A co takhle sdělit dětem - žákům, že musí aspoň občas něco pro svůj úspěch v matematice, ale vlastně i ve všem ostatním, něco udělat. Třeba dávat při vyučování pozor, mít nějaký zájem o probírané učivo a projevit aspoň trochu snahy o řešení případných problémů.
Z dlouholeté praxe mohu říci, že to drtivé většině žáků chybí. Škola jim je tak trochu jedno, a když nastane problém, tak za to může někdo jiný.
Úlohou základní školy podle mě není připravit žáky na přijímací zkoušky, ale naučit je základní učivo. Žák, který ovládá učivo základní školy by neměl mít u přijímacích zkoušek problém. Akorát musí být schopen u jednotlivých úloh poznat co z toho naučeného má použít, jak to použít a použít to bez chyb. A podle této schopnosti je pak více či méně úspěšný. Já osobně bych jakékoli doučování a přípravy zakázal. Vytváří to zbytečné rozdíly, které zakrývají reálnou skutečnost.
Žák, který chce a ve škole se věnuje tomu, kvůli čemu tam chodí, by s přijímacími zkouškami neměl mít problém.
Možná by bylo dobré, kdyby ti rodiče, kteří odmítají domácí úkoly pro své děti, nějak zajistili, aby ty samé děti věnovaly dobu strávenou ve škole tomu, aby se plně věnovaly výuce, dávaly pozor, vnímaly výklad, prováděly všechny činnosti, které po nich vyučující požaduje, s co největším úsilím a ochotou.
Pak by mohly být domácí úkoly výrazně omezeny a mohla by se i změnit jejich povaha.
Tož tak asi.
Také vám připadá titulek jako by děti v době od cca 14:00 do cca 21:00 nedělaly nic jiného než domácí úkoly? Opravdu si máme myslet, že domácí úkoly a jejich vypracování je hlavním problémem pro většinu žáků a jejich rodičů? Co takhle vysedávání u počítačů a mobilů třeba i dlouho do noci, dlouhotrvající a soustavné trávení času na sociálních sítích aj. Nejsou to náhodou věci, které pak dětem způsobují psychické a jiné potíže?
Pro vyjasnění situace:
Hra ve finále vždy proběhne vcelku bez jakýchkoli zásahů kohokoli. Naprosto férovým způsobem jeden z hráčů zvítězí.
Teprve potom v případě potřeby proběhne úprava, aby to časově vyhovovalo. Pak dostanou soutěžící pokyny, že by měli zvolit jiné pole, odpovědět jinak apod.
Znovu ale připomínám - vítěz je vždy férový.
Další z řady "důkazů", že ve sportu úplně neexistuje spravedlnost. Více než čtyřicet minut byli kluci z Kanady výrazně lepší. To asi musí uznat každý. A naši to někdy se štěstím zvládali velmi dobře. No a těch 11 vteřin před koncem to už byla jen taková třešnička na té spoustě štěstí. Samozřejmě to štěstí nepřišlo samo od sebe - kluci tomu šli dost naproti. Odměnou pro ně jsou ještě dvě těžká utkání. Doufám, že to skončí medailí. A moc jim to přeji.
Pro autora...
Možná jsem si jenom nevšiml v záplavě možností. Ale tuším že pan Bolek po svém megakiksu také nešel nikam nic vysvětlovat před kamery. Tak proč to chcete po rozhodčím?
Zajímalo by mě, kolik z těch, kteří stále propírají, kritizují a nezřídka urážejí rozhodčí za jejich rozhodování, někdy na jakémkoli hřišti s píšťalkou v ruce a zkusili si jaké to je. Proč u nás pořád po jakékoli chybě (ať už skutečné nebo jen domnělé) je rozhodčí okamžitě označován za škůdce, póvl,...?
K panu Klusáčkovi a jeho snaze o čistotu a fair play.
V utkání s VP byla situace před jedním z gólů VP, kdy bylo posouzeno vhazování před lavičkami ve prospěch VP. Podle lavičky domácích špatně, pan Maier dostal za protesty ŽK. V rozhovoru po utkání opravil pan Klusáček redaktorova slova "... po údajně špatně posouzeném autu..." na " ... určitě špatně posouzeném autu...". Přitom už během přenosu byl poskytnutý záběr, který jednoznačně potvrdil správnost rozhodnutí rozhodčích. V době rozhovoru cca 20 minut po utkání mohl mít pan Klusáček informaci o tom, že si to myslí špatně, přesto do televize řekl uvedené věci.
Nikde jsem potom nezaznamenal, že by se za svá mylná tvrzení a obvinění rozhodčích z nesprávného rozhodnutí omluvil (možná to udělal, aniž bych to já zaznamenal...)
Je hezké být tím, kdo se dokáže vyjádřit proti nepořádkům, ale ještě hezčí je být tím, kdo se dokáže vyjádřit v souladu s objektivní skutečností.
Zkuste prosím napsat, které z věcí z testů se na ZŠ neprobírají. Jsem učitelem matematiky na ZŠ a nic takového jsem tam neobjevil.
Celý poprask kolem testů se mi jeví jako zbytečný.
a) Ten, kdo se chtěl na ZŠ něco naučit, tak by měl test zvládnout.
b) Test asi musí být takový, aby se mohlo ukázat, kdo zvládne více a bude na tom při hodnocení lépe a kdo zvládne méně. Test, který by zvládli všichni by asi byl zbytečný.
c) Zkusme si přiznat, že úroveň znalostí a dovedností žáků i jejich snaha něco se naučit klesá a pomoc, kterou mnozí nabízejí spočívá v tom, že se snižují nároky. To asi nebude úplně dobrá cesta...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Měl bych také jeden námět. Zkuste svým dětem co nejdříve vysvětlit, že se vyplatí dávat ve škole pozor a plnit úkoly, které vydělávání doprovázejí. A to pokud možno dříve než v 9. ročníku.
Ze zkušenosti si dovolím tvrdit, že minimálně v matematice žáci mají možnost během školní docházky naučit se všechny dovednosti a získat všechny znalosti, které později při přijímačkách potřebují. A to bez ohledu na to, jak kvalitní jsou jejich učitelé. V těch testech nikdy není nic, co by se žáci ve škole neměli naučit.
Trochu jinou věcí je to, jestli žáci dokáží ty naučené věci v daném momentu správně použít a využít při řešení jednotlivých úloh.
To už je ale ani sebelepší učitel nebo přípravný kurz nenaučí. To prostě zvládnou nebo nezvládnou, mají takovou schopnost nebo ji nemají. A v tom je pak hlavní rozdíl mezi úspěšnými a neúspěšnými.
2 odpovědi