Noo, jedna věc je, že na gymplu Vás naučí se něco nabiflovat, ale druhá věc, jak Vás to pak připraví na obor, ve kterém budete dělat. Gympl se hodí pro výrazně studijní typy, kteří chtějí dělat na příklad vědce, historiky...atd. Mrkla jsem na češtinu, manžel chodil na to druhé nej osmileté gymnázium, na Budějovickou, byl tam nešťastný a pak ho výška nebavila, a poměrně dlouho hledal povolání, které by ho vůbec bavilo. Já chodila na 6. nejlepší, na Malostranské gymnázium, naučila jsem se tam akorát pít a kouřit a to už asi v kvartě. Učitelé to tolerovali, když jsme si v týdenním hospodském rozvrhu našli místo i na biflování. Na ekonomce jsem pak byla v praktických předmětech mimo, v matice naopak napřed, ale oproti holkám z lycea jsem byla v daních a účtu o těch pár let pozadu, pro zaměstnavatele během studia celkem nepoužitelné, musela jsem nejdřív absolvovat stáž skoro zadarmo, abych k praxi přičichla.
Historik - dobrá profese. Ráno byla v TV informace, že historici jsou na tom nejhůře při hledání zaměstnání. Je jich moc a pracovních pozic minimálně.
Takový velký hotel má mít údržbáře... když se tam očividně pořád něco kazí.
Opět naivita. Myslíte, že běžného údržbáře nemají? Myslím, že mají. Ale ten zvládne obecné údržbářské práce - přitluče, přivrtá, natře, vymění vodovodní baterii, možná svaří. Provozujete hotel a restauraci. Takže asi klimatizace, počítačová síť, telefonní ústředna, vytápění, ohřev vody, konvektomat a jiné kuchyňské spotřebiče. Na to údržbář nestačí, na to je specializovaný servis. A můžeme pokračovat - truhlář, instalatér, pokrývač, klempíř, elektrikář, sklenář, zámečník, podlahář. Toto vše údržbář nezvládne - jednak většinu toho neumí a když umí, nemá vybavení a materiál. A Luční bouda určitě nemá dílnu vybavenou všemi potřebnými stroji a skladem náhradních dílů a materiálu na všechny možné opravy. Servis tam dojíždět zkrátka musí. A na poruchy bezodkladně. A když má instalatér rozbité auto a jede svým náhradním - průšvih. Nebo má instalatér chřipku a seženete jiného ochotného - opět průšvih. Papír na vjezd vystaví do 30 dnů.
V čem? Že když chci podnikat musím si být vědom všech věcí a rizik s tím spojených??
V tom, že máte na vše předem vypracovaný a zprocesovaný plán. Slovo havárie znamená, že se něco nepředvídaného pokazí. A nevím, jestli Vy ve svém životě máte připravený plán třeba na pád meteoritu. Asi ne. Ale radit jinému, že má mít vše dopředu podchycené, to umíte. A jak máte naplánováno, že i banální porucha topení v zimě (předvídatelný problém), ale Váš nasmlouvaný instalatér má chřipku. Máte nasmlouvaného a s výjimkou vjezdu schváleného rezervního instalatéra? Opravdu, máte na to naivní pohled.
Ale tady nejde o vzdálenost, ale o ten systém. Budete stát v obchodě s mobilem a aplikací a vedle vás bude stát paní které je 90 let. Vy to máte se slevou a ona ne, protože nemá chytrý mobil s aplikací, protože s ním neumí pracovat,....Tam vidím tu nevýhodu
Paní se buď naučí nebo jí někdo (rodina) pomůže nebo se nezúčastní. Tak to je. Nemůžete diktovat prodejci, jaký systém rozhodl použít. On si zvolil (a zaplatil) pro něj nejvýhodnější variantu.
A když tu rodinu nemají? A není to učení nakupovat. Jen by stačilo mít i plastové karty a problém je vyřešený. Ale možná nepřijde chvíle, kdy to poznáte sám.
To chcete diktovat prodejci, jakým systémem chce motivovat své zákazníky? Prodejce se vybere ten pro něj nejvýhodnější systém. Že jej nejsou všichni schopni používat, je zkrátka smůla. Když prodejce udělá akci, že kdo přijde do jeho prodejny s červenou čepicí - dostane slevu. Jsou diskriminováni ti, kteří to do té prodejny mají daleko a tedy se nemohou zúčastnit? Nejsou, buď přijdou, přijedou ( třeba 300 km) a dostanou slevu nebo nepřijdou a mají smůlu. Měli volbu a rozhodli se. S aplikací je to stejné. Využiješ-nevyužiješ. Tvá volba. Ale nechtějte, aby systém byl ze zákona použitelný pro všechny. Prodejce si zvolil, co je pro něj nejvýhodnější a je na zákaznících, jestli se zúčastní. Nemusejí, nikdo je nenutí.
13
Sledujících
0
Sleduje
13
Sledujících
0
Sleduje
Také jsme tátu dali do DD. Ale až v době, kdy už nemohl zůstat doma sám, když jsme byli v práci. (bydlel s námi) Byli jsme však se sestrou maximálně vstřícní. Každý den za ním někdo byl. Třeba jen na hodinku, ale denně. Moc se mu tam nechtělo, ale brzo si zvykl a velice pookřál. Byl mezi vrstevníky, nenudil se, měl si s kým povídat. Doufám, že měl příjemný závěr života.
1 odpověď