaně. …. „Portugalci nejsou od přírody rebelové ani nemají v povaze proti něčemu neustále protestovat. K situaci nemluví kdekdo, pravidelně vystupují především premiér Costa a prezident. I přesto, že reprezentují odlišné strany, neházejí si klacky pod nohy…. Pandemie v Portugalsku není předmětem politické diskuse nebo dokonce sporu. Politici ctí nepsané pravidlo, že se do vlády v době pandemie nekope. ..,. Politikům se zatím vyhýbají osobní kontroverze či kauzy tzv. covidového papalášství“. V dnešní době podle dat zveřejněných Drakem v článku počet denních přírůstků počtu nakažených dramaticky spadl.

Námitky anebo výčitky vůči premiérovi, týkající se spolupráce s STB a s komunisty před sametovou revolucí, vnímám stejně jako výčitky, které má Merkelová za německé hrůzy z druhé světové války. Způsobila Evropě velké škody bezbřehým humanismem a vítáním migrantů. Myslím si, že za doby komunismu nebylo mnoho lidí snažících se o karieru a zajímající posty, kteří by nebyli členy strany nebo byli absolventy VUML, a proto obzvlášť starší ročníky politiků nemají co vyčítat.

Opoziční strany kromě komunistů, kteří jedině přispívali k tomu, aby mohla vláda realizovat pro všechny občany potřebná opatření, celá léta vedly boj s premiérem a prostřednictvím médií vyvolávaly uliční akce (Milion chvilek, protesty proti opatřením proti pandemii, protesty před domy vládních činitelů), což se podobalo psychologickému lynči. Tím se opozičním stranám podařilo zpochybnit veškeré snahy a opatření vlády, vedlo to k podrytí důvěry občanů k vládě. Tento proces vnímám celou dobu jako štvanici psů na divočáka, nikoliv jako politické akce v rámci demokracie. Navíc jsme v době celosvětové pandemie a v podstatě ve válce, je nouzový stav, a opozice, media, senát a ústavní soud nedělají nic jiného, než že hází exekutivě klacky pod nohy. Ústava byla zpracována právníky v době, kdy nikdo s pandemií nepočítal. Právníci by měli za to cítit zodpovědnost jako každý pracující za svou práci a navrhnout úpravu ústavy v nouzovém stavu tak, aby byl umožněn efektivní boj s pandemií. Místo toho Ústavní soud vstupuje do politiky, což mu nepřísluší. V České republice jsou zákony zbytečně složité, justice je „nezávislá

Tištěná média, TV a média na webu jsou plná glos a komentářů k současné situaci. V jedné glose se autor ptal „Co na to občan“. Občan čeká s nadějí na očkování, které snad umožní trochu normální život, a pak ho čekají volby. A koho volit? Jsem roční 1944 a pamatuji toho dost. Komunisty v žádném případě volit nebudu a socialisty také ne. Ostatní současné strany také volit nebudu. Nejít k volbám, to také není správné řešení, ale zřejmě spousta lidí to udělá. Příčinou je fakt, že evropská demokracie spočívající v tom, že občan si zvolí ve volbách své zástupce do parlamentu, a ti vytvoří vládu, která bude chránit zájmy nejen svých voličů, ale všech občanů, už neexistuje. Bohužel takováto demokracie je už minulostí, v Čechách, ve většině států Evropy, a dokonce v USA. Dnešní demokracie je demokracií ulice. Skupinky občanů vyjdou do ulic něco požadovat, protestovat, a jsou přesvědčeni, že na to mají právo. V Čechách si lidé myslí, že je to jako v době „zvonění klíčů“ při sametové revoluci. Je to však úplně něco jiného než např. v případě sametové revoluce, dnešního Běloruska nebo Barmy. Je to přenesení politického boje z parlamentu prostřednictvím medií do ulic. Tento politický boj by měl zůstat na půdě parlamentu, a pokud by opoziční strany nezískaly potřebnou podporu od voličů, a navíc nechtěly spolupracovat s vládou, i když do ní byly přizvány, měly by počkat na další volby. To by byla evropská klasická demokracie.

Avšak v Čechách opoziční strany odmítly spolupráci ve vládě, a to podle mého názoru z přízemních a odporných důvodů, tj záští vůči jednomu člověku, nebo i ze závist

justice je „nezávislá“ a prostřednictvím Ústavního soudu je v podstatě státem nad státem.

V záplavě štvavých a kritických informací je minimum střízlivých a pravdivých. Naopak např. glosa „Pandemický plán píše sám covid“ z MF iDNES z 218.2.2021 sociologa Antonína Raška popisuje situaci v ČR pravdivě a velmi kultivovaně. Obávám se, že je to napsáno tak kultivovaně, že většina občanů by celý dosah jeho zprávy nepochopila. Polopaticky je tato informace vysvětlena v článku Daniela Drakeho zveřejněná v Novinkách.cz 19.2.2021 o průběhu pandemie v Portugalsku, kde byl na konci ledna 2020 nejvyšší průměrný denní přírůstek nakažených na světě na 1 milion obyvatel v té době. Před Vánocemi přistoupilo Portugalsko k částečnému rozvolňování stejně jako Česko. Premiér Costa přiznal chybu, nikdo nezpochybňoval krok exekutivy. Epidemiologická opatření jsou v obou zemích téměř stejná. Rozdíl je v tom, že v Portugalsku se lidé chovají disciplinovaně. …. „Portugalci nejsou od přírody rebelové ani nemají v povaze proti něčemu neustále protestovat. K situaci nemluví kdekdo, pravidelně vystupují především premiér Costa a prezident. I přesto, že reprezentují odlišné strany, neházejí si klacky pod nohy…. Pandemie v Portugalsku není předmětem politické diskuse nebo dokonce sporu. Politici ctí nepsané pravidlo, že se do vlády v době pandemie nekope. ..,. Politikům se zatím vyhýbají osobní kontroverze či kauzy tzv. covidového papalášství“.

Kdyby v Česku byla taková politická atmosféra, tak bych k volbám šel.

nebo i ze závisti. Námitky anebo výčitky vůči premiérovi, týkající se spolupráce s STB a s komunisty před sametovou revolucí, vnímám stejně jako výčitky, které má Merkelová za německé hrůzy z druhé světové války. Způsobila Evropě velké škody bezbřehým humanismem a vítáním migrantů. Myslím si, že za doby komunismu nebylo mnoho lidí snažících se o karieru a zajímající posty, kteří by nebyli členy strany nebo byli absolventy VUML, a proto obzvlášť starší ročníky politiků nemají co vyčítat.

Opoziční strany kromě komunistů, kteří jedině přispívali k tomu, aby mohla vláda realizovat pro všechny občany potřebná opatření, celá léta vedly boj s premiérem a prostřednictvím médií vyvolávaly uliční akce (Milion chvilek, protesty proti opatřením proti pandemii, protesty před domy vládních činitelů), což se podobalo psychologickému lynči. Tím se opozičním stranám podařilo zpochybnit veškeré snahy a opatření vlády, vedlo to k podrytí důvěry občanů k vládě. Tento proces vnímám celou dobu jako štvanici psů na divočáka, nikoliv jako politické akce v rámci demokracie. Navíc jsme v době celosvětové pandemie a v podstatě ve válce, je nouzový stav, a opozice, media, senát a ústavní soud nedělají nic jiného, než že hází exekutivě klacky pod nohy. Ústava byla zpracována právníky v době, kdy nikdo s pandemií nepočítal. Právníci by měli za to cítit zodpovědnost jako každý pracující za svou práci a navrhnout úpravu ústavy v nouzovém stavu tak, aby byl umožněn efektivní boj s pandemií. Místo toho Ústavní soud vstupuje do politiky, což mu nepřísluší. V České republice jsou zákony zbytečně složité,

„Co na to občan“

Tištěná média, TV a média na webu jsou plná glos a komentářů k současné situaci. V jedné glose se autor ptal „Co na to občan“. Občan čeká s nadějí na očkování, které snad umožní trochu normální život, a pak ho čekají volby. A koho volit? Jsem roční 1944 a pamatuji toho dost. Komunisty v žádném případě volit nebudu a socialisty také ne. Ostatní současné strany také volit nebudu. Nejít k volbám, to také není správné řešení, ale zřejmě spousta lidí to udělá. Příčinou je fakt, že evropská demokracie spočívající v tom, že občan si zvolí ve volbách své zástupce do parlamentu, a ti vytvoří vládu, která bude chránit zájmy nejen svých voličů, ale všech občanů, už neexistuje. Bohužel takováto demokracie je už minulostí, v Čechách, ve většině států Evropy, a dokonce v USA. Dnešní demokracie je demokracií ulice. Skupinky občanů vyjdou do ulic něco požadovat, protestovat, a jsou přesvědčeni, že na to mají právo. V Čechách si lidé myslí, že je to jako v době „zvonění klíčů“ při sametové revoluci. Je to však úplně něco jiného než např. v případě sametové revoluce, dnešního Běloruska nebo Barmy. Je to přenesení politického boje z parlamentu prostřednictvím medií do ulic. Tento politický boj by měl zůstat na půdě parlamentu, a pokud by opoziční strany nezískaly potřebnou podporu od voličů, a navíc nechtěly spolupracovat s vládou, i když do ní byly přizvány, měly by počkat na další volby. To by byla evropská klasická demokracie.

Avšak v Čechách opoziční strany odmítly spolupráci ve vládě, a to podle mého názoru z přízemních a odporných důvodů, tj záští vůči jednomu člověku