Teď jsem si prošel loňský test z 1. termínu a nějak jsem tam nenašel nic, co by žáci na 1. stupni ZŠ neměli umět. V čem tedy test neodpovídá tomu, co se děti ve škole učí?

Už někde na jiném místě jsem psal, že je dobře, když musí žáci v testu ukázat, jak dokážou úloze porozumět a naučené věci použít. Ideálně bez jakékoli speciální přípravy, která to vše deformuje.

Nějak vám to neodpovídá realitě.

Na druhém stupni ZŠ mají žáci obvykle šest hodin denně, většinou je tam vždy aspoň jedna výchova, opravdu dnes aspoň část hodin vypadá jinak než, že učitel podává výklad a žáci jej mají vnímat a přijímat (i když i to se musí občas stát), takže s tou potřebou úporného vnímání to není tak horké.

A ano děti jsou opravdu stvoření s téměř neomezenou kapacitou paměti. Je už jen na nich, případně na jejich rodičích nebo okolí, čím si ji postupně zaplňují. V dnešní době bohužel stojí v mnoha případech školní učivo až daleko za spoustou důležitějších věcí - socíální sítě, hry, krátká videa, influenceři a youtubeři, cokoli s poloprázdným nebo úplně prázdným obsahem,... Mnohé děti mají v těchto oborech často až encyklopedický přehled. Kdyby část takto použité kapacity věnovaly školnímu vzdělávání a učení, určitě by to bylo ve škole pro všechny trochu lepší. Žáci by se více naučili a učitelé by viděli, že jejich práce má větší smysl.

V žádném dokumentu nenajdete, že je povinností ZŠ připravit žáky na přijímací zkoušky.

Jejím úkolem je naučit žáky předepsané učivo. Jestli se ho dokážou naučit, jestli se ho chtějí naučit a jestli to naučené pak dokážou správně používat (třeba i při přijímacích zkouškách) už není starostí školy.

Veškerá na sílu prováděná příprava na přijímačky (doučování, kurzy, nanečisto,...) má za následek to, že se na školy dostanou žáci, kteří nemají dostatečný základ pro studium a kteří se pak na škole trápí. Tak trochu zabírají místa nadanějším žákům, kteří z různých důvodů nemohou nebo nechtějí do přípravy investovat větší finance.

Asi jste měl ve svém životě možnost zevrubně poznat práci dost velkého množství učitelů, když dokážete takto ohodnotit jejich práci...

Výuku matematiky na ZŠ by měl bez problémů zvládnout kterýkoli absolvent studia učitelství matematiky. Opravdu se tam nejedná o žádnou složitou vědu a ještě se tam nevyskytují nijak komplikované vazby mezi jednotlivými oblastmi. I když pro úspěšné zvládnutí mnohých částí je nutná solidní znalost a ovládání dříve probraného učiva. A to je právě pro mnohé žáky dost složitá věc.

Problém je ale často v přístupu žáků. Velká většina to má asi takto:

Budu tady, když už tady musím být (docházka na ZŠ je povinná), ale moc nepočítejte s tím, že se budu snažit a že budu projevovat nějakou aktivitu, ani s tím, že bych dělal domácí přípravu; matematiku ale asi budu muset umět (říkají to naši), tak mě to naučte.

Samozřejmě jsou v každé třídě žáci výjimeční, kteří se opravdu učit chtějí. Většinou na jejich spočítání stačí prsty jedné ruky. To jsou pak ti podle vás nadprůměrní.

Existuje jedno (snad arabské) přísloví: Mohu koně přivést k napajedlu, ale napít se jej nedonutím.

Měl bych také jeden námět. Zkuste svým dětem co nejdříve vysvětlit, že se vyplatí dávat ve škole pozor a plnit úkoly, které vydělávání doprovázejí. A to pokud možno dříve než v 9. ročníku.

Ze zkušenosti si dovolím tvrdit, že minimálně v matematice žáci mají možnost během školní docházky naučit se všechny dovednosti a získat všechny znalosti, které později při přijímačkách potřebují. A to bez ohledu na to, jak kvalitní jsou jejich učitelé. V těch testech nikdy není nic, co by se žáci ve škole neměli naučit.

Trochu jinou věcí je to, jestli žáci dokáží ty naučené věci v daném momentu správně použít a využít při řešení jednotlivých úloh.

To už je ale ani sebelepší učitel nebo přípravný kurz nenaučí. To prostě zvládnou nebo nezvládnou, mají takovou schopnost nebo ji nemají. A v tom je pak hlavní rozdíl mezi úspěšnými a neúspěšnými.

Mohu přivést koně k napajedlu, ale napít se jej nedonutím, když on sám nebude chtít.

Tedy - velká část učitelů učit umí, ale opravdu nedokážou něco naučit někoho,kdo se naučit nechce.

A co takhle sdělit dětem - žákům, že musí aspoň občas něco pro svůj úspěch v matematice, ale vlastně i ve všem ostatním, něco udělat. Třeba dávat při vyučování pozor, mít nějaký zájem o probírané učivo a projevit aspoň trochu snahy o řešení případných problémů.

Z dlouholeté praxe mohu říci, že to drtivé většině žáků chybí. Škola jim je tak trochu jedno, a když nastane problém, tak za to může někdo jiný.

Tak to je hodně velký nesmysl.

To je právě ten neustále omílaný nesmysl. Minimálně za matematiku mohu po třiceti letech praxe říci, že se na ZŠ žáci, kteří chtějí, naučí všechno učivo, které k řešení příkladů v testech potřebují.

Jestli to ale dokážou správně použít, to už není záležitostí základní školy, ale toho, jestli žáci mají mozek a dokážou jej správně používat.

Úlohou základní školy podle mě není připravit žáky na přijímací zkoušky, ale naučit je základní učivo. Žák, který ovládá učivo základní školy by neměl mít u přijímacích zkoušek problém. Akorát musí být schopen u jednotlivých úloh poznat co z toho naučeného má použít, jak to použít a použít to bez chyb. A podle této schopnosti je pak více či méně úspěšný. Já osobně bych jakékoli doučování a přípravy zakázal. Vytváří to zbytečné rozdíly, které zakrývají reálnou skutečnost.

Žák, který chce a ve škole se věnuje tomu, kvůli čemu tam chodí, by s přijímacími zkouškami neměl mít problém.

A jak jste zjistil, že učivo probírané ve škole jsou převážně prakticky nepotřebné a nezáživné věci a že učitelé chtějí po žácích jen tupě odříkávat naučené texty a poučky?

Myslím, že toto má české školství, i přes řadu problémů, již za sebou.

Možná by bylo dobré, kdyby ti rodiče, kteří odmítají domácí úkoly pro své děti, nějak zajistili, aby ty samé děti věnovaly dobu strávenou ve škole tomu, aby se plně věnovaly výuce, dávaly pozor, vnímaly výklad, prováděly všechny činnosti, které po nich vyučující požaduje, s co největším úsilím a ochotou.

Pak by mohly být domácí úkoly výrazně omezeny a mohla by se i změnit jejich povaha.

Tož tak asi.

Také vám připadá titulek jako by děti v době od cca 14:00 do cca 21:00 nedělaly nic jiného než domácí úkoly? Opravdu si máme myslet, že domácí úkoly a jejich vypracování je hlavním problémem pro většinu žáků a jejich rodičů? Co takhle vysedávání u počítačů a mobilů třeba i dlouho do noci, dlouhotrvající a soustavné trávení času na sociálních sítích aj. Nejsou to náhodou věci, které pak dětem způsobují psychické a jiné potíže?

Pro vyjasnění situace:

Hra ve finále vždy proběhne vcelku bez jakýchkoli zásahů kohokoli. Naprosto férovým způsobem jeden z hráčů zvítězí.

Teprve potom v případě potřeby proběhne úprava, aby to časově vyhovovalo. Pak dostanou soutěžící pokyny, že by měli zvolit jiné pole, odpovědět jinak apod.

Znovu ale připomínám - vítěz je vždy férový.

Další z řady "důkazů", že ve sportu úplně neexistuje spravedlnost. Více než čtyřicet minut byli kluci z Kanady výrazně lepší. To asi musí uznat každý. A naši to někdy se štěstím zvládali velmi dobře. No a těch 11 vteřin před koncem to už byla jen taková třešnička na té spoustě štěstí. Samozřejmě to štěstí nepřišlo samo od sebe - kluci tomu šli dost naproti. Odměnou pro ně jsou ještě dvě těžká utkání. Doufám, že to skončí medailí. A moc jim to přeji.

Naprostý souhlas. Celé to podepisuji.

Dost dobrý!!!

Načerpal jsem pár informací, které mi snad pomohou, až se mě děti ve škole zase zeptají, proč se mají to či ono učit.

1. Myslím, že vy jste dceři odklad opravdu nedala a ani dát nemohla. Tuším, že nástup povinné školní docházky svým rozhodnutím odkládá ředitel školy. Že to je v drtivé většině pouze potvrzení toho, co si pro svoje dítě vyberou rodiče bez ohledu na reálnou skutečnost, jen proto, že mít odklad je in, je už trochu jiná kapitola.

1. Dcera narozená v říjnu by za normálních okolností nastupovala do 1. třídy jako téměř sedmiletá, v případě odkladu jako téměř osmiletá... I při normálním termínu nástupu do první třídy by asi neměla mít oproti ostatním většinou šestiletým dětem žádný hendikep v oblasti školní zralosti. Docela by mě zajímalo to "kvalifikované posouzení po osmi letech".
2. Zkuste prosím nebrat školu jako nějaké hrozné místo, kde se vašim a našim dětem stávají jen ty nejhorší věci.

Že by tatínek koupil synáčkovi k narozeninám pěkné velké a relativně bezpečné auto, aby se mu náhodou na silnici něco nepřihodilo? Spousta lidí tak skvělá auta nemá...

Myslíte, že si ve zbytku života aspoň občas vzpomene, že zabil?

Pro autora...

Možná jsem si jenom nevšiml v záplavě možností. Ale tuším že pan Bolek po svém megakiksu také nešel nikam nic vysvětlovat před kamery. Tak proč to chcete po rozhodčím?

Zajímalo by mě, kolik z těch, kteří stále propírají, kritizují a nezřídka urážejí rozhodčí za jejich rozhodování, někdy na jakémkoli hřišti s píšťalkou v ruce a zkusili si jaké to je. Proč u nás pořád po jakékoli chybě (ať už skutečné nebo jen domnělé) je rozhodčí okamžitě označován za škůdce, póvl,...?