Je smutné, jak všichni přistoupili na hru politiků, kteří namísto uzdravení stávajícího "průběžného důchodového systému" vydávají za reformu úpravu pár parametrů současného systému s jediný úmyslem - vkládat do něj méně peněz. Přitom výsledkem je pouze odložení jeho zhroucení. Fungující systém byl defakto znefunkčněn v roce 1993 a od té doby ho již žádná vláda nedokázala uzdravit nebo se o to vůbec nepokusila.
Bezdětní nebo ti s jedním dítětem musí být do systému zapojení stejnou měrou jako ti, kteří děti vychovávají nebo nemohou čerpat stejné výhody jako vícedětní a musí se tedy připojistit jinak (komerčně nebo ve státním spořícím důchodovým pilíři). Ostatně bylo to tak kdysi také, lidé si buďto pořizovali děti v očekávání, že se o ně ve stáří postarají nebo si na stáří ukládali peníze do strožoku. Podporu rodičovství a výchovu dětí nezajistí ani porodné ani přídavky na děti, ale spíše daňové zvýhodnění. Jsem přesvědčený, že důchodová reforma není možná bez daňové reformy.
Pokud se zdraží jakékoliv zboží nebo služba, je to vždy pro nízkopříjmového občana, nejenom zaměstnance, procentuálně z příjmu vyšší zdražení než pro vysokopříjmového. Pokud všichni občané obdrží fixní částku, typicky důchodci, je to procentuálně výhodnější naopak pro nízkopříjmového občana. Obdobně, pokud se sníží daňové zatížení zaměstnanců, tak na tom při stejné daňové sazbě vydělají nejvíce vysokopříjmoví a při zvýšení daní je to naopak.
Článek je tendenční, poctivější by bylo, kdyby článek skončil grafem. Z grafu lze mimo jiné vyčíst, že se rozdíl "daní a odvodů z celkového nákladu práce" mezi vysokopříjmovými a nízkopříjmovými zaměstnanci snižoval následovně:
2009 - 13,7% Topolánek, Kalousek
2013 - 13,7% snížení 0% Nečas, Kalousek
2014 - 13,5% snížení 0,2% , Rusnok, Fischer
2017 - 11,9% snížení 1,6% Sobotka, Babiš
2021 - 10,5% snížení 1,4% Babiš, Schillerová
2024 - 9,8% snížení 0,7% Fiala, Stanjura
Takže to není Fialova vláda, kdo nejvíc snížil rozdíl.
Kdo tvrdí, že je EU diktát a totalita, neví jak EU funguje nebo lže a ani jedno není pro něj lichotivé. Každý stát má v EU své zastoupení. Pokud tam zástupci chodí jen pro diety, nemají nastudované projednávané materiály nebo nemaji k dispozici stanovisko svých vlád, tak pak si musí "euroskeptici" stěžovat jinde. Mimochodem ke GD mohli občané i společnosti zaslat své připomínky do 6. února 2020 prostřednictvím stránek Evropské komise. Dohodu podpořil 15. ledna 2020 Evropský parlament poměrem hlasů 482 ku 136. Zbývá připomenout, že do října 2021 zde vládlo ANO.
Úprava parametrů skutečně není žádná reforma. Po 30 rocích zásahů do průběžného důchodového systému jsme skončili u zvýšení důchodového věku a u snízení valorizací a zásluhovosti. Doufám, že politici nakonec pochopí, že pro průběžný důch. systém je nezbytná výchova dětí a kdo je mít nemůže nebo nechce tak musí do systému nutně přispívat vyššími odvody, nebo musí mít nižší důchod a musí se připojistit komerčně.
Nepamatuji žádného z vrstevníků našich rodičů, že by v důchodovém věku sedl s kamarády na kolo a jel na celodenní výlet. Za největší aktivitu bylo považováno zahrádkaření, křížovky a pletení a v tv byl jen jeden program. Dnešní důchodci jsou mnohem aktivnější a mají více možností, jak trávit volný čas. Doba se prostě změnila včetně toho, že věk prvorodiček se za 35 let prodloužil o10 let a to už je pak je znát při hlídání malých vnoučat.
Poprvé k zavedení "letního" času došlo za 1. světové války a tenkrát se zásadní změny nedělaly bez rozmyslu. Ano, v našem pojetí je opravdu jen jeden čas a k němu je definovaný ještě časový posun, který se mimo jiné využívá také při přechodech mezi "letním" a "zimním" časem. Není jednoduché, a tím pádem je drahé, přejít na jiný systém v rámci úzce spolupracujícího společenství národů, stačí si jen představit zásahy do jízdních řádů bez porušení návaznosti spojů. Proto se čeká na dohodu států EU. Vzhledem k tomu, že stávající systém funguje a debaty kolem jeho změny jsou spíše politického rázu, očekávám, že ke změně nedojde ani po roce 2026, do kdy je aktuální stav ponechán.
Společnost ztrácí pud sebezáchovy. Podle mne by měly být násilné činy trestány přísněji než majetkové. Pokud je útok veden takovou razancí, měl by být hodnocen podle možných následků. To, že napadený přežije pak není zásluhou agresora, tudíž by tato skutečnost neměla být ani polehčující okolností. V tomto konkrétním případě lze těžko dělat závěry z jednoho novinového článku, ale svádí to k otázce, zda by měl soudce stejný názor i v případě, že by poškozeným byl někdo z jeho blízkých.
Převážná většina "diskutujících" kritizujících svého prezidenta za jeho angažmá před revolucí obratem volá po návratu "starých dobrých časů". Dalším zajímavým poznatkem je zjištění, že není třeba se bránit hrozbě globálního konfliktu, postačí, aby se zlevnily energie, potraviny, bydlení a odstoupila vláda.
Zatímco Rusko pokračuje ve speciální operaci, aniž by sdělilo podmínky za kterých bude ukončena, zbytek civilizovaného světa hledá řešení, jak agresi ukončit nenásilně. Přesto je západ obviňován z eskalace konfliktu a Rusko mu hrozí jaderným útokem. Nedokážu pochopit, nadšené příznivce Ruska, hlavně ne ty, kteří zažili jejich "pomoc".
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Spousta pohrdavých příspěvků odsuzuje Slováky, přitom i u nás se najdou podobné existence a jen současně nastavené mantinely (podle nich cenzura a totalita) jim brání se projevit naplno. Přitom jen před pár léty jsme se my styděli za svou politickou reprezentaci a záviděli Slovákům tu jejich.
1 odpověď