První díl mě hodně zaujal, ale teprve druhý byl fakt bomba. Doufám, že tomu lidi dají šanci, protože to bylo napínavé až do konce a nic podobného jsme tu nikdy neměli. Pravda, prospělo by tomu trochu víc peněz na produkci, je to takové minimalistické, ale v rámci žánru by se to neztratilo ani na Netflixu. Za mě palec nahoru.

Já jsem stál, bylo plno.

Bože, co je tohle za článek? Takové zbytečné kňučení. Kdykoliv nastoupí starý člověk, vždy se někdo zvedá. Někdy já, někdy někdo, kdo je zrovna blíž. Ale také je to o tom, koho má člověk pustit sednout. Když nastoupí stařenka s milým výrazem, která si stoupne k tyči a automaticky nic neočekává, to má člověk skoro chuť se předhánět v tom pustit ji sednout. Ale pak jsou tu také případy, jako minule... Nastoupila už od pohledu nepříjemná baba s holí, okamžitě se zvedlo poblíž několik lidí, ale ona se šinula několik zbytečných kroků k jednomu pánovi (žádnej teenager, tipuju tak 35-40) a začala do něj tou holí strkat a posléze řvát, že co čumí, ať jí kouká pustit sednout, copak nevidí, že má hůl?! Vždyť může upadnout, než on se zvedne! Pán měl obrovský těžký nákup, bylo pro něj trošku těžší se s ním hned zvednout, a tak se zeptal, proč nevzala za vděk místama, která jí byla nabídnuta? Odpověď? "Já chci sedět tady!" A když už konečně seděla, tak zkoušela hledat podporu u ostatních a pořád celou situaci rozmazávala. Ale nepochodila, pochopitelně. Takže než se zase některý důchodce bude ohánět neúctou mladých ke starým, ať se nejdřív zamyslí nad tím, zda má on sám nějakou úctu k lidem obecně.

Já ji poprvé zaznamenal v seriálu Charmed, v epizodě Murphy's Luck (2000) a později v Dokonalé partii (2005). Ale nejvíc mi utkvěla v Kouzelné romanci (2007). Skvělá herečka, a moc krásná.

Já mám v Kutné Hoře prarodiče, takže tam jezdím celej život. A jedno se tam nikdy nezměnilo - a sice to, že to město je prakticky mrtvé. Pár lidí potkáte u památek, ale davy, jak se píše, to rozhodně nejsou. A kdekoliv jinde po městě ani noha. Na to, jak je to velké a historicky významné město, tam prostě nikdy nebyl život, je to jak obří samota. Ožije to tam pouze jedenkrát v roce - na Velikonoce během sedlecké pouti, to je tam pak narváno k prasknutí.

Nejlepší boloňské špagety jsem jedl v Římě. Měli jsme kousek od hotelu malou, útulnou restauraci, žádný naháněč ani obří lístek s fotkami. Přesto tam boloňské špagety měly. Číšník byl velice milý, usměvavý, zdravě úslužný, za návštěvu i dýško poděkoval. A tak jsme se tam odpoledne vrátili ještě na tiramisu a cappuccino. Opět stejně kvalitní zážitek. Takže jsme se "provinili" hned dvakrát, a přesto nepřišlo žádné protáčení očí či pohrdavé pohledy. A jestli nás následně s nějakým kolegou těžce pomluvili, tak to už je mi jedno. Před námi se choval naprosto profesionálně a velice mile.

Článek mi naprosto mluví z duše. Od přelomu milénia se mi líbily akorát Anděl Páně 1 a 2 a Dvanáct měsíčků. Už dávno jsem přestal doufat v novou štědrovečerní pohádku, která by stála za to. Nedává mi žádný smysl, proč se neustále opakuje vzorec, který nefunguje. Neustálá snaha ten žánr modernizovat končí každoročně fiaskem, a přesto se to další rok opakuje. Jistě, zásoba těch nejslavnějších námětů je už víceméně vyčerpaná, i tak ale knihy pohádek od Němcové, Erbena nebo Drdy mají stále co nabídnout. Proč se tedy stále točí podivné překombinované bizáry, kde se snaží mluvit a jednat moderně, když to nikdo nechce? Nevím. Co vím ale jistě, je, že se alespoň u nás doma každoročně opakuje stejný scénář. Zapne se nová pohádka, která se po čtvrt hodině promění v kulisu, u které se mluví, pospává, odchází doplnit cukroví, vyvenčit pes, a pak se všichni svorně scházejí, aby se znovu nechali dojmout a fascinovat Libuškou Šafránkovou, kterak cválá k bílému horizontu.

Autor článku mi mluví z duše.

Úvodní foto není ze Slunce, seno, jahody, nýbrž ze Slunce, seno, erotika.

Slečna Burešová vezme očividně všechno, co jí přistane na stole. Film, seriál, nekouká na kvalitu, hlavně že tam může být...

Souhlas. To by se tam pak mělo zanést i právo na to být online a platit kartou. Stejně jako si druhá názorová strana nechce zřizovat kartu, já nechci věčně cinkat mincema.

Ano, také jsem je viděl, dokonce i přímo tuhle s Prachařem. A když jsem ji Facebooku nahlásil jako podvodnou, přišlo mi po "prozkoumání" info, že reklama pravidla neporušuje, a tudíž nebyla odebrána. 😂

Je to škoda. Díky návratu Kajnarové a příchodu Lambory mě to konečně začalo zase bavit. Ona je mega sympatická, on mladej a pěknej, dobře hraje. Jenže je pravda, že ani jeden tam nemá pořádně žádnej prostor. Kajnarová má pořád rodinné záležitosti a Lambora tam jenom tak přicmrndává. Mám pocit, že od začátku nové série má hlavní prostor Dejdar a Hána. A zrovna Hána teda není zrovna leader, kor s těmi jeho strojenými replikami, které jako by četl z papíru...

Pro hvězdy jako Vondráčková nebo Csáková byl jeden velkej problém, a sice, že v době, kdy byly pěvecky na vrcholu a zpívalo jim to nejlíp, téměř neexistovala platforma, kde to ukázat živě. A když, tak nebylo běžné to točit nebo nahrávat. Televizní estrády jely na playback, takže se člověk může podívat na YouTubu na stovky vystoupení Csákové i Vondráčkové z dob jejich pěveckého primetimu, ale živě nebude žádné. A to je velká škoda, protože hlasy měly jako bohyně.

Miluju samoobslužné pokladny. Vždy a všude, kde to jde, chodím k nim. A je zcela jasné proč - mně osobně je velmi příjemné, že si to můžu v klidu sám naklikat, zaplatit a narovnat do tašky a nemusím se stresovat tím, jak na mě netrpělivý zákazník za mnou najíždí košíkem, aby mě popohnal, a jak na mě protivná prodavačka za kasou kulí oči, abych už vypadnul a ona mohla odbavit další košík.

Proč zase to přechylování? To tak strašně bije do očí...

Dříve se pohádky točily na základě literární předlohy. Dnes tvůrci tvrdí, že už jsou vyčerpané, a proto točí různé slátaniny. Dobře, možná jsou vyčerpané ty nejklasičtější motivy jako Popelka nebo Růženka, ale pořád existuje spousta dalších, které by stály za zfilmování. Troška čerpal nejčastěji u Drdy, Vorlíček, Zeman a další hlavně u Němcové. A to tu máme ještě Erbena, Andersena a bratry Grimmy. Je kde brát. Ne že ne. A opravdu není třeba pohádky modernizovat. Pravda - věčně ubrečená, ubohá, na záchranu čekající princezna v podobě Míši Kuklové v Troškových filmech je otravná, ale ostatní princezny na tom vůbec nejsou špatně, ani z dnešního pohledu. Třeba Vorlíčkova Popelka, ta princi klidně ubalí sněhovou koulí, a přesto se ale nebojí přiznat, že "by si přála vědět kudy chodí". Za posledních 20 let stálo za řeč akorát Dvanáct měsíčků a Anděl Páně. Zimní pohádky s krásnou atmosférou.

Má trošku vibe jako Linda Evangelista. Rozhodně není androgynní, naopak, je krásná a vyniká, není tuctová. Zrovna u Francouzů mě takové reakce překvapují, vzhledem k faktu, že je Francie, resp. Paříž, synonymem módy a stylu.

Zrovna to sem jdu napsat. Proč třeba Super cz nepřechyluje, ale Novinky ano? Je to příšerný, a u jmen jako Rita Ora je to ještě víc jak pěst na oko.

Příležitost jít do divadla, myslím tím Národní nebo Operu, se jim určitě nenaskytne jen tak ze dne na den. Já chtěl loni zakoupit lístky na Louskáčka měsíc po zahájení prodeje a už nebyla šance.