Ono se se to hezky píše “kontrolní orgány”, ale pošlete je tam a senior si to pak schytá od personálu. Měla jsem maminku ve st. DD, když ji přijímali, MUSELI jsme složit sponzorský dar 30 000,-. Odcházela po svých (za pomoci berlí nebo chodítka) , za čas jí prosadili na vozík a když jednou upadla, dali jí do postele a konec. Poté rezignovala na život (hlavu měla v pořádku) a šlo to z kopce. Když jsem rozjela akci “večeře” - maminka je nejedla a nechtěla platit 56 Kč jen tak do koše, paní ředitelka mi oznámila, že to nelze, že je platit musí, nastaly dohady a lži. Chtěla jsem podat nakonec stížnost na kraj a to bylo proseb, ať to nedělám, že maminka nakonec nebude sama, že to vyřeší. Samozřejmě, že se nevyřešilo nic. Mamka si už poté stížnost nepřála-bylo jí to vysvětleno?? Z důchodu jí zbývalo okolo 2000,- Kč, ostatní s příspěvkem zůstávalo domovu. Pleny, podložky, hygienické potřeby jsme musely se sestrou kupovat. Žádné fronty na důchod jsme rozhodně nestály a pravidelně ji navštěvovaly. Vždy jsem koukala na ty kyselé obličeje, když ji museli dát na vozík. Jít do domova bylo mamčino rozhodnutí, já žiju 100km daleko, k sestře jít nechtěla. Když zemřela, dostaly jsme pár krabic oblečení, toaletní křeslo, šlapací posilovací stroj zůstaly neznámo kde. Slušnost by alespoň byla se zeptat, jestli jim je věnujeme. Není domov jako domov. Věřím, že jsou i ty pěkné se slušným personálem, který práci musí brát jako poslání, pro peníze toto povolání vykonávat nelze. Ale ten “ náš” Modrý kámen bych nikomu nedoporučila!