Kdo válku začal, bude jednou velké téma světové historie. Podle mne válku za tři desetiletí nazpět připravily USA a kolektivní Západ tím, že vytvářely společensko-politicko-ekonomicko-vojenské podmínky tak, aby bylo Rusko vystaveno do stavu existenčního ohrožení a donuceno reagovat. Tragická role Ukrajiny spočívala v tom, že poskytla bitevní pole a lidskou sílu. Je otázkou, zda invaze na Ukrajinu bylo jediné možné ruské řešení. Když tento plán na pokoření Ruska Spojenými Státy a Západem nevyšel, pak zbytečně USA a Západ prodlužovaly válku a devastaci Ukrajiny, na čemž se podílel a podílí Zelenského režim a západní Evropa. Nyní Trump zachraňuje reputaci USA, kdy se snaží v roli mírotvůrce z toho konfliktu vycouvat s tím, že zakamufluje porážku a "přinese na Ukrajinu mír". Divadlo. Ovšem jak pro USA, tak pro Rusko, tak Ukrajinu i pro svět je tato teatrální snaha o ukončení konfliktu pozitivum.
Zajímavá je také tato událost. Ukrajinci zaútočili 17.2. na přečerpávací stanci ropy v Rusku. Ropovod a stanice ovšem patří společnosti Caspian Pipeline Consorcium, jejíž majiteli jsou z větší části americké společnosti Exon a Chevron spolu s ruskými a západoevropskými společnostmi. Stanice byla poškozena a provoz omezen. Na místo přijeli zástupci členů konzorcia k řešení záležitosti. Ropovod transportuje ropu z nalezišť v Kazachstánu do terminálu v ruském Novorossikslu. Takže Ukrajinci útočí americkými zbraněmi na americký majetek v Rusku. To jsou mi ale paradoxy.
Kde byla Evropa posledních 80 let? Co dělala v posledním desetiletí? Kdo jí vedl a vede? Čí je to vina?
Jediné, co Evropu ohrožuje, je namyšlenost jejich loutkových politikářů, jejichž ambice a sebevědomí dalece převyšují jejich schopnosti a také její bezvýznamnost na světové geopolitické mapě. Co by kdo v Evropě dobýval?!
Co může pomoci, je jejich výměna za schopné a snaha o vybabrání se z toho marasmu, ve kterém trčíme. Musíme sami, nikoho nezajímáme, každému jsme pro legraci. I králíkům.
Pokud dohoda mezi Ruskem a USA má být, tak bude. Je možné, že ji ukrajinský režim nepřijme. Pak bude problém ji prosadit do praxe na Ukrajině. Cest k jejímu prosazení je několik. Ať USA s Ruskem společně, nebo zvlášť. Jedná se o cesty politické, vojenské, ekonomické. Ale osobně si myslím, že pokud bude dohody mezi Ruskem a USA dosaženo, bude také dříve, či později prosazena.
Doufám, že to byl opravdu povedený začátek jednání, názory a postoje jsou alespoň vstřícné, nikoli na kordy a perspektiva příznivá. Tedy většina rozumných lidí si zatím může oddechnout a hledět s nadějí k dalším kolům. A ten zbytek populace, kterému momentálně puká jejich vesmír, se holt bude muset vyrovnat se ztrátou bubliny falešných iluzí, ve které dosud žili. Jak to tak vypadá, s vodopádem jejich deziluzí zdaleka nebude konec.
V Paříži podle kusých zpráv nebylo dohodnuto nic převratného. Staré známé řeči o nutnosti pomoci, dohady o (ne)nasazení vojáků, apely na USA pokračovat ve financování a dodávkách zbraní. Slova, slova, slova, která znějí bez výsledku již tři roky. Bez záštity USA je jen ještě jasnější, jak jsou ty apely plytké a formální a vůdcové Evropy bezradní a málo schopní.
Kdo byl připraven, není překvapen. V podstatě se takový konec musel +-dříve, či později s relevantními informacemi a základní logikou předpokládat. Podceňovat Rusy se nevyplatilo, USA vsadilo na chromého koně a báchorkami a falešnými iluzemi se války nevyhrávají. Je dobře, že Trumpovo volební vítězství mu dovoluje couvat ze zbabraného byznys plánu bez osobní viny na tomto extempore a zachraňovat americkou reputaci před nutným přiznáním porážky vytvářením dojmu mírotvůrce. Jen tak se dá případná dohoda prezentovat jako win-win. Jen je škoda, že ještě Evropa a Zelenského režim nejsou ochotny akceptovat realitu a asi se budou snažit ukončení konfliktu komplikovat. Ale s relevantními informacemi a základní logikou se i tady dá predikovat výsledek.
Vstup do NATO je podmíněn jednomyslným pozváním všech členů (čl. 10 Severoatlantické smlouvy). Nemyslím si, že by všechny státy NATO jednomyslně přijaly toto výše popsané a velmi vachrlaté doplnění Severoatlantické smlouvy, zvláště, když některé státy včetně USA v minulých dnech explicitně vyloučily možnost přijetí Ukrajiny do tohoto spolku. Myslím, že takovéto návrhy jsou pouhým střečkováním těch států, kteří si najednou uvědomily svoji nicotnost a faktickou bezvýznamnost a skandalózními nereálnými prohlášeními chtějí předstírat svoji rozhodnou aktivitu.
Rozhodovat se bude v Rijádu, ne v Paříži a budou rozhodovat dvě mocnosti, které konflikt na Ukrajině vedou, tedy Rusko a USA. Pokud se Ukrajina a Evropa nepodvolí dohodě, nastane druhá fáze konfliktu. Buď se USA a Rusko spojí k prosazení své dohody, nebo se USA z problému vyvlékne a Rusko si bude muset poradit samo. Bude to komplikace, ale Rusko dosáhne svého. Tedy pokud se pokračování konfliktu nezvrhne v použití jaderných zbraní, ale to za moc pravděpodobné při současné konstelaci nepovažuji. Předpokládám, že zdravý rozum zvítězí i v Evropě, žáby na mírovém prameni budou odstraněny a nastane doba klidného soužití a spolupráce. Ne kdo s koho, ale jak vedle sebe, či lépe, jak spolu!
V popisu konfliktu je mnoho mýtů a fám a realita je asi úplně jiná. Co je patrně typické, je vykořeněnost veteránů a jejich neschopnost se vrátit do civilního života, neboť se nedokáží zařadit a narážejí na vzájemné odcizení a nepochopení. I to je projev posttraumatického syndromu, kdy i když tělo zůstává u některých zachováno, psychika je rozdrcena. Pokud je veterán navíc tělesně poškozen, je posttraumatický syndrom ještě komplikovanější. Takže se dá očekávat, že i když boj na frontě utichne, povede se boj napříč společností. A veteráni s sebou přinesou i zvýšenou zločinnost a kriminalitu nebývalých kvantitativních i kvalitativních rozměrů. A bojová soudržnost je bude spojovat do gangů. Nejen na Ukrajině, ale všude tam, kam budou migrovat. A Česká republika je z prvních na ráně. Máme se na co těšit!
107
Sledujících
0
Sleduje
107
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Při zkouškách z chemie občas bývaly dotazy na barevný výsledek chemické reakce v kádince. Občas to vypadalo takto:
Zkoušený: " Roztok se na konci reakce zbarví červeně."
Hodný examinátor: "Ano, máte pravdu. Výsledek reakce je červený roztok. Někdy je tedy zbarven trochu do fialova až modra, spíše tmavě modra, až černa. Dá se říci, že výsledná barva roztoku je prakticky vždy černá. Ale v podstatě byla Vaše odpověď správná".
A poctivý examinátor řekl hned, že konečná barva roztoku je černá a od zkoušky zkoušeného vyhodil. Proč jen se mi tyto vzpomínky u tohoto článku vybavily?!
2 odpovědi